Kapitola 31

Jehovova díla — velká a podivuhodná

Vidění 10 — Zjevení 15:1–16:21

Námět: Jehova je ve své svatyni; sedm misek jeho hněvu je vylito na zemi.

Doba splňování: 1919 až Armagedon.

1, 2. a) O kterém třetím znamení podává Jan zprávu? b) O jaké úloze andělů věděli Jehovovi služebníci již dávno?

ŽENA rodí dítě mužského rodu. Velký drak se snaží toto dítě pohltit. Tato dvě nebeská znamení, tak živě vylíčená ve 12. kapitole Zjevení, nám ukázala, že odvěký spor mezi semenem Boží ženy a Satanem a jeho démonským semenem vrcholí. Jan zdůrazňuje tyto symboly, když říká: „V nebi bylo vidět velké znamení. . . A jiné znamení bylo vidět.“ (Zjevení 12:1, 3, 7–12) Nyní mluví Jan o třetím znamení: „A viděl jsem v nebi jiné znamení, veliké a podivuhodné, sedm andělů se sedmi ranami. To jsou ty poslední, protože jimi je doveden do konce Boží hněv.“ (Zjevení 15:1) Toto třetí znamení má také životně důležitý význam pro Jehovovy služebníky.

² Povšimni si, že andělé opět hrají důležitou úlohu při plnění Boží vůle. Jehovovi služebníci o tom již dlouho vědí. Starověký žalmista dokonce pod inspirací mluvil k takovým andělům a nabádal je: „Žehnejte Jehovovi, jeho andělé, mocní v síle, provádějící jeho slovo, tím, že nasloucháte hlasu jeho slova“. (Žalm 103:20) Nyní, v této nové scéně, mají andělé za úkol vylít sedm posledních ran.

3. Co je sedm ran a co znamená jejich vylévání?

³ Co jsou tyto rány? Podobně jako sedm zatroubení na trubky, jsou to sžíravá prohlášení  oznamující Jehovovy názory na různé charakteristické rysy tohoto světa a také výstrahy před konečným výsledkem jeho soudcovských rozhodnutí. (Zjevení 8:1–9:21) Jejich vylévání poukazuje na vykonání těchto soudů, až budou ti, kteří jsou předmětem Jehovovy zloby, zničeni v den jeho planoucího hněvu. (Izajáš 13:9–13; Zjevení 6:16, 17) Jimi je „doveden do konce Boží hněv“. Ale dříve než začne Jan popisovat vylévání ran, říká nám něco o lidech, kteří jimi nebudou nepříznivě zasaženi. Tito věrní odmítli přijmout znamení divokého zvířete a zpívají chválu Jehovovi a hlásají den jeho pomsty. — Zjevení 13:15–17.

Píseň Mojžíše a Beránka

4. Co nyní Jan vidí?

⁴ Jan nyní sleduje neobyčejný obraz: „A viděl jsem něco, co vypadalo jako skleněné moře smíšené s ohněm, a ty, kteří vycházejí jako vítězové nad divokým zvířetem a nad jeho obrazem a nad číslem jeho jména, jak stojí u skleněného moře a mají Boží harfy.“ — Zjevení 15:2.

5. Co je znázorněno ‚skleněným mořem smíšeným s ohněm‘?

⁵ „Skleněné moře“ je totéž, které již Jan viděl před Božím trůnem. (Zjevení 4:6) Podobalo se ‚litému moři‘ (nádobě na vodu) v Šalomounově chrámu, kde získávali kněží vodu, aby se očišťovali. (1. Královská 7:23) Je to tedy znamenité znázornění ‚vodní koupele‘ neboli Božího slova, jímž Ježíš očišťuje kněžský sbor pomazaných křesťanů. (Efezanům 5:25, 26; Hebrejcům 10:22) Toto skleněné moře je „smíšené s ohněm“, což naznačuje, že jsou tito pomazaní zkoušeni a čištěni,  když se drží vysokého měřítka, jež jim bylo stanoveno. Dále nám to připomíná, že Boží slovo rovněž obsahuje výroky ohnivých soudů proti nepřátelům. (5. Mojžíšova 9:3; Sefanjáš 3:8) Některé z těchto ohnivých soudů se projevují při sedmi posledních ranách, které mají být vylity.

6. a) Kdo jsou zpěváci, kteří stojí před nebeským skleněným mořem, a jak to víme? b) V jakém smyslu „vycházejí jako vítězové“?

⁶ Lité moře v Šalomounově chrámu mělo být k použití kněžím, a z toho je patrné, že zpěváci, kteří stojí před nebeským skleněným mořem, jsou kněžskou třídou. Mají „Boží harfy“, a proto je spojujeme se 24 staršími a se 144 000, protože tyto skupiny také zpívají za doprovodu harfy. (Zjevení 5:8; 14:2) Zpěváci, které vidí Jan, „vycházejí jako vítězové nad divokým zvířetem a nad jeho obrazem a nad číslem jeho jména“. Musí to být ti ze 144 000, kteří žijí na zemi v posledních dnech. Jako skupina opravdu vycházejí vítězně. Již téměř 90 let od roku 1919 odmítají přijmout znamení divokého zvířete nebo vzhlížet k jeho obrazu jako k jediné naději člověka na mír. Mnozí z nich již vytrvali věrně až do smrti a ti, nyní v nebesích, bezpochyby se zvláštním potěšením sledují zpěv svých bratrů, kteří jsou ještě na zemi. — Zjevení 14:11–13.

7. Jak se ve starověkém Izraeli užívalo harfy a jak by na nás mělo působit to, že se v Janově vidění vyskytují Boží harfy?

⁷ Tito věrní přemožitelé mají Boží harfy. V tom se podobají chrámovým Levitům dávné doby, kteří uctívali Jehovu zpěvem za doprovodu harf. Někteří také za doprovodu harfy prorokovali. (1. Paralipomenon 15:16; 25:1–3) Nádherné tóny harfy byly krásným doprovodem izraelských zpěvů radosti a modliteb ke chvále a díkůvzdání Jehovovi. (1. Paralipomenon 13:8; Žalm 33:2; 43:4; 57:7, 8; 57:8, 9, KB) V dobách sklíčenosti nebo zajetí nebyla harfa slyšet. (Žalm 137:2) Přítomnost Božích harf v tomto vidění má zvýšit naše ocenění pro jásavou, vítěznou píseň chvály a díkůvzdání našemu Bohu. *

8. Jaká píseň se zpívá a jaká jsou její slova?

⁸ Jan podává zprávu: „A zpívají píseň Mojžíše, Božího otroka, a píseň Beránka a říkají: ‚Velká a podivuhodná jsou tvá díla, Jehovo Bože, Všemohoucí. Spravedlivé a pravé jsou tvé cesty, Králi věčnosti. Kdo se tě, Jehovo, nebude skutečně bát a oslavovat tvé jméno, protože ty sám jsi věrně oddaný? Všechny národy totiž přijdou a budou před tebou uctívat, protože byly učiněny zjevnými tvé spravedlivé výnosy.‘“ — Zjevení 15:3, 4.

9. Proč se tato píseň zčásti nazývá „píseň Mojžíše“?

⁹ Tito vítězové zpívají „píseň Mojžíše“, totiž píseň podobnou té, kterou zpíval Mojžíš za srovnatelných okolností. Potom, co Izraelité byli svědky deseti ran v Egyptě a zničení egyptského vojska v Rudém moři, vedl je Mojžíš v triumfální písni ke chvále Jehovy, která hlásala: „Jehova bude kralovat na neurčitý čas, ano navždy.“ (2. Mojžíšova 15:1–19) Je opravdu výstižné, že zpěváci v Janově vidění, kteří vycházejí jako vítězové nad divokým zvířetem a kteří se podílejí na oznamování sedmi posledních ran, zpívají také „Králi věčnosti“! — 1. Timoteovi 1:17.

10. Kterou jinou píseň složil Mojžíš a jak se její poslední verš vztahuje na dnešní velký zástup?

¹⁰ V jiné písni, složené v době, kdy se Izrael připravoval na dobytí Kanaánu, řekl zestárlý Mojžíš onomu národu: „Budu. . . oznamovat jméno Jehovy. Připisujte přece velikost našemu Bohu!“ Poslední verš této písně poskytl povzbuzení i Neizraelitům, a tak Mojžíšova inspirovaná slova platí i dnešnímu velkému zástupu: „Radujte se, národy, s jeho lidem.“ A proč se mají radovat? Protože Jehova nyní „pomstí krev svých sluhů a oplatí pomstou  svým protivníkům“. Toto vykonání spravedlivého soudu vyvolá jásání u všech, kteří doufají v Jehovu. — 5. Mojžíšova 32:3, 43; Římanům 15:10–13; Zjevení 7:9.

11. Jak se nadále splňuje píseň, kterou slyšel Jan?

¹¹ Mojžíš sám by se jistě velmi radoval, kdyby žil dnes, v Pánově dnu, a mohl zpívat společně s nebeským chorálem: „Všechny národy. . . přijdou a budou před tebou uctívat“. Tato vše převyšující píseň stále platí a — jak vidíme — podivuhodným způsobem se splňuje dnes, nejen ve vidění, ale v živé skutečnosti, a to v podobě miliónů lidí „z národů“, kteří se nyní radostně shromažďují k Jehovově pozemské organizaci.

12. Proč je píseň vítězů také označena jako „píseň Beránka“?

¹² Je to však nejen píseň Mojžíše, ale také píseň „Beránka“. Jak tomu máme rozumět? Mojžíš byl Jehovův prorok pro Izrael, ale Mojžíš sám prorokoval, že Jehova vzbudí proroka, který se mu bude podobat. To byl Beránek, Ježíš Kristus. Mojžíš byl ‚Boží prorok‘, zatímco Ježíš byl Boží syn, vlastně větší Mojžíš. (5. Mojžíšova 18:15–19; Skutky 3:22, 23; Hebrejcům 3:5, 6) Zpěváci tedy také zpívají „píseň Beránka“.

13. a) Jak se Ježíš podobá Mojžíšovi, ačkoli je větší než on? b) Jak můžeme být zajedno se zpěváky?

¹³ Jako Mojžíš, zpíval i Ježíš veřejně k Boží chvále a prorokoval o Božím vítězství nad všemi nepřáteli. (Matouš 24:21, 22; 26:30; Lukáš 19:41–44) Ježíš také hleděl vstříc době, kdy národy přijdou, aby chválily Jehovu, a umožnil to tím, že položil svůj lidský život, když obětoval sám sebe jako „Boží Beránek“. (Jan 1:29; Zjevení 7:9; srovnej Izajáše 2:2–4; Zecharjáš 8:23.) Mojžíš měl hlubokou vážnost k Božímu jménu Jehova a toto jméno vyvyšoval; stejně tak oznamoval Boží jméno i Ježíš. (2. Mojžíšova 6:2, 3; Žalm 90:1, 17; Jan 17:6) Jehova je věrný, a proto je splnění jeho slavných slibů naprosto jisté. Jsme tedy zajedno s těmito věrně oddanými zpěváky, s Beránkem a s Mojžíšem a ztotožňujeme se se slovy písně: „Kdo se tě, Jehovo, nebude skutečně bát a oslavovat tvé jméno?“

Andělé s miskami

14. Koho Jan vidí vynořovat se ze svatyně a co jim je dáno?

¹⁴ Je vhodné, že slyšíme slova těchto pomazaných vítězů. Proč? Protože oznamují na zemi soudy obsažené v miskách, které byly plné Božího hněvu. Ale vylévání těchto misek se týká nejen lidí, jak ukazuje Jan dále: „A potom jsem viděl, a v nebi byla otevřena svatyně stanu svědectví a těch sedm andělů se sedmi ranami se vynořilo ze svatyně, byli oblečeni do čistého světlého plátna a na prsou byli přepásáni zlatými pásy. A jeden z těch čtyř živých tvorů dal sedmi andělům sedm zlatých misek, jež byly plné hněvu Boha, který žije po celou věčnost.“ — Zjevení 15:5–7.

15. Proč nás nepřekvapuje, že se sedm andělů vynořuje ze svatyně?

¹⁵ V izraelském chrámu, v němž byla znázornění nebeských věcí, směl do Nejsvětější, která je zde označena jako „svatyně“, vejít pouze velekněz. (Hebrejcům 9:3, 7) Znázorňuje místo Jehovovy přítomnosti v nebi. V nebi však má výsadu vstoupit před Jehovu nejen velekněz Ježíš Kristus, ale mají ji také andělé. (Matouš 18:10; Hebrejcům 9:24–26) Proto nás nepřekvapuje, že bylo vidět sedm andělů, jak vycházejí z nebeské svatyně. Mají příkaz od samotného Jehovy Boha: vylévat misky plné Božího hněvu. — Zjevení 16:1.

16. a) Co ukazuje, že je těchto sedm andělů způsobilých ke své práci? b) Co ukazuje, že se i jiní podílejí na velkém úkolu v podobě vylévání symbolických misek?

¹⁶ Tito andělé byli pro toto dílo velmi dobře způsobilí. Jsou oblečeni do čistého světlého plátna, což ukazuje, že jsou duchovně čistí a svatí a v Jehovových očích spravedliví. Mají na sobě také zlaté pásy. Pásy se obvykle  užívají, když se někdo připravuje k vykonání nějakého úkolu. (3. Mojžíšova 8:7, 13; 1. Samuelova 2:18; Lukáš 12:37; Jan 13:4, 5) Andělé jsou tedy přepásáni k vykonání úkolu. Jejich pásy jsou navíc zlaté. Ve starověkém svatostánku bylo zlata užíváno ke znázornění božských, nebeských věcí. (Hebrejcům 9:4, 11, 12) To znamená, že tito andělé mají vykonat vznešený, božský služební úkol. Na tomto velkém úkole se mají podílet i jiní. Jeden ze čtyř živých tvorů jim podává skutečné misky. Byl to bezpochyby první živý tvor, který se podobal lvu a symbolizoval statečnost a nezdolnou odvahu nutnou k oznamování Jehovových soudů. — Zjevení 4:7.

Jehova je ve své svatyni

17. Co nám říká Jan o svatyni a jak nám to připomíná svatyni ve starověkém Izraeli?

¹⁷ Na závěr této části vidění nám konečně Jan říká: „A svatyně se naplnila dýmem kvůli Boží slávě a kvůli jeho moci a nikdo nebyl schopen vstoupit do svatyně, dokud nebylo dokončeno sedm ran sedmi andělů.“ (Zjevení 15:8) V dějinách Izraele byly případy, kdy oblak přikryl doslovnou  svatyni, a tento projev Jehovovy slávy působil, že do ní kněží nemohli vejít. (1. Královská 8:10, 11; 2. Paralipomenon 5:13, 14; srovnej Izajáše 6:4, 5.) Byly to doby, kdy se Jehova aktivně podílel na událostech na zemi.

18. Kdy se těchto sedm andělů vrátí, aby podali zprávu Jehovovi?

¹⁸ Jehova má i nyní hluboký zájem o věci, jež se dějí na zemi. Přeje si, aby sedm andělů vyplnilo svůj úkol. Je to vrcholná doba soudu, jak je to popsáno v Žalmu 11:4–6: „Jehova je ve svém svatém chrámu, Jehova — v nebesích je jeho trůn. Jeho vlastní oči hledí, jeho vlastní zářící oči zkoumají lidské syny. Sám Jehova zkoumá spravedlivého stejně jako ničemného, a každého, kdo miluje násilí, jeho duše jistě nenávidí. Na ničemné bude dštít pasti, oheň a síru a sežehující vítr jako díl jejich poháru.“ Sedm andělů se nevrátí do Jehovovy vznešené přítomnosti, dokud nebude vylito na ničemné těchto sedm ran.

19. a) Jaký příkaz je vydán a kdo jej vydává? b) Kdy zřejmě začalo vylévání symbolických misek?

¹⁹ Burácí příkaz, který vzbuzuje posvátnou bázeň: „A slyšel jsem, jak silný hlas ze svatyně řekl sedmi andělům: ‚Jděte a vylijte na zem sedm misek Božího hněvu.‘“ (Zjevení 16:1) Kdo vydává tento příkaz? Musí to být sám Jehova, protože lesk jeho slávy a moci nedovoluje nikomu jinému vstoupit do svatyně. Jehova přišel ke svému duchovnímu chrámu v roce 1918, aby tam vykonal soud. (Malachiáš 3:1–5) Příkaz k vylití misek Božího hněvu tedy zřejmě vydal krátce potom. Soudy obsažené v symbolických miskách začaly být skutečně intenzívně oznamovány v roce 1922. A jejich oznamování v dnešní době mocně sílí.

Misky a troubení

20. Co zjevují misky Jehovova hněvu, před čím varují a jak jsou vylévány?

²⁰ Misky Jehovova hněvu odhalují charakteristické rysy světové scény, jak je vidí Jehova, a varují před rozsudky, které Jehova vykoná. Andělé vylévají tyto misky prostřednictvím sboru pomazaných křesťanů na zemi, těch, kteří zpívají píseň Mojžíše a píseň Beránka. Janova třída oznamuje Království, což je dobrá zpráva, a při tom odvážně zjevuje obsah těchto misek hněvu. (Matouš 24:14; Zjevení 14:6, 7) Jejich dvojnásobné poselství je tedy pokojné v tom smyslu, že ohlašuje lidstvu svobodu, ale je i bojovné, neboť varuje před ‚dnem pomsty od našeho Boha‘. — Izajáš 61:1, 2.

21. Jak odpovídají cíle, k nimž směřují první čtyři misky Božího hněvu, cílům, k nimž směřují první čtyři zatroubení, a v čem se liší?

²¹ První čtyři misky Božího hněvu jsou zaměřeny na stejné cíle jako první čtyři zatroubení, totiž na zemi, moře, řeky a prameny vod a na nebeské zdroje světla. (Zjevení 8:1–12) Ale zatroubení oznamovala rány, které měly postihnout ‚třetinu‘, kdežto vylévání misek Božího hněvu postihuje celek. Zatímco tedy křesťanstvu jakožto ‚třetině‘ je v Pánovu dni věnována prvořadá pozornost, není žádná část Satanova systému osvobozena od ran v podobě Jehovových nepříjemných soudních poselství a v podobě zármutku, který přinášejí.

22. V čem byla poslední tři zatroubení odlišná a jaký mají vztah k posledním třem miskám Jehovova hněvu?

²² Závěrečná tři zatroubení byla odlišná, protože byla označena jako bědy. (Zjevení 8:13; 9:12) K prvním dvěma z nich patřily zejména kobylky a vojska jízdy, zatímco třetí uváděla zrození Jehovova Království. (Zjevení 9:1–21; 11:15–19) Jak uvidíme, poslední tři misky Božího hněvu se také dotýkají některých těchto hledisek, ale poněkud se liší od tří běd. Povšimněme si nyní blíže dramatických odhalení, k nimž dochází proto, že byly vylity misky Jehovova hněvu.

[Poznámka pod čarou]

[Studijní otázky]