Přejít k článku

Přejít na obsah

115. KAPITOLA

Blíží se Ježíšův poslední Pesach

Blíží se Ježíšův poslední Pesach

MATOUŠ 26:1–5, 14–19 MAREK 14:1, 2, 10–16 LUKÁŠ 22:1–13

  • JIDÁŠ IŠKARIOTSKÝ DOSTÁVÁ ZAPLACENO, ABY ZRADIL JEŽÍŠE

  • DVA APOŠTOLOVÉ DĚLAJÍ PŘÍPRAVY NA PESACH

Ježíš svým apoštolům na Olivové hoře podrobně odpověděl na otázku, která se týkala jeho přítomnosti a závěru tohoto systému.

Jedenáctý nisan byl opravdu rušný den! Ježíš se vrací spolu s apoštoly na noc do Betanie a zřejmě v tu dobu jim říká: „Víte, že za dva dny bude Pesach a Syn člověka bude vydán, aby ho přibili na kůl.“ (Matouš 26:2)

Následující den, středu 12. nisanu, Ježíš nejspíš tráví v klidu se svými apoštoly. V úterý zkritizoval náboženské vůdce a veřejně odhalil jejich pokrytectví. Ti mu kvůli tomu usilují o život. A tak se ve středu neukazuje mezi lidmi, aby mu nic nezabránilo oslavit s apoštoly Pesach. Ten se bude konat další večer po západu slunce, kdy začne 14. nisan.

Přední kněží a starší muži lidu ale před Pesachem rozhodně v klidu nezůstávají. Shromáždí se na nádvoří domu, který patří veleknězi Kaifášovi. Co je k tomu vede? Pořád to v nich vře, protože Ježíš odhalil, co jsou zač. Společně se domlouvají, že „se Ježíše lstí zmocní a zabijí ho“. Jak a kdy to udělají? Říkají si: „Jenom ne ve svátek, aby to mezi lidmi nevyvolalo rozruch.“ (Matouš 26:4, 5) Mají strach, protože Ježíš je mezi lidmi hodně populární.

Mezitím k nim přichází nečekaná návštěva. Je to jeden z Ježíšových apoštolů, Jidáš Iškariotský. Satan mu vnukl myšlenku, aby zradil svého Pána. Jidáš se náboženských vůdců ptá: „Co mi dáte, když vám ho zradím?“ (Matouš 26:15) Z takového vývoje událostí mají radost a dohodnou se, že „mu dají stříbrné peníze“. (Lukáš 22:5) Kolik? Shodnou se na 30 kouscích stříbra. Je zajímavé, že cena za otroka je 30 šekelů. (2. Mojžíšova 21:32) Náboženští vůdci tím dávají najevo, jak Ježíšem pohrdají a jak malou hodnotu v jejich očích má. Jidáš teď začíná „hledat vhodnou příležitost, aby jim ho mohl zradit, až u toho nebude zástup“. (Lukáš 22:6)

Ve středu při západu slunce začíná 13. nisan. Je to šestá a zároveň poslední noc, kterou Ježíš tráví v Betanii. Následující den bude zapotřebí udělat závěrečné přípravy k oslavě Pesachu. Je nutné obstarat beránka, aby bylo možné ho na začátku 14. nisanu zabít a v celku upéct. Kde budou beránka jíst a kdo ho připraví? Takové podrobnosti Ježíš apoštolům neřekl. Jidáš ho tedy nemůže vydat předním kněžím.

Pravděpodobně na začátku čtvrtečního odpoledne Ježíš vysílá Petra a Jana z Betanie a říká jim: „Jděte a připravte nám pesachovou večeři.“ Ptají se ho: „Kde chceš, abychom ji připravili?“ Vysvětluje: „Až vejdete do města, potkáte člověka, který ponese hliněný džbán s vodou. Jděte za ním do domu, do kterého vstoupí. A pánovi domu řekněte: ‚Učitel se tě ptá: „Kde je místnost pro hosty, ve které bych se svými učedníky mohl jíst pesachovou večeři?“‘ Ukáže vám velkou horní místnost, kde bude vše potřebné. Tam to připravte.“ (Lukáš 22:8–12)

Ten pán domu je nepochybně Ježíšův učedník a možná počítá s tím, že Ježíš bude chtít pro oslavu využít jeho dům. Když oba apoštolové dorazí do Jeruzaléma, všechno je přesně tak, jak Ježíš řekl. A tak se postarají o přípravu beránka a dalších potřebných věcí, takže se Ježíš a jeho 12 apoštolů můžou sejít k pesachové večeři.