Přišla ‚hodina soudu‘

ZJEVENÍ, poslední kniha Bible, mluví o tom, že středem nebe letí anděl, který má „věčnou dobrou zprávu, aby ji oznamoval jako radostnou zvěst“. Anděl říká silným hlasem: „Bojte se Boha a oslavujte jej, protože přišla hodina jeho soudu.“ (Zjevení 14:6, 7) ‚Hodina soudu‘ zahrnuje ohlašování a vykonání Božího rozsudku. Je to poměrně krátký časový úsek, který je vyvrcholením ‚posledních dnů‘ a ve kterém nyní žijeme. (2. Timoteovi 3:1)

Příchod ‚hodiny soudu‘ je dobrou zprávou pro každého, kdo miluje spravedlnost. V této době totiž Bůh osvobodí své služebníky, kteří jsou vystaveni útokům ze strany tohoto násilného a necitelného systému věcí.

‚Hodina soudu‘ vyvrcholí zničením tohoto zkaženého systému věcí. A právě proto jsme nyní vybízeni: „Bojte se Boha a oslavujte jej.“ Reagujete na tuto výzvu? Znamená to víc než jen říkat „věřím v Boha“. (Matouš 7:21–23; Jakub 2:19, 20) Bázeň před Bohem by nás měla podněcovat k tomu, abychom k němu měli posvátnou úctu a abychom se odvraceli od špatného jednání. (Přísloví 8:13) Měla by nám pomáhat, abychom milovali to, co je dobré, a nenáviděli špatné. (Amos 5:14, 15) Pokud Boha ctíme, budeme mu s hlubokou úctou naslouchat. Ničím se nenecháme zaměstnat natolik, že bychom přestali pravidelně číst jeho Slovo, Bibli. Budeme Jehovovi za všech okolností a celým srdcem důvěřovat. (Žalm 62:8; Přísloví 3:5, 6) Ti, kdo skutečně ctí Boha, zároveň uznávají, že je Stvořitelem nebe i země a Svrchovaným Panovníkem, s radostí se mu podřizují a ve svém životě se řídí jeho pokyny. Pokud si uvědomíme, že těmto věcem musíme věnovat více pozornosti, udělejme to okamžitě.

Doba vykonání rozsudku, o které anděl mluvil, je označována také jako „Jehovův den“. V případě starověkého Jeruzaléma takový „den“ přišel v roce 607 př. n. l. Obyvatelé Jeruzaléma totiž nereagovali na výstrahu, kterou dal Jehova prostřednictvím svých proroků. Tato lhostejnost později mnohé z nich stála život. V představách těchto lidí byl Jehovův den stále věcí daleké budoucnosti. Jehova je však již dříve upozorňoval: „Je blízko a velice spěchá.“ (Sefanjáš 1:14) Jiný „Jehovův den“ postihl v roce 539 př. n. l. starověký Babylón. (Izajáš 13:1, 6) Babylóňané se plně spoléhali na městské opevnění a na své bohy, a proto nevěnovali pozornost varování Jehovových proroků. Potom však během jediné noci Babylón padl do rukou Médů a Peršanů.

Co čeká nás? Před námi je další „Jehovův den“, který však bude mít mnohem širší dopad. (2. Petra 3:11–14) Už byl vynesen rozsudek nad ‚Velkým Babylónem‘. Ve Zjevení 14:8 jsou zaznamenána slova anděla, který volal: „Velký Babylón padl.“ Tato slova se již splnila. Velkému Babylónu se už nikdy nepodaří zastavit činnost Jehovových ctitelů. Vyšla najevo jeho zkaženost a jeho podíl na válečných konfliktech. Konečné zničení Velkého Babylóna je blízko. Bible proto všechny lidi naléhavě vybízí: „Vyjděte z něho [z Velkého Babylóna] . . ., jestliže se s ním nechcete podílet na jeho hříších a jestliže nechcete obdržet část z jeho ran. Jeho hříchy se totiž nahromadily až do nebe a Bůh si připomněl jeho skutky bezpráví.“ (Zjevení 18:4, 5)

Co to je Velký Babylón? Je to celosvětový náboženský systém, který nese znaky starověkého Babylóna. (Zjevení, 17. a 18. kapitola) Uvažujme o několika shodných rysech:

• Kněží starověkého Babylóna se významnou měrou podíleli na politickém dění v zemi. V mnoha náboženstvích je dnes situace stejná.

 • Babylónští kněží často podporovali válečné úsilí svého národa. Představitelé dnešních náboženství mnohdy stojí v čele těch, kdo schvalují vyslání vojáků do války.

• Nauky a obřady starověkého Babylóna vedly k tomu, že celý národ hluboko zabředl do nemravnosti. Mnozí dnešní náboženští představitelé zavrhli biblická morální měřítka, takže mezi duchovními i laiky vzrůstá nemravnost. Za zmínku stojí i skutečnost, že v knize Zjevení je Velký Babylón označen jako nevěstka, protože se prodává světu a jeho politickým systémům.

• Bible také říká, že Velký Babylón žije „v nestoudném přepychu“. K chrámům ve starověkém Babylóně patřily i rozsáhlé pozemky, a kněží byli zároveň úspěšnými obchodníky. Stejně tak Velký Babylón má kromě náboženských staveb i další ohromný majetek. Jeho nauky a svátky přinášejí značný zisk jak jemu samotnému, tak i různým složkám obchodního světa.

• Ve starověkém Babylóně lidé běžně uctívali modly a zabývali se magií, a podobné je to na mnoha místech také dnes. Smrt byla považována za bránu k životu v jiné podobě. Babylón byl plný chrámů nejrůznějších božstev, ale jeho obyvatelé se stavěli na odpor těm, kdo uctívali Jehovu. Stejné nauky a praktiky jsou charakteristické i pro Velký Babylón.

Ve starověku Jehova použil některé národy, které měly velkou politickou a vojenskou moc, aby vykonaly trest nad těmi, kdo mu soustavně projevovali neúctu a pohrdali jeho vůlí. Například v roce 740 př. n. l bylo Samaří zpustošeno Asyřany. Jeruzalém v roce 607 př. n. l. zničili Babylóňané a v roce 70 n. l. Římané. Babylón byl v roce 539 př. n. l. dobyt Médy a Peršany. Bible kromě toho pro dnešní dobu předpovídá, že lidské vlády, které jsou symbolizovány divokým zvířetem, zaútočí na „nevěstku“ a obnaží ji, neboli odhalí, jaká ve skutečnosti je. Nakonec ji úplně zničí. (Zjevení 17:16)

Jak ale víme, že to představitelé světových vlád skutečně udělají? Bible říká, že to ‚Bůh vloží do jejich srdce‘. (Zjevení 17:17) Nebude to postupný, snadno předvídatelný vývoj — bude to náhlá, překvapivá, šokující událost.

Jak se to týká vás? Položte si otázku: ‚Patřím k náboženské organizaci, která je poskvrněna naukami a praktikami, z nichž je vidět, že je součástí Velkého Babylóna?‘ A i když členy takové organizace nejste, můžete se sami sebe zeptat: ‚Neovlivňují mě postoje, které jsou pro Velký Babylón typické?‘ O jaké postoje se jedná? Může to být lhostejnost k morálnímu úpadku, láska k majetku a požitkům, která nahrazuje lásku k Bohu, nebo vědomé přehlížení Jehovova slova (i když možná ve zdánlivě nevýznamných oblastech). Upřímně si na tyto otázky odpovězte.

K tomu, abychom získali Jehovovu přízeň, musíme tím, jak jednáme, i tím, po čem toužíme, dávat najevo, že v žádném případě nejsme součástí Velkého Babylóna. Není čas otálet. Bible nás varuje, že konec přijde náhle. Je zde řečeno: „Babylón, velké město, [bude] svržen rychlým vrhem a již nikdy nebude nalezen.“ (Zjevení 18:21)

 To ale není všechno. Ve zmíněné ‚hodině soudu‘ bude Jehova Bůh volat k odpovědnosti také celosvětový politický systém, jeho představitele a všechny ty, kdo odmítají Boží spravedlivou vládu, nebeské Království v rukou Ježíše Krista. (Zjevení 13:1, 2; 19:19–21) Lidské vlády, které panovaly od doby starověkého Babylóna až dodnes, jsou v prorockém vidění zaznamenaném v Danielovi 2:20–45 přirovnány k obrovské soše vyrobené ze zlata, stříbra, mědi, železa a hlíny. O tom, co se v naší době již stalo, je v proroctví uvedeno: „Nebeský Bůh [zřídí] království, které nebude nikdy zničeno.“ Zároveň je předpovězeno, co toto Království udělá během Jehovovy ‚hodiny soudu‘. Bible říká: „Rozdrtí a ukončí všechna tato [lidmi vytvořená] království a samo bude stát na neurčité časy.“ (Daniel 2:44)

Bible pravé Boží ctitele varuje, aby nemilovali „věci ve světě“, tedy způsob života, který je běžný v tomto světě odcizeném Bohu. (1. Jana 2:15–17) Je z vašich rozhodnutí a z vašeho jednání vidět, že jste neochvějnými zastánci Božího Království? Dáváte ho na první místo ve svém životě? (Matouš 6:33; Jan 17:16, 17)

[Rámeček na straně 14]

Kdy přijde konec?

„Syn člověka přijde v hodinu, o které si to nepomyslíte.“ (Matouš 24:44)

„Zůstaňte . . . bdělí, protože neznáte den ani hodinu.“ (Matouš 25:13)

„Neopozdí se.“ (Habakuk 2:3)

[Rámeček na straně 14]

Změnili byste svůj životní styl, kdybyste to věděli?

Co byste udělali, kdybyste naprosto jistě věděli, že k vykonání Božího rozsudku dojde až za několik let? Změnili byste svůj způsob života? A pokud jste si mysleli, že konec starého systému věcí nastane dříve, jak vás ovlivnilo to, že ještě nepřišel? Sloužíte nyní Jehovovi méně horlivě než dříve? (Hebrejcům 10:36–38)

Právě proto, že nevíme, kdy přesně ten den přijde, máme příležitost dát najevo, že Bohu sloužíme z čistých pohnutek. Lidé, kteří Jehovu znají, si uvědomují, že na něj nelze udělat dojem projevováním horlivosti na poslední chvíli. Bůh totiž vidí, co člověk má v srdci. (Jeremjáš 17:10; Hebrejcům 4:13)

Pro ty, kdo Jehovu opravdu milují, je uctívání Boha tím nejdůležitějším v jejich životě. Stejně jako ostatní lidé, i většina pravých křesťanů chodí do zaměstnání. Jejich cílem však není zbohatnout, ale získat dostatek prostředků na to, aby se o sebe postarali a aby se mohli dělit s druhými. (Efezanům 4:28; 1. Timoteovi 6:7–12) Snaží se také vyhradit si čas na odpočinek a dopřát si kvalitní rekreaci. Nedělají to však proto, že by se chtěli vyrovnat druhým, ale proto, aby načerpali nové síly. (Marek 6:31; Římanům 12:2) Stejně jako pro Ježíše Krista, i pro ně je potěšením činit Boží vůli, ať dělají cokoli. (Žalm 37:4; 40:8)

Praví křesťané chtějí žít a sloužit Jehovovi navždy. Tato naděje je pro ně stále velmi cenná, i když na slíbenou odměnu musí čekat o něco déle, než si někteří možná mysleli.

 [Rámeček a obrázek na straně 15]

Sporná otázka týkající se svrchovanosti

Chceme-li pochopit, proč Bůh připouští tolik utrpení, musíme dobře porozumět sporné otázce týkající se svrchovanosti. Pojem svrchovanost je možné vyjádřit slovy „nejvyšší autorita“.

Jehova je Stvořitel, a má tedy právo vládnout nad zemí i nad všemi jejími obyvateli. Bible však vysvětluje, že na začátku lidských dějin byla Jehovova svrchovanost zpochybněna. Prvním lidským rodičům Satan Ďábel tvrdil, že Jehova je zbytečně omezuje a že jim neřekl pravdu o tom, co se stane, když budou přehlížet Boží zákon a jednat podle svého. Přesvědčil je, že by vlastně bylo lepší, kdyby si vládli sami, nezávisle na Bohu. (1. Mojžíšova, 2. a 3. kapitola)

Kdyby Adama s Evou Bůh ihned usmrtil, projevil by tak sice svou moc, ale vzniklé problémy by se tím nevyřešily. Jehova se tedy rozhodl, že vzbouřence nezahubí okamžitě, a všem inteligentním tvorům tak umožnil, aby viděli, k čemu taková vzpoura vede. Přineslo to sice velké utrpení, ale nebýt toho, nikdo z nás by se nenarodil.

Navíc sám Jehova láskyplně zaplatil vysokou cenu, aby lidé, kteří ho budou poslouchat a budou projevovat víru ve výkupní oběť jeho Syna, byli osvobozeni od hříchu a jeho následků a mohli žít v ráji. Výkupným bylo také umožněno, aby lidé, kteří zemřou, získali život prostřednictvím vzkříšení.

Na vyřešení sporné otázky Bůh nechává čas a tak svým služebníkům poskytuje příležitost, aby dávali najevo, že reagují na jeho lásku a že mu chtějí za všech okolností zůstat věrní. Se spornou otázkou, která se týká Boží svrchovanosti, úzce souvisí sporná otázka týkající se ryzosti lidí. Vyřešení obou těchto otázek je nezbytnou podmínkou k tomu, aby v celém vesmíru zavládla úcta k Božímu zákonu. Bez této úcty by nikdy nemohl být skutečný mír. *

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek]

Celosvětový systém politických vlád bude odstraněn