Přejít k článku

Přejít na obsah

40. KAPITOLA

Jak můžeme Bohu dělat radost

Jak můžeme Bohu dělat radost

CO MYSLÍŠ, čím můžeme Bohu udělat radost? Můžeme mu něco dát? — Jehova říká: ‚Mně patří každé divoké lesní zvíře‘ a ‚moje je stříbro a zlato‘. (Žalm 24:1; 50:10; Ageus 2:8) Bohu patří všechno, ale přesto mu můžeme něco dát. Víš, co? —

Jehova nám dovoluje, abychom se sami rozhodli, zda mu budeme sloužit, nebo ne. K ničemu nás nenutí. Zamyslíme se teď nad tím, proč nás Bůh vytvořil tak, abychom se mohli sami rozhodovat.

Ty asi víš, co je to robot. Je to stroj, který vždycky dělá to, k čemu byl vyroben. Robot si tedy nemůže vybírat, co bude dělat. I nás mohl Jehova vytvořit tak, že bychom byli jako roboti. Směli bychom dělat jenom to, co by chtěl on. Ale Bůh nás tak nevytvořil. Víš, proč? — Zkusíme si to znázornit. Možná máš nějakou hračku, která funguje jako robot. Když zmáčkneš tlačítko, hračka bude dělat přesně to, co má naprogramováno. Taková hračka tě asi za chvíli omrzí. Nás ale Bůh nenaprogramoval, jako bychom byli roboty. Přeje si, abychom mu sloužili proto, že ho milujeme a že ho chceme poslouchat.

Proč nás Bůh nevytvořil jako roboty?

Co myslíš, má náš nebeský Otec radost, když ho ochotně posloucháme? — Zkus si představit, jak tvoje chování působí na rodiče. V Bibli čteme, že moudrý syn „rozradostňuje svého otce“, ale že nerozumný syn „je zármutkem své matky“. (Přísloví 10:1) Myslíš, že maminka a tatínek mají z tebe radost, když děláš, co ti říkají? — Ale jak na ně působí, když je neposloucháš? —

Jak můžeš potěšit Jehovu i své rodiče?

Podobné je to i s naším nebeským Otcem. Jehova nám říká, jak mu můžeme dělat radost. Podíváme se na to do Bible. V Příslovích 27:11 čteme: „Buď moudrý, můj synu [nebo má dcero], a rozradostni mé srdce, abych mohl dát odpověď tomu, který mě popichuje.“ Víš, co to znamená, když tě někdo popichuje? — Posmívá se ti a říká, že se jen vytahuješ a že nic nedokážeš. Co myslíš, jak Satan popichuje Jehovu? —

Možná si vzpomínáš, jak jsme v 8. kapitole mluvili o tom, že Satan chce být ze všech nejdůležitější. Chce, aby ho všichni poslouchali. Říká, že lidé Jehovu uctívají jenom proto, že jim za to slíbil věčný život. Adama a Evu Satan zlákal k tomu, aby Jehovu neposlechli. Později začal Boha provokovat. Řekl mu: ‚Lidé ti slouží jenom proto, že od tebe něco dostávají. Jen mi dej příležitost a já se postarám o to, že ti nikdo nebude sloužit.‘

Jak Satan provokoval Jehovu po tom, co Adam s Evou zhřešili?

Tato slova sice v Bibli nenajdeme, ale z příběhu o Jobovi pochopíme, že něco takového Satan Bohu skutečně řekl. Jehova i Satan pozorně sledovali, zda Job zůstane Bohu věrný. Znovu si otevřeme Bibli a z 1. a 2. kapitoly knihy Job se dozvíme, co se tehdy stalo.

1. kapitole Joba čteme, že před Jehovou se shromáždili andělé. Přišel mezi ně i Satan. Jehova mu řekl: „Odkud přicházíš?“ Satan odpověděl, že se díval, co se děje na zemi. Jehova se ho tedy zeptal: ‚Viděl jsi Joba, který mi slouží a nedělá nic špatného?‘ (Job 1:6–8)

Satan okamžitě začal Joba pomlouvat: ‚Job tě uctívá jenom proto, že se mu všechno daří. Kdybys ho přestal chránit a už mu nežehnal, prokleje tě přímo do obličeje.‘ Jehova proto Satanovi odpověděl: ‚Dobře, můžeš Jobovi vzít, co chceš. Jen jemu samotnému neubližuj.‘ (Job 1:9–12)

Víš, co Satan udělal? — Způsobil, že nějací lidé ukradli Jobovi dobytek a oslice a zabili sloužící, kteří se o zvířata starali. Potom udeřil blesk, a Job přišel o stádo ovcí i o pastýře. Krátce na to mu zloději ukradli i velbloudy a pobili sloužící. Nakonec Satan způsobil, že se přihnal silný vítr, který zbořil dům, v němž zahynulo všech deset Jobových dětí. Přes to všechno, co se stalo, Job dále sloužil Jehovovi. (Job 1:13–22)

Když Jehova znovu mluvil se Satanem, zdůraznil, že Job stále zůstává věrný. Satan ale řekl: ‚Když mě necháš, abych způsobil, že onemocní, prokleje tě přímo do obličeje.‘ Jehova to Satanovi dovolil, ale přikázal mu, že nesmí Joba zabít.

Jaké zkoušky Job překonal, a proč z toho měl Jehova radost?

Satan tedy postihl Joba hnisavými boláky. Páchly tak ošklivě, že se k Jobovi nikdo nechtěl přiblížit. Jeho manželka mu dokonce řekla: „Proklej Boha a zemři!“ Jednou za ním přišli lidé, kteří předstírali, že jsou jeho přátelé, ale ve skutečnosti mu jenom přitížili. Říkali totiž, že musel jednat velmi špatně, když ho postihlo takové trápení. I když mu Satan způsobil tolik těžkostí a velikou bolest, Job stále věrně sloužil Jehovovi. (Job 2:1–13; 7:5; 19:13–20)

Co myslíš, jak na Jehovu zapůsobila Jobova věrnost? — Jehova měl radost, že může Satanovi říct: ‚Podívej se na Joba! Slouží mi proto, že mi chce sloužit.‘ Budeš i ty jednat jako Job? Chceš svým jednáním dosvědčit, že Satan je lhář? — Vzpomeň si, co Satan tvrdil. Říkal, že všechny lidi přiměje, aby nesloužili Jehovovi. My ale můžeme svým jednáním dokázat, že Satan je lhář. Můžeme se tak zastat Jehovy, a to je pro nás velká čest. V tom případě budeme jednat stejně, jako jednal Ježíš.

Satanovi se nikdy nepodařilo přinutit Velkého učitele k tomu, aby udělal něco špatného. Ježíšův Otec byl velmi šťastný, protože mohl Satanovi říct: ‚Podívej se na mého Syna! Je mi stále věrný, protože mě má rád.‘ Ježíš si určitě vážil toho, že může svému Otci dělat radost, a proto dokázal snést i utrpení na mučednickém kůlu. (Hebrejcům 12:2)

Chceš také dělat Jehovovi radost a napodobovat tak Velkého učitele? — Když Jehovu budeš dále poznávat a když budeš dělat to, co nám říká, bude mít z tebe radost.

Přečteme si, jak jednal Ježíš a jak máme jednat i my, aby z nás Bůh měl radost: Přísloví 23:22–25; Jan 5:30; 6:38; 8:28 a 2. Jana 4.