KDYŽ Mojžíš přišel do Egypta, vyprávěl svému bratru Áronovi, jaké zázraky viděl. A když Mojžíš a Áron tyto zázraky předvedli Izraelitům, všichni uvěřili, že Jehova je s nimi.

Potom šel Mojžíš s Áronem k faraónovi a řekli mu: ‚Jehova, Bůh Izraelitů, říká: „Pusť můj lid na tři dny, aby mne mohli uctívat v pustině.“‘ Ale faraón odpověděl: ‚Nevěřím v Jehovu. A Izraelity nepustím.‘

Faraónovi se nelíbilo, že Izraelité chtějí odejít do pustiny, aby mohli uctívat Jehovu. Proto je nutil, aby pracovali ještě namáhavěji. Izraelité se zlobili a říkali, že za to může Mojžíš. Mojžíš byl kvůli tomu velmi smutný. Jehova ho však utěšoval. Řekl: ‚Přinutím faraóna, aby můj lid propustil.‘

Mojžíš a Áron šli opět k faraónovi. Tentokrát udělali zázrak. Áron hodil na zem svou hůl a z té se stal velký had. Ale faraónovi mudrci také hodili své hole na zem a také se objevili hadi. Ale podívej, Áronův had sežral hady mudrců. Faraón však přesto Izraelitům nedovolil, aby odešli.

A tak přišel čas, kdy Jehova dal faraónovi poučení. Víš, jak to udělal? Uvedl na Egypt deset ran neboli velkých těžkostí.

Po několika z těchto ran faraón zavolal Mojžíše a řekl mu: ‚Zastav tu ránu, a já Izraelity propustím.‘ Ale když rána přestala, faraón si to rozmyslel a Izraelity nepropustil. Dovolil jim odejít teprve po desáté ráně.

Vzpomeneš si na těch deset ran? Když obrátíš stránku, dozvíš se, jaké rány to byly.