33. KAPITOLA
Ježíš nás chrání
KDYŽ Ježíš vyrostl, určitě se dozvěděl, jak ho Jehova chránil. Myslíš, že za to byl Jehovovi vděčný? — A co asi řekl Marii a Josefovi, když zjistil, že s ním odešli do Egypta, a tak mu zachránili život? —
Dnes už Ježíš není malé dítě. Ani už nežije na zemi. Ale když o něm někteří lidé slyší, představí si miminko v jeslích. Zvláště v době Vánoc jsou na mnoha místech obrázky, na kterých je Ježíš znázorněn jako miminko.
Věříš tomu, že Ježíš žije, i když dneska už není na zemi? — Ježíš byl vzkříšen a nyní je mocným Králem v nebi. Co myslíš, může chránit své následovníky? — Už v době svého pozemského života Ježíš ukázal, jakým způsobem chrání ty, kdo ho milují. Poslechni si, co udělal, když jednou plul se svými učedníky na lodi.
Bylo už k večeru. Ježíš celý den vyučoval zástupy, které se shromáždily
u velkého jezera. Toto jezero bylo asi 20 kilometrů dlouhé a 12 kilometrů široké. Říkalo se mu Galilejské moře. Ježíš tehdy řekl svým učedníkům: „Přeplujme na druhou stranu.“ Nasedli tedy do lodě a vypluli. Ježíš byl velmi unavený, a proto si šel odpočinout na záď lodě. Lehl si na polštář a tvrdě usnul.Učedníci zůstali vzhůru a veslovali k druhému břehu. Zpočátku šlo všechno hladce. Potom se ale zvedl silný vítr. Vítr foukal víc a víc a dělaly se obrovské vlny. Do lodi se začala valit voda.
Učedníci měli strach, že se loď potopí. Ale Ježíš stále spal. Učedníci ho vzbudili a křičeli: ‚Učiteli, Učiteli, zachraň nás, nebo tady v té hrozné bouři zemřeme.‘ Ježíš vstal, napomenul vítr a přikázal moři: „Mlč! Buď zticha!“
Vítr okamžitě přestal vát a voda se uklidnila. Lukáš 8:22–25; Marek 4:35–41)
Učedníci žasli. Něco takového ještě nikdy neviděli. Ptali se jeden druhého: ‚Kdo to vlastně je? Vždyť ten člověk přikazuje dokonce větru a vodě, a poslouchají ho!‘ (Co myslíš, jak je možné, že Ježíš měl tak velkou moc? — Ježíš nebyl obyčejný člověk. Když tedy jeho učedníci byli s ním, nemuseli se ničeho bát. Ježíš mohl udělat i to, co žádný jiný člověk nedokázal. Budu ti vyprávět ještě o jedné situaci, kdy Ježíš utišil rozbouřené moře.
Stalo se to o několik dní později. Byl už večer a Ježíš řekl svým učedníkům, aby nasedli na loď a přepluli na druhou stranu jezera. On potom vyšel na horu. Byl tam úplně sám, a tak se mohl v klidu modlit ke svému Otci, Jehovovi Bohu.
Učedníci se vydali na cestu. Brzy po tom, co vypluli, začal foukat vítr. Foukal stále silněji. Byla už noc. Učedníci skasali plachtu a začali veslovat. Vál ale silný protivítr a lodí zmítaly obrovské vlny. Dovnitř se hrnula voda. Učedníci se ze všech sil snažili dostat ke břehu, ale marně.
Ježíš byl v té době stále ještě na hoře. Náhle uviděl, že jeho učedníci jsou ve velkém nebezpečí. Ihned se jim vydal na pomoc. Sestoupil z hory na břeh jezera a šel k nim po rozbouřené hladině.
Myslíš, že můžeš chodit po hladině jezera i ty? — Co by se asi stalo? — Kdyby to někdo zkoušel, mohl by se utopit. Ale Ježíš nebyl obyčejný člověk, měl zvláštní moc. Než se dostal k lodi, musel jít hodně daleko. Když k učedníkům došel, už svítalo. Ale učedníci ho nepoznali. Nedovedli si představit, že by někdo mohl chodit po vodě. Vyděsili se a křičeli strachy. Ježíš jim však řekl: ‚Nemějte strach, to jsem já, buďte odvážní.‘
Jakmile vstoupil do člunu, bouře ustala. Učedníci nevycházeli z údivu. Padli před ním na kolena a řekli: „Ty jsi skutečně Boží Syn.“ (Matouš 14:22–33; Jan 6:16–21)
Líbilo by se ti žít v té době a na vlastní oči vidět některý z Ježíšových zázraků? — Víš, proč Ježíš takové zázraky dělal? — Protože měl své učedníky rád a chtěl jim pomáhat. Chtěl ale také ukázat, že má velkou moc a že ji bude využívat i jako Panovník Božího Království.
Také dnes Ježíš často používá svou moc, aby ochránil své následovníky. Satan se jim totiž snaží bránit v oznamování Skutky 12:2; Zjevení 1:9)
dobré zprávy o Božím Království. Svou moc ale Ježíš nepoužívá k tomu, aby své následovníky chránil před nemocemi nebo aby je uzdravoval. Vždyť i Ježíšovi apoštolové nakonec zemřeli. Janův bratr Jakub byl dokonce zavražděn a Jan byl uvězněn. (V dnešní době je to podobné. Každý člověk může onemocnět a zemřít, bez ohledu na to, zda Jehovovi slouží nebo neslouží. Ale už brzo se všechno změní. Už brzo totiž bude nad zemí vládnout Boží Království, ve kterém bude Králem Ježíš Kristus. Nikdo se pak nebude muset bát. Ježíš totiž svou mocí zajistí, aby všichni, kdo ho poslouchají, byli šťastní. (Izajáš 9:6, 7)
Bůh udělal Ježíše Panovníkem Božího Království a svěřil mu velkou moc. Přečteme si o tom v Danielovi 7:13, 14; Matoušovi 28:18 a Efezanům 1:20–22.