Přejít k článku

Přejít na obsah

DEVATENÁCTÁ KAPITOLA

Zůstaňte v Boží lásce

Zůstaňte v Boží lásce
  • Co znamená milovat Boha?

  • Jak můžeme zůstat v Boží lásce?

  • Jak Jehova odmění ty, kdo zůstávají v jeho lásce?

Budete během této bouřlivé doby hledat útočiště u Jehovy?

1, 2. Kde dnes můžeme najít bezpečné útočiště?

PŘEDSTAVTE si, že jdete po cestě, je zataženo a vy víte, že za chvíli přijde bouřka. Obloha je stále temnější. Začíná se blýskat, slyšíte hřmění a potom se spustí provazy deště. Dáte se do běhu a zoufale se snažíte najít nějaké útočiště. Pak najednou u cesty uvidíte přístřešek. Je bytelný a je tam sucho a útulno. Za takový bezpečný úkryt byste jistě byli velmi vděční.

2 My dnes žijeme v bouřlivé době. Situace ve světě se stále zhoršuje. Existuje však jeden bezpečný úkryt, útočiště, ve kterém můžeme najít ochranu před vším, co by nám mohlo způsobit trvalou škodu. Co je tím útočištěm? Všimněme si, co o tom říká Bible: „Řeknu Jehovovi: ‚Ty jsi mé útočiště a má pevnost, můj Bůh, v něhož budu důvěřovat.‘“ (Žalm 91:2)

3. Jak můžeme u Jehovy hledat útočiště?

3 Jen si to představte! Naším útočištěm se může stát Jehova — Stvořitel a Svrchovaný Panovník celého vesmíru. Může nás ochránit, protože je daleko mocnější než kdokoli nebo cokoli, co se může postavit proti nám. Dokonce i když utrpíme nějakou újmu, Jehova může odstranit všechny její špatné následky. Jak ale můžeme u Jehovy hledat útočiště? Musíme v něj důvěřovat. Bible nás navíc vybízí: „Zachovávejte se v Boží lásce.“ (Juda 21) Ano, musíme zůstat v Boží lásce a posilovat láskyplný vztah k našemu nebeskému Otci. Pak budeme mít jistotu, že Jehova je naším útočištěm. Jak si ale můžeme takové pouto vytvořit?

VNÍMEJME BOŽÍ LÁSKU A REAGUJME NA NI

4, 5. Jakými způsoby nám Jehova projevil lásku?

4 Máme-li v Boží lásce zůstat, musíme si uvědomit, jak nám Jehova svou lásku dal najevo. Přemýšlejme o některých biblických naukách, které jsme poznali pomocí této knihy. Jehova je Stvořitel a dal nám nádherný domov — planetu Zemi. Naplnil ji spoustou jídla a vody, mnoha přírodními zdroji, úžasně rozmanitými živými tvory a nádhernými přírodními scenériemi. Je Autorem Bible a v ní nám zjevil své jméno a odhalil své vlastnosti. Kromě toho nám ve svém Slově ukazuje, že poslal svého milovaného Syna Ježíše na zem, aby za nás trpěl a položil svůj život. (Jan 3:16) Jaký význam pro nás tento dar má? Dává nám naději na krásnou budoucnost.

5 Naše naděje do budoucnosti však závisí ještě na něčem dalším, co pro nás Bůh udělal. Jehova ustanovil nebeskou vládu — mesiášské Království. Tato vláda brzy skoncuje s veškerým utrpením a způsobí, že ze země se stane ráj. Jen si to představte! Můžeme tam žít navždy, a to pokojně a šťastně. (Žalm 37:29) Bůh nám však už dnes dává vedení, abychom mohli žít co nejlépe. Poskytl nám také dar v podobě modlitby, díky které s ním můžeme komunikovat kdykoli a kdekoli. To je jen pár příkladů toho, jak Jehova projevil lásku lidstvu jako celku i každému z nás jednotlivě.

6. Jak můžeme reagovat na lásku, kterou nám Jehova projevil?

6 Klíčová otázka, nad kterou by se měl každý z nás zamyslet, zní: ‚Jak bych měl na Jehovovu lásku reagovat?‘ Mnozí lidé by odpověděli: „Samozřejmě bych na oplátku měl i já milovat Jehovu.“ Je to i váš názor? Ježíš řekl, že největší přikázání ze všech zní: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí.“ (Matouš 22:37) I vy máte bezpochyby mnoho důvodů, proč Jehovu Boha milujete. Ale stačí takovou lásku pouze cítit? Lze pak říci, že Jehovu skutečně milujeme celým srdcem, duší a myslí?

7. Zahrnuje láska k Bohu pouze pocity, které člověk má? Vysvětlete to.

7 Bible ukazuje, že láska k Bohu je mnohem víc než jen nějaký pocit. Láskyplné city, které k Jehovovi chováme, jsou sice základem pro náš vztah k němu, ale přesto jsou pouze počátkem skutečné lásky k Bohu. Jablečné jadérko je základem pro růst plodné jabloně. Pokud byste ale měli chuť na jablko, stačilo by vám, kdybyste dostali pouhé jadérko? Asi stěží, viďte? Podobně i láskyplné city k Jehovovi jsou jen začátkem. Bible říká: „Láska k Bohu . . . znamená, že zachováváme jeho přikázání; jeho přikázání však nejsou břemenem.“ (1. Jana 5:3) Opravdová láska k Bohu se pozná podle znamenitého ovoce, které člověk nese. Musí být vyjádřena skutky. (Matouš 7:16–20)

8, 9. Jak můžeme dát Bohu najevo, že jej milujeme a že si ho vážíme?

8 Svou lásku k Bohu dokazujeme tím, že zachováváme jeho přikázání a uplatňujeme jím stanovené zásady. Žít v souladu s nimi není příliš těžké. Jehovovy zákony nejsou ani zdaleka nějakou přítěží. Naopak, dostali jsme je proto, abychom mohli vést kvalitní, šťastný a uspokojující život. (Izajáš 48:17, 18) Žijeme-li v souladu s Jehovovým vedením, dokazujeme tím, že svého nebeského Otce milujeme a že si opravdu vážíme všeho, co pro nás udělal. Žel, takové ocenění dnes projevuje jen málokdo. Nechceme být nevděční jako někteří Ježíšovi současníci. Když Ježíš uzdravil deset malomocných, jen jeden se vrátil, aby mu poděkoval. (Lukáš 17:12–17) Jistě se chceme podobat tomu vděčnému člověku, a ne těm devíti nevděčníkům.

9 Která Jehovova přikázání bychom tedy měli poslouchat? O mnoha z nich se pojednávalo v této knize. A tak si některá připomeňme. Pokud budeme Boží přikázání dodržovat, pomůže nám to zachovávat se v Boží lásce.

PŘIBLIŽTE SE K JEHOVOVI JEŠTĚ VÍC

10. Vysvětlete, proč je důležité, abychom o Jehovovi Bohu stále přijímali poznání.

10 Poznávání Jehovy je důležitým krokem k tomu, abychom se k němu přiblížili. Tento proces by nikdy neměl skončit. Kdybyste venku trávili mrazivou noc a zahřívali se u ohně, nechali byste dřevo vyhořet a plameny vyhasnout? Určitě ne. Do ohně byste přikládali polínka, a tak jej udržovali jasný a hřejivý. Vždyť by vám mohlo jít i o život! Stejně jako se oheň rozhoří díky polenům, tak i naše láska k Jehovovi může planout díky „poznání Boha“. (Přísloví 2:1–5)

Má-li vaše láska k Jehovovi stále planout, musíte ji posilovat, podobně jako je třeba přikládat polena do ohně

11. Jaký účinek mělo Ježíšovo vyučování na jeho následovníky?

11 Ježíš si přál, aby jeho následovníci milovali Jehovu a jeho drahocenné Slovo pravdy z celého srdce — aby jejich láska stále jasně planula. Po svém vzkříšení Ježíš vysvětloval dvěma učedníkům některá proroctví, jež byla zaznamenána v Hebrejských písmech a splnila se na něm. K čemu to vedlo? Tito učedníci později řekli: „Nehořelo snad naše srdce, když k nám po cestě mluvil, jak nám plně otevíral Písma?“ (Lukáš 24:32)

12, 13. (a) Co se u většiny dnešních lidí stalo s jejich láskou k Bohu a k Bibli? (b) Co můžeme udělat pro to, aby naše láska neochladla?

12 Když jste se dozvěděli, co Bible doopravdy říká, nezahořelo snad vaše srdce radostí, horlivostí a láskou k Bohu? Bezpochyby ano. Mnoho lidí mělo stejné pocity. Nyní však před sebou máte úkol si tuto hlubokou lásku udržet a rozvíjet ji. Nechceme napodobovat postoj dnešního světa. Ježíš totiž předpověděl, že „ochladne láska většího množství“. (Matouš 24:12) Co ale člověk může udělat pro to, aby jeho láska k Jehovovi a k biblickým pravdám neochladla?

13 O Jehovovi Bohu a Ježíši Kristu stále přijímejte poznání. (Jan 17:3) Rozjímejte neboli hluboce přemýšlejte o tom, co se z Božího slova dozvídáte, a ptejte se sami sebe: ‚Co se z toho mohu o Jehovovi naučit? Jaký další důvod mi tato pasáž dává k tomu, abych jej miloval celým svým srdcem, myslí a silou?‘ (1. Timoteovi 4:15) Díky takovému rozjímání budete Jehovu stále vřele milovat.

14. Jak si můžeme díky modlitbě zachovat k Jehovovi vřelou lásku?

14 Dalším způsobem, jak si k Jehovovi udržet vřelou lásku, je pravidelně se modlit. (1. Tesaloničanům 5:17) V 17. kapitole jsme se dozvěděli, že modlitba je cenným darem od Boha. Podobně jako se vztah mezi dvěma lidmi posiluje pravidelnou otevřenou komunikací, i náš vztah k Jehovovi se prohlubuje tím, že se k Bohu pravidelně modlíme. Je velmi důležité, aby naše modlitby nikdy nebyly mechanické — aby to nebyly pouhé fráze, které bychom bezmyšlenkovitě a bez opravdových citů odříkávali stále dokola. K Jehovovi bychom měli mluvit stejně, jako dítě mluví se svým milovaným otcem. S Jehovou samozřejmě chceme mluvit uctivě, ale zároveň otevřeně, upřímně a ze srdce. (Žalm 62:8) Ano, osobní studium Bible a vroucí modlitba jsou důležitými stránkami našeho uctívání Boha a pomáhají nám zůstat v jeho lásce.

V UCTÍVÁNÍ JEHOVY NACHÁZEJTE RADOST

15, 16. Proč můžeme kázání právem považovat za výsadu a poklad?

15 Osobní studium Bible a modlitba jsou akty uctívání, které můžeme vykonávat v soukromí. Nyní se ale zamysleme nad určitým rysem našeho uctívání, který je viditelný na veřejnosti — totiž nad tím, že o své víře mluvíme s druhými lidmi. Mluvili jste již o některých myšlenkách z Bible s druhými? Pokud ano, tato jedinečná výsada vám jistě přinesla radost. (Lukáš 1:74) Když pravdu o Jehovovi Bohu sdělujeme druhým, plníme tím velmi důležité pověření, které dostali všichni praví křesťané. Tím pověřením je kázat dobrou zprávu o Božím Království. (Matouš 24:14; 28:19, 20)

16 Apoštol Pavel se na službu díval jako na něco cenného, nazval ji dokonce pokladem. (2. Korinťanům 4:7) Mluvit s druhými lidmi o Jehovovi Bohu a o jeho záměrech je ta nejlepší práce, kterou člověk může vykonávat. Je to služba tomu nejlepšímu Pánovi a přináší ten největší užitek. Tím, že se na této činnosti podílíme, pomáháme upřímným lidem, aby se přiblížili k našemu nebeskému Otci a vydali se po cestě vedoucí k věčnému životu. Která jiná práce by nám mohla přinést větší uspokojení? Navíc když vydáváme svědectví o Jehovovi a o jeho Slovu, roste tím naše víra a prohlubuje se naše láska k Bohu. A Jehova si našeho úsilí velmi váží. (Hebrejcům 6:10) Pokud se touto službou plně zaměstnáváme, pomáhá nám to zůstat v Boží lásce. (1. Korinťanům 15:58)

17. Proč je dnes křesťanská služba tak naléhavou činností?

17 Musíme mít na paměti, že kázat o Království je opravdu naléhavé. Bible říká: „Kaž slovo, naléhavě se toho drž.“ (2. Timoteovi 4:2) Proč je to tak naléhavé právě v dnešní době? Boží slovo vysvětluje: „Jehovův velký den je blízko. Je blízko a velice spěchá.“ (Sefanjáš 1:14) Ano, doba, kdy Jehova ukončí celý tento systém věcí, se velmi rychle blíží. Lidé musí být varováni. Musí se dozvědět, že nyní je čas pro to, aby si jako svého Svrchovaného Panovníka zvolili Jehovu. Konec se totiž „neopozdí“. (Habakuk 2:3)

18. Proč máme Jehovu uctívat veřejně spolu s pravými křesťany?

18 Jehova si přeje, abychom jej veřejně uctívali spolu s pravými křesťany. Proto ve svém Slově říká: „Dbejme jedni o druhé, abychom se podněcovali k lásce a znamenitým skutkům, a neopouštějme své shromažďování, jak někteří mají ve zvyku, ale povzbuzujme jeden druhého, a to tím více, když vidíte, že se ten den blíží.“ (Hebrejcům 10:24, 25) Když se se spoluvěřícími scházíme na křesťanských shromážděních, máme tam vynikající příležitost chválit a uctívat našeho milovaného Boha. Na shromážděních také povzbuzujeme a posilujeme jeden druhého.

19. Jak můžeme posilovat láskyplná pouta v křesťanském sboru?

19 Když se scházíme s dalšími ctiteli Jehovy, upevňujeme tím ve sboru láskyplné vztahy a vzájemná přátelství. Je důležité, abychom se snažili hledat na druhých dobré vlastnosti, stejně jako je Jehova hledá na nás. Neočekávejte od svých spoluvěřících dokonalost. Pamatujte, že různí lidé dosáhli různého stupně duchovní zralosti a že každý z nás dělá chyby. (Kolosanům 3:13) Snažte se důvěrně spřátelit s těmi, kdo mají hlubokou lásku k Jehovovi. Pak zjistíte, že i vy v duchovním ohledu děláte pokroky. Ano, když budete Jehovu uctívat se svými duchovními bratry a sestrami, pomůže vám to zůstat v Boží lásce. Jak ale Jehova odmění ty, kdo jej věrně uctívají a zůstávají v jeho lásce?

USILUJTE O ‚SKUTEČNÝ ŽIVOT‘

20, 21. Co je ‚skutečný život‘ a proč je naděje na něj nádherná?

20 Jehova odměňuje své věrné služebníky tím, že jim dává život. O jaký život se ale jedná? Cožpak nyní nežijeme? Většina z nás by řekla, že to je přece jasné. Vždyť dýcháme, jíme a pijeme. Tak je snad samozřejmé, že jsme naživu. A když zažíváme okamžiky štěstí, možná si dokonce říkáme: „To je skutečně život, jak má být!“ Z Bible ale vyplývá, že skutečný život dnes v určitém smyslu nemá nikdo.

Jehova chce, abyste se radovali ze „skutečného života“. Budete?

21 Boží slovo nás vybízí, abychom se „skutečného života“ „pevně chopili“. (1. Timoteovi 6:19) Tato slova ukazují, že ‚skutečný život‘ je něčím, co s nadějí očekáváme teprve v budoucnosti. Ano, až dosáhneme dokonalosti, budeme živí v plném smyslu tohoto slova, protože budeme žít tak, jak to Bůh původně chtěl. Až získáme život v pozemském ráji a budeme mít dokonalé zdraví, pokoj a štěstí, pak konečně poznáme, co to znamená radovat se ze „skutečného života“ — života, který nikdy neskončí. (1. Timoteovi 6:12) Není to nádherná naděje?

22. Jak se můžete ‚pevně chopit skutečného života‘?

22 Jak se můžeme ‚skutečného života pevně chopit‘? Ve stejné pasáži Pavel křesťany vybízel, „aby působili k dobru“ a „byli bohatí ve znamenitých skutcích“. (1. Timoteovi 6:18) Mnohé tedy zjevně záleží na tom, do jaké míry uplatňujeme pravdy, které jsme z Bible poznali. Měl tím ale Pavel na mysli, že ‚skutečný život‘ si díky svým znamenitým skutkům zasloužíme? Ne, protože tato nádherná vyhlídka do budoucnosti ve skutečnosti závisí na tom, zda přijímáme Boží ‚nezaslouženou laskavost‘. (Římanům 5:15) Jehovu však těší, když dává odměnu těm, kdo mu věrně slouží. Velmi si přeje, abyste ‚skutečný život‘ získali. Z takového šťastného a pokojného věčného života se budou těšit ti, kdo zůstávají v Boží lásce.

23. Proč je důležité zůstat v Boží lásce?

23 Každý z nás by si měl položit otázku: ‚Uctívám Boha tak, jak to on stanovil v Bibli?‘ Pokud dbáme na to, abychom tak jednali den co den, pak jsme na správné cestě. Můžeme důvěřovat tomu, že Jehova je naším útočištěm. Během obtížných posledních dnů tohoto starého systému věcí svůj věrný lid ochrání. Bezpečně nás také uvede do svého nádherného nového systému věcí, který je nyní tak blízko. Až ta doba přijde, bude to jedinečný zážitek! A budeme opravdu rádi, že jsme se během těchto posledních dnů rozhodli jít po správné cestě. Pokud po ní vykročíte už teď, budete se moci radovat ze „skutečného života“ — takového života, jaký si pro nás Jehova Bůh přál již na počátku. A budete se z něj těšit po celou věčnost!