MYSLÍŠ si, že sloužit Jehovovi je snadné? — Velký učitel mluvil o tom, že to není snadné. V noci před svou smrtí Ježíš svým apoštolům řekl: „Jestliže vás svět nenávidí, víte, že mě nenáviděl dříve, než nenáviděl vás.“ (Jan 15:18)

Petr sliboval, že on Ježíše nikdy neopustí. Ježíš však řekl, že ještě tu noc ho Petr třikrát zapře. A Petr to opravdu udělal. (Matouš 26:31–35, 69–75) Jak se mu to mohlo stát? — Dostal strach, stejně jako ostatní apoštolové.

Víš, proč apoštolové dostali strach? — Protože neudělali něco velmi důležitého. Když zjistíme, na co zapomněli, pomůže nám to, abychom dokázali Jehovovi sloužit za všech okolností. Nejdříve si však povíme, co se stalo v tu noc, kdy byl Ježíš naposledy se svými apoštoly.

Nejdříve společně oslavili Pasach. Tento svátek Židé slavili každý rok. Jídlo, které při tom jedli, jim připomínalo, jak byl Boží lid vysvobozen z otroctví v Egyptě. Potom Ježíš zavedl novou slavnost, o které se něco dozvíme v jedné z dalších kapitol. Ježíš pak svým apoštolům řekl několik slov pro povzbuzení a vydal se s nimi do zahrady Getsemane.

S Petrem, Jakubem a Janem potom šel dál do zahrady, na místo, kam spolu často chodili. Ježíš se chtěl v zahradě modlit,  a řekl jim, aby se modlili také. Ale oni usnuli. Ježíš se k nim třikrát vrátil a pokaždé zjistil, že Petr, Jakub a Jan spí. (Matouš 26:36–47) Víš, proč měli zůstat vzhůru a modlit se? — Poslechni si, co všechno se mezitím stalo.

Jidáš Iškariotský oslavil Pasach společně s Ježíšem a ostatními apoštoly, ale potom ho Ježíš poslal pryč. Už jsme mluvili o tom, že Jidáš byl zloděj. Ale byl to také zrádce. Znal místo, kde se Ježíš a jeho apoštolové často scházeli. Šel proto za vojáky, kteří chtěli Ježíše zatknout, a zavedl je do Getsemanské zahrady. Když tam přišli, Ježíš se vojáků zeptal: „Koho hledáte?“

Odpověděli mu: „Ježíše.“ Ježíš nebojácně řekl: „To jsem já.“ Vojáci byli Ježíšovou odvahou tak překvapeni, že couvli a padli na zem. Ježíš jim řekl: ‚Jestliže hledáte mně, apoštoly nechte odejít.‘ (Jan 18:1–9)

Vojáci se potom Ježíše chopili a svázali mu ruce. Když to apoštolové viděli, dostali strach a utekli. Ale Petr a Jan chtěli vědět, co bude dál, a proto vše zpovzdálí pozorovali. Vojáci nakonec Ježíše přivedli do domu velekněze Kaifáše. Když tam přišel také Petr a Jan, vrátná je pustila na nádvoří, protože apoštola Jana velekněz znal.

V Kaifášově domě se sešli kněží, aby Ježíše soudili. Chtěli ho odsoudit k smrti. Proto předvolali několik falešných svědků. Někteří z těchto lidí Ježíše bili pěstmi a políčkovali ho. Petr byl na nádvoří a čekal, jak to dopadne.

Vrátná, která Petra a Jana pustila dovnitř, se na Petra pozorně zadívala a řekla mu: „Také ty jsi byl s Ježíšem!“ Petr  jí ale odpověděl, že Ježíše vůbec nezná. Za chvíli si apoštola Petra všimla nějaká dívka, a lidem, kteří stáli poblíž, pověděla: „Tento muž byl s Ježíšem.“ Petr znovu tvrdil, že Ježíše nezná. Zanedlouho přišlo k Petrovi několik lidí a řekli mu: „Také ty jsi jistě jeden z nich.“ Petr potřetí Ježíše zapřel. Přísahal: „Neznám toho člověka!“ V tu chvíli se Ježíš otočil a podíval se na něj. (Matouš 26:57–75; Lukáš 22:54–62; Jan 18:15–27)

Co myslíš, proč Petr lhal? — Protože měl strach. Zapomněl totiž na něco velmi důležitého. Přemýšlej o tom, co dělal Ježíš. Víš, co mu pomohlo, aby měl odvahu? — Modlil se k Bohu, a Bůh ho posílil. Ježíš proto i Petrovi třikrát řekl, aby zůstal vzhůru a modlil se. Vzpomeneš si, jak to ale dopadlo? —

Petr pokaždé usnul. Nemodlil se, a tak ho zaskočilo, že byl Ježíš zatčen. Když později u soudu lidé Ježíše tloukli  a domlouvali se, že ho zabijí, Petr dostal strach. Ale vzpomeň si, o čem jsme mluvili na začátku. Na co Ježíš své apoštoly upozorňoval? — Řekl jim, že je svět bude nenávidět, protože nenáviděl i jeho.

I my bychom se mohli dostat do podobné situace, v jaké byl Petr. Představ si, že ve třídě někdo začne ošklivě mluvit o lidech, kteří nevzdávají poctu hymně a neslaví Vánoce. Pak se tě někdo zeptá: „Je to pravda, že když hraje hymna, ty zůstaneš sedět?“ A někdo jiný vykřikne: „A vy prý ani neslavíte  Vánoce!“ Budeš mít odvahu říct pravdu? — Nebo se začneš vymlouvat a budeš lhát, jako to udělal Petr? —

Když si Petr uvědomil, co udělal, vyšel ven a plakal. Své chyby velmi litoval. Ježíše ale neopustil a dál byl jeho učedníkem. (Lukáš 22:32) Co myslíš, že nám pomůže, abychom ze strachu neudělali něco podobného jako Petr? — Vzpomeň si, že Ježíš Petrovi řekl, aby zůstal vzhůru a modlil se. Co tedy musíme dělat my, abychom mohli být následovníky Velkého učitele? —

Musíme se modlit a prosit Jehovu o pomoc. Víš, co Bůh udělal, když se modlil Ježíš? — Poslal anděla, aby Ježíše posílil. (Lukáš 22:43) Myslíš, že Boží andělé mohou pomáhat i nám? — V Bibli je napsáno, že ‚Jehovovi andělé chrání ty, kdo se bojí Boha, a pomáhají jim‘. (Žalm 34:7) Když chceme, aby nám Bůh pomáhal, musíme ho o to prosit v modlitbě. Ale to není všechno. Víš, co ještě musíme dělat? — Ježíš svým následovníkům několikrát řekl, aby zůstali bdělí. Co myslíš, jak můžeme zůstat bdělí? —

Musíme chodit na shromáždění a pozorně poslouchat, o čem se tam mluví. Také je nutné číst Bibli a přemýšlet o tom, co se z ní dozvídáme. A jak už jsme si řekli, musíme se k Jehovovi pravidelně modlit a prosit ho o to, aby nás podporoval ve službě. Když to všechno budeme dělat, Jehova nám pomůže, abychom dokázali překonat strach. Pak budeme rádi mluvit s druhými o Velkém učiteli a jeho Otci.