Josef a Marie se ještě nevrací do Nazaretu, ale zůstávají v Betlémě. Když je Ježíšovi osm dní, nechávají ho obřezat, tak jak to vyžaduje Boží zákon. (3. Mojžíšova 12:2, 3) Ten den je také zvykem novorozeného chlapce pojmenovat. Podle toho, co řekl anděl Gabriel, dávají Marie s Josefem svému synovi jméno Ježíš.

Uběhne víc než měsíc a Ježíšovi je už 40 dní. Kam ho teď rodiče berou? Do chrámu v Jeruzalémě, který je jenom pár kilometrů od Betléma. Boží zákon říká, že 40 dní potom, co žena porodí syna, musí v chrámu předložit oběť očištění. (3. Mojžíšova 12:4–8)

Přesně to Marie dělá. Přináší do chrámu jako oběť dva ptáky. Z toho je vidět, jak jsou na tom Josef s Marií po finanční stránce. Podle Zákona má matka obětovat beránka a ptáka. Pokud si ale beránka nemůže dovolit, může obětovat dvě hrdličky nebo dvě holoubata. A to je případ Marie.

V chrámu za Josefem a Marií přichází starý muž. Jmenuje se Simeon. Od Boha se dozvěděl, že než zemře, uvidí slíbeného Krista neboli Mesiáše. Toho dne ho vede svatý duch do chrámu, kde se setkává s Josefem, Marií a jejich malým synem. Simeon bere dítě do náruče.

Děkuje Bohu slovy: „Svrchovaný pane, teď necháváš svého otroka odejít v pokoji, jak jsi prohlásil, protože mé oči viděly tvůj prostředek záchrany, který jsi připravil před zraky všech lidí. Je světlem, které odstraní závoj z národů, a slávou tvého lidu Izraele.“ (Lukáš 2:29–32)

Když to Josef s Marií slyší, jsou hodně překvapení. Simeon jim žehná a říká Marii, že její syn „je určený k tomu, aby mnozí v Izraeli padli a mnozí povstali“ a že Marie bude jednou cítit takový smutek, jako by ji probodl ostrý meč. (Lukáš 2:34)

V tu chvíli je ale v chrámu ještě někdo. Je to 84letá prorokyně Anna, která tam bývá každý den. Přichází za Josefem, Marií a malým Ježíšem, začíná děkovat Bohu a mluví o Ježíšovi s lidmi, kteří jsou v chrámu.

Asi si dokážete představit, jak jsou Josef a Marie z těch událostí nadšení! Jsou pro ně ujištěním, že jejich syn je ten, koho slíbil Bůh.