1., 2. Proč můžeme Ježíše označit za toho nejmoudřejšího průvodce?

 PŘEDSTAV SI, že jsi ve skupině turistů, kteří se zkušeným průvodcem procházejí nádherným městem. Nikdo z vás tu ještě nebyl, a tak svému průvodci pozorně nasloucháte. Občas se zastavíte a s úžasem si prohlížíte nějakou architektonickou zajímavost, kterou jste nikde jinde neviděli. Když se ale na to někdo z vás zeptá, průvodce s odpovědí počká až na tu správnou chvíli, například na moment, kdy danou zajímavost uvidíte v celé její kráse. Postupem času si víc a víc uvědomuješ, jak je váš průvodce moudrý. Říká vám totiž přesně to, co potřebujete vědět, a dělá to ve správný čas.

² V podobné situaci jako zmínění turisté jsme my, praví křesťané. Upřímně se snažíme co nejlépe poznat to nejnádhernější město, jaké existuje. Je to „město, které má skutečné základy“ – Boží království. (Hebr. 11:10) Když byl na zemi Ježíš, osobně své následovníky vedl a pomáhal jim, aby o tomto království získali přesnější představu. Zodpověděl ale každou jejich otázku a řekl jim všechno najednou? Ne. Prohlásil: „Mám vám říci ještě mnohé, ale nyní to nejste schopni snést.“ (Jan 16:12) Ježíše můžeme označit za toho nejmoudřejšího průvodce – nikdy své učedníky nezatěžoval informacemi, na které v tu chvíli nebyli připraveni.

3., 4. (a) Jak Ježíš i po své smrti dál poučoval své následovníky o Božím království? (b) O čem budeme uvažovat v této kapitole?

³ Slova zaznamenaná v Janovi 16:12 Ježíš pronesl během poslední noci svého života na zemi. Jak své následovníky bude o Božím království poučovat po své smrti? Apoštoly ujistil: „Duch pravdy [vás] uvede . . . do celé pravdy.“ a (Jan 16:13) Také svatého ducha můžeme přirovnat k trpělivému průvodci. Právě jeho prostřednictvím Ježíš sděluje svým následovníkům všechno, co o Božím království potřebují vědět – a dělá to ve správný čas.

⁴ Zamysleme se teď nad tím, jak díky vedení svatého ducha upřímní křesťané získávali o Božím království stále větší poznání. Nejprve prozkoumáme, jak pochopili, kdy Boží  království začalo vládnout. Potom budeme uvažovat o totožnosti vládců a poddaných tohoto království a o tom, jakou mají naději. A nakonec si řekneme, jak Kristovi následovníci porozuměli tomu, čím se vyznačuje věrnost vůči Království.

5., 6. (a) Jaké nesprávné názory badatelé Bible měli v souvislosti s ustanovením Království a se žní? (b) Proč tehdejší nesprávné názory nejsou důvodem k tomu, abychom pochybovali, že Ježíš své následovníky opravdu vedl?

⁵ Jak bylo řečeno ve 2. kapitole této knihy, badatelé Bible několik desetiletí poukazovali na to, že rok 1914 bude z hlediska splňování biblických proroctví významný. V té době si ale mysleli, že Kristova přítomnost začala už v roce 1874, že roku 1878 Ježíš začal vládnout v nebi a že v říjnu 1914 se Království v plném rozsahu ujme moci. Domnívali se, že v letech 1874 až 1914 má probíhat žeň, která vyvrcholí tím, že pomazaní křesťané budou shromážděni do nebe. Je snad kvůli těmto nesprávným představám důvod pochybovat, že Ježíš tyto věrné křesťany prostřednictvím svatého ducha opravdu vedl?

⁶ V žádném případě. Zamysli se znovu nad přirovnáním v úvodu. Je snad kvůli ukvapeným závěrům a nedočkavým otázkám turistů důvod pochybovat o spolehlivosti průvodce? Určitě ne. Podobně se Boží služebníci někdy snaží porozumět podrobnostem Jehovova záměru ještě před tím, než přijde čas, aby je svatý duch k pochopení těchto pravd dovedl. Přesto je zřejmé, že je Ježíš vede. Věrní křesťané jsou tedy ochotni nechat se usměrňovat a pokorně své názory upravují. (Jak. 4:6)

7. Z jakých záblesků duchovního světla se Boží služebníci radovali?

⁷ V období po roce 1919 se Boží služebníci radovali z mnoha záblesků duchovního světla. (Přečti Žalm 97:11.) Roku 1925 vyšel ve Strážné věži významný článek s názvem „Narození národa“. Byly v něm uvedeny přesvědčivé biblické argumenty, které dokládaly, že se v roce 1914 zrodilo mesiášské království. Splnilo se tím prorocké vidění z 12. kapitoly Zjevení, v němž symbolická žena v nebi porodila syna. b Článek také ukazoval, že pronásledování a těžkosti, které Jehovův lid prožíval během války, jsou jasným důkazem toho, že Satan byl svržen z nebe a „má velký hněv, neboť ví, že má krátké časové období“. (Zjev. 12:12)

8., 9. (a) Jak Strážná věž začala zdůrazňovat důležitost Božího království? (b) O jakých otázkách budeme uvažovat?

⁸ Jak důležité je Boží království? V roce 1928 začala Strážná věž zdůrazňovat, že Království je důležitější než osobní záchrana na základě výkupného. Právě prostřednictvím mesiášského království totiž Jehova posvětí své jméno, ospravedlní svou svrchovanost a uskuteční všechny stránky svého záměru s lidstvem.

 ⁹ Kdo ale má společně s Kristem v tomto království vládnout? Kdo bude patřit k pozemským poddaným této vlády? A jaké činnosti by se Kristovi následovníci měli věnovat?

10. Co si Boží služebníci uvědomovali už řadu let před rokem 1914?

¹⁰ Už řadu let před rokem 1914 si praví křesťané uvědomovali, že spolu s Kristem bude v nebi vládnout 144 000 jeho věrných následovníků. c Badatelé Bible chápali, že se jedná o doslovný počet, který se postupně naplňuje od prvního století našeho letopočtu.

11. Jak se vyvíjelo porozumění ohledně toho, co je úkolem členů Kristovy nevěsty tady na zemi?

¹¹ Čemu se ale tito budoucí členové Kristovy nevěsty měli věnovat během svého života na zemi? Badatelé Bible věděli, že Ježíš kladl důraz na kazatelskou činnost, kterou spojoval s obdobím žně. (Mat. 9:37; Jan 4:35) Jak jsme si ukázali ve 2. kapitole, nějakou dobu se domnívali, že období žně potrvá 40 let a že vyvrcholí shromážděním pomazaných křesťanů do nebe. Protože ale kazatelská činnost pokračovala i po uplynutí 40 let, bylo potřeba nějaké upřesnění. Dnes víme, že období žně – období, kdy má být oddělována pšenice od plevele, tedy věrní pomazaní křesťané od těch zdánlivých – začalo v roce 1914. Nejprve bylo nutné zaměřit se na shromažďování zbývajících křesťanů s nebeskou nadějí.

12., 13. Proč můžeme říct, že pomazaní křesťané během posledních dnů jednají v souladu s Ježíšovým podobenstvím o deseti pannách a o talentech?

¹² Od roku 1919 Kristus vedl věrného a rozvážného otroka k tomu, aby poukazoval na důležitost kazatelské služby. Pověření kázat dal svým následovníkům už v prvním století. (Mat. 28:19, 20) Také naznačil, jaké vlastnosti budou pomazaní křesťané potřebovat, aby svůj úkol splnili. Ve svém podobenství o deseti pannách ukázal, že pokud pomazaní mají získat svou odměnu – zúčastnit se v úloze Kristovy nevěsty velké svatební hostiny v nebi –, musí zůstat ostražití a duchovně bdělí. (Zjev. 21:2) A v podobenství o talentech Ježíš předpověděl, že jeho pomazaní služebníci  budou ke kazatelské činnosti, kterou jim svěřil, přistupovat zodpovědně. (Mat. 25:1–30)

¹³ V uplynulých sto letech pomazaní křesťané prokázali, že jsou jak bdělí, tak zodpovědní. A za svou bdělost budou bezpochyby odměněni. Mají ale být během žně shromážděni pouze zbývající ze 144 000 Kristových spoluvládců?

14., 15. O jakých čtyřech skupinách pojednávala kniha Ukončené tajemství?

¹⁴ Věrní muži a ženy se dlouhá léta intenzivně zajímali o to, kdo tvoří „velký zástup“ ze Zjevení 7:9–14. Není tedy divu, že než se Kristus rozhodl totožnost této skupiny odhalit, objevovaly se mnohé domněnky, jež se zcela lišily od jasné a jednoduché pravdy, kterou známe dnes.

¹⁵ Například v roce 1917 bylo v knize Ukončené tajemství uvedeno, že jsou „dva stupně neboli druhy nebeské záchrany a dva stupně neboli druhy pozemské záchrany“. O jaké čtyři skupiny se jednalo? První skupinu mělo tvořit 144 000 těch, kdo mají vládnout s Kristem. Druhou měl být velký zástup. Tehdy panoval názor, že se jedná o formální křesťany, kteří jsou stále součástí církví křesťanstva. Tito lidé sice měli určitou víru, ale ne takovou, aby se pevně postavili na stranu pravdy. V nebi proto měli mít nižší postavení. A jak to mělo být na zemi? Badatelé Bible se domnívali, že třetí skupinu představují „slavní muži starověku“ – Abraham, Mojžíš a další věrní Boží služebníci –, kteří budou mít autoritu nad čtvrtou skupinou, tedy nad ostatními lidmi.

16. Jaké záblesky duchovního světla se objevily v roce 1923 a 1932?

¹⁶ Jak díky svatému duchu získali Kristovi následovníci porozumění, které máme dnes? Docházelo k tomu postupně, prostřednictvím několika záblesků duchovního světla. V roce 1923 Strážná věž pojednávala o lidech, kteří nemají touhu jít do nebe a kteří budou žít na zemi pod Kristovou vládou. Roku 1932 psala Strážná věž o Jonadabovi (Jehonadabovi), který se připojil k Jehuovi, Bohem pomazanému izraelskému králi, a podporoval ho v boji proti falešnému uctívání. (2. Král. 10:15–17) V článku bylo uvedeno, že v současné době existuje skupina lidí, kteří se Jonadabovi podobají. Bylo o nich řečeno, že Jehova je provede „armagedonskou bouří“, aby žili tady na zemi.

17. (a) Jaký jasný záblesk duchovního světla se objevil v roce 1935? (b) Jak na věrné křesťany zapůsobilo to, že pochopili, kdo tvoří velký zástup? (Viz rámeček „ Mnozí si zhluboka oddechli“.)

¹⁷ Velmi jasný záblesk duchovního světla se objevil v roce 1935. Na sjezdu ve Washingtonu bylo vysvětleno, že velký zástup je skupina lidí, kteří budou žít na zemi a kteří jsou totožní s ovcemi z Ježíšova podobenství o ovcích a kozlech. (Mat. 25:33–40) Velký zástup bude součástí skupiny, kterou Ježíš označil jako „jiné ovce“ a o které řekl: „I ty musím  přivést.“ (Jan 10:16) Když řečník J. F. Rutherford posluchače vyzval: „Ať prosím vstanou všichni, kdo mají naději, že budou věčně žít na zemi“, vstala víc než polovina přítomných. Bratr Rutherford potom zvolal: „Pohleďte! Velký zástup!“ Mnozí byli dojati, protože konečně pochopili, co je v budoucnosti čeká.

18. Na co se ve službě Kristovi následovníci zaměřují a k čemu to vede?

¹⁸ Od té doby Kristus své následovníky vede k tomu, aby se zaměřovali na shromažďování budoucích členů velkého zástupu, tedy těch, kdo bez úhony vyjdou z velkého soužení. Zpočátku se nezdálo, že by tato skupina byla příliš početná. Bratr Rutherford dokonce jednou prohlásil: „Vypadá to, že velký zástup zase tak velký nebude.“ Dnes samozřejmě vidíme, jak úžasným způsobem Jehova shromažďování velkého zástupu žehná. Pod vedením Ježíše a svatého ducha se pomazaní i křesťané z řad jiných ovcí stali „jedním stádem“, společně slouží Bohu a poslouchají „jednoho pastýře“.

19. Jak můžeme přispívat k tomu, aby členů velkého zástupu přibývalo?

¹⁹ Většina věrných lidí bude žít věčně v ráji na zemi pod vládou Krista a jeho 144 000 spoluvládců. Uvažovat o tom, jak díky Kristovu vedení Boží služebníci pochopili svou naději, je pro nás určitě velkým povzbuzením. Vážíme si toho, že o této naději můžeme mluvit s lidmi ve službě. Snažme se kázání věnovat ze všech sil, aby členů velkého zástupu dál přibývalo, a aby tak Jehovovo jméno bylo chváleno ještě hlasitěji! (Přečti Lukáše 10:2.)

20. Jakými složkami je tvořena Satanova organizace a jak to souvisí s věrností křesťanů?

²⁰ Kromě toho, že se Boží služebníci dozvídali o Království nové skutečnosti, potřebovali plně pochopit, čím se vyznačuje věrnost vůči této nebeské vládě. V roce 1922 bylo ve Strážné věži vysvětleno, že existují dvě organizace – Jehovova a Satanova – a že ta Satanova je tvořena obchodní, náboženskou a politickou složkou. Ti, kdo jsou věrní Božímu království pod vládou Krista, nesmí ze své věrnosti slevit tím, že by se s kteroukoli složkou Satanovy organizace nějakým způsobem zapletli. (2. Kor. 6:17) Co konkrétně to znamená?

21. (a) Jak věrný otrok varuje Boží služebníky před světem velkého obchodu? (b) Jaké vysvětlení ohledně „Velkého Babylónu“ bylo uveřejněno ve Strážné věži v roce 1963?

²¹ V publikacích, jejichž prostřednictvím věrný otrok předkládá duchovní pokrm, se už mnoho desetiletí poukazuje na zkaženost světa velkého obchodu a Boží služebníci jsou varováni, aby se nenechali ovlivnit jeho hmotařskými postoji. (Mat. 6:24) Podobně naše publikace znovu a znovu odhalují skutečnou podstatu náboženské složky Satanovy organizace. V roce 1963 Strážná věž vysvětlila, že „Velký Babylón“ nezahrnuje pouze křesťanstvo, ale že je to celosvětová říše falešného náboženství. V 10. kapitole si podrobněji  ukážeme, jak Boží služebníci ze všech zemí a z každé kultury dostávali pomoc, aby z Velkého Babylónu vyšli a očistili se od všech falešných náboženských zvyklostí. (Zjev. 18:2, 4)

22. Jak mnozí Boží služebníci během první světové války chápali slova z Římanům 13:1?

²² A co politická složka Satanovy organizace? Měli by se praví křesťané účastnit válek a konfliktů mezi národy? Během první světové války si badatelé Bible uvědomovali, že Kristovi následovníci by neměli zabíjet jiné lidi. (Mat. 26:52) Mnozí se však domnívali, že podřízenost „nadřazeným autoritám“, o které se mluví v Římanům 13:1, znamená vstoupit do armády, obléci si uniformu, a dokonce nosit zbraň. Byli ale rozhodnuti, že když se od nich bude žádat, aby zabíjeli nepřátele, budou střílet do vzduchu.

23., 24. Jak Kristovi následovníci rozuměli slovům z Římanům 13:1 v průběhu druhé světové války a jaké přesnější pochopení získali později?

²³ Když v roce 1939 začínala druhá světová válka, byl ve Strážné věži uveřejněn důkladný rozbor námětu neutrality. V článku bylo jasně ukázáno, že křesťané by se do válek a konfliktů mezi národy Satanova světa neměli zapojovat vůbec. Tento pokyn přišel v pravý čas. Kristovi následovníci tím byli chráněni před strašlivou vinou krve, jež ulpěla na národech, které do války vstoupily. Od roku 1929 však naše publikace zároveň uváděly, že nadřazené autority z Římanům 13:1 nejsou světští vládci, ale Jehova a Ježíš. Bylo potřeba další upřesnění.

 ²⁴ Přesnější pochopení získali Kristovi následovníci v roce 1962. Tehdy byly ve Strážné věži z 15. listopadu a 1. prosince uveřejněny převratné články, které rozebíraly Římanům 13:1–7. Boží služebníci konečně pochopili zásadu relativní podřízenosti, kterou vyjádřil Ježíš známými slovy: „Splácejte césarovy věci césarovi, ale Boží věci Bohu.“ (Luk. 20:25) Praví křesťané si dnes uvědomují, že nadřazené autority jsou političtí představitelé tohoto světa a že se jim musí podřizovat. Tato podřízenost je ale relativní. Když po nás světské autority požadují, abychom neuposlechli Jehovu, odpovídáme stejně jako kdysi apoštolové: „Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi.“ (Sk. 5:29) To, jak Boží služebníci začali zásadu křesťanské neutrality uplatňovat, si podrobněji rozebereme ve 14. kapitole této knihy.

25. Proč jsi vděčný za vedení, které svatý duch poskytuje?

²⁵ Zamysli se nad tím, co všechno se praví křesťané během uplynulých sta let o Království dozvěděli. Dnes už víme, že Boží království bylo ustanoveno v nebi, a chápeme, jak je tato vláda důležitá. Dobře rozumíme tomu, že věrní lidé mají buď nebeskou, nebo pozemskou naději. A víme, jak můžeme projevovat věrnost vůči Božímu království a zároveň relativní podřízenost vůči světským autoritám. Zeptej se sám sebe: Znal bych některou z těchto drahocenných pravd, kdyby Ježíš Kristus svému věrnému otroku na zemi nepomohl, aby tyto pravdy pochopil a pak nám je předal? Za to, že nám Kristus a svatý duch poskytují vedení, můžeme být opravdu vděční!