4. kapitola

Pokrm, který je nezbytně nutný pro věčný život

1. Proč to, co je uvedeno v Božím slově, je jako med?

VYHLADOVĚLÝ člověk může i z malého množství medu získat sílu a mohou se mu rozzářit oči. O věcech, které jsou  vysvětleny v Božím slově, je právem řečeno, že jsou „sladší než med a med tekoucí z plástů“. Božské vodítko totiž přináší nesmírný užitek těm, kteří je přijímají s oceněním. (1. Samuelova 14:27; Žalm 19:9–11; 19:10–12, „KB“; 119:103) Pro ty, kteří získávají moudrost vyjádřenou v inspirovaném Slově, „je nějaká budoucnost a [jejich] vlastní naděje nebude odříznuta“. — Přísloví 24:13, 14.

2. Co musíme dělat, jestliže má Boží duch působit k našemu dobru?

² Bůh slíbil, že bude ‚chránit své služebníky pro věčný život‘ prostřednictvím svého ducha. (1. Petra 1:5) To je jistě povzbuzující. Mýlíme se však, jestliže si myslíme, že od těch, kteří dostávají takovou pomoc, není vyžadováno žádné úsilí. Boží duch může pracovat k dobru kohokoli z nás pouze do té míry, jak s ním spolupracujeme, a při takové spolupráci je nutné přijímat výživu z inspirovaného Písma. Boží Syn ukázal, proč to tak je.

3. Co měl podle slov Ježíše Krista konat duch pro jeho učedníky?

³ Když Ježíš vysvětloval svým učedníkům, jak jim Boží duch bude pomáhat, řekl: „Pomocník, svatý duch, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí vše a opět vám připomene všechno, co jsem vám říkal.“ (Jan 14:26) Po Ježíšově návratu do nebes měl duch jako připomínatel oživit v myslích jeho učedníků Ježíšovy výroky a jako učitel jim měl umožnit, aby pochopili, jak mají uplatnit to, co jim bylo připomenuto.

4. Jak nám může Boží duch pomáhat a jak to zdůrazňuje, že je důležité rozšiřovat biblické poznání?

⁴ Protože jsme nebyli osobně vyučováni Ježíšem Kristem, liší se naše situace od situace apoštolů. Všechno životně důležité učení Božího Syna je však pro nás uchováno v Bibli. Kdykoli je to tedy nutné, může nám svatý duch oživit v mysli místa z inspirovaných Písem a pomůže nám rozeznat, jak je máme správně uplatnit. Protože svatý duch působí jako připomínatel a učitel, musíme s ním spolupracovat tím, že pečlivě studujeme Bibli. Máme-li jen omezené biblické poznání, nemůžeme získat plný užitek z působení ducha jako připomínatele a učitele.

5. (a) Proč je důležité zbavit se špatných vlastností, chceme-li mít plný užitek z působení Božího ducha? (b) Jakou radu dal apoštol Petr o duchovní výživě?

⁵ Duch je svatý, a proto pomáhá pouze těm, kteří jsou z Jehovova hlediska svatí neboli čistí. Nestačí tedy pouze číst Bibli nebo si z ní dát předčítat. Musíme mít také upřímnou touhu odstranit všechny vlastnosti, které jsou v rozporu s Božím měřítkem čistoty neboli ryzosti. Povšimni si, jak to zdůrazňuje apoštol Petr v následujících slovech:

„Odložte tedy všechnu mravní špatnost a všechno klamání a pokrytectví a závist a ostouzení všeho druhu a jako novorozená děťátka rozvíjejte touhu po nefalšovaném mléku,  které patří ke slovu, abyste jím rostli k záchraně, jestliže jste okusili, že Pán je laskavý.“ — 1. Petra 2:1–3.

6. Kdo je vybízen, aby rozvíjel touhu po „mléku“?

⁶ Jestliže se pilně ze všech sil snažíme konat Boží vůli, připravujeme svou mysl a srdce, aby se živily z Písma. K tomu, abychom rozvíjeli dobrou duchovní chuť, je však třeba ještě více. Apoštol vyzývá: „Jako novorozená děťátka rozvíjejte touhu po nefalšovaném mléku, které patří ke slovu.“ (1. Petra 2:2) Mléko plně uspokojuje novorozená děťátka. Nechtějí jinou potravu. Podobně jako tato děťátka potřebují noví věřící ‚mléko slova‘, a měli by pěstovat opravdovou touhu po něm. Potom, když dospívají ke křesťanské zralosti jistě budou mít podobnou touhu po pevném duchovním pokrmu. — Židům 5:12–14.

7. Proč nemůžeme očekávat, že plně porozumíme Božímu slovu za několik let?

⁷ Ano, bez ohledu na to, jak dlouho již jdeme po cestě pravdy, musíme se stále učit mnohem víc o našem Tvůrci a jeho vůli vzhledem k nám. (Srovnej s 1. Korintským 13:12.) Protože Písmo obsahuje myšlenky absolutně moudrého Boha, Jehovy, mají dokonce i andělé užitek ze zjevení, která jsou v něm obsažena. (1. Petra 1:12) Jak by si potom mohl nějaký člověk myslet, že může získat úplné porozumění Božího svatého Slova během několika let? Bylo by tedy velmi nevhodné, kdybychom se spokojili s poznáním malé části jeho Slova a tak ve skutečnosti říkali svému nebeskému Otci, že bychom byli rádi, kdyby nebyl tak štědrý, pokud jde o duchovní potravu obsaženou ve svatém Písmu.

PĚSTOVAT ZÁLIBU PRO DUCHOVNÍ POKRM

8. Co by nás mělo podněcovat, abychom chtěli získat lepší porozumění Písma?

⁸ Naše láska k Jehovovi Bohu a Ježíši Kristu by nás měla podněcovat k tomu, abychom chtěli co nejvíce porozumět Bibli. Stránky Písma nám pomáhají, abychom lépe poznali svého nebeského Otce a jeho Syna, a přitahují nás k nim blíže. Jak poznamenal apoštol Petr, již jsme „okusili, že Pán je laskavý“. (1. Petra 2:3) Ježíš Kristus vyjádřil svou lásku tím, že za nás zemřel a umožnil nám, abychom stáli čistí před svým nebeským Otcem. (Jan 15:13; 1. Jana 2:2) Proto se můžeme bez zábran přiblížit k Jehovovi Bohu a svěřit mu všechny své starosti a úzkosti. (Židům 10:19–22; 1. Jana 3:19–22) Požehnání, vedení a pomoc, které dostáváme jako učedníci Ježíše Krista, dostatečně dokazují, že náš Pán a Mistr je laskavý a že k nám má velkou náklonnost. (Matouš 11:28–30) Jestliže to, co jsme okusili a vyzkoušeli, je tak dobré, neměli bychom mít přání ještě více se řídit příkladem Jehovy Boha a jeho Syna? (Žalm 34:8; 34:9, „KB“) Pečlivé zkoumání Bible, spojené s modlitbou, nám v tom pomůže.

9. (a) Co může působit proti dobré duchovní chuti a proč? (b) Co může zlepšit naši duchovní chuť?

 ⁹ A co když zjistíš, že tvoje touha po „slovu“ není příliš veliká? Udělej si čas, abys s uznáním přemýšlel o tom, co Jehova Bůh a Ježíš Kristus vykonali ve tvůj prospěch. Také zkoumej, zda sis nezkazil svou duchovní chuť tím, že jsi věnoval přílišnou pozornost filosofiím, dohadům a propagandě světa, který je odcizený Bohu. Dalším nepřítelem duchovní chuti je stav, kdy se člověk omezí jen na čtení obrázkových časopisů a na náměty, které nevyžadují mnoho myšlení a uvažování. Prostě je nutné uznat, že Bible byla napsána pro poučení, a ne pro zábavu. I když sama slova snad nejsou obtížná, vyjádřené myšlenky mají často hluboký význam, který je možné pochopit jen tehdy, uděláme-li si čas, abychom s modlitbou přemýšleli o tom, co je tam řečeno.

10. Které skutečnosti ohledně podobenství Ježíše Krista dokazují, že nahodilé čtení Písma nestačí k tomu, aby člověk získal přesné poznání?

¹⁰ Například podobenství, která používal Ježíš Kristus, jsou jednoduchá. Ale životně důležité pravdy, jež objasňují, není možné objevit pouze nahodilým čtením některého překladu Bible. Vzpomeň si, jak Židé, kteří slyšeli Božího Syna mluvit svým vlastním jazykem, nepochopili plný dosah toho, co učil. Ačkoli prostí lidé porozuměli slovům, která Ježíš používal, význam toho, co říkal, zůstal skrytý i před vzdělanými. Proč? Většina Ježíšových posluchačů neměla pokoru ani touhu po duchovním pokrmu. Proto se dále nevyptávali, aby získali skutečné pochopení. — Matouš 13:13–15.

11. Proč bychom se neměli spokojit s povrchním poznáním Bible?

¹¹ Jistě se nechceme spokojit s povrchním poznáním Bible, třeba s tím, že známe biblická vyprávění neboli „příběhy“ a základní nauky. Jestliže tvrdíme, že milujeme Boha a Krista, musíme ochotně trávit čas u Bible a vynakládat úsilí, abychom zjistili význam, smysl a ducha toho, co říká, a potom to musíme uplatňovat. Žádná znalost, která má cenu, se nezíská bez úsilí. Neměli bychom tedy očekávat, že je nutno vynaložit krajní úsilí, abychom zvětšili své poznání o Jehovovi, zdroji veškeré moudrosti? — Srovnej Přísloví 2:1–6; 1. Timoteovi 4:13–16.

12. Jak náš postoj k získání přesného poznání souvisí s požehnáním, které bychom mohli dostat?

¹² Náš postoj k získávání lepšího porozumění Božího Slova bude přímo souviset s požehnáními, která nám budou poskytována. Nevyužijeme-li plně své příležitosti, abychom lépe poznali Jehovu Boha, nebude to mít snad pro nás nezbytně za následek ztrátu života. Mohlo by to však vést k takovému provinění, že bychom nevykonávali božskou vůli  v určitých ohledech, a potom bychom přicházeli o požehnání. Ježíš v jednom ze svých podobenství ukázal, že nevědomost neuchrání člověka před určitou škodou. Služebník, který neporozuměl vůli svého pána a dělá to, co si zasluhuje bití, je přesto trestán, i když ne tak přísně jako otrok, který neposlouchá úmyslně a vědomě. (Lukáš 12:47, 48) Je to tedy vážná věc, jestliže si někdo nevyhradí v životě čas pro pravidelné studium Božího slova, a proto nedělá potřebné pokroky v křesťanském chování a činnosti.

13. K zajištění čeho nám může Boží slovo pomoci a jak by to mělo ovlivnit naši duchovní výživu?

¹³ Celé Boží slovo je určené k tomu, aby nám pomáhalo „růst k záchraně“, to znamená, aby nám zajistilo konečnou záchranu jako schváleným učedníkům Pána Ježíše Krista. Jestliže se tedy skutečně zajímáme o své věčné blaho, mělo by to být patrné z naší opravdové touhy lépe poznat Jehovu Boha a jeho Syna prostřednictvím inspirovaného Písma.

14. Jak může pravý zájem o duchovní blaho druhých zapůsobit na naši duchovní chuť?

¹⁴ Nejde však jen o náš vlastní život. (Srovnej 1. Timoteovi 4:16.) Jako následovníci Ježíše Krista máme pověření pomáhat jiným, aby se stali jeho učedníky. (Matouš 28:19, 20) Jak to můžeme dělat, máme-li vážný nedostatek biblického porozumění? Můžeme skutečně říkat, že se opravdově zajímáme o duchovní blaho druhých, jestliže vynakládáme pouze omezené úsilí na to, abychom zvětšovali právě to poznání, které by jim mohlo pomoci? Někdy přichází potřebný podnět pro zlepšení duchovní chuti, jestliže člověk začne vyučovat někoho jiného. Ti, kteří věnují více času, aby druhým sdělovali biblickou pravdu, často zjišťují, že jejich vlastní touha po duchovním pokrmu zesílila. Například otázky, které kladou zájemci, mohou dát člověku potřebný podnět k tomu, aby hlouběji pátral v Božím slově, a tak získal uspokojující odpovědi.

15. Jak mohou lidé, kteří neumějí číst nebo mají se čtením potíže, mít užitek z toho, co je obsaženo v Písmu?

¹⁵ Co však mají dělat ti, kteří mají vážné potíže se čtením nebo kteří nejsou schopni číst si Písmo? Mohou mít užitek z obsahu Bible, jestliže si z ní dají předčítat a dají si ji vysvětlit. Potom mohou uvažovat o tom, co slyšeli, a mohou to uplatňovat ve svém životě. (Zjevení 1:3; Nehemiáš 8:8) Jestliže je ovšem příčinou problému omezené vzdělání, bylo by dobré, kdyby takoví lidé využili dostupných opatření a naučili se číst nebo se ve čtení zlepšili. Jestliže jsou v určitém jazyku k dispozici pouze některé části Písma, mají velkou odpovědnost ti, kteří vyučují druhé a kteří znají jazyky, v nichž je k dispozici úplná Bible. Měli by se snažit jako apoštol Pavel, aby oznamovali „celou Boží radu“. — Skutky 20:27.

 ÚČINEK SLOVA NA NÁŠ ŽIVOT

16, 17. (a) Jak podle slov apoštola Petra zapůsobilo Boží slovo na křesťany v prvním století? (b) Co ukazuje, že je požadováno osobní úsilí, aby „slovo“ opravdu ve věřících působilo?

¹⁶ Uvažujeme-li o Božím slovu s modlitbou a v plné pokoře, může to nyní blahodárně působit na náš život. Je to zřejmé ze slov, jež napsal apoštol Petr svým spoluvěřícím:

„Když jste očistili své duše poslušností pravdy, jejímž výsledkem je nepokrytecká bratrská láska, milujte se navzájem vřele ze srdce, neboť vám bylo dáno nové zrození, ne porušitelným [semenem, které je odpovědné za lidskou, tělesnou existenci, jež podléhá smrti], ale neporušitelným plodným semenem, prostřednictvím slova živého a trvajícího Boha. Vždyť ‚všechno tělo je jako tráva a všechna jeho sláva je jako květ trávy; tráva vadne a květina opadává, ale Jehovův výrok trvá navždy‘. To je tedy ten ‚výrok‘, to, co vám bylo oznámeno jako dobré poselství.“ — 1. Petra 1:22–25.

¹⁷ Uvažuj o tom, jak se Petrova slova vztahovala na křesťany v prvním století  n. l. Když tito učedníci Ježíše Krista do sebe vstřebali pravdu „dobrého poselství“, byli podněcováni k tomu, aby se snažili očistit se a zbavili se špatných zvyků. S pomocí Božího ducha se poslušně přizpůsobovali tomu, co od nich vyžadovala pravda. To vedlo k tomu, že začali projevovat pravou lásku těm, kteří jim byli příbuzní ve víře. (Jan 13:34, 35) Tato zázračná proměna v jejich životě však nenastala bez osobního úsilí. Pouze tehdy, jestliže se poslušně poddávali vlivu pravdy a Božího ducha, mohli projevovat nepokryteckou bratrskou lásku. Proto je mohl Petr vybízet: „Milujte se navzájem vřele ze srdce.“ (1. Petra 1:22) Řecké slovo přeložené výrazem „vřele“ znamená doslova „roztaženě“. Takový projev lásky nemá tedy být úzký nebo omezený podezříváním, závistí nebo žárlivostí, ale musí vycházet z čistého srdce. Není to formální láska bez pravé vřelosti, ale láska, která vyniká silným citem a náklonností. Protože Bůh lásky, Jehova, učinil takové křesťanské učedníky svými syny tím, že jim poskytl nové zrození, bylo jedině správné, že se sami pilně snažili dokazovat své synovství a projevovali vřelou lásku svým spoluvěřícím. — 1. Jana 3:10, 11.

18. (a) Proč změny, které vyplývají z toho, že se přizpůsobujeme Božímu slovu, nejsou povrchní nebo krátkodobé? (b) Jak se to, co je způsobeno prostřednictvím „slova“ a Božího ducha liší od zkušenosti hříšných lidí?

¹⁸ Změny, které i v dnešní době vyplývají z toho, že se všichni učedníci Ježíše Krista sytí „slovem živého a trvajícího  Boha“ a přizpůsobují se mu, nejsou povrchní nebo krátkodobé. Toto „slovo“ je neporušitelné. Všichni, kteří jsou dále pod vlivem pravdy „dobrého poselství“, jsou tedy nepřetržitě ovlivňováni k dobrému. Zatímco hříšní lidé ztrácejí podobně jako tráva svůj pěkný vzhled a umírají, změny způsobené trvajícím „slovem“ a Božím duchem zůstávají.

19. Jak bychom měli smýšlet o svých duchovních potřebách?

¹⁹ Kéž proto nikdy nezanedbáme své duchovní potřeby, ale pilně naplňujeme svou mysl a srdce pravdou. Budeme-li mít znamenitou duchovní chuť, můžeme získat duchovní zdraví a sílu. Když se potom pokorně podřídíme vlivu „dobrého poselství“ a Božího svatého ducha, kéž se osvědčíme jako věrní učedníci Ježíše Krista a pomáháme druhým, aby získali přesné poznání Písma. Budeme-li se takovým způsobem sytit trvajícím „slovem“, bude nám to pomáhat, abychom rostli k záchraně, což nám zajistí věčnou budoucnost.

[Studijní otázky]