Přejít k článku

Přejít na obsah

Koupit si zlato přečištěné ohněm

Koupit si zlato přečištěné ohněm

Kapitola 13

Koupit si zlato přečištěné ohněm

LAODICEA

1, 2. Kde byl poslední ze sedmi sborů, jež dostaly poselství od oslaveného Ježíše, a čím se mimo jiné vyznačuje toto město?

LAODICEA je poslední ze sedmi sborů, jež mají obdržet poselství od vzkříšeného Ježíše. A poučení, které přináší, je opravdu burcující a otevírá oči!

2 Dnes bys našel sutiny Laodiceje blízko Denizli, asi 90 kilometrů jihovýchodně od Alasehiru. V prvním století byla Laodicea kvetoucím městem. Rozkládala se na důležité křižovatce cest a byla střediskem peněžnictví a obchodu. K jejímu bohatství přispíval prodej známé oční masti a město bylo proslulé také velice kvalitními oděvy, které se tam vyráběly z jemné černé vlny. Závažným problémem města byl nedostatek vody, kterému se čelilo tím, že se voda vedla akvaduktem ze vzdálených horkých pramenů. Než se však voda dostala do města, byla pouze vlažná.

3. Jak uvádí Ježíš své poselství sboru v Laodiceji?

3 Laodicea byla blízko Kolos. Když psal apoštol Pavel Kolosanům, zmínil se o dopisu, který předtím poslal Laodicanům. (Kolosanům 4:15, 16) Nevíme, co napsal Pavel v onom dopise, ale poselství, které nyní posílá Laodicanům Ježíš, ukazuje, že se dostali do ubohého duchovního stavu. Jako obvykle však Ježíš nejprve uvádí to, co je pro něj samotného doporučením: „Andělovi sboru v Laodiceji piš: To říká Amen, věrný a pravý svědek, počátek Božího stvoření.“ — Zjevení 3:14.

4. V jakém smyslu je Ježíš „Amen“?

4 Proč se Ježíš sám označuje slovem „Amen“? Tento titul dodává právní závažnosti jeho poselství. „Amen“ je přepisem hebrejského slova, jež znamená „jistě“, „tak se staň“, a užívá se na konci modlitby k potvrzení myšlenek, které v ní byly vyjádřeny. (1. Korinťanům 14:16) Ježíš je „Amen“, protože svou naprostou ryzostí a obětní smrtí potvrdil a zaručil splnění všech Jehovových drahocenných slibů. (2. Korinťanům 1:20) Od té doby jsou všechny modlitby správně určeny Jehovovi prostřednictvím Ježíše. — Jan 15:16; 16:23, 24.

5. Jak je Ježíš „věrný a pravý svědek“?

5 Ježíš je také „věrný a pravý svědek“. V proroctví je často spojován s věrností, pravdou a spravedlností, protože je jako služebník Jehovy Boha naprosto důvěryhodný. (Žalm 45:4; 45:5, KB; Izajáš 11:4, 5; Zjevení 1:5; 19:11) Je největším svědkem pro Jehovu. Jako „počátek Božího stvoření“ oznamuje Ježíš Boží slávu ve skutečnosti již od samého počátku. (Přísloví 8:22–30) Jako člověk na zemi vydal svědectví o pravdě. (Jan 18:36, 37; 1. Timoteovi 6:13) Po svém vzkříšení slíbil svým učedníkům svatého ducha a řekl jim: „Budete mi svědky jak v Jeruzalémě, tak v celé Judeji a Samařsku a do nejvzdálenější končiny země.“ Od letnic roku 33 n. l. řídil Ježíš tyto pomazané křesťany při kázání dobré zprávy „v celém stvoření, jež je pod nebem“. (Skutky 1:6–8; Kolosanům 1:23) Ježíš si právem zaslouží označení věrný a pravý svědek. Pomazaní křesťané v Laodiceji budou mít užitek, budou-li naslouchat jeho slovům.

6. a) Jak popisuje Ježíš duchovní stav sboru v Laodiceji? b) Jakým znamenitým Ježíšovým příkladem se neřídili křesťané v Laodiceji?

6 Jaké poselství má Ježíš pro Laodicany? Nemá pro ně žádné pochvalné slovo. Upřímně jim říká: „Znám tvé skutky, že nejsi ani studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký. A tak, protože jsi vlažný, a ani horký ani studený, vyvrhnu tě ze svých úst.“ (Zjevení 3:15, 16) Jak bys reagoval ty na takové poselství od Pána Ježíše Krista? Neprobudilo by tě to a nezkoumal by ses? Tito Laodicané se rozhodně musí vzchopit, protože upadli do duchovní netečnosti, zřejmě proto, že mnoho věcí považovali za samozřejmé. (Srovnej 2. Korinťanům 6:1.) Ježíš, kterého měli jako křesťané napodobovat, vždy projevuje planoucí horlivost pro Jehovu a jeho službu. (Jan 2:17) A mírní shledávají, že je vždy jemný a příjemný, osvěžující jako pohár studené vody v parném, horkém dni. (Matouš 11:28, 29) Ale křesťané v Laodiceji nejsou ani horcí ani studení. Stali se vlažnými jako voda, která vtéká do jejich města. Mohlo by se stát, že je Ježíš zcela zavrhne, že je ‚vyvrhne ze svých úst‘. Pokud jde o nás, snažme se — horlivě jako Ježíš —, abychom vždy poskytovali jiným duchovní osvěžení. — Matouš 9:35–38.

„Říkáš: ‚Jsem bohatý‘“

7. a) Jak Ježíš ukazuje, v čem tkví problémy laodicejských křesťanů? b) Proč Ježíš říká, že jsou laodicejští křesťané ‚slepí a nazí‘?

7 V čem ve skutečnosti tkví problém Laodicanů? Dobrou představu si učiníme z dalších Ježíšových slov: „Protože říkáš: ‚Jsem bohatý a získal jsem bohatství a vůbec nic nepotřebuji‘, ale nevíš, že jsi bídný a politováníhodný a chudý a slepý a nahý.“ (Zjevení 3:17; srovnej Lukáše 12:16–21.) Žijí v bohatém městě, a protože jsou bohatí, jsou sebejistí. Na jejich způsob života pravděpodobně působil stadión, divadla a sportovní areály, takže začali ‚spíše milovat rozkoše než Boha‘. * (2. Timoteovi 3:4) Ale hmotně bohatí Laodicané jsou duchovně chudí. Mají-li vůbec nějaké ‚poklady nastřádáne v nebi‘, pak jich je velmi málo. (Matouš 6:19–21) Nezachovali si prosté oko a nevěnovali ve svém životě první místo Božímu Království. Jsou skutečně v temnotě, spí, nemají duchovní vidění. (Matouš 6:22, 23, 33) A přestože mají jemná roucha, která si mohli koupit, protože jsou hmotně bohatí, v Ježíšových očích jsou nazí. Nemají žádné duchovní oděvy, které by je označovaly jako křesťany. — Srovnej Zjevení 16:15.

8. a) V jakém směru existuje i dnes podobná situace jako v Laodiceji? b) Jak v tomto chamtivém světě někteří křesťané oklamali sami sebe?

8 To je opravdu otřesný stav. Nevidíme však v dnešní době často podobnou situaci? Co je hlavní příčina? Je to sebejistý postoj, který vyplývá z toho, že se někdo spoléhá na hmotný majetek a na lidské hmotné prostředky. Podobně jako ti, kteří chodí do kostelů křesťanstva, klamou dnes někteří členové Jehovova lidu sami sebe, když si myslí, že se mohou Bohu zalíbit, budou-li chodit na shromáždění jen občas. Snaží se vystačit s tím, že jsou „činiteli slova“ jen symbolicky. (Jakub 1:22) Přes opakované výstrahy ze strany Janovy třídy se zaměřují na módní odívání, automobily a vybavení domácnosti a na život, který se soustřeďuje kolem rekreace a zábav. (1. Timoteovi 6:9, 10; 1. Jana 2:15–17) To všechno vede k otupení duchovní vnímavosti. (Hebrejcům 5:11, 12) Nemají zůstat apatičtí a vlažní, ale je nutné, aby opět rozdmýchali „oheň ducha“ a projevovali osvěžující dychtivost v ‚kázání slova‘. — 1. Tesaloničanům 5:19; 2. Timoteovi 4:2, 5.

9. a) Která Ježíšova slova by měla vyburcovat vlažné křesťany a proč? b) Jak může sbor pomáhat „ovcím“, které zbloudily?

9 Jak se dívá Ježíš na vlažné křesťany? Jeho otevřená slova by jimi měla otřást: „Nevíš, že jsi bídný a politováníhodný a chudý a slepý a nahý.“ Jejich svědomí je natolik otupené, že si ani neuvědomují svůj otřesný stav. (Srovnej Přísloví 16:2; 21:2.) Nad tímto vážným stavem ve sboru nelze lehkomyslně mávnout rukou. Starší a jiní, kteří od nich dostali pověření, mají dávat znamenitý příklad v horlivosti a v láskyplné pastýřské činnosti a mohou být schopni probudit tyto zbloudilé „ovce“, aby opět získaly radost ze služby celým srdcem. — Lukáš 15:3–7.

Rada ohledně ‚zbohatnutí‘

10. Co je „zlato“, které si mají koupit od Ježíše podle jeho slov křesťané v Laodiceji?

10 Existuje nějaký lék proti této smutné situaci v Laodiceji? Ano, budou-li se tamější křesťané řídit Ježíšovou radou: „Radím ti, aby sis ode mne koupil zlato přečištěné ohněm, abys zbohatl.“ (Zjevení 3:18a) Pravé křesťanské „zlato“, které bylo přečištěno ohněm a z něhož byly odstraněny všechny příměsi, je učiní ‚bohatými vůči Bohu‘. (Lukáš 12:21) Kde si mohou koupit takové zlato? Rozhodně ne od místních bankéřů, ale od Ježíše. Apoštol Pavel vysvětlil, co je toto zlato, když řekl Timoteovi, aby dal bohatým křesťanům pokyny, „aby působili k dobru, byli bohatí ve znamenitých skutcích, aby byli štědří, pohotoví dělit se a aby si jako poklad bezpečně chovali znamenitý základ pro budoucnost“. Pouze tehdy, budou-li vynakládat úsilí tímto způsobem, mohou se ‚chopit skutečného života‘. (1. Timoteovi 6:17–19) Hmotně bohatí Laodicané měli jednat podle Pavlovy rady, a tak měli duchovně zbohatnout. — (Viz též Přísloví 3:13–18.)

11. Jaké máme v dnešní době příklady těch, kteří si koupili „zlato přečištěné ohněm“?

11 Existují nějaké novodobé příklady těch, kteří si kupují „zlato přečištěné ohněm“? Ano, takové příklady tu jsou. Když se teprve přibližoval Pánův den, probouzela se malá skupina badatelů Bible, kteří poznávali, že mnohé babylónské nauky křesťanstva jsou falešné. Například nauka o trojici, o nesmrtelnosti duše, o pekelném trápení, o křtu malých dětí a uctívání obrazů (včetně kříže a obrazu Marie). Tito křesťané podporovali biblickou pravdu a ohlašovali, že Jehovovo Království je jedinou nadějí lidstva a že Ježíšova výkupní oběť je základem pro záchranu. Téměř čtyřicet let předem poukazovali na rok 1914 jako na rok, v němž mají podle biblického proroctví skončit časy pohanů a mají na zemi nastat dramatické události. — Zjevení 1:10.

12. Kdo patřil k těm, kteří se ujali vedení mezi probouzejícími se křesťany, a jak dal tento muž znamenitý příklad toho, jak si lze ukládat poklady v nebi?

12 Mezi těmito probouzejícími se křesťany se ujal vedení Charles Taze Russell, který začátkem sedmdesátých let minulého století vytvořil v Allegheny (nyní část Pittsburghu), v Pensylvánii ve Spojených státech amerických, biblickou studijní třídu. Když začínal s hledáním pravdy, byl společníkem svého otce a mohl se stát milionářem. Prodal však své podíly na filiálkách a poskytl svůj majetek na to, aby pomohl financovat oznamování Božího Království po celé zemi. V roce 1884 se stal Russell prvním prezidentem společnosti, která je nyní známá jako Pensylvánská biblická a traktátní společnost Strážná věž. V roce 1916 zemřel ve vlaku blízko stanice Pampa v Texasu, cestou do New Yorku, vyčerpán svou poslední kazatelskou cestou v západní části Spojených států. Dal vynikající příklad toho, jak je možné si ukládat duchovní poklady v nebi, příklad, jímž se dnes řídí statisíce obětavých průkopníků, kteří konají kazatelskou službu. — Hebrejcům 13:7; Lukáš 12:33, 34; srovnej 1. Korinťanům 9:16; 11:1.

Použít duchovní oční mast

13. a) Jak zlepší duchovní oční mast stav Laodicanů? b) Jaký druh oděvu doporučuje Ježíš a proč?

13 Ježíš také přísně vybízí Laodicany: „[Kup si] . . . bílé svrchní oděvy, aby ses oblékl a aby nevyšla najevo hanba tvé nahoty, a oční mast, kterou by sis vetřel do očí, abys viděl.“ (Zjevení 3:18b) Měli by usilovat o vyléčení své duchovní slepoty tím, že by si opatřili léčivou oční mast, ne od místních léčitelů, ale takovou mast, jakou může poskytnout pouze Ježíš. To by jim pomohlo získat duchovní rozlišovací schopnost, aby mohli chodit po ‚stezce spravedlivých‘ se zářícíma očima upřenýma k činění Boží vůle. (Přísloví 4:18, 25–27) Tak si mohou obléknout nikoli drahý oděv z černé vlny, který se vyráběl v Laodiceji, ale jemný ‚bílý svrchní oděv‘, z něhož je patrné, že mají přednost být následovníky Ježíše Krista. — Srovnej 1. Timoteovi 2:9, 10; 1. Petra 3:3–5.

14. a) Jaká duchovní oční mast je k dispozici od roku 1879? b) Co je nejzákladnějším zdrojem finanční podpory svědků Jehovových? c) Jak se svědkové Jehovovi liší od jiných, pokud jde o používání příspěvků?

14 Je možné získat duchovní oční mast v dnešní době? Rozhodně to je možné. Pastor Russell, jak byl s láskou nazýván, začal v roce 1879 vydávat na obranu pravdy časopis dnes známý jako Strážná věž hlásající Jehovovo Království. V jeho druhém vydání uveřejnil prohlášení: „[Tento časopis] má, jak doufáme, podporu od JEHOVY, a protože je tomu tak, nebudeme nikdy žebrat nebo prosit lidi o podporu. Jestliže ten, který říká: ‚Všechno zlato a stříbro hor je mé‘, přestane poskytovat potřebnou hmotnou podporu, budeme tomu rozumět tak, že je načase přestat s vydáváním.“ Někteří televizní kazatelé nahromadili ohromné bohatství a žijí v nestoudném (a někdy nemravném) přepychu. (Zjevení 18:3) Naproti tomu badatelé Bible, známí dnes jako svědkové Jehovovi, užívají všech nevyprošených příspěvků, které dostali, k tomu, aby organizovali a podporovali celosvětové kázání Jehovova nadcházejícího Království. Janova třída vede až dodnes vydávání časopisů Strážná věž Probuďte se!, které měly v roce 2006 celkový náklad více než 59 miliónů. Strážnou věž je možné získat v přibližně 150 jazycích. Je to oficiální časopis sboru, který tvoří přes šest miliónů křesťanů, a ti užívají této duchovní oční masti k tomu, aby se jim otevíraly oči a aby viděli, co je falešné náboženství a jak naléhavé je kázat dobrou zprávu ve všech národech. — Marek 13:10.

Mít užitek z kárání a ukázňování

15. Proč dává Ježíš křesťanům v Laodiceji vážnou radu a jak by na ni měl sbor reagovat?

15 Vraťme se nyní k Laodicanům. Jak budou reagovat na Ježíšovu přísnou radu? Mají být sklíčení a domnívat se, že si Ježíš už nepřeje, aby byli jeho následovníky? Tak tomu rozhodně není. Poselství dále říká: „Všechny, k nimž mám náklonnost, kárám a ukázňuji. Proto buď horlivý a čiň pokání.“ (Zjevení 3:19) Jestliže Ježíš vede někoho ke kázni, je to důkazem lásky, stejně jako ukázňování od Jehovy. (Hebrejcům 12:4–7) Laodicejský sbor měl využít tohoto zájmu, který je projevem náklonnosti, a měl jeho radu uplatnit. Jeho členové měli činit pokání a uvědomit si, že se dopouštějí svou vlažností hříchu. (Hebrejcům 3:12, 13; Jakub 4:17) Ať jejich starší opustí své hmotařské zájmy a ‚jako oheň rozněcují‘ dar, který mají od Boha. Až duchovní oční mast zapůsobí, ať pocítí všichni ve sboru osvěžení jakoby z chladivého doušku studené pramenité vody. — 2. Timoteovi 1:6; Přísloví 3:5–8; Lukáš 21:34.

16. a) Jak se dnes projevuje Ježíšova láska a náklonnost? b) Jak bychom měli reagovat, dostáváme-li vážnou radu?

16 Co to znamená pro nás dnes? Ježíš dále ‚miluje své vlastní, kteří jsou ve světě‘. Bude to činit „po všechny dny až do závěru systému věcí“. (Jan 13:1; Matouš 28:20) Projevuje svou lásku a náklonnost prostřednictvím novodobé Janovy třídy a prostřednictvím hvězd neboli starších v křesťanském sboru. (Zjevení 1:20) V těchto velice obtížných dobách mají starší hluboký zájem o to, aby nám všem, starým i mladým, pomáhali zůstat uvnitř teokratického ovčince, přičemž musíme odolávat sklonům k nezávislosti, hmotařské chamtivosti i nemravné nečistotě světa. Jestliže někdy dostaneme vážnou radu nebo jsme-li vedeni ke kázni, pamatujme na to, že „kárání kázně jsou cestou života“. (Přísloví 6:23) Všichni jsme nedokonalí, a je-li to nutné, měli bychom všichni horlivě činit pokání, abychom se opět dostali do správného stavu a zůstali v Boží lásce. — 2. Korinťanům 13:11.

17. Jak pro nás může být bohatství duchovně nebezpečné?

17 Nesmíme připustit, abychom se pod vlivem hmotařství, bohatství nebo nedostatku bohatství stali vlažnými. Majetek může pomoci k tomu, aby se někdo chopil nových možností ke službě, ale může být také nebezpečný. (Matouš 19:24) Zámožný člověk se možná domnívá, že nemusí být v kazatelském díle tak horlivý jako jiní, pokud poskytuje čas od času značné dary. Nebo se může domnívat, že má díky svému majetku nárok na nějaké výsady. Bohatý člověk má také možnosti pěstovat mnoho zábav a rekreačních činností, které si druzí nemohou dovolit. Ale taková rozptýlení vyžadují čas a mohou odvrátit nepozorné osoby od křesťanské kazatelské služby, a nerozvážný člověk se tak může stát vlažným. Kéž se vyvarujeme takových léček a „tvrdě pracujeme a namáháme se“ celým srdcem, s nadějí na věčný život. — 1. Timoteovi 4:8–10; 6:9–12.

„Večeřet“

18. Jakou příležitost poskytuje Ježíš křesťanům v Laodiceji?

18 Ježíš dále říká: „Pohleď, stojím u dveří a klepu. Jestliže někdo slyší můj hlas a otevře dveře, chci vejít do jeho domu a budu s ním večeřet a on se mnou.“ (Zjevení 3:20) Jestliže laodicejští křesťané uvítají Ježíše ve svém sboru, pomůže jim překonat jejich vlažnost! — Matouš 18:20.

19. O čem Ježíš mluví, když slibuje, že bude se sborem v Laodiceji večeřet?

19 Ježíšova zmínka o večeři připomíná bezpochyby Laodicanům dobu, kdy jídal se svými učedníky. (Jan 12:1–8) Takové příležitosti přinášely přítomným vždy duchovní dobrodiní. Také po Ježíšově vzkříšení došlo k několika významným příležitostem, kdy byl Ježíš přítomen u jídla se svými učedníky, což je velice posílilo. (Lukáš 24:28–32; Jan 21:9–19) Jestliže tedy slibuje, že přijde do laodicejského sboru a bude s nimi večeřet, je to slib, který jim přinese bohaté duchovní dobrodiní, pokud ovšem budou chtít Ježíše přijmout.

20. a) K čemu vedla vlažnost křesťanstva, když začal Pánův den? b) Jak se křesťanstva dotkl Ježíšův soud?

20 Ježíšovo milující povzbuzení, které dal Laodicanům, má velký význam pro dnešní zbývající pomazané křesťany. Někteří z nich si pamatují, že v době, kdy začínal Pánův den, byli stoupenci náboženství křesťanstva odporně vlažní. Místo aby duchovenstvo přivítalo v roce 1914 návrat našeho Pána, bylo zataženo do jatek první světové války, v níž 24 ze 28 bojujících národů o sobě tvrdilo, že jsou křesťanské. Jejich vina krve je skutečně velká. Během druhé světové války, jež probíhala rovněž velkou měrou v křesťanstvu, se opět hříchy falešného náboženství „nahromadily až do nebe“. (Zjevení 18:5) Duchovenstvo se také obrátilo zády k Jehovovu nově nastupujícímu Království tím, že podporovalo Společnost národů, Spojené národy i nacionalistická revoluční hnutí, z nichž žádné nemůže vyřešit problémy lidstva. Ježíš již dávno zavrhl duchovenstvo, vynesl nad ním záporný rozsudek a zavrhl je, stejně jako se rybář zbavuje nevhodných ryb, které se chytly do jeho vlečné sítě. Dnešní ubohý stav církví křesťanstva je důkazem tohoto rozsudku, který nad ním byl vynesen. Kéž je nám jeho konečný osud výstrahou! — Matouš 13:47–50.

21. Jak reagovali od roku 1919 křesťané v pravém sboru na Ježíšova slova křesťanům v Laodiceji?

21 I v pravém sboru bývají vlažní jednotlivci, kteří jsou jako nápoj, jenž není ani povzbudivě horký, ani osvěživě chladný. Ale Ježíš přesto vřele miluje svůj sbor. Dává se k dispozici křesťanům, kteří reagují pohostinně, a mnozí ho přivítali jakoby k večeři. Vedlo to k tomu, že se jim od roku 1919 otevírají oči, takže vidí význam biblických proroctví. Těší se z období velkého osvícení. — Žalm 97:11; 2. Petra 1:19.

22. Jakou další večeři měl možná Ježíš na mysli a kdo se na ní bude podílet?

22 Když Ježíš oslovoval Laodicany, měl také možná na mysli jinou večeři. Později ve Zjevení čteme: „Šťastní jsou ti, kteří jsou pozváni k večeři na Beránkově svatbě.“ To je nádherná hostina po dosažení vítězství, a to ke chvále Jehovy, až vykoná rozsudek nad falešným náboženstvím — a této hostiny se účastní Kristus a celá jeho nevěsta v počtu 144 000 v nebi. (Zjevení 19:1–9) Kladně reagující členové onoho starověkého laodicejského sboru — a také dnešní věrní bratři Krista Ježíše, kteří mají na sobě čisté oděvy, jež je označují jako pravé pomazané křesťany — ti všichni budou hodovat se svým ženichem při oné večeři. (Matouš 22:2–13) Jak silný podnět to je k horlivosti a k pokání!

Trůn pro ty, kteří zvítězí

23, 24. a) O jaké další odměně mluví Ježíš? b) Kdy se Ježíš posadil na svůj mesiášský trůn a kdy začal soud nad těmi, kteří se prohlašují za křesťany? c) Jaký podivuhodný slib dal Ježíš svým učedníkům, když ustanovil slavnost na památku své smrti?

23 Ježíš mluví o další odměně: „Tomu, kdo zvítězí, chci dopřát, aby se mnou usedl na můj trůn, stejně jako já jsem zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůn.“ (Zjevení 3:21) Ve splnění Davidových slov v Žalmu 110:1, 2 byl Ježíš, který zachoval ryzost a tak zvítězil nad světem, v roce 33 n. l. vzkříšen a vyvýšen, aby se posadil se svým Otcem na jeho nebeském trůnu. (Skutky 2:32, 33) V jiném rozhodujícím roce, v roce 1914, přišel Ježíš, aby se posadil na svůj vlastní mesiášský trůn jako Král a Soudce. Soud očividně začal v roce 1918, a to nad těmi, kteří tvrdili, že jsou křesťany. Pomazaní vítězové, kteří do té doby zemřeli, měli být tehdy vzkříšeni a měli se připojit k Ježíšovi v jeho Království. (1. Petra 4:17) Slíbil jim to, když ustanovil slavnost na památku své smrti. Řekl svým učedníkům: „Činím s vámi smlouvu, právě jako můj Otec učinil smlouvu se mnou, pro království, abyste jedli a pili u mého stolu v mém království a seděli na trůnech, abyste soudili dvanáct izraelských kmenů.“ — Lukáš 22:28–30.

24 To je skutečně nádherné pověření — sedět při „znovustvoření“ s panujícím Králem a na základě jeho dokonalé oběti povznášet společně s ním svět poslušného lidstva do stavu edenské dokonalosti. (Matouš 19:28; 20:28) Jan nám poskytuje poučení, že ty, kteří zvítězí, učiní Ježíš ‚královstvím, knězi pro svého Boha a Otce‘, aby zaujímali trůny kolem Jehovova vlastního nádherného nebeského trůnu. (Zjevení 1:6; 4:4) My všichni — ať již patříme k pomazaným nebo k nové pozemské společnosti, která doufá, že se bude podílet na obnovování ráje — si vezměme k srdci Ježíšova slova Laodicanům! — 2. Petra 3:13; Skutky 3:19–21.

25. a) Jak Ježíš končí své poselství do Laodiceje podobně jako poselství předcházející? b) Jak by dnes měli jednotliví křesťané reagovat na Ježíšova slova sboru v Laodiceji?

25 Podobně jako předcházející poselství uzavírá Ježíš i toto poselství povzbuzujícími slovy: „Kdo má ucho, ať slyší, co duch říká sborům.“ (Zjevení 3:22) Žijeme hluboko v čase konce. Obklopují nás důkazy, že křesťanstvo je chladné, pokud jde o lásku. Kéž naopak my jako praví křesťané reagujeme vřele na Ježíšovo poselství sboru v Laodiceji, ano na všech sedm poselství, která dal náš Pán sborům. Můžeme to činit tím, že se intenzívně podílíme na splňování Ježíšova velkého proroctví, jež se vztahuje na naši dobu: „A tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ — Matouš 24:12–14.

26. Kdy opět mluví Ježíš přímo k Janovi, ale na čem se podílí?

26 Ježíšova rada sedmi sborům skončila. Až do závěrečné kapitoly Zjevení již k Janovi Ježíš nemluví; ale podílí se na mnoha viděních, například tím, že vykonává Jehovovy rozsudky. Zkoumejme nyní společně s Janovou třídou druhé pozoruhodné vidění, které Pán Ježíš Kristus zjevil.

[Poznámka pod čarou]

^ 7. odst. Tato místa byla objevena při archeologických vykopávkách na místě bývalé Laodiceje.

[Studijní otázky]

[Rámeček na straně 73]

Hmotařství ve srovnání s moudrostí

V roce 1956 napsal jeden novinář: „Odhaduje se, že před sto lety, měl průměrný člověk 72 potřeby, z nichž 16 se považovalo za nezbytné. Dnes se odhaduje, že má průměrný člověk 474 potřeby, z nichž se za nezbytné považuje 94. Před sto lety bylo průměrnému člověku propagačně nabízeno 200 výrobků — ale dnes se poskytuje propagační reklama 32 000 výrobků. Věcí nezbytných pro život člověka je málo — ale jeho potřeby jsou bezmezné.“ Dnes je lidem vnucována představa, že hlavní věci v životě jsou hmotné bohatství a majetek. Mnozí lidé proto začali přehlížet moudrou radu Kazatele 7:12: „Moudrost je pro ochranu, stejně jako peníze jsou pro ochranu, ale výhoda poznání je, že moudrost zachová naživu ty, kteří ji vlastní.“

[Obrázek na straně 67]

Voda, která vtékala do Laodiceje, byla nepříjemně vlažná. Křesťané v Laodiceji měli neuspokojivě vlažného ducha