Přejít k článku

Přejít na obsah

Jsi ochoten podrobit se kázni?

Jsi ochoten podrobit se kázni?

13. kapitola

Jsi ochoten podrobit se kázni?

1–4. (a) Proč máme všichni sklon k chybování? (b) Co ještě vede k tomu, abychom dělali chyby, kromě nedostatku poznání?

JISTĚ ses již setkal s člověkem — spolužákem, sousedem nebo možná dokonce s učitelem —, který nechtěl přiznat svou chybu nebo omyl. Co si myslíš o takovém člověku? Stoupl by v tvých očích nebo poklesl, kdyby jednoho dne přišel a otevřeně ti řekl: „Je mi líto; vidím, že jsem se mýlil.“?

2 Ve skutečnosti chybujeme všichni, neboť nikdo z nás není dokonalý nebo bez chyby. Říká nám to Bible. Ukazuje, že náš praotec Adam byl neposlušný, a proto všichni lidé zdědili nedokonalost a hříšnost. Bible vysvětluje, že „skrze jednoho člověka [Adama] přišel na svět hřích a skrze něj smrt a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.“ — Římanům 5:12.

3 Některé chyby pocházejí z neznalosti, ale ne všechny. Mnoho chyb pramení z lhostejnosti. Například účastník letu přes moře nedává pozor, když letuška vysvětluje, jak se zachází se záchrannou vestou nebo s kyslíkovým přístrojem. Když pak náhle vznikne nouzová situace a cestující přijde o život proto, že nevyužil těchto opatření, pak není chyba v pouhé neznalosti, ale především v jeho lhostejnosti. Nestaral se o to, aby získal nutné informace.

4 Proto není možné každou chybu, které se člověk dopustí, omlouvat jako omyl. Často ji zaviní vědomá neznalost. Ještě horší však je, když někdo dělá něco, o čem ví, že je to nesprávné a pak se snaží omlouvat to nejrůznějšími důvody, které se mu v té chvíli zdají nejvhodnější.

5, 6. (a) Proč je náprava prospěšná mladým i starým? (b) Co je cílem kázně? (Přísloví 1:1–4)

5 To vše ukazuje, že potřebujeme kázeň, která v sobě zahrnuje i nápravu. Všichni, mladí i staří, potřebujeme nápravu. Bez kázně nebo nápravy by lidé nedělali pokroky v žádné oblasti svého života. Vždy by dělali tutéž chybu, drželi by se stejných falešných názorů a nezískávali by žádné nové poznatky a schopnosti.

6 Víš, že kázeň znamená víc než jen nápravu? Může to být také školení, které utváří, posiluje a zdokonaluje. Vhodná kázeň vede k nápravě a budoucímu zlepšení.

PROČ JE TĚŽKÉ PODROBIT SE KÁZNI?

7–9. (a) Proč je často těžké přijmout kázeň? (b) Jak může být tento sklon překonán?

7 Když je kázeň tak prospěšná, proč tedy připadá většině lidí tak těžké podrobit se jí? Je to pro stejnou příčinu, pro niž vlastně kázeň tak potřebujeme, pro naši nedokonalost. Kázeň může snadno vést k tomu, že se cítíme uraženi nebo dokonce pokořeni. Povšimni si však, jak to vysvětluje apoštol Pavel: „Pravda, žádná kázeň se v přítomnosti nezdá radostná, ale zarmucující; potom však přichází těm, kteří jí byli školeni, pokojné ovoce, totiž spravedlnost.“ — Židům 12:11.

8 Pokora působí, že méně pociťujeme osten kázně. Ale na základě pýchy a svéhlavosti se mnozí lidé kázni vzpírají. Když je však někdo právem opraven a pokárán a reaguje vzpurně, považuje jej prostě okolí za blázna. Boží slovo říká: „Pouze blázni pohrdají moudrostí a kázní.“ — Přísloví 1:7.

9 Naopak čteme: „Pokárej moudrého člověka, a bude tě milovat.“ Proč? Protože ví, že pokáráním „se stane ještě moudřejším.“ — Přísloví 9:8, 9.

JAK REAGUJEŠ TY?

10–12. (a) Jak je ukázáno v Přísloví 19:20, že kázeň může ovlivnit náš život? (b) Proč nás Bůh ukázňuje? (Židům 12:5, 6) (c) Kdo je oprávněn k tomu, aby nás ukázňoval?

10 Otázka tedy zní: Jak si chceš uspořádat svůj život? Chceš se nechat životem pouze unášet, nebo chceš usilovat o hodnotnou budoucnost? Jak se na tyto věci díváš? Souhlasíš s Božím slovem, které radí: „Naslouchej radě a přijímej kázeň, abys byl v budoucnu moudrý.“? — Přísloví 19:20.

11 O čemkoli přemýšlíme, bývá v životě spojeno s přijetím kázně. A kázeň se nám bude zdát méně nepříjemná, když vezmeme v úvahu, že je Božím uspořádáním. Bůh nám dal kázeň proto, že nás miluje a protože nám chce pomoci, abychom se zlepšili. Proto Bible říká, že ten, kdo nenávidí kázeň, ve skutečnosti ‚odhazuje Boží slovo za sebe‘. — Žalm 50:17.

12 Kázeň přináší žádoucí výsledky tehdy, jestliže ji provádí ten, kdo je k tomu skutečně oprávněn. Kdo myslíš, že je nejpovolanější k tomu, aby ukázňoval mladé lidi? Bůh přenesl tento úkol na rodiče, protože ti jsou odpovědni za život svých dětí. A v křesťanském sboru se Bůh postaral o muže, kteří jsou v duchovním ohledu „staršími muži“ a jsou „schopni napomínat zdravým učením a kárat ty, kteří odporují.“ — Titovi 1:5–9.

13–17. Jaké myšlenky nám pomohou opravit náš postoj, když máme sklon kázeň odmítat? (Přísloví 4:1, 2; 13:24; 15:32).

13 Jak reaguješ na kárání svých rodičů? Mnozí mladí lidé se staví na odpor, alespoň na určitou dobu, a někteří dokonce i pro ně utíkají z domova. Kdyby ses někdy rozčiloval, že ti někdo radí nebo tě kárá, polož si otázku: Proč tomu věnují tolik času a námahy? Jen proto, že je to těší? Ve většině případů uznáš, že kárání pro ně není právě příjemné a snadné. Přece to však dělají, protože mají o tebe zájem a není jim tedy líto námahy. Již jen tato skutečnost by tě měla přimět k vážnému zamyšlení nad tím, co říkají.

14 Jistě vyžaduje sílu přiznat chybu. A přijmout kázeň vyžaduje pokoru, zejména když ji nepokládáme za nutnou. Přijmeš-li ji však klidně a nepostavíš-li se proti ní, pravděpodobně ti bude užitečná a rozhodně zlepší tvoji situaci.

15 Uvědom si také, že ti, kteří tě ukázňují, tě nechtějí strčit do „svěrací kazajky“ a omezovat tě v dosažení životních úspěchů. Spíše se snaží ti pomoci, abys dělal rychlé pokroky. Moudrá kázeň chrání před bolestnými zkušenostmi, před věcmi, které by nevyhnutelně nesly nepříjemné následky a které by ti ztížily život. Jestliže usiluješ o nápravu, Bible ti slibuje: „Půjdeš-li, tvůj krok nebude brzděn; a poběžíš-li, nebudeš klopýtat. Pevně se přidržuj kázně; neupouštěj od ní. Zachovávej ji, neboť ona je tvým životem.“ — Přísloví 4:10–13.

16 Přirozeně, že nemusíš čekat, až tě někdo opraví. Můžeš se sám podrobovat kázni. Když jsi pozorný, můžeš sám poznat mnohé své chyby a učinit kroky k jejich nápravě.

17 Mnohá požehnání pramení z toho, zda jsme ochotni přijímat kázeň. Když otevřeně přiznáš své chyby a slabosti, budeš se cítit lépe. Posiluje to tvé srdce a mysl ke všemu, co je správné. Přispívá to k lepším mezilidským vztahům. Druzí v tobě vidí poctivého, pokorného, vyrovnaného člověka, příjemně odlišného od většiny dnešních lidí. Co je však nejdůležitější: přivádí tě to do dobrého vztahu k Jehovovi Bohu a udržuje tě v něm. Také ti to může zajistit trvalou a šťastnou budoucnost. Ano, „kárání kázně jsou cestou života“. — Přísloví 6:23.

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 95]

Jak reaguješ, jsi-li opraven?