1., 2. (a) Jakou práci Rut vykonává? (b) Co Rut zjistila o Jehovově zákonu a o jeho lidu?

 RUT klečí u snopů ječmene, které během dne nasbírala. Na pole pod Betlémem se snáší soumrak a mnoho dělníků už stoupá k městské bráně. Od rána Rut tvrdě pracovala, a tak je jistě unavená. Pokračuje však v mlácení ječmene a cepem nebo holí vytlouká z klasů zrní. I když to byl namáhavý den, předčil veškerá její očekávání.

² Začíná se situace této mladé vdovy konečně měnit k lepšímu? Jak jsme viděli v předchozí kapitole, rozhodla se odejít se svou tchyní do Izraele a slíbila jí, že s ní zůstane a že se Jehova stane i jejím Bohem. Obě ovdovělé ženy přišly do Betléma z Moabu a Rut brzy zjistila, že Jehovův zákon obsahuje praktická a důstojná opatření, ze kterých měli užitek chudí Izraelité i cizinci. Sama na sobě nyní pociťuje, jak hojivě působí jednání Božích služebníků, kteří se tímto zákonem řídí.

3., 4. (a) Jak Boaz povzbudil Rut? (b) Jak nám příklad Rut může pomáhat v dnešní náročné době?

³ Božím zákonem se řídil i Boaz, bohatý starší muž, na jehož polích dnes Rut paběrkovala. Všiml si jí a jednal s ní laskavě. Pochválil ji za to, že se stará o Noemi a že se rozhodla hledat útočiště pod křídly pravého Boha, Jehovy. Jeho vlídná slova ji hřejí u srdce. (Přečti Rut 2:11–14.)

⁴ Možná přemýšlí, jaký život ji asi čeká. Jak v příštích letech zaopatří sebe i Noemi, když je jen chudá cizinka, která nemá manžela ani děti? Bude paběrkování stačit? A kdo se postará o ni, až zestárne? Kdyby si dělala takové starosti, bylo by to pochopitelné. V dnešní náročné době se mnozí potýkají  s finančními problémy, a tak možná bojují s podobnými pocity. Když se dozvíme, jak víra pomohla Rut, můžeme se z toho v mnoha ohledech poučit.

5., 6. (a) Jak si Rut vedla první den paběrkování na Boazových polích? (b) Jak reagovala Noemi, když Rut přišla domů?

⁵ Když Rut vymlátila obilí, zjistila, že ho je přibližně jedno efa neboli 22 litrů. Toto množství mohlo vážit asi 14 kilogramů. Pravděpodobně ho dala do kusu látky, pevně ji svázala a s tímto nákladem na hlavě zamířila za soumraku do Betléma. (Rut 2:17)

⁶ Noemi svou snachu s radostí přivítala a možná ji překvapilo, kolik ječmene přinesla. Rut také donesla trochu jídla, které od Boaza dostala, a společně se najedly. Noemi se jí zeptala: „Kde jsi dnes paběrkovala a kde jsi pracovala? Kéž je požehnáno tomu, kdo si tě povšiml.“ (Rut 2:19) Noemi si uvědomila, že množství obilí, které Rut přinesla, svědčí o tom, že si mladé vdovy někdo povšiml a jednal s ní laskavě.

7., 8. (a) Koho Noemi viděla za Boazovou laskavostí a proč? (b) Jak Rut své tchyni dál projevovala věrně oddanou lásku?

⁷ Rut potom Noemi vyprávěla o Boazovi a o tom, co pro ni udělal. Noemi s dojetím prohlásila: „Požehnaný buď on od Jehovy, který neopustil svou milující laskavost projevovanou živým a mrtvým.“ (Rut 2:20) Za Boazovou laskavostí viděla Jehovu, který své služebníky podněcuje ke štědrosti a slibuje jim, že je za jejich jednání odmění. a (Přečti Přísloví 19:17.)

⁸ Noemi vybídla Rut, aby přijala Boazovu nabídku dál paběrkovat na jeho polích. Mohla tak pracovat v blízkosti mladých žen z jeho domácnosti a nehrozilo jí, že ji budou obtěžovat ženci. Rut tuto radu uposlechla. Také „dál bydlela se svou tchyní“. (Rut 2:22, 23) Tato skutečnost znovu poukazuje na její charakteristickou vlastnost – věrně oddanou lásku. Její příklad nás může podnítit, abychom se zamysleli nad  tím, jaký vztah máme ke svým nejbližším. Staráme se o ně s láskou a poskytujeme jim potřebnou pomoc? Takové jednání Jehova nepřehlíží.

 9. Co se z příběhu Rut a Noemi můžeme naučit o rodině?

⁹ Tvořily Noemi s Rut skutečnou rodinu? Někdo pokládá za skutečnou rodinu jen takovou, kde jsou zastoupené všechny role – manžel, manželka, syn, dcera, prarodiče a tak dále. Z příběhu Noemi a Rut je ale vidět, že když se k sobě členové rodiny chovají hezky, může i v té nejmenší neúplné rodině panovat vřelá a láskyplná atmosféra. Vážíš si toho, jakou rodinu máš? Ježíš svým následovníkům řekl, že pro ty, kdo jsou sami, se může stát rodinou křesťanský sbor. (Mar. 10:29, 30)

10. Jak chtěla Noemi své snaše pomoci?

¹⁰ Rut paběrkovala na Boazových polích od sklizně ječmene v dubnu až do sklizně pšenice v červnu. Jak plynuly týdny, Noemi asi hodně přemýšlela o tom, co by mohla pro svou milovanou snachu udělat. Když odcházely z Moabu, byla přesvědčená, že jí žádného manžela nenajde. (Rut 1:11–13) Teď ale svůj názor změnila. Obrátila se na Rut s otázkou: „Má dcero, neměla bych ti vyhledat místo odpočinku?“ (Rut 3:1) Tehdy bylo zvykem, že dětem vybírali partnera rodiče. Pro Noemi se Rut stala skutečnou dcerou, a proto si pro ni přála najít „místo odpočinku“, tedy jistotu a ochranu, které by našla po boku manžela ve vlastní domácnosti. Co pro Rut ale mohla udělat?

11., 12. (a) Na jaké laskavé opatření Božího zákona se Noemi odvolávala, když Boaza nazvala výkupcem? (b) Jak Rut zareagovala na radu své tchyně?

¹¹ Když se Rut poprvé zmínila o Boazovi, Noemi řekla: „Ten muž je náš příbuzný. Je jedním z našich výkupců.“ (Rut 2:20) Co to znamenalo? Zákon, který dal Bůh Izraeli, obsahoval láskyplné opatření pro rodiny, které v důsledku chudoby  nebo úmrtí zažívaly těžkosti. Pokud žena ovdověla a neměla děti, bylo to pro ni zvlášť zdrcující. Hrozilo totiž, že manželovo jméno upadne v zapomnění. Boží zákon proto umožňoval, aby se s vdovou oženil bratr mrtvého manžela a zplodil s ní dědice, který by nesl jméno zesnulého a staral se o rodinný majetek. b (5. Mojž. 25:5–7)

¹² Noemi své snaše vysvětlila, jak chce pro ni toto opatření využít. Mladá žena asi byla velmi překvapená. Izraelský zákon pro ni byl ještě nový, takže mnohé zvyky dosud neznala. Měla však k Noemi velkou úctu, a tak pozorně naslouchala každému jejímu slovu. To, co jí Noemi poradila, jí mohlo připadat zvláštní nebo trapné, a možná i ponižující. Přesto ale souhlasila a pokorně řekla: „Všechno, co mi říkáš, učiním.“ (Rut 3:5)

13. Co se od Rut můžeme naučit ohledně přijímání rad? (Viz také Joba 12:12.)

¹³ Mladí lidé někdy nechtějí naslouchat radám těch, kdo jsou starší a zkušenější. Myslí si totiž, že starší generace nerozumí jejich problémům. Rut ale reagovala pokorně a měla z toho velký užitek. Z jejího příkladu je vidět, jak je dobré naslouchat moudrým radám starších lidí, kteří nás milují  a chtějí pro nás to nejlepší. (Přečti Žalm 71:17, 18.) Jakou radu Rut od Noemi vlastně dostala? A k čemu to vedlo, když ji poslechla?

14. Jak vypadal mlat a k čemu se používal?

¹⁴ Večer se Rut vydala k mlatu. Byla to rovná plocha z udusané hlíny, kde zemědělci mlátili a převívali obilí. Mlat obvykle býval na svahu nebo na vrcholku kopce, kde k večeru víc foukalo. K oddělování zrna od plev a slámy se používaly velké vidle nebo převívací lopata, pomocí kterých se obilí vyhazovalo do vzduchu. Lehčí plevy vítr odnesl, zatímco těžší zrna spadla na zem.

15., 16. (a) Co se dělo na Boazově mlatu na konci dne? (b) Jak Boaz zjistil, že mu u nohou leží žena?

¹⁵ Rut zpovzdálí sledovala, jak se práce s blížícím se soumrakem chýlila ke konci. Boaz dohlížel na mlácení a převívání, pak se dosyta najedl a lehl si ke kraji hromady obilí. Možná to byl běžný zvyk, jehož cílem bylo chránit cennou úrodu před zloději. Když Boaz usnul, nastal čas, aby Rut uskutečnila Noemin plán.

¹⁶ S bušícím srdcem se pokradmu přiblížila k Boazovi. Když viděla, že tvrdě spí, odkryla mu nohy a lehla si k nim, přesně jak jí to řekla Noemi. Čas plynul. Muselo jí to připadat  jako věčnost. Nakonec se kolem půlnoci Boaz vzbudil. Byla mu zima, a tak se natáhl, aby si přikryl nohy. Vtom zjistil, že tam není sám. Biblická zpráva říká: „Pohleďme, u jeho nohou leží žena!“ (Rut 3:8)

17. Jaké skutečnosti přehlížejí ti, kdo jednání Rut přisuzují sexuální podtext?

¹⁷ „Kdo jsi?“ zeptal se. Rut mu možná třesoucím se hlasem odpověděla: „Jsem Rut, tvá otrokyně, a rozestřeš svou suknici přes svou otrokyni, neboť jsi výkupce.“ (Rut 3:9) Někteří bibličtí komentátoři přisuzují jejím skutkům a slovům sexuální podtext. Přehlížejí však dvě skutečnosti. Za prvé, Rut se řídila tehdejšími zvyky, z nichž mnohým už dnes nerozumíme. Bylo by chybou dívat se na její jednání z hlediska dnešní pokleslé morálky. Za druhé, Boaz reagoval způsobem, který jasně ukazuje, že chování Rut pokládal za cudné a chvályhodné.

18. Jak Boaz uklidnil Rut a jaké dvě situace, kdy projevila věrně oddanou lásku, měl na mysli?

¹⁸ Když Boaz promluvil, vlídný tón jeho hlasu Rut nepochybně uklidnil. Prohlásil: „Kéž ti Jehova požehná, má dcero. Vyjádřila jsi svou milující laskavost v posledním případě lépe než v prvním případě, když nejdeš za mladými muži, ať nízkými, nebo bohatými.“ (Rut 3:10) Slova „v prvním případě“ se vztahovala na to, že Rut doprovázela Noemi zpátky do Izraele a starala se o ni. Slova „v posledním případě“ se týkala současné situace. Boaz si uvědomoval, že Rut mohla hledat manžela mezi mladými muži, jak bohatými, tak chudými, a ocenil, že to neudělala. Chtěla totiž prokázat dobro nejen Noemi, ale také jejímu zesnulému manželovi, aby se jeho jméno zachovalo. Není divu, že její nesobeckost udělala na Boaza hluboký dojem.

19., 20. (a) Proč se Boaz s Rut neoženil hned? (b) Jak Boaz projevil Rut laskavost a vzal ohled na její pověst?

¹⁹ Boaz pokračoval: „A teď se, má dcero, neboj. Vše, co říkáš, pro tebe udělám, protože každý v bráně mého lidu ví,  že jsi znamenitá žena.“ (Rut 3:11) Nepochybně se mu líbila vyhlídka, že by se Rut stala jeho manželkou, a možná ho ani nepřekvapilo, že ho požádala, aby se stal jejím výkupcem. Byl to však spravedlivý muž a nezaměřoval se jenom na své zájmy. Řekl Rut, že existuje ještě jiný výkupce, který je bližší příbuzný Noemina zesnulého manžela. Boaz ho chtěl oslovit a dát mu jako prvnímu možnost, aby se s Rut oženil.

²⁰ Pak ji vybídl, aby na mlatu přenocovala a nad ránem se nenápadně vrátila domů. Chtěl chránit svou i její pověst, protože lidé by mohli nesprávně usoudit, že mezi nimi došlo k nemravnosti. Rut si znovu lehla k jeho nohám. Asi si dovedeš představit, že po Boazových laskavých slovech už byla daleko klidnější. Před rozedněním vstala, Boaz štědře naplnil její plášť ječmenem a ona se vrátila do Betléma. (Přečti Rut 3:13–15.)

21. Proč lidé pokládali Rut za znamenitou ženu a jak můžeme její příklad napodobovat?

²¹ Když Rut přemýšlela o Boazových slovech – že ji lidé pokládají za znamenitou ženu –, muselo jí to udělat radost. Takovou pověst nepochybně získala díky své touze poznat Jehovu a sloužit mu. Také jednala laskavě a ohleduplně s Noemi a projevovala úctu jejímu lidu, když se ochotně přizpůsobovala místním zvykům. Její víru můžeme napodobovat tím, že budeme mít hlubokou úctu k druhým a k jejich kultuře. Tak i my můžeme získat vynikající pověst.

22., 23. (a) Co možná chtěl Boaz naznačit svým darem? (Viz poznámku pod čarou.) (b) Co Noemi Rut poradila?

²² Když Rut přišla domů, Noemi se jí zeptala: „Kdo jsi, má dcero?“ Možná tuto otázku položila proto, že bylo ještě šero, nebo chtěla vědět, zda je Rut pořád nezadaná vdova, či zda už má reálnou vyhlídku na manželství. Rut jí vyprávěla, jak Boaz reagoval, a ukázala jí štědrý dar, který od něj dostala. c (Rut 3:16, 17)

 ²³ Noemi moudře poradila Rut, aby ten den zůstala doma a nešla paběrkovat. Ujistila ji slovy: „Ten muž nebude mít klid, dokud dnes s tou záležitostí neskoncuje.“ (Rut 3:18)

24., 25. (a) Jak se Boaz projevil jako čestný a nesobecký muž? (b) Jak Jehova Rut požehnal?

²⁴ Noemi se v Boazovi nemýlila. Šel do městské brány, kde se obvykle setkávali starší muži města, a čekal, až tudy půjde blízký příbuzný Noemina zesnulého manžela. Před svědky mu nabídl možnost stát se výkupcem a oženit se s Rut. Ten muž to však odmítl a zdůvodnil to tím, že by ohrozil své vlastní dědictví. Boaz pak před svědky prohlásil, že vykoupí majetek Noemina zemřelého manžela Elimeleka a ožení se s Rut, vdovou po jejich synu Machlonovi. Řekl, že díky tomu bude „jméno mrtvého muže . . . pozdviženo nad jeho dědictvím“. (Rut 4:1–10) Boaz byl opravdu čestný a nesobecký člověk.

²⁵ Pak si vzal Rut za manželku. Biblická zpráva pokračuje: „Jehova . . . dal, aby počala, a porodila syna.“ Betlémské ženy žehnaly Noemi a chválily Rut za to, že je pro Noemi lepší než sedm synů. Syn Boaza a Rut se stal předkem významného krále Davida. (Rut 4:11–22) A David byl zase předkem Ježíše Krista. (Mat. 1:1) d

26. Co nám příběh Rut a Noemi připomíná?

²⁶ Narození dítěte bylo požeháním jak pro Rut, tak pro Noemi. Svého vnuka pomáhala vychovávat, jako by to byl její vlastní syn. Příběh těchto dvou žen nám působivě připomíná, že Jehova si všímá všech, kdo s pokorou tvrdě pracují, aby se o sebe postarali, a oddaně mu slouží jako členové jeho vyvoleného lidu. Své věrné služebníky odměňuje, tak jako to udělal v případě Boaza, Noemi a Rut.