Správně si zvolit
1. kapitola
Správně si zvolit
1. Jaký život by byl opravdu uspokojující?
JAK uspokojující může být život, který má pravý smysl! A zejména má-li naději na bezpečnou a šťastnou budoucnost. Můžeme si osobně zvolit takový život? Existuje rozumný důvod, proč tomu můžeme věřit.
2. Proč je vzhledem k životu naléhavé učinit správnou volbu?
2 Je však nezbytné, abychom tuto volbu neodkládali. Lidský život totiž trvá nanejvýš pouze několik desítek let a je plný nejistoty. Kdo může počítat s tím, že bude moci trávit mnoho let tím, že nejprve vyzkouší jeden přístup k životu a potom jiný s nadějí, že nakonec najde nejlepší způsob? Rozhodnutí se mohou zdát v té chvíli dobrá. Ale jak často slyšíme povzdech: ‚Kdybych jen mohl začít život úplně znova‘? A kromě toho jsou též důvody k přesvědčení, že lidský rod jako celek má omezený čas k tomu, aby našel a zvolil si správnou cestu.
POMOC PŘI HLEDÁNÍ CESTY
3. Kdo nám může říci, co dává životu skutečně smysl, a proč?
3 Vzniká tedy otázka: Kdo nám může poradit, co dá našemu životu opravdu smysl? Kdo nám ukáže cestu, která nepovede ke zklamání, cestu, jež rozhodně zajistí šťastnou a bezpečnou budoucnost? Neměl by to logicky být ten, kdo stvořil lidstvo? Náš stvořitel jistě zná životní cestu, která je pro nás nejlepší. Zjevuje nám ji ve svém inspirovaném Slově. Nenaléhá však na nás, abychom ji přijali. Spíše se laskavě obrací k lidem všech ras, aby se moudře rozhodli.
4. Jak stvořitel povzbudil lidi, aby se vzhledem k životu moudře rozhodli?
4 Před staletími začal používat oddané, nesobecké muže a ženy k vyjadřování této výzvy. Svou snažnou prosbu podporuje svým vlastním příkladem, protože štědře opatřuje všechno, co je potřebné k životu. Bůh se opravdu o nás zajímá — o nás všechny — a je připraven nám pomoci. Apoštol Pavel to objasnil inspirovanými slovy, která adresoval lidem ve starověkých Aténách:
„Ten Bůh, který učinil svět a všechno v něm, ten, který je Pánem nebe a země, nepřebývá v chrámech udělaných rukama, ani mu neslouží lidské ruce, jako by něco potřeboval, protože sám dává všem lidem život, dech a všechno. Učinil z jednoho člověka každý lidský národ . . . aby hledali Boha, zda by jej snad mohli nahmatat a opravdu jej najít, ačkoli ve skutečnosti není daleko od nikoho z nás. Protože od něho máme život, pohybujeme se a existujeme, právě jak řekli někteří z vašich básníků: ‚Vždyť my jsme také jeho potomstvo.‘ “ — Skutky 17:24–28.
5, 6. Jaké možnosti byly lidstvu předloženy?
5 Před jakou volbou stojíme my všichni jako „potomci“ svého stvořitele? Následující slova inspirovaného proslovu nám na to odpovídají:
„Když tedy vidíme, že jsme Boží potomstvo, neměli bychom si představovat, že božská bytost je jako zlato, stříbro nebo kámen, jako výtvor lidského umění a vynalézavosti. Bůh sice přehlédl časy takové nevědomosti, ale nyní říká lidstvu, že by měli všichni všude činit pokání. Ustanovil totiž den, v němž zamýšlí soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti mužem, kterého ustanovil, a opatřil záruku všem lidem tím, že ho vzkřísil z mrtvých.“ (Skutky 17:29–31)
V souladu s tím jsou v zásadě jen dvě možnosti: Lidé si mohou zvolit, že se obrátí k Nejvyššímu a podřídí se jeho vůli, nebo se rozhodnou pokračovat v životě, v němž si Boha a jeho vodítek pro šťastný život nevšímají. Co to znamená obrátit se k Bohu?
6 Nejdůležitější je přijmout toho, skrze něhož Bůh „zamýšlí soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti“. Je to jeho vlastní Syn, který se na zemi jmenoval Ježíš. (Jan 5:22, 27) Proč právě jej? Protože lidstvo je nepopíratelně v zajetí, v otroctví nedokonalosti, hříchu a smrti, a Ježíš prokázal, že je ten dlouho očekávaný Mesiáš neboli Kristus, jehož prostřednictvím Nejvyšší zamýšlí osvobodit lidstvo z tohoto otroctví. — Izaiáš 53:7–12.
7. Jak musíme při svém rozhodování o nejlepším způsobu života vzít v úvahu Ježíše Krista?
7 Podívejme se, co ukazuje biblická zpráva: Na jaře roku 33 n.l. zemřel Ježíš na popravčím kůlu. Svou smrtí opatřil potřebnou oběť, aby byly usmířeny naše hříchy. (1. Petra 2:24; 1. Jana 2:2) Čtyřicet dnů po svém vzkříšení z mrtvých vstoupil do nebe, aby tam předložil Otci hodnotu své oběti. Od té doby bylo nutné, aby se lidé všude dozvěděli, že osvobození z hříchu a smrti může být dosaženo pouze tím, že přijmou Ježíše jako Božího ustanoveného zachránce. „V žádném jiném není záchrana, neboť pod nebem není žádné jiné jméno, jež bylo dáno mezi lidmi, kterým máme být zachráněni.“ (Skutky 4:12) Žádoucí způsob života je tudíž ten, kterým dosáhneme schváleného postavení před Bohem jako následovníci jeho Syna, ano jako ryzí křesťané.
PROSPĚCH, KTERÝ VYPLÝVÁ Z TAKOVÉHO ŽIVOTA
8. Tvrdí-li někdo, že je křesťan, proč to nutně neznamená, že nalezl nejlepší životní cestu?
8 Sta miliónů lidí dnes tvrdí, že jsou křesťané. Znamená to, že našli nejlepší životní cestu? Ne, neboť pouhé prohlášení, že je někdo křesťan, nezaručuje, že podle toho žije. Ježíš skutečně řekl, že mnozí se budou k němu hlásit jako ke svému Pánu, ale že jim řekne: „Nikdy jsem vás neznal! Odstupte ode mne, činitelé bezzákonnosti.“ (Matouš 7:23) Jestliže se hlásíme ke křesťanství, máme dobrý důvod k tomu, abychom zkoumali, zda se skutečně přizpůsobujeme příkladu a učení Božího Syna. To dává podnět k otázce: Jaký způsob života bychom měli očekávat od pravých křesťanů, abychom jej mohli již dnes označit jako nejlepší životní cestu? Odpověď na tuto otázku je důležitá, chceme-li rozhodnout, která skupina mezi tolika lidmi, kteří podle svého tvrzení věří v Ježíše Krista, představuje jeho pravý sbor.
9. Kterou vlastností se vyznačuje pravý křesťanský sbor a jak se tato vlastnost projevuje?
9 Boží Syn řekl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:35) Pravý křesťanský sbor musí tedy být mezinárodním bratrstvím, které je osvobozeno od rasových, nacionálních, kmenových, sociálních a ekonomických přehrad. Ať přijdeme na zemi kamkoli, měli bychom najít v takovém bratrství věrné přátele, osoby, na které se můžeme spolehnout a kterým můžeme svěřit svůj majetek. Ačkoli nás osobně neznají, projevují nám větší zájem a náklonnost než mnozí z našich vlastních příbuzných. (Marek 10:29, 30) Miliónům lidí, kteří se označují jako křesťané, může znít neuvěřitelně, že existuje takové mezinárodní bratrství. Ale mnoho tisíc svědků Jehovových může potvrdit, že zažili pravou bratrskou náklonnost.
10. Napodobujeme-li příklad Ježíše Krista, jak nám to pomáhá k dobrým vztahům k druhým?
10 Kdo by nesouhlasil s tím, že i radost z dobrých vztahů mezi členy rodiny, sousedy a spolupracovníky nesmírně přispívá k našemu osobnímu štěstí? Ježíš Kristus učil o cestě lásky a žil podle ní. Tato cesta buduje dobré vztahy k druhým, neboť „láska nezpůsobí našemu bližnímu nic zlého“. (Římanům 13:8–10) Když tedy jednáme s druhými vlídně, soucitně a s láskou, usnadňujeme i jim, aby vůči nám projevovali tytéž žádoucí vlastnosti.
11. Jak nás biblická vodítka chrání, abychom si sami neškodili?
11 Biblická vodítka nás mohou chránit, abychom si sami neškodili. Tím by se měla podle našeho očekávání jistě vyznačovat nejlepší životní cesta. Jednáme-li podle biblických mravních měřítek, chrání nás to před zraňováním citů a před obavami, které nevyhnutelně doprovázejí nezákonné vztahy. (Přísloví 5:3–11, 18; Matouš 5:27, 28; Židům 13:4) Jestliže žijeme jako oddaní učedníci Ježíše Krista, získáváme potřebnou sílu, abychom se vyvarovali nemírného pití, nepřejídali se, neužívali drogy, nehráli hazardní hry a nepěstovali jiné nectnosti. (Přísloví 23:29, 30; Izaiáš 65:11; 1. Korintským 6:9–11; 2. Korintským 7:1) Prostředky, které jsme dříve utráceli na takové zlozvyky, můžeme používat k prospěchu druhých. Zažijeme pak silný pocit štěstí, který vyplývá z upřímného dávání. (Skutky 20:35) Jestliže se řídíme biblickou radou a vyhýbáme se rozhořčení a závisti, skutečně tím podporujeme své zdraví. — Žalm 37:1–5; Přísloví 14:30.
12. Jak můžeme mít stále dobré svědomí vzdor své nedokonalosti?
12 Občas se každému z nás samozřejmě stane, že se nám nedaří jednat tak, jak bychom chtěli. Snad slovem či skutkem zraňujeme druhé. Bolestně na nás doléhá skutečnost, že jsme nedokonalí lidé. Jestliže však pokorně prosíme Boha o odpuštění, poskytuje nám je na základě naší hluboké lítosti a víry v usmiřující dobrodiní Ježíšovy oběti. (1. Jana 2:1, 2) Proto si můžeme zachovat čisté svědomí. Bez obav se obracíme k Bohu o pomoc v kterékoli záležitosti a máme důvěru, že nám svým duchem pomůže, abychom se úspěšně vypořádali se svými problémy a zkouškami. — 1. Jana 3:19–22.
13. Jaká je situace těch, kteří se jen málo zajímají o stvořitelovo Slovo?
13 A co lidé, kteří se naproti tomu ve svém životě jen málo zajímají o stvořitelovo Slovo? Nesou své problémy a trápení sami. Nyní se mohou několik let těšit ze života, ale kromě toho nemají žádnou skutečnou naději do budoucnosti. Když se blíží smrt, často s obavami očekávají možný trest od vyšší moci.
14. Na jakou událost se s dychtivým očekáváním těší opravdoví učedníci Ježíše Krista?
14 Opravdoví učedníci Ježíše Krista se od nich velmi liší. Nebojí se budoucího dne zúčtování. Místo toho dychtivě očekávají dobu, kdy Ježíš Kristus přijde ve slávě jako vítězný král, který je osvobodí od křivd a útlaku a potom rozšíří své panství do všech částí země. (2. Tessalonicenským 1:6–10; Zjevení 19:11–16; srovnej Žalm 72:8; 72:9, „KB“.) Před námi leží opravdu nádherná budoucnost. Co nám přinese?
NEJLEPŠÍ NADĚJE DO BUDOUCNOSTI
15, 16. Na jakou nádhernou budoucnost mají naději věrní Boží služebníci?
15 Bible odpovídá: „Jsou však nová nebesa a nová země, které očekáváme podle jeho zaslíbení, a v těch bude přebývat spravedlnost.“ (2. Petra 3:13) „[Bůh] jim setře každou slzu s očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ (Zjevení 21:4) Ani smrt nemůže zabránit uskutečnění této naděje, neboť stvořitel života může rovněž vzkřísit mrtvé. A prostřednictvím svého Syna to učiní. — Jan 5:28, 29.
16 Co pro tebe může znamenat splnění božských slibů? Představ si život pod dokonalým panstvím Ježíše Krista mezi lidmi, kteří se o tebe láskyplně starají a ochotně považují tvé zájmy za přednější než své vlastní. Všichni budou poslouchat nejvyšší zákon lásky, a proto přestane existovat zločinnost, bezpráví a útlak. Nezklameš sebe ani jiné. Nebudeš vědět, co je to duševní úzkost z nejistoty nebo vážného nebezpečí. Nikdo již nebude mít pocit skleslosti, prázdnoty a osamělosti, který ztrpčoval život miliónům lidí. Nikdo již nebude sténat velkou fyzickou bolestí. Nikdo nebude plakat lítostí. Nebude ani smrt, která by ti ublížila a ukrátila tvou činnost nebo ti odebrala někoho z tvých drahých. — Izaiáš 25:6–8; 65:17.
17. Proč život těch, kteří nemají místo pro stvořitele, nemá opravdový smysl?
17 Porovnej to s tím, co mají lidé, kteří nemají ve svém životě místo pro stvořitele, ačkoli nejsou mravně zkažení. Mají snad dobré jméno a hmotný majetek, po kterém touží. Nacházejí snad jisté uspokojení v tom, že pomáhají potřebným, a těší je kulturní činnost a užitečné záliby. Musejí však připustit nevyhnutelnou skutečnost, že nic v tomto světě není opravdu trvalé. Nikdo není chráněn před nehodami, nemocí nebo smrtí. Majetek tomu nezabrání a nemůžeme si jej vzít s sebou, když život končí. (Žalm 49:6 až 20; 49:7–21, „KB“; Kazatel 5:13–15; 8:8) Nepříznivé okolnosti mohou zmařit i dobře míněné úsilí pomoci druhým lidem. Je tedy vhodné se zeptat: Jak může mít život smysl, jestliže v budoucnosti nabízí nakonec jen hrob? Jak může být dobrý, jestliže vlastně působí proti věčné budoucnosti člověka? — Srovnej Kazatel 1:11, 15, 18; 2:10, 11; 9:11, 12.
ČAS K VOLBĚ
18. (a) Proč bychom neměli odkládat své správné rozhodnutí vzhledem k životu? (b) Jak se naše postavení podobá postavení patriarchy Noema?
18 Vzhledem k tomu, že má dojít ke dnu zúčtování, je naléhavě nutné, aby si lidé všude zvolili takovou životní cestu, která přinese odměnu, nikoli odsouzení. Je nezbytné se rozhodnout. Nevíme, co přinese zítřek. Navíc se stále přibližuje příchod Ježíše Krista, který rozšíří své královské panství nad celou zemí. Lidstvo je ve stejném postavení jako patriarcha Noe ve dnech před celosvětovou potopou. Měl dvě možnosti: 1. přijmout nezákonné způsoby svých současníků nebo 2. se podřídit Boží vůli. Naštěstí se Noe rozhodl správně. Postavil archu a se sedmi členy své rodiny do ní vstoupil podle božského pokynu. Osm členů lidské rodiny přežilo potopu, a proto jsme my dnes naživu. — 1. Petra 3:20.
19. Co se z 1. Petra 3:21, 22 dovídáme o záchraně?
19 Podobně i v našem případě jedním z požadavků pro získání věčného života je, abychom se oddali ke službě Jehovovi Bohu jako učedníci Ježíše Krista. Stejně jako mimo archu neexistovala záchrana, ani pro nás není záchrana mimo Boží opatření skrze jeho Syna, Ježíše Krista. Když křesťanský apoštol Petr poukázal na osvobození, které zažilo osm lidí v arše, napsal:
„To, co tomu odpovídá, vás také nyní zachraňuje, totiž křest (ne odstranění tělesné špíny, ale žádost k Bohu o dobré svědomí) skrze vzkříšení Ježíše Krista. Je po Boží pravici, neboť odešel do nebe; a byli mu podřízeni andělé a moci a mocnosti.“ — 1. Petra 3:21, 22.
20. Co naznačuje, že křest ve vodě sám nestačí, abychom získali věčný život?
20 Samotný křest ve vodě nepřináší záchranu. Voda sice může smýt nečistotu nebo špínu, ale to, co zachraňuje „není . . . odstranění nečistoty těla“ slavnostním vnějším omytím. Všimni si Petrových slov, že záchrana je „skrze vzkříšení Ježíše Krista“. Člověk, který je křtěn, musí tedy uznat, že věčný život je možný pouze proto, že Boží Syn zemřel obětní smrtí, byl třetí den vzkříšen a nakonec byl vyvýšen na místo po Boží pravici. — Římanům 10:9, 10.
21. Jak člověk obdrží „dobré svědomí“?
21 Apoštol Petr mimoto zdůraznil slova „žádost k Bohu o dobré svědomí“. Všichni, kteří si přejí být pokřtěni a mít takové dobré svědomí, musí se nejprve kát ze svých minulých špatných skutků, projevovat víru v Boží opatření k věčnému životu, odvrátit se od špatného způsobu a bezvýhradně se oddat ke konání Boží vůle. Křest je veřejným symbolem tohoto vnitřního rozhodnutí. Když se pokřtěný učedník řídí vším, co Jehova Bůh nyní požaduje, získává dobré svědomí. Pokud si zachovává toto dobré svědomí, je v bezpečí. Nebude na něm vykonán Boží nepříznivý rozsudek. — Srovnej Skutky 2:38–40; 3:19; 10:34–48.
22. Jaký užitek můžeme mít ze dvou inspirovaných dopisů apoštola Petra?
22 Čím dříve se lidé rozhodnou pro tuto nejlepší životní cestu, tím dříve z ní budou mít užitek. Když jsme se jednou rozhodli, že se přizpůsobíme Boží vůli a podstoupíme křest ve vodě jako symbol své oddanosti z celého srdce, jistě chceme zůstat tomuto rozhodnutí věrní. Co nám však pomůže, abychom se dále drželi zvolené životní cesty? Jak můžeme odolávat vlivům, které by mohly vést k tomu, že bychom přišli o nynější i budoucí požehnání, jež jsou slíbena pravým učedníkům Božího Syna? Inspirovaný apoštol Petr nám již dávno poskytl vynikající odpovědi na tyto otázky. Jeho dva dopisy tvoří základ toho, co je předkládáno v této knize. Doufáme, že prozkoumání jeho dopisů nás povzbudí, abychom nastoupili nejlepší životní cestu jako Boží služebníci a v plnější míře se radovali z tohoto způsobu života.
[Studijní otázky]
[Celostránkový obrázek na straně 4]
