2. kapitola

Proč se můžeš dívat do budoucnosti s důvěrou

1–4. Co nám dává důvěru, zda to, co děláme, bude či nebude mít úspěch? Proč mnoho lidí má jen malou důvěru v budoucnost?

SNAŽIL ses již někdy přeskočit překážku nebo ohradu či zeď? Když nebyla příliš vysoká a ty sis byl jist, že ji přeskočíš, byl tvůj skok pravděpodobně úspěšný. Jestliže jsi však měl strach, že to nedokážeš, byl pro tebe pravděpodobně skok neúspěšný a měl nepříjemné následky.

² Podobně je tomu s mnoha jinými věcmi. Bojíš-li se například vstoupit do vody, nikdy se nenaučíš plavat.

³ Totéž platí, chceš-li co nejlépe využít své mládí. Velkou úlohu v tom může hrát důvěra. Nemůžeš být skutečně šťastný a dělat pokroky na cestě života, nedíváš-li se do budoucnosti s důvěrou. Co si však dnes zaslouží naši důvěru?

⁴ Bylo by snadné dlouho mluvit o důvodech, které stojí v cestě důvěře. Naše planeta Země je stále více znečištěná, mnohé druhy zvířat jsou vybíjeny, je nedostatek potravy a existují jiné vážné problémy. Snad ses proto ptal, zda ještě něco stojí za to, abychom se na to těšili. Někteří mladí lidé jsou toho názoru, že před nimi není žádná růžová budoucnost, když se na zemi tolik věcí ničí. Vypadá to skutečně tak, jako by měli pravdu. A přece je něco, o čem se  sice povšechně mnoho nemluví, ale co nám dává důvod k tomu, abychom se dívali do budoucnosti s důvěrou. Uvažuj, prosíme, o následujících myšlenkách.

TVŮJ DOMOV — PLANETA ZEMĚ

5–8. Jmenuj některé činitele, které umožňují život na Zemi. Jak mohly takové podivuhodné kombinace vzniknout?

⁵ Je snadné považovat Zemi za něco samozřejmého. Přece však je tato planeta, na které jsme se narodili a na které žijeme, skutečně podivuhodným mistrovským dílem. Jako točící se míč cestuje Země vesmírem milióny kilometrů na své dráze kolem Slunce, které je od nás vzdáleno asi 150 miliónů kilometrů. Co by se stalo, kdyby se Země ocitla v jiné poloze? Nu, kdyby měla stejnou vzdálenost od Slunce řekněme jako planety Pluto a Neptun, byla by podobná velké ledničce. Byla by příliš studená, než aby se na ní mohlo žít. A kdyby byla Země jen o třetinu své vzdálenosti blíže Slunce, jako například planeta Venuše, potom by se podobala peci. Její teplota by byla tak vysoká, že by jezera a řeky vřely.

⁶ Nebo, co kdyby se Země při své ideální vzdálenosti od Slunce neotáčela každých 24 hodin kolem své osy? Předpokládejme, že by se jako planeta Merkur otáčela kolem své osy jenom o něco více než jedenkrát, během své jednoroční cesty kolem Slunce. Potom by skoro polovina Země byla zmrzlou pustinou a zbytek by byl opuštěnou výhní.

⁷ A to ještě není všechno. Proč se můžeme, alespoň na větší části Země, rok co rok těšit z nového rozkvětu jarní přírody, z teplých a slunných dnů léta, ze svěžesti barevné nádhery podzimu a z krásy sněhu  v zimě? Roční období jsou výsledkem toho, že zemská osa je nakloněna v určitém úhlu k rovině oběžné dráhy kolem Slunce. Tato roční období přispívají k tomu, že většina povrchu naší planety poskytuje velmi příjemné podmínky k životu. A tato období také umožňují velké části Země, aby dávala potravu lidem i zvířatům.

⁸ Jsou ještě stovky jiných činitelů, které umožňují život na této planetě. Co nám to všechno tedy říká? Ptej se sám sebe: Jak mohly vzniknout tyto úžasné kombinace? Jistě musíme uznat, že naše Země měla svého konstruktéra. Ano, ty četné systémy, které umožňují život na Zemi, jsou mnohem složitější než všechny kosmické lodě, které navrhli a postavili lidští vědci. Všechno přemýšlení a práce, které zrcadlí tyto komplikované zemské systémy, nám říkají ještě něco jiného. Zjevně nám ukazují, že konstruktér Země měl zájem, aby život na Zemi byl pro její obyvatele příjemný a šťastný. A to platí i pro tebe.

9–12. Jaký příklad ukazuje, že se Země může sama obnovit, i když na ní byly způsobeny velké škody?

⁹ Jistěže dnes mnoho lidí poškozuje zemi tím, že ji znečišťuje a zneužívá. To se však může změnit. A škody mohou být odstraněny.

¹⁰ Uvažuj například o tom, co se stalo na ostrově Krakatoa v Tichém oceánu. Byl vyhozen do vzduchu obrovským vulkanickým výbuchem. Kdybys byl hned nato navštívil tento ostrov, viděl bys jen popel. Nic tam nezůstalo naživu — ani lidé, ani zvířata, ani rostliny. Co se však stalo potom?

¹¹ Zcela bez lidské pomoci se začal ostrov zotavovat.  Během tří let tam již začalo vyrůstat dvacet šest druhů rostlin. Brzy rostly kokosové palmy, divoká cukrová třtina a orchideje. A pětadvacet let po výbuchu žilo na Krakatoa již 263 druhů zvířat. Ze škod, které způsobil vulkanický výbuch, nebylo již vůbec nic vidět. Ostrov se opět podobal zahradě.

¹² Úžasný obrodný proces, který byl pozorován na ostrově Krakatoa, se může opakovat všude na zemi. A jak ještě později uvidíme v této knize, je dobrý důvod k předpokladu, že tomu tak bude.

ÚŽASNÁ TOVÁRNA NA POTRAVINY

13–17. Jak země vydává potravu? (Žalm 104:14) Jak přispívá rozmanitost potravin, které země vytváří k radosti ze života? Co nám připravuje do budoucnosti konstruktér všech těchto věcí? (Izaiáš 25:6; Žalm 67:6; 67:7, KB)

¹³ Až si budeš sedat k svému příštímu obědu, krátce se zamysli nad následujícím: nezáleží na tom, zda jíš bílou rýži nebo bílé brambory, hnědou pšenici nebo hnědé fazole, žlutou kukuřici nebo žlutou dýni, černé nebo červené bobule, všechno to pochází z rostlin, které mají zelené listy. Jak je to možné? Probíhá zde totiž podivuhodný proces fotosyntézy.

¹⁴ Všechny tyto rostliny mají ve svých listech zelenou látku, která se nazývá chlorofyl. Když sluneční světlo ozáří listy, začne chlorofyl pracovat a vyvolává složité chemické změny. V rostlinných buňkách se spojuje voda s kysličníkem uhličitým, (který si rostlina bere ze vzduchu) a tvoří se jednoduchý cukr, který je základem každé potravy. S pomocí tohoto cukru vyrábí zelené rostliny také složitější látky jako uhlohydráty, tuky, proteiny a vitaminy. Botanik  Frits W. Went napsal o úžasné výrobě, která je výsledkem fotosyntézy: *

„Převedeno na tuny, lidská průmyslová produkce je proti této výrobě zcela nepatrná. Za rok obnáší světová výroba oceli 350 miliónů tun a cementu 325 miliónů tun. Naproti tomu všechny zelené rostliny na světě vyrábějí ročně 150 miliard tun cukru.“ (Die Pflanzen, 1965, str. 59)

¹⁵ Vědci sice vědí, co se přitom děje, ale dosud přesně nerozumějí tomu, jak fotosyntéza funguje. Jak řekl jeden autor vědeckých článků, tento proces označují často badatelé jako „černou skříňku“. Proč? Protože „vědí, co do ní vchází a co z ní vychází, ale nevědí přesně, co se děje uvnitř“. Lidé se všemi svými chemickými laboratořemi nemohou nikdy tento podivuhodný proces napodobit.

¹⁶ Stejně pozoruhodná je obrovská rozmanitost potravy, kterou země produkuje. Snad jíš něco obzvlášt rád — řekněme, jahody. Co však, kdyby všechno chutnalo jako jahody — brambory, rýže, chléb, jablka, pomeranče? Nebyl bys brzy touto chutí unaven? Je tomu však právě naopak. Různé druhy ovoce, zeleniny, obilí, ořechů a bobulí, které vyrábí zemská továrna na potraviny, mají tisíce různých příchutí, které lahodí tvé chuti.

¹⁷ Co z toho poznáváme? Ten, který vytvořil tuto úžasnou továrnu na potraviny, zcela zřejmě chce, aby život na zemi byl radostný. Má zájem o naši šťastnou budoucnost. Stejný konstruktér, který udělal planetu Zemi ideálním bydlištěm, se také postaral o to, aby  toto bydliště zásobil vším, co obyvatelé Země potřebují k bohaté hostině. Později v této knize také uvidíme, jak se chystá umožnit všem lidem, kteří si to přejí, aby se mohli této hostiny zúčastnit.

PODÍVEJ SE SÁM NA SEBE!

18–23. Které znaky našeho těla ukazují, že mnohem převyšujeme zvířata?

¹⁸ Konečně také přemýšlej trochu o sobě. K myšlení musíš používat svůj mozek. Začněme tedy o mozku. Přirozeně nemůžeš svůj mozek vidět, ale nějakou představu si o něm udělat můžeš. Když je lidský mozek plně vyvinut, vypadá jako obrovský růžově šedý vlašský ořech a váží o něco méně než 1,3 kilogramu. Jaké však ohromné schopnosti jsou směstnány do tak malého prostoru! Vědecká zpráva v newyorských Times říká:

„Výstavba mozku . . . je tak složitá, že obrovské elektronické počítače ve srovnání s ním vypadají jako dětské hračky.“

¹⁹ Ano, mozek, který vlastníš a můžeš používat, byl označen jako „nejsložitější kus hmoty ve vesmíru“. Dejme tomu, že ti někdo dá přesné hodinky, drahou kameru nebo hodnotnou elektronickou počítačku. Jistě bys je pečlivě opatroval a snažil by ses, aby ti co nejlépe sloužily, že? Pro svůj mozek bys však měl mít ještě mnohem větší ocenění.

²⁰ Mysli také na své tělo. Je sice pravda, že lev je silnější než ty, slon je jistě větší, delfín umí rychleji plavat, opice lépe šplhat a orel se umí svými vlastními křídly vznést do velké výšky, což ty nemůžeš. Žádný z těchto tvorů však v sobě nespojuje všechny  schopnosti, které má člověk. Lvi a sloni nemohou létat, delfíni nemohou lézt po stromech a horách a orli nemohou plavat. Ale lidé to mohou dělat všechno, ať už sami, nebo pomocí svých vynálezů. Ano, člověk má jedinečnou schopnost vyrábět nekonečně rozmanité věci.

²¹ V prvé řadě to umožňují tvé ruce. Žádný nástroj, který byl kdy vynalezen, nemůže dělat všechno to, co můžeš ty se svýma rukama — počínaje od těžší práce mechanika nebo truhláře až k činnostem, které vyžadují jemný dotyk, jako například hra na hudební nástroj, malování nebo rýsování technických výkresů.

²² Přitom jsou tvé ruce jenom jednou ze složek, které činí tvé tělo tak zázračné. Není divu, že biolog dr. W. W. Akers o lidském těle řekl:

„Tělo má nejvyšší technickou dokonalost. Mohl bys vymyslet téměř každý stroj — ať už by byl sebesložitější — ale když pozoruješ lidské tělo, tak zjistíš, že v něm je něco mnohem lepšího.“

²³ Mistrovský konstruktér zřejmě chtěl, aby lidé mnohem převyšovali zvířata a aby se co nejvíce mohli těšit ze Země. Proto také můžeme důvěřovat tomu, že má o nás zájem a chce, abychom se dožili krásné budoucnosti.

MŮŽEŠ JÍT S DŮVĚROU VPŘED

24–28. Proč je rozumné věřit tomu, že Země měla svého konstruktéra a tvůrce? (Římanům 1:20) Jak nám to pomáhá nalézt odpověď na naši otázku o životě? (2. Timoteovi 3:16) Jak můžeme zjistit, zda nám skutečně pomáhá, abychom se s důvěrou dívali do budoucnosti, budeme-li dělat to, co říká Bible? (2. Petra 3:13; Zjevení 21:1–4)

²⁴ Viděli jsme, že celá naše planeta inteligencí své  konstrukce daleko převyšuje všechno, co zde na Zemi postavil člověk. Nepochybně můžeš souhlasit s jednoduchým vyjádřením, které najdeš v Bibli: „Každý dům je ovšem někým postaven, ale ten, kdo postavil všechno, je Bůh.“ (Židům 3:4) Předpokládejme, že jsi objevil uprostřed pouště dům, ale široko daleko jsi neviděl žádného člověka. Nemohl sis přece myslet, že se dům postavil sám. Tak i Země má zřejmě konstruktéra a tvůrce, i když ten je pro nás neviditelný. Nositel Nobelovy ceny Max Planek jednou řekl:

„Neexistuje žádné vysvětlení vesmíru kromě předpokladu nejvyšší tvůrčí inteligence.“ (Science of Mind, prosinec 1955)

²⁵ Bible nám říká, kdo je ta „nejvyšší tvůrčí inteligence“, která sestavila naše bydliště, Zemi. Říká nám, že je to tvůrce nebe a země, Jehova Bůh.

²⁶ Tento velký Konstruktér je zřejmě velmi mocný a moudrý. A také je zřejmé, že má na srdci prospěch nás všech, a také tvůj prospěch. Učíš-li se, co vědí jiní lidé, můžeš se mnoho naučit — ještě mnohem víc se však můžeš naučit od Boha, když budeš chtít vědět, jak nejlépe využít své mládí.

²⁷ Zde přichází na řadu Bible. Hovoří o stvořitelových záměrech se zemí a s celým lidstvem. Dává odpověď na mnoho otázek, které lidé kladou. Ukazuje, proč mají lidé tolik problémů a jak tyto problémy budou řešeny. Bible neobrací naše naděje k přítomným neschopným systémům, které naplnily zemi tolika nepokoji a nebezpečími. Poukazuje nám na nové systémy, které nabízejí něco mnohem lepšího.

 ²⁸ Ať jsi již Bibli četl nebo ne, snad se zeptáš, zda ti skutečně může pomoci řešit problémy a zodpovědět ti tvé otázky. Nebudeš to však nikdy vědět, dokud Bibli pečlivě neprozkoumáš. V této knize, kterou právě čteš, je vysvětleno, co Bible říká a jaké dává odpovědi a vedení. Přesvědč se sám, jak je Bible rozumná a realistická. Ano, sám se přesvědč, jak ti Boží slovo, Bible může pomoci při řešení problémů, které jsou před tebou, a potom budeš moci jít s důvěrou vstříc šťastné budoucnosti, která stojí za to.

[Poznámka pod čarou]

[Studijní otázky]

 [Obrázek na straně 11]

Poznání o stvořiteli Země klade základ pro důvěru v budoucnost