Sladké i hořké poselství
Kapitola 24
Sladké i hořké poselství
Vidění 6 — Zjevení 10:1–11:19
Námět: Vidění malého svitku; zážitky v chrámu; zatroubení sedmé trubky.
Doba splňování: Od dosazení Ježíše na trůn v roce 1914 do velkého soužení.
1, 2. a) K čemu vedla druhá běda a kdy bude prohlášeno, že tato běda pominula? b) Koho nyní Jan vidí sestupovat z nebe?
DRUHÁ běda je pustošivá. Postihuje křesťanstvo a jeho vůdce, „třetinu lidí“, kteří jsou tím odhaleni jako duchovně mrtví. (Zjevení 9:15) Jan si jistě kladl otázku, co asi přinese třetí běda. Ale počkejme! Druhá běda ještě neskončila — dokud nedosáhneme vyvrcholení zaznamenaného ve Zjevení 11:14. Než k tomu dojde, je Jan svědkem obratu událostí, v nichž má sám aktivní úlohu. Nejprve vidí něco, co vyvolává posvátnou bázeň:
2 „A viděl jsem jiného silného anděla, oděného oblakem, jak sestupuje z nebe, a nad jeho hlavou byla duha a jeho obličej byl jako slunce a jeho nohy byly jako ohnivé sloupy.“ — Zjevení 10:1.
3. a) Kdo je tento ‚silný anděl‘? b) Jaký význam má duha nad jeho hlavou?
3 Kdo je tento ‚silný anděl‘? Je to zřejmě oslavený Ježíš Kristus v jiné úloze. Je oděn oblakem neviditelnosti, což nám připomíná Janova dřívější slova o Ježíšovi: „Pohleďte, přichází s oblaky a uvidí ho každé oko, a ti, kteří ho probodli.“ (Zjevení 1:7; srovnej Matouše 17:2–5.) Duha nad jeho hlavou nám připomíná Janovo dřívější vidění Jehovova trůnu s ‚duhou, vzhledem jako smaragd‘. (Zjevení 4:3; srovnej Ezekiela 1:28.) Ta duha naznačovala důstojnost a pokoj obklopující Jehovův trůn. Stejně i tato duha nad andělovou hlavou ukazuje, že to je posel míru, Jehovův předpověděný „Kníže pokoje“. — Izajáš 9:6, 7.
4. Co znamená, že a) obličej tohoto silného anděla je „jako slunce“? b) nohy tohoto anděla jsou „jako ohnivé sloupy“?
4 Obličej tohoto silného anděla byl „jako slunce“. V dřívějším vidění Ježíše v nebeském chrámu si Jan povšiml, že měl Ježíš vzhled „jako slunce, když září ve své síle“. (Zjevení 1:16) Ježíš, jako „slunce spravedlnosti“, září s uzdravením na svých křídlech ve prospěch těch, kteří se bojí Jehovova jména. (Malachiáš 4:2) Nádherný je nejen obličej tohoto anděla, ale i jeho nohy, které jsou „jako ohnivé sloupy“. Zaujímá pevný postoj jako ten, jemuž Jehova dal ‚všechnu autoritu v nebi a na zemi‘. — Matouš 28:18; Zjevení 1:14, 15.
5. Co vidí Jan v ruce tohoto silného anděla?
5 Jan pozoruje dále: „A v ruce měl malý otevřený svitek. A postavil pravou nohu na moře, ale levou na zem.“ (Zjevení 10:2) Další svitek? Ano, ale tentokrát není zapečetěný. Můžeme společně s Janem očekávat, že brzo uvidíme další vzrušující odhalení. Nejprve však je nám vylíčen rámec toho, co má nastat.
6. a) Proč je vhodné, že jsou Ježíšovy nohy na zemi i na moři? b) Kdy se zcela splnil Žalm 8:5–8; 8:6–9, KB?
6 Věnujme se popisu Ježíše. Jeho ohnivé nohy jsou na zemi a na moři, nad nimiž má nyní plnou autoritu. Právě tak je to řečeno v prorockém žalmu: „A [Jehovo] udělal jsi ho [Ježíše] rovněž o něco menšího, než jsou ti podobní Bohu, a potom jsi ho korunoval slávou a nádherou. Necháváš ho panovat nad díly svých rukou, všechno jsi mu položil pod nohy: malý skot a voly, ty všechny, a také zvířata širého pole, nebeské ptáky a mořské ryby, všechno, co prochází mořskými stezkami.“ (Žalm 8:5–8; 8:6–9, KB; viz též Hebrejcům 2:5–9.) Tento žalm se zcela splnil v roce 1914, kdy byl Ježíš dosazen jako Král Božího Království a kdy začal čas konce. To, co vidí Jan v tomto vidění, má tedy své uplatnění od toho roku. — Žalm 110:1–6; Skutky 2:34–36; Daniel 12:4.
Sedm hromů
7. Jak volá silný anděl a co znamená jeho volání?
7 Janovo uvažování o tomto silném andělovi přerušuje sám anděl. „A [anděl] vykřikl silným hlasem, právě jako když řve lev. A když vykřikl, sedm hromů vydalo své vlastní hlasy.“ (Zjevení 10:3) Takové silné volání jistě upoutalo Janovu pozornost a potvrdilo, že Ježíš je skutečně „lev, který je z kmene Judy“. (Zjevení 5:5) Jan si byl snad také vědom toho, že je někdy i o Jehovovi řečeno, že „zařve“. Jehovovo zařvání prorocky ohlašuje opětovné shromáždění duchovního Izraele a příchod ničivého ‚Jehovova dne‘. (Ozeáš 11:10; Joel 3:14, 16; Amos 1:2; 3:7, 8) Je tedy zřejmé, že když tento silný anděl křičí, jako když řve lev, je to předzvěstí podobně velkých událostí, jež mají nastat na moři a na zemi. Je to výzva, aby promluvilo sedm hromů.
8. Co jsou ‚hlasy sedmi hromů‘?
8 Jan slyšel již předtím hromy vycházející přímo od Jehovova trůnu. (Zjevení 4:5) Kdysi v době Davidově se někdy o doslovném hromu mluvilo jako o ‚Jehovovu hlasu‘. (Žalm 29:3) Když Jehova v době Ježíšovy pozemské služby slyšitelně oznamoval své předsevzetí, že oslaví své jméno, pro mnohé to znělo jako hrom. (Jan 12:28, 29) Je tedy rozumné z toho vyvozovat, že ‚hlasy sedmi hromů‘ znamenají Jehovův vlastní výrok o jeho předsevzetích. To, že bylo hromů „sedm“, naznačuje, že Jan slyšel vše.
9. Co přikazuje hlas z nebe?
9 Ale slyš! Zaznívá jiný hlas. Přináší příkaz, který musí Janovi připadat zvláštní: „A když těch sedm hromů mluvilo, již jsem chtěl psát; ale slyšel jsem hlas z nebe, který řekl: ‚Zapečeť, co mluvilo sedm hromů, a nezapisuj to.‘“ (Zjevení 10:4) Jan jistě dychtí po tom, aby slyšel a zaznamenal tato hřmějící poselství, stejně jako dnes Janova třída dychtivě čeká na to, až Jehova odhalí své božské záměry, aby byly uveřejněny. Taková zjevení však přicházejí teprve v Jehovově ustanoveném čase. — Lukáš 12:42; viz též Daniela 12:8, 9.
Ukončení posvátného tajemství
10. Při kom přísahá silný anděl a na jaké prohlášení?
10 Mezitím měl Jehova pro Jana jiný úkol. Když zaznělo sedm hromů, promlouvá opět silný anděl: „A anděl, kterého jsem viděl, jak stojí na moři a na zemi, pozvedl pravici k nebi a při Tom, který žije po celou věčnost, který stvořil nebe a věci v něm, a zemi a věci na ní, a moře a věci v něm, přísahal: ‚Již nebude odklad.‘“ (Zjevení 10:5, 6) Při kom tento silný anděl přísahá? Oslavený Ježíš nepřísahá sám při sobě, ale při nejvyšší autoritě ze všech, při Jehovovi, nesmrtelném Stvořiteli nebe a země. (Izajáš 45:12, 18) Touto přísahou ujišťuje anděl Jana, že z Boží strany již nebude žádný další odklad.
11, 12. a) Co je míněno tím, že již „nebude odklad“? b) Co je dovedeno do konce?
11 Řecké slovo, které je zde přeloženo výrazem „odklad“ je chronos, jež doslova znamená „čas“. Někteří se proto domnívají, že by mělo být toto andělovo prohlášení přeloženo: „Nebude již více čas“, jako by měl skončit čas, jak jej známe dnes. Ale slovo chronos je zde použito bez určitého členu. Neznamená tedy čas všeobecně, ale spíše „nějaký čas“ neboli „časové období“. Jinými slovy, nebude již žádné další časové období (neboli odklad) od Jehovy. Řecké sloveso odvozené od slova chronos je použito také v Hebrejcům 10:37, kde Pavel cituje z Habakuka 2:3, 4 a píše, že „ten, kdo přichází,. . . nebude otálet“.
12 „Již nebude odklad“ — jak výstižně dnes platí tato slova na stárnoucí Janovu třídu! V jakém ohledu již nebude odklad? Jan nás informuje: „Ale ve dnech, kdy zaduje sedmý anděl, až se přichystá zatroubit na svou trubku, je opravdu dovedeno do konce Boží posvátné tajemství podle dobré zprávy, kterou oznámil svým vlastním otrokům, prorokům.“ (Zjevení 10:7) Nadešel Jehovův čas k tomu, aby bylo posvátné tajemství dovedeno k šťastnému vyvrcholení, a to s nádherným úspěchem!
13. Co je Boží posvátné tajemství?
13 Co je toto posvátné tajemství? Týká se semene, které bylo poprvé zaslíbeno v Edenu a o němž se prokázalo, že to je v prvé řadě Ježíš Kristus. (1. Mojžíšova 3:15; 1. Timoteovi 3:16) Má také něco společného s totožností ženy, z níž toto semeno pochází. (Izajáš 54:1; Galaťanům 4:26–28) Dále zahrnuje i druhotné členy třídy semene a Království, v němž toto semeno panuje. (Lukáš 8:10; Efezanům 3:3–9; Kolosanům 1:26, 27; 2:2; Zjevení 1:5, 6) Dobrá zpráva o tomto jedinečném nebeském Království musí být kázána během času konce po celé zemi. — Matouš 24:14.
14. Proč je třetí běda uvedena do souvislosti s Božím Královstvím?
14 Je to jistě ta nejlepší dobrá zpráva. A přece je ve Zjevení 11:14, 15 třetí běda spojená s Královstvím. Proč? Protože pro ty z lidstva, kteří dávají přednost Satanovu světu, je rozhlašování dobré zprávy o tom, že je dovedeno do konce Boží posvátné tajemství — že je totiž Boží mesiášské Království zde —, bolestnou zprávou. (Srovnej 2. Korinťanům 2:16.) Znamená to, že světové uspořádání, které se jim tak líbí, očekává zakrátko zničení. Hlasy sedmi hromů, jež obsahují takové osudné bouřlivé varování, se stávají jasnějšími a hlasitějšími, jak se přibližuje Jehovův velký den pomsty. — Sefanjáš 1:14–18.
Otevřený svitek
15. Co říkají Janovi hlasy z nebe a silný anděl a jak to na Jana působí?
15 Zatímco Jan čeká na zatroubení této sedmé trubky a na ukončení Božího posvátného tajemství, dostává další úkol: „A hlas, který jsem slyšel z nebe, se mnou opět mluví a říká: ‚Jdi, vezmi otevřený svitek, který je v ruce anděla, jenž stojí na moři a na zemi.‘ A odešel jsem k andělovi a pověděl jsem mu, aby mi dal ten malý svitek. A řekl mi: ‚Vezmi ho a sněz, a v tvém břiše způsobí hořkost, ale v tvých ústech bude sladký jako med.‘ A vzal jsem ten malý svitek z andělovy ruky a snědl jsem ho, a v mých ústech byl sladký jako med; ale když jsem ho snědl, v mém břiše způsobil hořkost. A říkají mi: ‚Musíš opět prorokovat vzhledem k lidem a národům a jazykům a mnoha králům.‘“ — Zjevení 10:8–11.
16. a) Jakou zkušenost podobnou Janově měl prorok Ezekiel? b) Proč Janovi chutnal malý svitek sladce, ale proč byl hořký, když jej měl strávit?
16 Janův zážitek je dosti podobný tomu, co zažil prorok Ezekiel, když byl ve vyhnanství v babylónské zemi. Také on dostal příkaz, aby snědl svitek, který v jeho ústech chutnal sladce. Ale když mu naplnil žaludek, vyvolal v něm odpovědnost, aby předpověděl hořké věci pro vzpurný dům izraelský. (Ezekiel 2:8–3:15) Otevřený svitek, který dává Ježíš Kristus Janovi, je rovněž božské poselství. Jan má kázat vzhledem „k lidem a národům a jazykům a mnoha králům“. Sytit se tímto svitkem je pro něj sladké, protože svitek pochází z božského zdroje. (Srovnej Žalm 119:103; Jeremjáše 15:15, 16.) Ale shledává — podobně jako kdysi Ezekiel —, že je obtížné ho strávit, protože jsou v něm předpověděny pro vzpurné lidi nechutné věci. — Žalm 145:20.
17. a) Kdo říká Janovi, aby „opět“ prorokoval, a co to znamená? b) Kdy se měl splnit dramatický obraz, který viděl Jan?
17 Ti, kteří říkají Janovi, aby prorokoval, jsou opět bezpochyby Jehova Bůh a Ježíš Kristus. Ačkoli je Jan ve vyhnanství na ostrově Patmu, předtím již prorokoval o lidech, národech, jazycích a králích prostřednictvím poučení, které bylo až do této chvíle obsaženo v knize Zjevení. Slovo „opět“ znamená, že musí zapsat a uveřejnit zbytek informací zaznamenaných v knize Zjevení. Ale pamatuj na to, že se zde Jan skutečně sám účastní prorockého vidění. To, co zaznamenává, je vlastně proroctví, jež se mělo splňovat po roce 1914, až silný anděl zaujme své postavení na zemi a na moři. Co tedy znamená toto dramatické znázornění pro dnešní Janovu třídu?
Malý svitek dnes
18. Jak se Janova třída na začátku Pánova dne zajímala o knihu Zjevení?
18 To, co Jan vidí, předstiňuje pozoruhodné zážitky Janovy třídy na počátku Pánova dne. Tehdy měla neúplné porozumění Jehovovým předsevzetím, včetně toho, co znamená těchto sedm hromů. Hluboce se však zajímali o Zjevení a Charles Taze Russell komentoval za svého života mnoho jeho částí. Po jeho smrti v roce 1916 bylo sebráno několik jeho spisů a byly vydány v knize Ukončené tajemství. Během doby se však ukázalo, že tato kniha není uspokojivým vysvětlením Zjevení. Na přesné porozumění této inspirované zprávě musel ostatek Kristových bratrů čekat o něco déle, dokud se nezačala tato vidění splňovat.
19. a) Jak Jehova Bůh používal Janovu třídu ještě předtím, než byly plně zveřejněny hlasy sedmi hromů? b) Kdy dostala Janova třída otevřený malý svitek a co to pro ni znamenalo?
19 Ale Jehova je používal, podobně jako Jana, ještě předtím, než byly plně zveřejněny hlasy sedmi hromů. Pilně kázali již 40 let před rokem 1914 a během první světové války usilovali o to, aby zůstali v činnosti. Prokázalo se, že právě je nachází Pán při svém příchodu, jak dávají domácím služebníkům pokrm v pravý čas. (Matouš 24:45–47) V roce 1919 byl tedy právě jim dán otevřený malý svitek — neboli otevřené poselství, které má být kázáno lidstvu. Podobně jako Ezekiel, měli i oni poselství pro nevěrnou organizaci — křesťanstvo —, která tvrdila, že slouží Bohu, ale ve skutečnosti mu nesloužila. Podobně jako Jan museli kázat ještě dál vzhledem k „lidem a národům a jazykům a mnoha králům“.
20. Co znázorňuje, že Jan snědl svitek?
20 To, že Jan svitek snědl, znázornilo, že Ježíšovi bratři přijali tento úkol. Stal se jejich součástí do té míry, že se nyní ztotožnili s touto částí Božího inspirovaného Slova a čerpali z něho výživu. Ale to, co měli kázat, obsahovalo projevy Jehovových soudů, jež byly pro mnohé lidi nechutné. K tomu patřily i rány předpověděné v 8. kapitole Zjevení. Pro tyto upřímné křesťany však bylo sladké znát tyto soudy a uvědomovat si, že je opět Jehova používá k jejich oznamování. — Žalm 19:9, 10; 19:10, 11, KB.
21. a) Jak se poselství malého svitku stává sladkým i pro velký zástup? b) Proč je dobrá zpráva špatnou zprávou pro odpůrce?
21 Během doby se poselství tohoto svitku stalo také sladkým ‚velkému zástupu. . . ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků‘, o nichž bylo shledáno, že vzdychají pro odporné věci, jež se dějí v křesťanstvu. (Zjevení 7:9; Ezekiel 9:4) Také oni usilovně ohlašují dobrou zprávu a používají sladkých, líbezných slov, když popisují Jehovovo nádherné uspořádání pro křesťany podobné ovcím. (Žalm 37:11, 29; Kolosanům 4:6) Ale pro odpůrce to je špatná zpráva. Proč? Znamená, že svět, ve který doufají — a který jim snad dokonce přinesl i přechodné uspokojení — přestane existovat. Pro ně je dobrá zpráva předzvěstí záhuby. — Filipanům 1:27, 28; srovnej 5. Mojžíšovu 28:15; 2. Korinťanům 2:15, 16.
[Studijní otázky]
[Obrázky na straně 160]
Janova třída a jejich druhové oznamují sladké i hořké poselství celému lidstvu
