Kapitola 18

Zemětřesení v Pánově dnu

1, 2. a) Jaké to je, když člověk prožívá těžké zemětřesení? b) Co popisuje Jan, když je otevřena šestá pečeť?

PROŽIL jsi někdy těžké zemětřesení? Není to příjemný zážitek. Velký otřes může začínat nepříjemným houpáním a rachotem. Výkyvy se mohou v nárazech zvětšovat, zatímco lidé prchají do bezpečí — skryjí se snad i pod stůl. Nebo přijde zemětřesení v podobě náhlého otřesného nárazu, při němž se rozbíjí nádobí, nábytek i budovy. Zkáza může být katastrofální a může pokračovat mnoha dalšími otřesy, jimiž pak přibývá utrpení.

² S touto představou před očima uvažuj o tom, co popisuje Jan při otevírání šesté pečeti: „A viděl jsem, když otevřel šestou pečeť, a nastalo velké zemětřesení.“ (Zjevení 6:12a) To musí spadat do téhož časového rámce jako otevírání ostatních pečetí. Kdy však dochází v Pánově dnu k tomuto zemětřesení a jaký druh otřesu to je? — Zjevení 1:10.

3. a) Jaké události předpověděl Ježíš v proroctví o znamení své přítomnosti? b) Jaký vztah mají doslovná zemětřesení k velkému symbolickému zemětřesení ze Zjevení 6:12?

³ O doslovných i obrazných zemětřeseních je v Bibli mnoho zmínek. Ve svém velkém proroctví o znamení své přítomnosti v královské moci předpověděl Ježíš „zemětřesení na jednom místě za druhým“. Ta měla  patřit k ‚počátku tísnivých bolestí‘. Od roku 1914, kdy populační exploze zvýšila počet obyvatelstva na miliardy, přispěla doslovná zemětřesení velkou měrou k tísni naší doby. (Matouš 24:3, 7, 8) Těmito zemětřeseními se sice splňují proroctví, ale jsou to přirozené, fyzické katastrofy. Předcházejí velké symbolické zemětřesení, které je popsáno ve Zjevení 6:12. To skutečně přijde jako ničivé finále řady předcházejících záchvěvů, které otřásají do základu Satanovým lidským, pozemským systémem věcí. *

Otřesy v lidské společnosti

4. a) Odkdy chápal Jehovův lid, že mají katastrofální události začít v roce 1914? b) Konec jakého časového období měl být vyznačen rokem 1914?

⁴ Od poloviny sedmdesátých let minulého století Jehovův lid chápal, že katastrofální události začnou v roce 1914 a že budou označovat konec časů pohanů. To je období „sedmi časů“ (2 520 let), které probíhají od rozvrácení davidovského království v Jeruzalémě roku 607 př. n. l. do roku 1914 n. l., kdy byl Ježíš dosazen na trůn v nebeském Jeruzalémě. — Daniel 4:24, 25; 4:21, 22, KB; Lukáš 21:24, EP. *

5. a) Jaké oznámení pronesl C. T. Russell 2. října 1914? b) Jaké politické převraty nastaly od roku 1914?

⁵ A tak když C. T. Russell přišel ráno 2. října 1914 k rannímu uctívání v rodině bétel v newyorském Brooklynu, pronesl toto závažné oznámení: „Časy pohanů skončily; jejich králové mají svou slavnou dobu za sebou.“ Skutečně, celosvětový rozvrat, který začal v roce 1914, byl tak dalekosáhlý, že zmizelo mnoho dlouho existujících monarchií. Svržení carismu v bolševické  revoluci roku 1917 vedlo k dlouhé konfrontaci mezi marxismem a kapitalismem. Záchvěvy v podobě politických změn neustále znepokojují lidskou společnost po celé zemi. Mnohé dnešní vlády nepřežijí více než rok nebo dva. V politickém světě není žádná stabilita, jak je to patrné například na Itálii. Během pouhých 42 let po druhé světové válce zde bylo 47 nových vlád. Ale takové předběžné záchvěvy jsou pouze předzvěstí vrcholného vládního převratu. K čemu povede? Boží Království se jako jediné ujme panování nad zemí. — Izajáš 9:6, 7.

6. a) Jak popsal H. G. Wells novou a monumentální epochu? b) Co napsal jeden filozof a jeden státník o období od roku 1914?

⁶ Historikové, filozofové a političtí vůdcové poukazují na rok 1914 jako na začátek nové, monumentální epochy. Tato epocha trvala již sedmnáct let, když historik H. G. Wells poznamenal: „Prorok by rád prorokoval příjemné věci. Ale jeho povinností je říkat, co vidí. Vidí svět stále tvrdě ovládaný vojáky, vlastenci, lichváři a finančními dobrodruhy; svět vydaný podezřívání a nenávisti, velmi rychle ztrácející to, co ještě zbylo z osobních svobod, klopýtající směrem k rozhořčeným třídním konfliktům a připravující se na nové války.“ Filozof Bertrand Russell napsal v roce 1953: „Již od roku 1914 si každý, kdo si uvědomuje tendence ve světě, dělá vážné starosti nad tím, co se zdá jako osudový a předurčený pochod k největší katastrofě. . . Vidí lidský rod, který je jako hrdina jedné řecké tragédie poháněn rozhněvanými bohy a není již pánem svého osudu.“ V úvaze o tom, jak pokojně začalo 20. století, řekl v roce 1980 státník Harold Macmillan: „Vše se stále zlepšovalo. Takový byl svět, do něhož jsem se narodil. . . Náhle, neočekávaně, jednoho jitra roku 1914 všechno skončilo.“

7–9. a) Jaké převraty otřásly lidskou společností od roku 1914? b) K čemu nakonec povedou převraty v lidské společnosti v době Ježíšovy přítomnosti?

⁷ Druhá světová válka přinesla další vlnu převratů. A menší války spolu s mezinárodním terorismem otřásají zemí až dodnes. Mnoho lidí je znepokojeno děsivou hrozbou toho, že teroristé nebo státy by mohly použít zbraně hromadného zničení.

⁸ Kromě válek však od roku 1914 otřásají lidskou společností i jiné věci. Jeden z nejotřesnějších zvratů byl vyvolán krachem na americké burze 29. října 1929. Tehdy začala Velká krize, která se dotkla všech kapitalistických zemí. Tato krize byla nejhlubší v letech 1932 až 1934, ale její účinky jsou citelné až dodnes. Od roku 1929 je hospodářsky nemocný svět záplatován provizorními projekty. Vlády se dostávají do finančních dluhů. Naftová krize v roce 1973 a prudký  pokles na burzách v roce 1987, to byly další otřesy ve finančním světě. Milióny lidí kupují mezitím ve velké míře na dluh. Bezpočet se jich stává obětí finančních manipulací, obchodních spekulací, loterií a jiných nečestných podniků, z nichž mnohé podporuje stát, který by naopak měl lid chránit. I televizní evangelisté křesťanstva natahují ruce po svých mnohamiliónových podílech na zisku. — Srovnej Jeremjáše 5:26–31.

⁹ Hospodářské těžkosti otevřely v minulosti cestu k tomu, aby se ujal moci Mussolini a Hitler. Velký Babylón neztrácel čas a ucházel se o jejich přízeň. Vatikán uzavřel konkordát s Itálií v roce 1929 a s Německem v roce 1933. (Zjevení 17:5) Temné dny, jež následovaly, určitě patřily ke splňování Ježíšova proroctví o jeho přítomnosti, která se bude vyznačovat i ‚úzkostí národů, které nebudou vědět kudy kam,. . . zatímco lidé budou omdlévat strachem a očekáváním věcí, přicházejících na obydlenou zemi‘. (Lukáš 21:7–9, 25–31) * Ano, otřesy, které začaly zmítat lidskou společností v roce 1914, trvají dále v podobě dalších silných nárazů.

Také Jehova působí určité otřesy

10. a) Proč probíhá tolik záchvěvů v lidských záležitostech? b) Co činí Jehova a nač se tím připravuje?

¹⁰ Takové chvění v lidských záležitostech vzniká tím, že člověk není schopen řídit svůj vlastní krok. (Jeremjáš 10:23) Kromě toho starý had, Satan, který „zavádí na scestí celou obydlenou zemi“, působí mnoho běd ve svém závěrečném úsilí odvrátit veškeré lidstvo od uctívání Jehovy. Moderní technika způsobila, že se svět stal jedním společenstvím sousedů, přičemž se základy lidské společnosti otřásají národnostní a rasovou nenávistí a takzvané Spojené národy nemohou na to najít žádný účinný lék. V nebývalé míře panuje člověk nad člověkem k jeho škodě. (Zjevení 12:9, 12; Kazatel 8:9) Ale Svrchovaný Pán Jehova, tvůrce nebe a Země, působí již po téměř 90 let sám otřesy svého druhu, čímž připravuje definitivní vyřešení všech problémů země. Co to je?

11. a) Jaké kymácení je popsáno u Agea 2:6, 7 (2:7, 8, KB)? b) Jak se splňuje Ageovo proroctví?

¹¹ U Agea 2:6, 7 (2:7, 8, KB) čteme: „Tak totiž řekl Jehova vojsk: ‚Ještě jednou — je to chvilka — a rozkymácím nebesa a zemi a moře a suchozemskou půdu. A chci kymácet všemi národy, a žádoucí věci všech národů vejdou; a chci naplnit tento dům slávou,‘ řekl Jehova vojsk.“ Zejména od roku 1919 Jehova působí, že jeho svědkové oznamují jeho soudy mezi všemi živly lidské společnosti na zemi. Toto celosvětové varování je výstrahou pro Satanův světový systém. * Výstraha nabývá na síle a bohabojní lidé, „žádoucí věci všech národů“, jsou podněcováni k tomu, aby se oddělili od národů. To neznamená, že jsou jakoby vytřeseni záchvěvy v Satanově organizaci. Rozeznávají situaci a sami se rozhodují účastnit se s pomazanou Janovou třídou na díle, jímž je Jehovův dům uctívání naplňován slávou. Jak k tomu dochází? Horlivým kázáním dobré zprávy o Božím zřízeném Království. (Matouš 24:14) Toto Království, jež sestává z Ježíše a jeho pomazaných následovníků, bude stále trvat k Jehovově slávě, jako „království, které nemůže být otřeseno“. — Hebrejcům 12:26–29.

12. Co bys měl činit předtím, než dojde k velkému zemětřesení ze Zjevení 6:12, jestliže jsi začal reagovat na kázání předpověděné u Matouše 24:14?

 ¹² Začal jsi i ty reagovat na toto kázání? Patříš snad k těm miliónům lidí, kteří se v posledních letech účastnili oslavy na památku Ježíšovy smrti? Jestliže je tomu tak, pokračuj dále ve studiu biblické pravdy. (2. Timoteovi 2:15; 3:16, 17) Úplně opusť zkažený způsob života, jímž se vyznačuje Satanova odsouzená pozemská společnost. Vejdi přímo do křesťanské společnosti nového světa a plně se podílej na její činnosti, než závěrečné katastrofální „zemětřesení“ roztříští na kusy celý Satanův svět. Co je však toto velké zemětřesení? Podívejme se na věc blíže.

Velké zemětřesení!

13. V jakém směru je velké zemětřesení úplně novým zážitkem pro lidi?

¹³ Ano, tyto kritické poslední dny jsou dobou zemětřesení — doslovných i obrazných. (2. Timoteovi 3:1) Ale žádný z těchto záchvěvů není konečným velkým otřesem, který vidí Jan při otevírání šesté pečeti. Doba předběžných záchvěvů končila. Nyní přichází velké zemětřesení, které je pro lidskou společnost něčím zcela novým. Je to tak velké zemětřesení, že vzedmutí a prudké změny, které působí, nemohou být měřeny Richterovou stupnicí ani žádným jiným lidským měřítkem. Není to pouze nějaký místní otřes, ale katastrofální kymácení, které pustoší celou „zemi“, to znamená celou zkaženou lidskou společnost.

14. a) Které proroctví předpovídá velké zemětřesení a jeho důsledky? b) Nač se musí vztahovat Joelovo proroctví a Zjevení 6:12, 13?

¹⁴ Takové zemětřesení a jeho katastrofální důsledky předpovídali i jiní Jehovovi proroci. Například asi v roce 820 př. n. l. mluvil Joel o ‚příchodu velkého a bázeň vzbuzujícího Jehovova dne‘ a říkal, že se tehdy „slunce. . . změní v tmu a měsíc v krev“. Později dodává slova: „Zástupy, zástupy jsou v nížině rozhodnutí, neboť Jehovův den je blízko v nížině rozhodnutí. Slunce i měsíc se jistě zatmí a hvězdy, ty opravdu stáhnou svůj jas. A sám Jehova zařve ze Sionu a z Jeruzaléma vydá svůj hlas. A nebe a země se jistě rozkymácejí, ale Jehova bude útočištěm pro svůj lid a tvrzí pro izraelské syny.“ (Joel 2:31; 3:14–16) Toto kymácení se může vztahovat jedině na vykonání Jehovova rozsudku během velkého soužení. (Matouš 24:21) Souběžná zpráva ve Zjevení 6:12, 13 má tedy logicky totéž uplatnění. — Viz též Jeremjáše 10:10; Sefanjáše 1:14, 15.

15. Jaké mocné otřesy předpověděl prorok Habakuk?

¹⁵ Asi 200 let po Joelovi řekl prorok Habakuk v modlitbě svému Bohu: „Jehovo, slyšel jsem o tobě zprávu. Dostal jsem strach z tvé činnosti, Jehovo. Uprostřed let to přiveď k životu! Uprostřed let kéž to dáš na vědomí. Během znepokojení kéž pamatuješ, abys projevoval milosrdenství.“ Co mělo být tímto ‚znepokojením‘? Habakuk poskytuje dále názorný popis velkého soužení, když říká o Jehovovi: „Zastavil se, aby zatřásl zemí. Viděl, a pak způsobil, aby národy skákaly. . . S otevřeným odsouzením jsi pochodoval zemí. V hněvu jsi mlátil národy. Já, já chci přesto jásat v Jehovovi; chci mít radost v Bohu své záchrany.“ (Habakuk 3:1, 2, 6, 12, 18) Jak mohutný otřes způsobí Jehova na celé zemi, až bude mlátit národy!

16. a) Co předpověděl prorok Ezekiel na dobu, kdy provede Satan svůj závěrečný útok na Boží lid? b) Co bude způsobeno velkým zemětřesením podle Zjevení 6:12?

¹⁶ Také Ezekiel předpověděl, že až Gog z Magogu (ponížený Satan) provede svůj závěrečný útok proti Božímu lidu, způsobí Jehova, že „na půdě Izraele“ „nastane velké třesení“. (Ezekiel 38:18, 19) Může sice jít také o doslovné zemětřesení, ale měli bychom pamatovat na to, že Zjevení je předkládáno ve znameních. Toto proroctví i ostatní citovaná proroctví mají vysoce symbolický význam.  Zdá se tedy, že otevírání šesté pečeti odhaluje vyvrcholení všech otřesů tohoto pozemského systému věcí — velké zemětřesení, v němž budou zničeni všichni lidé, kteří odporují svrchovanosti Jehovy Boha.

Čas temnoty

17. Jak zapůsobí velké zemětřesení na slunce, měsíc a hvězdy?

¹⁷ Jan dále ukazuje, že je velké zemětřesení doprovázeno hrůznými událostmi, které se týkají dokonce i nebes. Říká: „Slunce zčernalo jako žíněná pytlovina, celý měsíc jakoby zkrvavěl a nebeské hvězdy padaly na zem, jako když fíkovník, kterým zatřásl silný vítr, shazuje své nezralé fíky.“ (Zjevení 6:12b, 13) To je opravdu otřesný úkaz. Můžeš si představit tu hrůznou temnotu, k jaké by došlo, kdyby se mělo toto proroctví splnit doslova? Ve dne by již nebyl žádný teplý a potěšující slunečný svit. A na sametovém pozadí oblohy by se již netřpytily myriády hvězd. Místo toho by byla chladná, bezútěšná čerň. — Srovnej Matouše 24:29.

18. Jak ‚ztemněla nebesa‘ pro Jeruzalém v roce 607 př. n. l.?

¹⁸ V duchovním smyslu byla taková temnota prorokována pro starověký Izrael. Jeremjáš varoval: „Z celé země se stane opuštěný úhor, a neprovedu snad naprostou záhubu? Kvůli tomu bude země truchlit a nebesa nahoře se jistě zatmí.“ (Jeremjáš 4:27, 28) Toto proroctví se splnilo v roce 607 př. n. l. a pro Jehovův lid bylo tehdy vše opravdu temné. Jejich hlavní město, Jeruzalém, padlo do rukou Babylóňanů. Jejich chrám byl zničen a země byla opuštěna. Z nebe nezářilo žádné potěšující světlo. Naopak, bylo to tak, jak řekl zarmouceně Jeremjáš Jehovovi: „Zabíjel jsi, neprojevil jsi soucit. Zahradil jsi k sobě přístup velkým množstvím oblaků, aby modlitba nepronikla.“ (Nářky 3:43, 44) Pro Jeruzalém znamenala tato nebeská temnota smrt a zkázu.

19. a) Jak popisuje Boží prorok Izajáš temnotu na nebi v souvislosti se starověkým Babylónem? b) Kdy a jak se splnilo Izajášovo proroctví?

¹⁹ Později byla podobná temnota na nebesích znamením katastrofy pro starověký Babylón. Boží prorok o tom pod inspirací napsal: „Pohleď, přichází Jehovův den, krutý rozlícením i hořícím hněvem, aby učinil z té země předmět úžasu a aby z ní vyhladil její hříšníky. Vždyť ani samotné nebeské hvězdy a jejich souhvězdí Kesilu nevyšlehnou svým světlem; slunce se při svém východu opravdu zatmí a měsíc nedá zářit svému světlu. A jistě uvedu na úrodnou zemi její vlastní špatnost a na ničemné jejich vlastní provinění.“ (Izajáš 13:9–11) Toto proroctví se splnilo v roce 539 př. n. l., kdy padl Babylón do rukou Médů a Peršanů. Dobře popisuje čerň a beznaděj, nedostatek utěšujícího světla, jaký postihl Babylón, když navždy ztratil své postavení nejpřednější světové velmoci.

20. Jaké hrozné události čekají světový systém věcí, až propukne velké zemětřesení?

 ²⁰ Podobně, až započne velké zemětřesení, bude celý světový systém pohlcen naprosto temnou beznadějí. Jasná, zářící světelná tělesa Satanova pozemského systému již nebudou vysílat žádné paprsky naděje. Již dnes jsou političtí vůdcové země, a to především křesťanstva, smutně proslulí svým úplatkářstvím, lhaním a nemravným způsobem života. (Izajáš 28:14–19) Už jim nelze důvěřovat. Jejich blikavé světlo se úplně zatmí, až Jehova vykoná svůj rozsudek. Ukáže se, že vliv, jimž působili na pozemské záležitosti, podobně jako působí na Zemi Měsíc, je krvavý a smrtonosný. Jejich světské superhvězdy pohasnou jako padající meteority a budou rozptýleny jako nezralé fíky v závanu bouřlivého větru. Celá naše zeměkoule se bude chvět ve ‚velkém soužení, jaké nenastalo od počátku světa až dosud, ano jaké již nikdy nenastane‘. (Matouš 24:21) To je skutečně hrozná vyhlídka!

„Nebe“ se vzdaluje

21. Co vidí Jan ve svém vidění, pokud jde o „nebe“ a ‚každou horu a každý ostrov‘?

²¹ Janovo vidění pokračuje: „A nebe se vzdálilo jako svitek, který se svinuje, a každá hora a každý ostrov byly odstraněny ze svého místa.“ (Zjevení 6:14) Je zřejmé, že nejde o doslovná nebesa ani o doslovné hory a ostrovy. Co to však symbolizuje?

22. Jaká „nebesa“ byla „svinuta právě jako svitek knihy“ v Edomu?

²² Pokud jde o „nebe“, pomáhá nám k porozumění jedno podobné proroctví, které mluví o Jehovově zlobě proti všem národům: „A všichni z nebeského vojska shnijí. A nebesa budou svinuta právě jako svitek knihy.“ (Izajáš 34:4) Musí trpět především Edom. Jak? Přehnali se přes něj Babylóňané, krátce po tom, když v roce 607 př. n. l. zničili Jeruzalém. Není zaznamenáno, že by se v té době staly nějaké pozoruhodné události na doslovných nebesích. Katastrofální události se však odehrály na „nebesích“ * Edomu. Jeho lidské vládní moci byly poníženy ze svého vyvýšeného postavení podobného  nebi. (Izajáš 34:5) Byly ‚svinuty‘ a jakoby odloženy, jako se odkládá starý svitek, který již není nikomu k užitku.

23. Co je „nebe“, které ‚se vzdálí jako svitek‘, a jak potvrzují toto porozumění slova Petrova?

²³ A tak „nebe“, které se má ‚vzdálit jako svitek, který se svinuje‘, se vztahuje na vlády, které panují nad touto Zemí a jsou proti Bohu. Budou s konečnou platností odstraněny jezdcem na bílém koni, který vítězí nade vším. (Zjevení 19:11–16, 19–21) To je potvrzeno slovy apoštola Petra, který řekl, když hleděl vstříc událostem naznačeným při otevírání šesté pečeti: „Nynější nebesa a země [jsou] schraňovány k ohni a jsou zachovány ke dni soudu a zničení bezbožných lidí.“ (2. Petra 3:7) Co však znamenají slova, že „každá hora a každý ostrov byly odstraněny ze svého místa“?

24. a) Kdy se mají podle biblického proroctví hory rozkymácet neboli mají ztratit své pevné místo? b) Jak se ‚hory rozkymácely‘, když padlo Ninive?

²⁴ V biblickém proroctví je řečeno, že každá hora a každý ostrov se zakymácí nebo jsou jinak destabilizovány v období velkých politických převratů. Když například prorok Nahum prorokoval Jehovův soud proti Ninive, napsal: „Hory se kvůli němu rozkymácely a pahorky, ty tály. A země se vzduje kvůli jeho obličeji.“ (Nahum 1:5) Není žádná zpráva o tom, že by se rozpadly nějaké doslovné hory, když v roce 632 př. n. l. padlo Ninive. Ale náhle se zhroutila světová velmoc, která se předtím zdála ve své síle velká jako hora. — Srovnej Jeremjáše 4:24.

25. Jak bude při nadcházejícím konci pozemského systému věcí odstraněna ze svého místa ‚každá hora a každý ostrov‘?

²⁵ „Každá hora a každý ostrov“, o nichž se mluví při otevírání šesté pečeti, musí tedy logicky být politické vlády a závislé organizace tohoto světa, které se zdály mnoha lidem velice stabilní. K úžasu a hrůze těch, kteří v ně dříve důvěřovali, budou rozkymáceny a pohnou se ze svého místa. Proroctví dále ukazuje, že již nebude pochybností o tom, že přišel s pomstou velký den hněvu Jehovy a jeho Syna — závěrečný otřes, který odstraní celou Satanovu organizaci.

 „Padněte na nás a skryjte nás“

26. Jak budou ve strachu jednat lidé, kteří odporují Boží svrchovanosti, a jak projeví svou hrůzu?

²⁶ Jan pokračuje slovy: „A králové země a lidé vysokého postavení a vojenští velitelé a bohatí a silní i každý otrok a každý svobodný se schovali v jeskyních a v horských skalách. A stále říkají horám a skalám: ‚Padněte na nás a skryjte nás před obličejem Toho, který sedí na trůnu, a před Beránkovou zlobou, protože přišel velký den jejich zloby, a kdo je schopen obstát?‘“ — Zjevení 6:15–17.

27. Co vykřikovali nevěrní Izraelité ze Samaří a jak se splnila tato slova?

²⁷ Když Ozeáš pronášel Jehovův rozsudek nad Samařím, hlavním městem severního království Izraele, řekl: „Bet-avenské výšiny, hřích Izraele, budou opravdu vyhlazeny. Na jejich oltářích vzejde trní a bodláčí. A lidé vskutku řeknou horám: ‚Přikryjte nás!‘ a pahorkům: ‚Padněte na nás!‘“ (Ozeáš 10:8) Jak se splnila tato slova? Když padlo Samaří v roce 740 př. n. l. do rukou krutých Asyřanů, neměli Izraelité kam utéci. Ozeášova slova vyjadřují pocit bezmoci, největší hrůzy a opuštěnosti, jaký mohou lidé mít. Ani doslovné pahorky ani samařské instituce podobné horám je nemohly uchránit, i když se v minulosti zdály tak trvanlivé.

28. a) Jakou výstrahu dal Ježíš jeruzalémským ženám? b) Jak se tato výstraha splnila?

²⁸ Podobně, když byl Ježíš veden římskými vojáky, aby byl usmrcen, oslovil jeruzalémské ženy a řekl: „Přicházejí dny, ve kterých lidé řeknou: ‚Šťastné jsou neplodné ženy a lůna, která nerodila, a prsy, které nekojily!‘ Pak začnou říkat horám: ‚Padněte na nás!‘ a pahorkům: ‚Přikryjte nás!‘“ (Lukáš 23:29, 30) Existují podrobné zprávy o tom, jak Římané v roce 70 n. l. zničili Jeruzalém, a je zřejmé, že Ježíšova slova mají podobný význam jako slova Ozeášova. Pro Židy, kteří zůstali v Judeji, neexistovalo žádné útočiště. Ať se pokusili skrýt se kdekoli v Jeruzalémě, nebo dokonce utekli do pevnosti Masady na vrcholku hory, nemohli uniknout násilnému projevu Jehovova soudu.

29. a) V jak nepříznivé situaci budou ti, kteří podporovali pozemský systém věcí, až nadejde den Jehovova hněvu? b) Jaké Ježíšovo proroctví se splní, až Jehova projeví svou zlobu?

²⁹ A při otevření šesté pečeti se ukázalo, že se stane něco podobného v nadcházejícím dnu Jehovova hněvu. Až dojde k závěrečnému otřesu pozemského systému věcí, budou ti, kteří ho podporovali, zoufale hledat úkryt, ale žádný nenajdou. Falešné náboženství, Velký Babylón, je již bídně zklamalo. Ani jeskyně v doslovných horách ani symbolické politické a obchodní organizace podobné horám neposkytnou finanční bezpečí ani pomoc jiného druhu. Nic je neuchrání před Jehovovým hněvem. Ježíš dobře popisuje jejich hrůzu: „Tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy se budou všechny kmeny země bít v nářku a uvidí Syna člověka, jak přichází na nebeských oblacích s mocí a velkou slávou.“ — Matouš 24:30.

30. a) Co je vyjádřeno otázkou: „Kdo je schopen obstát“? b) Bude někdo schopen obstát v době Jehovova soudu?

³⁰ Ano, ti, kteří nechtěli uznat autoritu vítězného jezdce na bílém koni, budou nuceni připustit, že se mýlili. Lidi, kteří byli dobrovolně částí hadova semene, bude čekat zničení, až bude pomíjet Satanův svět. (1. Mojžíšova 3:15; 1. Jana 2:17) Světová situace bude v té době taková, že si mnozí položí v podstatě otázku: „Kdo je schopen obstát?“ Budou zřejmě předpokládat, že v den Jehovova soudu nebude moci vůbec nikdo obstát před Jehovou jako schválený. Nebudou však mít pravdu, jak ukazuje kniha Zjevení dále.

[Poznámky pod čarou]

[Studijní otázky]

[Rámeček a obrázek na straně 105]

Rok 1914 byl předvídán

„V roce 606 př. n. l. skončilo Boží království, byla odstraněna královská koruna a celá země byla vydána pohanům. 2 520 let od roku 606 př. n. l. skončí roku 1914 n. l.“ * — Tři světy, vydáno v roce 1877, s. 83, angl.

„Biblické důkazy jasně a zřetelně ukazují, že ‚časy pohanů‘ jsou obdobím, jež trvá 2 520 let, od roku 606 př. n. l. do roku 1914 n. l. včetně.“ — Studie Písem, sv. 2, napsal C. T. Russell, vydáno v roce 1889, s. 79, angl.

Charles Taze Russell a jeho společníci si jako badatelé Bible uvědomili o desetiletí dříve, že rok 1914 bude vyznačovat konec časů pohanů neboli ustanovených časů národů. (Lukáš 21:24) Tehdy plně nechápali, co to bude znamenat, ale byli přesvědčeni, že rok 1914 bude důležitým mezníkem v lidských dějinách, a měli pravdu. Povšimni si citace z novin:

„Vypuknutím strašlivé války v Evropě se splnilo mimořádné proroctví. Prostřednictvím kazatelů a tisku oznamovali během uplynulých 25 let světu ‚Mezinárodní badatelé Bible‘, nejvíce známí jako lidé ‚úsvitu milénia‘, že v roce 1914 nadejde den hněvu, o němž prorokuje Bible. ‚Dejte pozor na rok 1914!‘ volaly stovky cestujících evangelistů.“ — Newyorský list The World, 30. srpna 1914.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 106]

1914 — rok obratu

Dílo Politikens Verdenshistorie — Historiens Magt og Mening (Světové dějiny politiky — síla a význam dějin; dánsky), vydané v roce 1987 v Kodani, uvádí na str. 40 následující úvahu:

„Rok 1914 zasadil osudnou ránu víře v pokrok, jež panovala v 19. století. Rok před vypuknutím války napsal dánský historik a politik Peter Munch optimisticky: ‚Všechny důkazy svědčí proti pravděpodobnosti války mezi velkými evropskými mocnostmi. Také „nebezpečí války“, které od roku 1871 čas od času hrozilo, v budoucnosti zmizí.‘

V jeho pozdějších vzpomínkách však čteme: ‚Vypuknutí první světové války v roce 1914 je velkým obratem v dějinách lidstva. Ze světlého údobí pokroku, kdy bylo možné postupovat za svými cíli poměrně bezpečně, jsme vstoupili do věku katastrof, hrůzy a nenávisti, přičemž všude panuje nedostatek bezpečí. Nikdo nemohl říci a ani dnes nikdo nemůže říci, zda temnota, která na nás tehdy padla, bude znamenat trvalé zničení celé kulturní struktury, kterou si člověk tvořil po dlouhá tisíciletí.‘“

[Obrázek na straně 110]

‚Každá hora odstraněna ze svého místa‘

[Obrázek na straně 111]

Schovali se v jeskyních