Přejít k článku

Přejít na obsah

Jan spatřuje oslaveného Ježíše

Jan spatřuje oslaveného Ježíše

Kapitola 5

Jan spatřuje oslaveného Ježíše

Vidění 1 — Zjevení 1:10–3:22

Námět: Ježíš zkoumá duchovní Izrael na zemi a poskytuje vřelé povzbuzení.

Doba splňování: Tento rys Pánova dne probíhá od roku 1914 do chvíle, kdy poslední z věrných pomazaných zemře a bude vzkříšen.

1. Jak je předloženo první vidění a jak Jan naznačil dobu jeho skutečného uplatnění?

PRVNÍ vidění v knize Zjevení začíná 10. veršem 1. kapitoly. Toto vidění jako všechna ostatní ve Zjevení, je uvedeno prohlášením, že Jan slyší nebo vidí něco mimořádného. (Zjevení 1:10, 12; 4:1; 6:1) Toto první vidění je zasazeno do rámce prvního století a obsahuje dopisy adresované sedmi sborům v Janově době. Jan však naznačuje dobu jeho skutečného uplatnění, když říká: „Inspirací jsem se ocitl v Pánově dnu.“ (Zjevení 1:10a) Kdy probíhá tento „den“? Mají s ním nějakou spojitost dramatické události v naší bouřlivé době? Jestliže ano, měli bychom tomuto proroctví věnovat soustředěnou pozornost, protože se dotýká přímo našeho života a dokonce i našeho přežití. — 1. Tesaloničanům 5:20, 21.

V Pánově dnu

2. Kdy začíná Pánův den a kdy končí?

2 Do kterého časového rámce je tedy umístěno splňování Zjevení? Co je vlastně Pánův den? Apoštol Pavel o něm mluví jako o době soudu a splnění božských slibů. (1. Korinťanům 1:8; 2. Korinťanům 1:14; Filipanům 1:6, 10; 2:16) Příchodem tohoto „dne“ se Jehovova vznešená předsevzetí postupně blíží k vítěznému vyvrcholení. Onen „den“ začíná tím, že je Ježíš korunován jako nebeský Král. I potom, až Ježíš vykoná rozsudek nad Satanovým světem, bude Pánův den pokračovat. Bude obnoven ráj, lidstvo bude dovedeno k dokonalosti a nakonec pak Ježíš „předá království svému Bohu a Otci“. — 1. Korinťanům 15:24–26; Zjevení 6:1, 2.

3. a) Jak nám pomáhá Danielovo proroctví o „sedmi časech“ pochopit, kdy začíná Pánův den? b) Které události na zemi potvrzují, že v roce 1914 začal Pánův den?

3 Splnění jiných biblických proroctví nám pomáhá pochopit, kdy začíná Pánův den. Daniel například popsal, jak bylo podťato panování v rodové linii krále Davida; po „sedmi časech“ mělo být známo, „že Nejvyšší je Panovníkem v království lidstva a že je dává tomu, komu chce“. (Daniel 4:23, 24, 31, 32; 4:20, 21, 28, 29, KB) Větší splnění tohoto proroctví začalo zpustošením Judského království, které bylo podle biblických důkazů dovršeno nejpozději v říjnu roku 607 př. n. l. Zjevení 12:6, 14 ukazuje, že 3 1/2 času trvá 1 260 dnů; sedm časů (dvojnásobný počet) musí tedy být 2 520 dnů. Počítáme-li „den za rok“, docházíme k tomu, že „sedm časů“ trvá 2 520 let. (Ezekiel 4:6) Kristus Ježíš tedy začal své nebeské panství v druhé polovině roku 1914. Vypuknutí první světové války v tom roce bylo příznakem ‚počátku tísnivých bolestí‘, které od té doby stíhaly lidstvo. Události na této krví poskvrněné zemi od roku 1914 opravdu potvrzují, že v onom roce začal „den“ Ježíšovy přítomnosti. — Matouš 24:3–14. *

4. a) Jak slova samotného Zjevení naznačují, kdy se má splňovat první vidění? b) Kdy končí splňování prvního vidění?

4 První vidění a rady v něm obsažené tedy platí pro Pánův den, od roku 1914. Toto časové určení podporuje i skutečnost, že je dále ve Zjevení popsáno vykonání Božích pravých a spravedlivých soudů — a v tom hraje Pán Ježíš význačnou úlohu. (Zjevení 11:18; 16:15; 17:1; 19:2, 11) Jestliže splňování prvního vidění začalo v roce 1914, kdy potom končí? Z poselství samotných je patrné, že organizací, pro kterou jsou určena, je Boží sbor pomazaných na zemi. Splnění tohoto prvního vidění tedy skončí, až zemře poslední věrný člen pomazaného sboru a bude vzkříšen k nebeskému životu. Ale Pánův den, který přinese požehnání pro pozemské jiné ovce, bude pokračovat až do konce Ježíšova tisíciletého panství. — Jan 10:16; Zjevení 20:4, 5.

5. a) K čemu vyzývá hlas Jana? b) Proč byla místa, v nichž se nacházelo „sedm sborů“, vhodná k tomu, aby jim byl poslán svitek?

5 Dříve než Jan v tomto vidění vůbec něco vidí, nejprve něco slyší: „A slyšel jsem za sebou silný hlas, jako hlas trubky, který řekl: ‚Co vidíš, napiš do svitku a pošli to sedmi sborům, do Efezu a do Smyrny a do Pergamu a do Thyatiry a do Sard a do Filadelfie a do Laodiceje.“ (Zjevení 1:10b, 11) Autoritativně a přikazujícím způsobem, jakoby zvukem trubky, vyzývá hlas Jana, aby napsal „sedmi sborům“. Má dostat řadu poselství a to, co uvidí a uslyší, má uveřejnit. Povšimni si, že sbory, o nichž se zde mluví, opravdu v Janově době existovaly. Všechny byly v Malé Asii, přes moře přímo proti Patmu. Po vynikajících římských silnicích, jež byly v té oblasti, existovalo mezi nimi snadné spojení. Posel mohl bez potíží odnést svitek od jednoho sboru k druhému. Těchto sedm sborů se podobalo části novodobého kraje svědků Jehovových.

6. a) Co je míněno výrazem „věci, které jsou“? b) Proč si můžeme být jisti, že poměry ve sborech pomazaných křesťanů dnes musí být podobné okolnostem v době Janově?

6 Většina proroctví ze Zjevení se měla splnit až po Janově době. Vztahovala se na „věci, které se stanou po nich“. Ale rada sedmi sborům se týkala „věcí, které jsou“, tedy situací, které opravdu panovaly v tehdejších sedmi sborech. Poselství byla cennou pomocí věrným jmenovaným starším v těchto sedmi sborech a také ve všech ostatních sborech pomazaných křesťanů v tehdejší době. * Protože má toto vidění své prvořadé uplatnění v Pánově dni, upozorňuje Ježíš svými slovy na to, že lze podobné okolnosti očekávat ve sboru pomazaných křesťanů v naší době. — Zjevení 1:10, 19.

7. Koho Jan vidí v prvním vidění a proč je to pro nás dnes tak důležité a vzrušující?

7 V tomto prvním vidění vidí Jan zářivého Pána Ježíše Krista v jeho nebeské slávě. Co by také mohlo lépe odpovídat knize proroctví, jež se vztahují na velký den tohoto Pána, který dostal pověření z nebe? A co by také mohlo být důležitějšího pro nás, kteří nyní žijeme v onom časovém období a dáváme bedlivě pozor na každý jeho příkaz? Pro ty, kteří podporují Jehovovu svrchovanost, je opravdu velice vzrušující, když dostávají ujištění, že toto mesiášské semeno, jež obstálo ve všech zkouškách a pronásledováních od Satana a které vytrpělo mučivou smrt, když mu byla před téměř 2 000 lety zhmožděna „pata“, je nyní živé v nebesích a má moc vítězně dovršit Boží velké předsevzetí. — 1. Mojžíšova 3:15.

8. K jakému jednání je nyní Ježíš připraven?

8 Je zřejmé, že Ježíš je nyní připraven k činnosti jako na trůn dosazený Král. Byl jmenován jako Jehovův hlavní vykonavatel rozsudku a má vykonat Jehovovy závěrečné rozsudky proti tomuto starému, ničemnému světu a jeho ďábelskému bohu, Satanovi. Je také připraven soudit jednotlivce ze svého sboru pomazaných a velký zástup jejich druhů, a také soudit svět. — Zjevení 7:4, 9; Skutky 17:31.

9. a) Jak popisuje Jan oslaveného Ježíše Krista uprostřed zlatých svícnů? b) Co naznačuje prostředí podobné chrámu a oděv, který má Ježíš na sobě? c) Co naznačuje jeho zlatý pás?

9 Jan se obrací za zvukem silného hlasu a sděluje nám, co vidí: „A otočil jsem se, abych viděl hlas, který se mnou mluvil, a když jsem se otočil, viděl jsem sedm zlatých svícnů.“ (Zjevení 1:12) Později se Jan dovídá, co znázorňuje těchto sedm svícnů. Ale uprostřed svícnů zahlédl osobu. Viděl „uprostřed svícnů někoho podobného synu člověka, jenž byl oblečen oděvem, který sahal až k nohám, a byl na prsou přepásán zlatým pásem“. (Zjevení 1:13) Ježíš, „syn člověka“, zde předstupuje jako nádherná zářící postava před svědka Jana, jehož pojímá posvátná bázeň. Objevuje se ve skvělé nádheře mezi planoucími zlatými svícny. Tato jakoby chrámová situace Janovi připomíná, že Ježíš je přítomen v úloze Jehovova slavného velekněze a má soudcovskou moc. (Hebrejcům 4:14; 7:21–25) Jeho dlouhý, působivý oděv odpovídá jeho kněžskému úřadu. Jako starověký židovský velekněz má na sobě pás — zlatý pás, který sahá přes hruď a zakrývá srdce. To naznačuje, že bude celým srdcem vykonávat své božské pověření, které dostal od Jehovy Boha. — 2. Mojžíšova 28:8, 30; Hebrejcům 8:1, 2.

10. a) Co je naznačeno tím, že má Ježíš sněhobílé vlasy a ohnivé oči? b) Co znamená, že se Ježíšovy nohy podobají žhnoucí mědi?

10 Jan pokračuje ve svém líčení: „Kromě toho jeho hlava a vlasy byly bílé jako bílá vlna, jako sníh, a jeho oči jako ohnivý plamen.“ (Zjevení 1:14) Jeho vlasy bílé jako sníh naznačují moudrost vyplývající z dlouhého života. (Srovnej Přísloví 16:31.) A jeho ohnivé oči ukazují, že je bystrý a bdělý, když zkoumá nebo projevuje rozhořčení. Jan si všímá i Ježíšových nohou: „A jeho nohy byly jako čistá měď, když žhne v peci; a jeho hlas byl jako zvuk mnoha vod.“ (Zjevení 1:15) Dolní část Ježíšových nohou je jako měď žhnoucí a jasná — což je výstižné pro toho, kdo kráčí horlivě a má znamenité postavení v přítomnosti Jehovy Boha. Božské věci jsou v Bibli často znázorňovány zlatem a lidské věci jsou někdy znázorňovány mědí. * Ježíšovy nohy zářící jako čistá měď nám tedy připomínají, jak „půvabné“ byly jeho nohy, když chodil po zemi a kázal dobrou zprávu. — Izajáš 52:7; Římanům 10:15.

11. a) Co nám připomínají Ježíšovy zářivé nohy? b) Co je naznačeno tím, že Ježíšův hlas je jako „zvuk mnoha vod“?

11 Jako dokonalý člověk Ježíš opravdu zářil, což bylo zjevné andělům i lidem. (Jan 1:14) Jeho nádherné nohy nám také připomínají, že v Jehovově organizaci, v níž je veleknězem, kráčí po svaté půdě. (Srovnej 2. Mojžíšovu 3:5.) Jeho hlas navíc zaznívá jako hřmění, jako ohromný řítící se vodopád. Vyvolává silný dojem a posvátnou bázeň, což je vhodné pro toho, kdo je oficiálně označen jako Slovo Boží, ten, který přichází „soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti“. — Skutky 17:31; Jan 1:1.

12. Co znamená „ostrý, dlouhý dvojsečný meč“?

12 „A měl v pravici sedm hvězd a z úst mu vyčníval ostrý, dlouhý dvojsečný meč a jeho vzezření bylo jako slunce, když září ve své síle. A když jsem ho viděl, padl jsem jako mrtvý k jeho nohám.“ (Zjevení 1:16, 17a) Ježíš sám o něco později vysvětluje, co znamená těch sedm hvězd. Ale povšimněme si, co vychází z jeho úst: „ostrý, dlouhý dvojsečný meč“. To je skutečně výstižný rys. Ježíš je totiž ustanoven k tomu, aby pronášel Jehovovy konečné rozsudky proti Jehovovým nepřátelům. Rozhodující výroky z jeho úst vedou k vykonání rozsudku nad všemi ničemnými. — Zjevení 19:13, 15.

13. a) Co nám připomíná Ježíšovo jasné, zářivé vzezření? b) Jaký celkový dojem v nás vyvolává Janův popis Ježíše?

13 Ježíšovo jasné, zářivé vzezření nám připomíná, že i z Mojžíšovy tváře vycházely zářivé paprsky poté, kdy s ním Jehova mluvil na hoře Sinaj. (2. Mojžíšova 34:29, 30) Také si vzpomeň, že když se Ježíš před téměř 2 000 lety proměnil před třemi ze svých apoštolů, „jeho obličej zářil jako slunce a jeho svrchní oděvy se zaskvěly jako světlo“. (Matouš 17:2) Nyní ve vidění, které znázorňovalo Ježíše v Pánově dnu, se na jeho tváři podobně zrcadlí zářivá nádhera toho, kdo je v Jehovově přítomnosti. (2. Korinťanům 3:18) Janovo vidění vyvolává celkový dojem zářivé slávy. Od vlasů bílých jako sníh přes planoucí oči a jasné vzezření až po žhnoucí nohy je to nepřekonatelné vidění někoho, kdo nyní přebývá „v nepřístupném světle“. (1. Timoteovi 6:16) Je to nesmírně živá podívaná na něco skutečného. Jak reagoval Jan přemožený posvátnou bázní? Apoštol Jan říká: „A když jsem ho viděl, padl jsem jako mrtvý k jeho nohám.“ — Zjevení 1:17.

14. Jak by to na nás mělo působit, když čteme o Janově vidění oslaveného Ježíše?

14 Barvitý, podrobný popis Janova vidění dnes naplňuje Boží lid hlubokým oceněním. Již je za námi více než 90 let Pánova dne, v nichž se vidění dále splňuje vzrušujícím způsobem. Panství Ježíšova Království pro nás není jen nadějí do budoucnosti, ale živou, přítomnou skutečností. Proto je správné, abychom jako loajální poddaní tohoto Království dále s velkým zájmem sledovali, co Jan popisuje v tomto prvním vidění, abychom poslušně naslouchali slovům oslaveného Ježíše Krista.

[Poznámky pod čarou]

^ 3. odst. Podrobné vysvětlení je v knize Co Bible doopravdy říká? na stranách 88–92 a 215–218. Knihu vydali svědkové Jehovovi.

^ 6. odst. Když v prvním století nějaký sbor dostal dopis od některého apoštola, bylo zvykem dát dopis kolovat mezi ostatními sbory, aby měli z těch rad všichni užitek. — Srovnej Kolosanům 4:16.

^ 10. odst. Vnitřní výzdoba a vybavení Šalomounova chrámu byly ze zlata nebo byly zlatem obkládané, zatímco měď byla použita ve vybavení nádvoří. — 1. Královská 6:19–23, 28–35; 7:15, 16, 27, 30, 38–50; 8:64.

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 23]

Archeologické pozůstatky měst, kde bylo sedm sborů, potvrzují biblickou zprávu. Právě zde obdrželi poselství, jež dnes podněcují celosvětový sbor.

PERGAMON

SMYRNA

THYATIRA

SARDIS

EFEZ

FILADELFIA

LAODICEA