Kapitola 11

Je tvé jméno v knize života?

SARDIS

1. Jaký je duchovní stav sboru v Sardech a jak Ježíš začíná své poselství?

ASI 50 kilometrů na jih od dnešního Akhisaru [Thyatiry] je místo, kde byl další sbor, který měl obdržet poselství od oslaveného Ježíše: Sardy. V šestém století před naším letopočtem bylo toto město hrdým hlavním městem starověkého království lydského a sídlem nesmírně bohatého krále Kroisa. V Janově době již prožívá obtížné období a jeho dřívější nádhera z doby krále Kroisa patří minulosti. Podobně duchovně zchudl i tamější křesťanský sbor. Poprvé Ježíš nezačíná své poselství slovem pochvaly. Místo toho říká: „A andělovi sboru v Sardech piš: To říká ten, který má sedm Božích duchů a sedm hvězd: ‚Znám tvé skutky; máš jméno, že jsi živý, ale jsi mrtvý.‘“ — Zjevení 3:1.

2. a) Co znamená pro křesťany v Sardech, že má Ježíš ‚sedm duchů‘? b) Jakou pověst měl sbor v Sardech, ale jaká byla skutečnost?

 ² Proč říká Ježíš o sobě, že je ten, „který má sedm. . . duchů“? Protože tito duchové znázorňují Jehovova svatého ducha plynoucího v plnosti. Později je Jan také popisuje jako „sedm očí“, což naznačuje pronikavé vidění, které Boží svatý duch poskytuje Ježíšovi. (Zjevení 5:6) Ježíš je tedy schopen odhalit a řešit jakoukoli situaci, která může nastat. (Matouš 10:26; 1. Korinťanům 4:5) Sbor v Sardech má pověst, že je živý, činný. Ale Ježíš vidí, že je duchovně mrtvý. Je zřejmé, že většina jeho členů upadla do netečnosti, do podobného stavu, v jakém byli, než se stali křesťany. — Srovnej Efezanům 2:1–3; Hebrejcům 5:11–14.

3. a) Proč si měl ‚anděl sboru v Sardech‘ zvlášť povšimnout toho, že má Ježíš „sedm hvězd“? b) Jakou přísnou radu dává Ježíš sboru v Sardech?

³ Ježíš také připomíná „andělovi sboru v Sardech“, že je tím, kdo má „sedm hvězd“. Drží tyto sborové starší ve své pravici, protože má oprávnění je vést v jejich pastýřské práci. Měli by se zaměřit na to, aby ‚rozhodně znali vzhled svého bravu‘. (Přísloví 27:23) Měli proto bedlivě naslouchat Ježíšovým dalším slovům: „Staň se ostražitým a posilni to, co zbývá, co bylo blízko smrti, neboť jsem neshledal tvé skutky plně provedené před svým Bohem. Měj proto stále na mysli, jak jsi přijal a jak jsi slyšel, a dál to dodržuj a čiň pokání. Pokud se neprobudíš, jistě přijdu jako zloděj a vůbec nebudeš vědět, v kterou hodinu na tebe přijdu.“ — Zjevení 3:2, 3.

4. Jak mohla Petrova slova pomoci sboru v Sardech, aby ‚posilnili to, co zbývá‘?

⁴ Starší v Sardech si mají vzpomenout na radost, kterou měli na počátku, když poznali pravdu, a na požehnání, která tehdy dostali. Nyní však jsou mrtví, pokud jde o duchovní činnost. Lampa jejich sboru dohořívá, protože nemají skutky víry. Před léty psal apoštol Petr sborům v Asii (pravděpodobně včetně Sard), aby pěstovali ocenění pro nádhernou dobrou zprávu, kterou křesťané přijali a která byla oznamována „se svatým duchem, vyslaným z nebe“ — jak to bylo znázorněno v Janově vidění sedmi duchy. Petr také připomínal těmto asijským křesťanům, že patří k ‚vyvolenému rodu, královskému kněžstvu, ke svatému národu, lidu pro zvláštní vlastnictví, aby široko daleko oznamovali znamenitosti toho, který je povolal ze tmy do svého podivuhodného světla‘. (1. Petra 1:12, 25; 2:9) Uvažování o takových duchovních pravdách pomůže sboru v Sardech, aby činil pokání a ‚posilnil to, co zbývá‘. — Srovnej 2. Petra 3:9.

5. a) Co se stalo s oceněním křesťanů v Sardech? b) Co se stane, nebudou-li křesťané v Sardech reagovat na Ježíšovu radu?

⁵ Právě nyní je jejich ocenění a láska k pravdě jako oheň, který téměř dohořel. Žhne již jen několik uhlíků. Ježíš je povzbuzuje, aby rozdmýchali jiskry, roznítili oheň, aby činili pokání z hříchů, do nichž je přivedla jejich nedbalost, a aby se opět stali sborem, který je duchovně živý. (Srovnej 2. Timoteovi 1:6, 7.) Jinak, až Ježíš přijde neočekávaně — „jako zloděj“ —, aby vykonal rozsudek, bude sbor v Sardech nepřipravený. — Matouš 24:43, 44.

Přichází „jako zloděj“

6. Jak přišel Ježíš v roce 1918 „jako zloděj“ a v jakém stavu našel ty, kteří tvrdili, že jsou jeho následovníky?

⁶ Ježíšova výstraha, že ‚přijde jako zloděj‘, zasahuje až do naší doby. Měla zvláštní uplatnění pro křesťany, kteří se dožili Pánova dne. Krátce po roce 1914 se splnilo Malachiášovo proroctví: „‚Náhle přijde ke svému chrámu pravý Pán, kterého hledáte, a posel smlouvy, z něhož se těšíte. Pohleďte, jistě přijde,‘ řekl Jehova vojsk.“ (Malachiáš 3:1; Zjevení 1:10) Jako „posel smlouvy“ přišel Ježíš na inspekci a aby soudil ty, kteří tvrdili,  že jsou jeho následovníky. (1. Petra 4:17) V té době, v roce 1918, bylo křesťanstvo zataženo do krveprolévání v první světové válce a bylo v duchovním směru úplně mrtvé. I praví křesťané, kteří před válkou tak horlivě kázali, procházeli obdobím duchovní ospalosti. Někteří z jejich význačných starších byli uvězněni a kazatelská činnost se téměř zastavila. Když v dalším roce Jehovův duch tyto křesťany probudil, nebyli všichni připraveni. Někteří, podobní ‚pošetilým pannám‘ z Ježíšova podobenství, nebyli duchovně vyzbrojeni pro výsadu služby Jehovovi. Naštěstí však mnozí byli jako rozvážné panny a dbali Ježíšovy výstrahy: „Zůstaňte. . . ostražití, protože neznáte den ani hodinu.“ — Matouš 25:1–13.

7. Proč dnes musí křesťané zůstávat bdělí?

⁷ Křesťané neměli polevit ve své bdělosti na začátku Pánova dne. Ve svém velkém proroctví o ‚znamení, kdy je všem těmto věcem určeno, aby dospěly k závěru‘, dal Ježíš přísnou výstrahu: „O tom dni nebo hodině neví nikdo. . . Vyhlížejte, zůstaňte bdělí, neboť nevíte, kdy je ustanovený čas. Co však říkám vám, říkám všem: Zůstaňte ostražití.“ (Marek 13:4, 32, 33, 37) Ano, až do této hodiny musíme všichni zůstat bdělí, ať patříme k pomazaným nebo k velkému zástupu, a musíme bojovat, abychom neupadli do duchovního spánku. Až Jehovův den náhle přijde „jako zloděj v noci“, kéž jsme nalezeni bdělí, abychom získali příznivý rozsudek. — 1. Tesaloničanům 5:2, 3; Lukáš 21:34–36; Zjevení 7:9.

8. Jak dnes Janova třída podněcuje Boží lid k duchovní bdělosti?

⁸ Dnešní Janova třída je bdělá a ví, že je nutné podněcovat Boží lid, aby zůstal duchovně živý. Proto jsou několikrát ročně pořádána po celé zemi mimořádná shromáždění. V jednom nedávném roce bylo na 2 981 oblastních sjezdech více než 10 953 744 přítomných a bylo pokřtěno 122 701 nových věřících. Již déle než sto let užívá Janova třída časopis Strážná věž k oznamování Jehovova jména a jeho předsevzetí. Jako odpověď na rozhořčené pronásledování během dvou světových válek podnítila Strážná věž svědky Jehovovy k novému nadšení vydáním takových článků jako „Šťastní jsou nebojácní“ (1919), „Výzva k činu“ (1925) a „Pronásledování poraženo“ (1942).

9. a) Jakou otázku by si měli klást všichni křesťané? b) Jaké povzbuzení poskytovala Strážná věž?

⁹ Jako tomu bylo v Sardech, je i v dnešních sborech nezbytně nutné, aby se všichni křesťané dále zkoumali. Všichni bychom si měli klást otázky: Jsou naše „skutky plně provedené“ před naším Bohem? Aniž soudíme jiné, pěstujeme my osobně ducha obětavosti a snažíme se přinášet Bohu službu celým srdcem? Časopis Strážná věž poskytl v této souvislosti povzbuzení rozborem námětů jako „Prokazujte, co sami jste“ a „Již nežijeme pro sebe“. * S takovou biblickou pomocí prozkoumejme své nejvnitřnější já a snažme se chodit před Jehovou v ryzosti, pokorně a s modlitbami. — Žalm 26:1–3; 139:23, 24.

„Několik jmen“

10. Jaké povzbuzující rysy viděl Ježíš ve sboru v Sardech a jak by to mělo zapůsobit na nás?

¹⁰ Další Ježíšova slova sboru v Sardech jsou velice povzbuzující. Říká: „Opravdu však máš v Sardech několik jmen, jež neposkvrnila své svrchní oděvy, a ti jistě budou se mnou chodit v bílých svrchních oděvech, protože jsou toho hodni. Ten, kdo zvítězí, bude tedy oděn bílými svrchními oděvy; a rozhodně nechci vymazat jeho jméno z knihy života, ale chci uznat jeho jméno před svým Otcem a před jeho anděly.“ (Zjevení 3:4, 5) Nepodněcují nás  tato slova a neposilují naše rozhodnutí být věrní? Kdyby rada starších projevovala nedbalost, mohl by sbor jako celek upadnout do hlubokého duchovního spánku. A přece se mohou někteří jednotlivci v něm odvážně snažit zachovat svou křesťanskou totožnost čistou a neposkvrněnou, a tak mohou mít dále dobré jméno před Jehovou. — Přísloví 22:1.

11, 12. a) V čem se někteří jistě i během velkého odpadnutí podobali ‚několika jménům‘ věrných v Sardech? b) Jaká úleva byla poskytnuta takovým osobám během Pánova dne?

¹¹ Ano, tyto „svrchní oděvy“ poukazují na to, že byl někdo oprávněně shledán jako křesťan. (Srovnej Zjevení 16:15; 19:8.) Pro Ježíše musí být hřejivé, když vidí, že se ‚několika jménům‘, několika pomazaným křesťanům v Sardech, daří i přes netečnost převážné většiny stále si zachovávat tuto křesťanskou totožnost. Když ti, kteří se prohlašovali za křesťany, byli během dlouhých staletí velkého odpadnutí vstřebáni do Velkého Babylóna — do světové říše falešného náboženství —, zřejmě stále existovalo několik jednotlivců, kteří se navzdory velké přesile snažili konat Jehovovu vůli. Ti byli spravedliví a podobně jako pšenice byli ukryti mezi spoustou sektářského plevele. — Zjevení 17:3–6; Matouš 13:24–29.

¹² Ježíš slíbil, že bude s těmito křesťany, kteří se budou podobat pšenici, „až do závěru systému věcí“. Ví, kdo to je a jaké dobré jméno si vytvořili. (Matouš 28:20; Kazatel 7:1) Představ si radost těch ‚několika‘ věrných, kteří byli naživu až do začátku Pánova dne. Byli nakonec odděleni od duchovně mrtvého křesťanstva a shromážděni do spravedlivého sboru, který se spíše podobal sboru ve Smyrně. — Matouš 13:40–43.

13. Jaká požehnání čekají pomazané křesťany, kteří ‚neposkvrnili svůj svrchní oděv‘?

¹³ Ti v Sardech, kteří jsou věrní až do konce a neposkvrní svou křesťanskou totožnost, dosahují uskutečnění podivuhodné naděje. Po zřízení Ježíšova mesiášského Království v roce 1914 jsou vzkříšeni k duchovnímu životu a jako vítězové jsou oděni bílým svrchním oděvem, který symbolizuje jejich bezúhonnost, neposkvrněnou spravedlnost. Protože šli po úzké cestě, která vede k životu, budou se těšit z věčné  odměny. — Matouš 7:14; viz též Zjevení 6:9–11.

Navždy v knize života

14. Co je „kniha života“ a čí jména jsou v ní zaznamenána?

¹⁴ Co je „kniha života“ a čí jména v ní budou uchována? Kniha neboli svitek života se vztahuje na zprávu o Jehovových služebnících, kteří mají obdržet dar věčného života. (Malachiáš 3:16) Zde ve Zjevení se mluví výslovně o jménech pomazaných křesťanů. Ale jména těch, kteří mají obdržet věčný život na zemi, jsou v ní také zaznamenána. A jména mohou být z této knihy také ‚vymazána‘. (2. Mojžíšova 32:32, 33) Ale ti, kteří patří k Janově třídě a jejichž jména zůstanou v knize života až do jejich smrti, obdrží nesmrtelný život v nebi. (Zjevení 2:10) To jsou ti, jejichž jména Ježíš výslovně uzná před svým Otcem a před jeho anděly. To je skutečně nádherná odměna!

15. Za jakých podmínek budou jména členů velkého zástupu nesmazatelně zapsána v knize života?

¹⁵ Velký zástup těch, jejichž jména jsou rovněž napsána v knize života, vyjde z velkého soužení živý. Budou-li projevovat víru během Ježíšova tisíciletého panství a během následující rozhodující zkoušky, budou tito lidé odměněni věčným životem na rajské zemi. (Daniel 12:1; Zjevení 7:9, 14; 20:15; 21:4) Jejich jména zůstanou pak nesmazatelně zapsána v knize života. Když víš, co je zde předloženo působením svatého ducha, nereaguješ nadšeně na Ježíšovo opakované povzbuzení: „Kdo má ucho, ať slyší, co duch říká sborům“? — Zjevení 3:6.

[Poznámka pod čarou]

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 57]

Kéž zůstane tvé jméno v knize života