Přejít k článku

Přejít na obsah

PŘÍBĚH 13

Abraham – Boží přítel

Abraham – Boží přítel

JEDNO z míst, kde se lidé usídlili po potopě, se jmenovalo Ur. Stalo se důležitým městem, ve kterém byly krásné domy. Ale lidé tam uctívali falešné bohy, jako to dělali kdysi v Bábelu. Lidé v Uru ani v Bábelu nejednali jako Noe a jeho syn Sem, kteří sloužili Jehovovi.

Tři sta padesát let po potopě věrný Noe zemřel. O dva roky později se narodil muž, kterého vidíš na obrázku. Jmenoval se Abraham a žil se svou rodinou ve městě Ur. Bůh měl tohoto muže velmi rád.

Jednoho dne řekl Jehova Abrahamovi: ‚Odejdi z Uru a od svých příbuzných a vydej se do země, kterou ti ukážu.‘ Poslechl Abraham Boha a vzdal se pohodlného života v Uru? Ano. A protože Boha vždy poslouchal, stal se Božím přítelem.

Když Abraham odcházel z Uru, přidali se k němu někteří členové jeho rodiny. Šel s ním jeho otec Terach, jeho synovec Lot a samozřejmě i Abrahamova manželka Sára. Za nějaký čas přišli na místo, které se jmenovalo Charan a které bylo od Uru hodně daleko. Tam zemřel Terach.

Abraham se svou rodinou potom z Charanu odešel a vydal se do země Kanaán. Tam mu Jehova řekl: ‚Tuto zemi dám tvým dětem.‘ Abrahamova rodina zůstala v Kanaánu a bydlela ve stanech.

Bůh Abrahamovi žehnal a Abraham měl nakonec velká stáda ovcí a jiných zvířat i stovky služebníků. Abraham a Sára však neměli žádné vlastní děti.

Když bylo Abrahamovi 99 let, Jehova mu řekl: ‚Slibuji ti, že se staneš otcem mnoha národů.‘ Ale na to, aby mohli mít děti, byli Abraham a Sára už příliš staří. Jak se tedy tento slib mohl splnit?