Ježíš si v přátelské atmosféře povídá se svými věrnými apoštoly a snaží se je povzbudit a dodat jim odvahu. Je už pozdě, možná po půlnoci. Teď uvádí zajímavé přirovnání, které pro ně určitě bude motivující.

Říká: „Já jsem pravá réva a můj Otec je vinař.“ (Jan 15:1) Jeho slova se podobají tomu, co bylo před staletími řečeno o izraelském národu. Ten byl také nazván Jehovovou vinnou révou. (Jeremjáš 2:21; Ozeáš 10:1, 2) Izraelský národ ale nadobro ztrácí Boží přízeň. (Matouš 23:37, 38) Ježíš teď používá přirovnání o révě sám na sebe. On je pravou révou, kterou jeho Otec pěstuje od roku 29 n. l., kdy ho pomazal svatým duchem. Z toho, o čem Ježíš mluví dál, je ale vidět, že tato réva nepředstavuje jenom jeho.

O svém Otci říká: „Odstraňuje na mně každou větev, která nenese ovoce, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla víc ovoce.“ A dodává: „Jako větev nemůže nést ovoce sama od sebe, pokud nezůstane na révě, tak ani vy nemůžete nést ovoce, pokud nezůstanete v jednotě se mnou. Já jsem réva, vy jste větve.“ (Jan 15:2–5)

Ježíš už věrným učedníkům slíbil, že jim po svém odchodu pošle pomocníka, svatého ducha. Až apoštolové a další učedníci tohoto ducha o 51 dní později dostanou, stanou se větvemi révy. A všechny „větve“ budou muset zůstat v jednotě s Ježíšem. Proč je to důležité?

Ježíš vysvětluje: „Kdo zůstává v jednotě se mnou a já v jednotě s ním, ten nese mnoho ovoce. Odděleně ode mě nemůžete dělat vůbec nic.“ Tyto „větve“ neboli jeho věrní následovníci ponesou mnoho ovoce tak, že budou napodobovat jeho vlastnosti, aktivně s druhými mluvit o Božím království a pomáhat lidem, aby se stali jeho učedníky. Co když někdo nezůstane v jednotě s Ježíšem a neponese ovoce? Ježíš varuje: „Pokud někdo nezůstane v jednotě se mnou, bude ... vyhozen.“ Na druhou stranu Ježíš říká: „Pokud zůstanete v jednotě se mnou a moje slova zůstanou ve vás, proste, o co chcete, a dostanete to.“ (Jan 15:5–7)

Teď se Ježíš vrací k tomu, o čem se už dvakrát zmínil – že je potřeba dodržovat jeho přikázání. (Jan 14:15, 21) Říká: „Pokud budete dodržovat má přikázání, zůstanete v mé lásce, tak jako já dodržuji Otcova přikázání a zůstávám v jeho lásce.“ Potom ukazuje, z čeho především má být zřejmé, že jeho přikázání dodržují. Říká: „To je mé přikázání: Milujte jeden druhého, jako jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo dá svůj život za své přátele. Pokud děláte, co vám přikazuji, jste moji přátelé.“ (Jan 15:10–14)

Už za pár hodin Ježíš ukáže, jak velkou lásku má k lidem, protože položí svůj život za všechny, kdo v něj věří. Jeho následovníky by to mělo podnítit, aby s podobnou obětavostí milovali jeden druhého. Tato láska pro ně bude charakteristická, jak je vidět z toho, co Ježíš řekl o něco dřív: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci – když budete mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:35)

Stojí za povšimnutí, že Ježíš o apoštolech řekl, že jsou jeho přátelé. Vysvětluje, proč je tak vnímá: „Nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce.“ Je to něco opravdu vzácného, že můžou být Ježíšovými blízkými přáteli a vědět, co mu  Otec řekl. Ale aby mezi nimi byl takový vztah i dál, učedníci nesmí přestat nést ovoce. Pak se můžou spolehnout na to, co jim Ježíš slibuje: „Otec vám dá všechno, o co ho v mém jménu poprosíte.“ (Jan 15:15, 16)

To, že se budou mít učedníci navzájem rádi, jim pomůže zvládnout náročné věci, které je čekají. Ježíš upozorňuje, že je lidé ve světě budou nenávidět, ale zároveň je uklidňuje: „Pokud vás svět nenávidí, pamatujte, že mě nenáviděl dřív než vás. Kdybyste byli částí světa, svět by vás měl rád, protože byste byli jeho. Protože však nejste částí světa, ... svět vás nenávidí.“ (Jan 15:18, 19)

Aby Ježíš víc vysvětlil, proč je bude svět nenávidět, dodává: „Budou tak s vámi zacházet kvůli mému jménu, protože neznají toho, kdo mě poslal.“ Ježíš říká, že zázraky, které udělal, v podstatě usvědčují lidi, kteří ho nenávidí: „Kdybych mezi nimi nevykonal skutky, jaké nevykonal nikdo jiný, neměli by hřích. Oni mě však viděli, a přesto nenávidí mě i mého Otce.“ Jejich nenávist je ve skutečnosti splněním proroctví. (Jan 15:21, 24, 25; Žalm 35:19; 69:4)

Ježíš znovu slibuje, že pošle pomocníka, svatého ducha. Tuto mocnou sílu mají k dispozici všichni jeho následovníci a může jim pomoct svědčit o Ježíšovi a nést tak ovoce. (Jan 15:27)