Kapitola 22

První běda — kobylky

1. Kdo vykonává práci, jež odpovídá troubení andělů, a co oznamuje troubení páté trubky?

PÁTÝ anděl se připravuje troubit na svou trubku. Čtyři nebeské trubky již zazněly a čtyři rány byly zaměřeny na třetinu země, kterou Jehova považuje za nejtrestuhodnější — na křesťanstvo. Bylo odhaleno, že je smrtelně nemocné. Zatímco andělé troubí na trubky, lidé dávají zaznívat tomuto oznámení na zemi. Nyní má pátá andělská trubka ohlásit první bědu, ještě hroznější než to, co předcházelo. Vztahuje se k úděsné ráně v podobě kobylek. Nejprve však prozkoumejme jiné biblické texty, které nám pomohou lépe porozumět této ráně.

2. Která biblická kniha popisuje ránu v podobě kobylek, jež se podobá tomu, co vidí Jan, a jak tato rána zapůsobila na starověký Izrael?

² Biblická kniha Joelova, napsaná v devátém století př. n. l., popisuje ránu v podobě hmyzu, včetně kobylek. Je podobná tomu, co vidí Jan. (Joel 2:1–11, 25) * Ta měla způsobit odpadlému Izraeli mnoho svízelí, ale měla také přimět jednotlivé Židy k tomu, aby činili pokání a získali zpět Jehovovu přízeň. (Joel 2:6, 12–14) Až ta doba přijde, vylije Jehova svého ducha na „tělo všeho druhu“, zatímco znamení a znepokojivé předzvěsti budou předcházet „velký a bázeň vzbuzující Jehovův den“. — Joel 2:11, 28–32.

Rána v prvním století

3, 4. a) Kdy a jak došlo ke splnění 2. kapitoly Joelovy? b) Jak nastala v prvním století n. l. rána, která se podobala hejnu kobylek, a jak dlouho trvala?

³ K jednomu splnění 2. kapitoly Joelovy došlo v prvním století. Tehdy byl o letnicích roku 33 n. l. vylit svatý duch a první křesťané jím byli pomazáni a zmocněni, aby mluvili v mnoha jazycích o „velkolepých Božích věcech“. Vedlo to k tomu, že se shromáždil velký zástup. Apoštol Petr oslovil užaslé diváky, citoval Joela 2:28, 29 a vysvětlil jim, že jsou právě svědky splňování tohoto proroctví. (Skutky 2:1–21) Není však žádný záznam o tom, že by tehdy došlo k doslovné ráně v podobě hmyzu, která by některým způsobila nepříjemnosti a vedla jiné k pokání.

⁴ Zapůsobila v těch dnech nějaká obrazná rána? Rozhodně ano. Přišla následkem toho, že tito nově pomazaní křesťané neúnavně kázali. * Jejich prostřednictvím vyzval Jehova ty Židy, kteří chtěli naslouchat, aby činili pokání a těšili se z požehnání od něj. (Skutky 2:38–40; 3:19) Jednotlivci, kteří reagovali, obdrželi značnou měrou jeho přízeň. Ale pro ty, kteří pozvání odmítli, se křesťané v prvním století stali podobnými pustošícímu hejnu kobylek. Začali v Jeruzalémě a rozšířili se po celé Judeji a Samařsku. Zakrátko byli všude a trýznili nevěřící Židy  veřejným ohlašováním Ježíšova vzkříšení, se vším, co k tomu patřilo. (Skutky 1:8; 4:18–20; 5:17–21, 28, 29, 40–42; 17:5, 6; 21:27–30) Tato rána trvala až do ‚bázeň vzbuzujícího dne‘, do roku 70 n. l., kdy Jehova přivedl proti Jeruzalému římská vojska, aby jej zničila. Zachráněni byli pouze ti křesťané, kteří ve víře vzývali Jehovovo jméno. — Joel 2:32; Skutky 2:20, 21; Přísloví 18:10.

Rána v podobě kobylek dnes

5. Jak se splňuje Joelovo proroctví od roku 1919?

⁵ Logicky bychom mohli očekávat, že ke konečnému splnění Joelova proroctví dojde v čase konce. Tak tomu skutečně je. Při sjezdu badatelů Bible v Cedar Pointu, Ohio, USA, 1.–8. září 1919 byl významně vylit Jehovův duch a Boží lid byl podnícen k tomu, aby organizoval celosvětové kazatelské dílo. Ze všech, kteří se prohlašovali za křesťany, pouze oni uznali, že byl Ježíš dosazen na trůn jako nebeský Král, a nešetřili úsilím v dalekosáhlém ohlašování této dobré zprávy. Ve splnění proroctví se jejich neúnavné vydávání svědectví stalo pro odpadlé křesťanstvo mučivou ranou. — Matouš 24:3–8, 14; Skutky 1:8.

6. a) Co viděl Jan, když zatroubil na trubku pátý anděl? b) Koho symbolizuje tato ‚hvězda‘ a proč?

⁶ Zjevení, jež bylo napsáno asi 26 let po zničení Jeruzaléma, také popisuje tuto ránu. Co připojuje k Joelovu popisu? Věnujme se této zprávě, jak ji zaznamenal Jan: „A pátý anděl zatroubil na svou trubku. A viděl jsem hvězdu, která spadla z nebe na zem, a byl mu dán klíč od jámy propasti.“ (Zjevení 9:1) Tato ‚hvězda‘ se liší od hvězdy ve Zjevení 8:10, kterou viděl Jan padat. Vidí „hvězdu, která spadla z nebe“ a která má nyní nějaké pověření vzhledem k této zemi. Je to nějaký duch, nebo nějaká tělesná osoba? Ten, který drží „klíč od jámy propasti“, je později popsán jako ten, kdo vrhá Satana „do propasti“. (Zjevení 20:1–3) Musí to být mocná duchovní osoba. Ve Zjevení 9:11 nám Jan říká, že kobylky mají „krále, anděla propasti“. Oba verše se musí vztahovat k témuž jednotlivci, protože anděl, který drží klíč od propasti, musí být logicky i andělem propasti. A hvězda musí symbolizovat Jehovova ustanoveného Krále, neboť pomazaní křesťané uznávají jedině jednoho andělského Krále, Ježíše Krista. — Kolosanům 1:13; 1. Korinťanům 15:25.

7. a) Co se děje, když je otevřena ‚jáma propasti‘? b) Co je „propast“ a kdo v ní strávil krátký čas?

⁷ Zpráva pokračuje: „A otevřel jámu propasti a z jámy vystoupil dým jako dým z velké pece a slunce se zatmělo, také vzduch, dýmem z té jámy. A z dýmu vyšly na zem kobylky; a byla jim dána autorita, stejná autorita, jakou mají zemští štíři.“ (Zjevení 9:2, 3) Podle Písma je „propast“ místem nečinnosti, ano smrti. (Srovnej Římanům 10:7; Zjevení 17:8; 20:1, 3.) Malá hrstka Ježíšových bratrů strávila krátký čas v takové „propasti“ relativní nečinnosti na konci první světové války (1918–1919). Ale když Jehova v roce 1919 vylil na své kajícné služebníky svého ducha, vyrojili se, aby splnili náročný úkol a vykonali dílo, které je čekalo.

8. Proč je propuštění kobylek doprovázeno hojným „dýmem“?

⁸ Jan pozoruje, že propuštění kobylek je doprovázeno velkým dýmem, ‚jako dýmem  z velké pece‘. * Takové to skutečně bylo v roce 1919. Pro křesťanstvo i pro svět všeobecně byla situace potemnělá. (Srovnej Joela 2:30, 31.) Propuštění těchto kobylek, Janovy třídy, bylo opravdu porážkou pro duchovenstvo křesťanstva, které plánovalo a činilo úklady, aby navždy zničilo dílo Království, a které nyní toto Boží Království zavrhlo. Odpadlé křesťanstvo se začalo jevit jakoby obestřené příkrovem dýmu, když houf oněch kobylek dostal božskou autoritu a začal ji projevovat ohlašováním mocných soudních poselství. „Slunce“ křesťanstva — jeho osvícené vzezření — se zatmělo a „vzduch“ se stal dusným prohlášeními božského soudu, když bylo odhaleno, že ‚panovník autority vzduchu‘ tohoto světa je bohem křesťanstva. — Efezanům 2:2; Jan 12:31; 1. Jana 5:19.

Kobylky působí trýznění

9. Jaké bitevní pokyny dostaly kobylky?

⁹ Jaké bojové pokyny dostaly tyto kobylky? Jan o tom píše: „A bylo jim řečeno, aby neškodily zemskému rostlinstvu ani ničemu zelenému ani žádnému stromu, ale jenom těm lidem, kteří nemají na čele Boží pečeť. A kobylkám bylo dáno, aby je nezabíjely, ale aby byli trýzněni pět měsíců, a jejich trýzeň byla jako trýzeň od štíra, když napadne člověka. A v těch dnech budou lidé hledat smrt, ale rozhodně ji nenajdou, a budou toužit zemřít, ale smrt od nich stále prchá.“ — Zjevení 9:4–6.

10. a) Proti komu je v prvé řadě rána zaměřena a jak na ně působí? b) O jaký druh trýznění jde? (Viz pozn. pod čarou.)

¹⁰ Povšimni si, že tato rána není zaměřena v první řadě proti lidem ani proti předním osobám mezi lidmi — proti ‚zemskému rostlinstvu ani stromu‘. (Srovnej Zjevení 8:7) Kobylky mají škodit pouze lidem, kteří nemají na čele Boží pečeť, těm v křesťanstvu, kteří  tvrdí, že jsou zapečetěni, ale jejich dosavadní činnost toto tvrzení popírá. (Efezanům 1:13, 14) Mučivé výroky těchto novodobých kobylek byly tedy zaměřeny především proti náboženským vůdcům křesťanstva. Tito sebevědomí muži musí jistě pociťovat velkou trýzeň, když slyší, jak je veřejně prohlašováno, že nejen nevedli svá stáda do nebe, ale že se tam ani oni sami nedostanou. * Opravdu je to tak, že ‚slepý vede slepého‘! — Matouš 15:14.

11. a) Jak dlouho mají kobylky trýznit Boží nepřátele a proč to není krátká doba? b) Jak těžké je toto trýznění?

¹¹ Trýznění trvá pět měsíců. Je to snad poměrně krátká doba? Z hlediska doslovných kobylek to krátká doba není. Pět měsíců je normální délka života jedince z tohoto hmyzu. Novodobé kobylky tedy po celý svůj život bodají Boží nepřátele. A trýznění je tak hrozné, že si lidé přejí zemřít. Je pravda, že nevíme o nikom, kdo byl bodnut kobylkami, že by se chtěl sám zabít. Ale tento výrok nám pomáhá představit si intenzitu tohoto trýznění — jako ustavičné útoky škorpiónů. Podobá se to utrpení, jaké předvídal Jeremjáš pro nevěrné Izraelity, které měli babylónští dobyvatelé rozptýlit a kteří by si raději přáli smrt nežli život. — Jeremjáš 8:3; viz též Kazatele 4:2, 3.

12. Proč mají kobylky v duchovním smyslu trýznit náboženské vůdce křesťanstva, ale nemají je zabít?

¹² Proč mají být v duchovním smyslu trýzněni, a ne zabiti? Je to počáteční běda, neboť jsou odhalovány lži a selhání křesťanstva; teprve později, až postoupí Pánův den, bude plně ukázán duchovní stav křesťanstva, který se podobá smrti. To se však stane až během druhé bědy, kdy bude zabita třetina lidí. — Zjevení 1:10; 9:12, 18; 11:14.

Kobylky vybavené k bitvě

13. Jak vypadají tyto kobylky?

¹³ Tyto kobylky vypadají pozoruhodně. Jan to popisuje slovy: „A podoba kobylek připomínala koně připravené k bitvě; na jejich hlavách bylo něco, co vypadalo jako koruny ze zlata, a jejich obličej byl jako obličej lidský, vlasy však měly jako vlasy ženské. A jejich zuby jako zuby lví; a měly pancíře jako pancíře železné. A zvuk jejich křídel byl jako zvuk dvoukolých vozů  mnoha koní, kteří běží do bitvy.“ — Zjevení 9:7–9.

14. Proč Janovu popisu kobylek odpovídá skupina křesťanů oživených v roce 1919?

¹⁴ Dobře to znázorňuje loajální skupina oživených křesťanů v roce 1919. Jako koně byli připraveni k boji a byli dychtiví bojovat za pravdu způsobem, který popsal apoštol Pavel. (Efezanům 6:11–13; 2. Korinťanům 10:4) Jan vidí na jejich hlavách něco, co vypadá jako koruny ze zlata. Nebylo by správné, aby měli skutečné koruny, protože dokud jsou na zemi, nezačínají panovat. (1. Korinťanům 4:8; Zjevení 20:4) Ale v roce 1919 již měli královské vzezření. Byli bratry Krále a byly pro ně vyhrazeny nebeské koruny, pokud zůstanou věrní až do konce. — 2. Timoteovi 4:8; 1. Petra 5:4.

15. Co znamená, že kobylky mají a) železné pancíře? b) obličeje podobné lidským? c) vlasy podobné ženským? d) zuby podobné lvím? e) že působí velký hluk?

¹⁵ Kobylky ve vidění mají železné pancíře, jež symbolizují nezlomnou spravedlnost. (Efezanům 6:14–18) Mají také lidské obličeje, což poukazuje na vlastnost lásky, protože člověk byl vytvořen k obrazu Božímu a Bůh je láska. (1. Mojžíšova 1:26; 1. Jana 4:16) Mají dlouhé vlasy jako ženské, což výstižně znázorňuje podřízenost jejich Králi, andělu propasti. Jejich zuby se podobají zubům lvím. Lev užívá svých zubů k trhání masa. Od roku 1919 byla Janova třída opět schopná přijímat pevný duchovní pokrm, zejména pravdy o Božím Království, nad nímž panuje „lev, který je z kmene Judy“, Ježíš Kristus. Lev symbolizuje odvahu, a stejně je třeba velké odvahy ke strávení tohoto tvrdého poselství, k tomu, aby bylo vydáváno v publikacích a rozšiřováno po celé zeměkouli. Tyto symbolické kobylky působí mnoho hluku, „jako zvuk dvoukolých vozů mnoha koní, kteří běží do bitvy“. Podle příkladu křesťanů v prvním století nemají v úmyslu zůstat potichu. — 1. Korinťanům 11:7–15; Zjevení 5:5.

16. Co znamená, že kobylky mají „ocasy a žihadla jako štíři“?

¹⁶ K tomuto kázání patří více než jen mluvené slovo. „Mají také ocasy a žihadla jako štíři; a v jejich ocasech je jejich autorita ubližovat lidem pět měsíců.“ (Zjevení 9:10) Co by to mohlo znamenat? Když svědkové Jehovovi vycházejí do svého díla Království a používají mluvené slovo i tištěné publikace, předkládají autoritativní výroky založené na Božím slově. Jejich poselství obsahuje bodnutí podobné štířímu, protože varují před nadcházejícím dnem Jehovovy pomsty. (Izajáš 61:2) Dříve než dožije svůj život dnešní generace duchovních kobylek, bude dokončeno jejich božsky určené dílo oznamování Jehovových soudů — ke škodě všech tvrdošíjných rouhačů.

17. a) Co bylo oznámeno na sjezdu badatelů Bible v roce 1919, čímž zesílily bodavé účinky jejich svědectví? b) Jak je duchovenstvo trýzněno a jak na to reagovalo?

¹⁷ Tento houf kobylek měl velkou radost,  když bylo při jejich sjezdu v roce 1919 oznámeno vydávání nového časopisu, Zlatého věku. Byl to časopis vycházející jednou za dva týdny a určený k zesílení jejich bodavého svědectví. * Jeho 27. číslo ze 29. září 1920 odhalilo licoměrnost duchovenstva, jež v období let 1918–19 pronásledovalo badatele Bible ve Spojených státech amerických. V letech 1920 až 1930 trýznil Zlatý věk duchovenstvo dalšími bodavými články a karikaturami, které ukazovaly, jak se duchovenstvo vychytrale vměšuje do politiky a zejména jak katolická hierarchie uzavírá úmluvy s fašistickými a nacistickými diktátory. Duchovenstvo na to reagovalo tím, že ‚výnosem vytvářelo těžkosti‘ a organizovalo proti Božímu lidu násilné akce lůzy. — Žalm 94:20.

Panovníci světa upozorňováni

18. Jakou práci měly vykonat kobylky a co se stalo jako odezva na páté zatroubení?

¹⁸ Novodobé kobylky musely vykonat určitou práci. Dobrá zpráva o Království musela být kázána. Musely být odhalovány omyly. Musely být nalezeny ztracené ovce. Kobylky vykonávaly tyto úkoly a svět byl nucen zpozornět a povšimnout si toho. Janova třída v poslušnosti andělských trubek nadále odhalovala, že si křesťanstvo zasluhuje Jehovovy nepříznivé soudy. Jako odezva na zaznění páté trubky bylo při sjezdu badatelů Bible v Londýně v Anglii, 25.–31. května 1926, zdůrazněno jedno zvláštní hledisko těchto soudů. To bylo hlavní myšlenkou rezoluce „Svědectví panovníkům světa“ a veřejné přednášky v Royal Albert Hall na námět „Proč se zachvívají světové mocnosti — lék“, jejíž plný text byl vytištěn příštího dne v jednom z vedoucích londýnských listů. Později rozšířil houf kobylek tuto rezoluci v podobě traktátu v počtu 50 miliónů výtisků — to byla skutečná trýzeň pro duchovenstvo. Ještě řadu let lidé v Anglii mluvili o tomto bodavém odhalení.

19. Jakou další bojovou výzbroj dostaly symbolické kobylky a co v ní bylo řečeno o londýnském manifestu?

¹⁹ Symbolické kobylky dostaly na tomto sjezdu další bojovou výzbroj, zejména novou knihu nazvanou Osvobození. Obsahovala biblický rozbor znamení, jež dokazuje, že panství v podobě „syna, mužského rodu“, Kristovo nebeské Království, se zrodilo v roce 1914. (Matouš 24:3–14; Zjevení 12:1–10) Pak v ní byl citován manifest vydaný v roce 1917 v Londýně a podepsaný osmi duchovními, o nichž bylo řečeno, že patří „k nejlepším kazatelům světa“. Byli to  vedoucí protestantských denominací — baptistů, kongregacionalistů, presbyteriánů, episkopální církve a metodistů. Tento manifest obsahoval prohlášení, že „přítomná krize poukazuje na konec dob národů“ a že „zjevení Páně může být očekáváno v každém okamžiku“. Ano, tito duchovní poznali znamení Kristovy přítomnosti. Chtěli však v té věci něco dělat? Kniha Osvobození nás informuje: „Nejpozoruhodnější na věci jest ale okolnost, že tito mužové, kteří podepsali toto veřejné prohlášení, později ho sami zavrhli a [popřeli] důkazy, které tam ukazují, že žijeme na konci světa a v den druhé přítomnosti Pána.“

20. a) K čemu se rozhodlo duchovenstvo, pokud jde o houf kobylek a jejich Krále? b) Kdo je podle Janových slov nad houfem kobylek a jak se jmenuje?

²⁰ Místo, aby duchovenstvo křesťanstva oznamovalo nadcházející Boží Království, rozhodlo se zůstat se Satanovým světem. Nechtějí mít nic společného s houfem kobylek a s jejich Králem, o němž nyní Jan říká: „Mají nad sebou krále, anděla propasti. Hebrejsky se jmenuje Abaddon [což znamená „Zničení“], ale řecky se jmenuje Apollyon [což znamená „Ničitel“].“ (Zjevení 9:11) Jako ‚anděl propasti‘ a „Ničitel“ Ježíš skutečně rozpoutal ničivou bědu nad křesťanstvem. A má toho přijít ještě více!

[Poznámky pod čarou]

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 143]

Troubení páté trubky uvádí první ze tří běd

[Obrázek na straně 146]

Střely tvé jsou ostré, proniknou až k srdci nepřátel královských. (Žalm 45:6, KB) Výše uveřejněná karikatura uvedená tímto titulkem je typická pro mnohé karikatury třicátých let, jež bodaly ‚lidi, kteří nemají na čele Boží pečeť‘

[Obrázky na straně 147]

The Royal Albert Hall, kde byla uveřejněna kniha Osvobození a kde byla přijata rezoluce „Svědectví panovníkům světa“