1.–3. Proč je Ezekiel smutný a jaká proroctví má zapsat?

 EZEKIEL je už šestý rok ve vyhnanství. * Když uvažuje o tom, jaké má Judsko vládce, je z toho velmi smutný. V jeho milované vlasti, která je stovky kilometrů daleko, se za jeho života vystřídalo několik králů.

² Ezekiel se narodil někdy v polovině vlády krále Josijáše, který byl Jehovovi věrný. Určitě byl nadšený, když se dozvěděl o tažení, při kterém tento král zničil vytesané sochy a obnovil v Judsku čisté uctívání Jehovy. (2. Par. 34:1–8) Josijášovo úsilí ale nepřineslo trvalé výsledky, protože králové, kteří přišli po něm, dál uctívali převážně modly. Není divu, že s takovými vládci národ klesal hlouběji a hlouběji do duchovního a morálního bahna. Byla ale situace beznadějná? Rozhodně ne!

³ Jehova svého věrného proroka inspiroval k zapsání prvního z několika proroctví o Mesiášovi – o budoucím vládci a pastýři, který natrvalo obnoví čisté uctívání Boha  a bude se něžně starat o jeho ovce. Bude dobré, když tato proroctví podrobně prozkoumáme, protože s jejich splněním souvisí naše věčná budoucnost. Pojďme se tedy podívat na čtyři proroctví o Mesiášovi, která jsou v Ezekielově knize zapsaná.

4. Jaké proroctví měl Ezekiel pronést a co mu Jehova nejdřív přikázal?

⁴ Asi v roce 612 př. n. l. Jehova předal Ezekielovi proroctví, které ukazuje, jaký bude rozsah Mesiášovy vlády a že je nutné se na jeho království spoléhat. Nejdřív Jehova Ezekielovi přikázal, aby ostatním vyhnancům vyprávěl prorockou hádanku. Ta měla znázornit, jak jsou judští panovníci nevěrní a že je zapotřebí mesiášský vládce, který bude jednat správně. (Ezek. 17:1, 2)

5. Jak se dá hádanka shrnout?

⁵ Přečti Ezekiela 17:3–10. Hádanka se dá shrnout takto: „Velký orel“ utrhl nejvrchnější výhonek cedru a položil ho „ve městě obchodníků“. Potom vzal „semeno z té země“ a zasadil ho do úrodné půdy „u ohromných vod“. Semeno vyklíčilo a vyrostla z něj „rozvětvená réva“. Pak se objevil „jiný velký orel“. Réva k němu „toužebně natáhla své kořeny“, protože chtěla být přesazena na jiné dobře zavlažované místo. Jehova jednání té révy odsoudil a ukázal, že bude i s kořeny vytržena a uschne.

6. Vysvětli, co hádanka znamenala.

⁶ Co ta hádanka znamenala? (Přečti Ezekiela 17:11–15.) V roce 617 př. n. l. babylonský král Nebukadnecar (první „velký orel“) oblehl Jeruzalém. Judského krále Jehojakina („nejvrchnější výhonek“) „utrhl“ z jeho trůnu a odvedl ho do Babylonu („města obchodníků“). Nebukadnecar dosadil na trůn v Jeruzalémě Sedekjáše („semeno z té země“, jednoho z královských potomků) a donutil ho přísahat v Božím jménu, že se mu podřídí jako vazalský král. (2. Par. 36:13) Sedekjáš ale přísahu porušil. Vzbouřil se proti Babylonu a obrátil se s žádostí o vojenskou pomoc na egyptského faraona (druhého „velkého orla“), ale bezvýsledně. Jehova Sedekjášovu zradu a porušení přísahy odsoudil. (Ezek. 17:16–21) Sedekjáš byl nakonec z trůnu sesazen a zemřel jako vězeň v Babyloně. (Jer. 52:6–11)

7. Co se z této prorocké hádanky můžeme naučit?

⁷ Co se z této prorocké hádanky můžeme naučit? Za prvé, jako Boží služebníci musíme držet slovo. „Ať vaše ‚ano‘ znamená ano a vaše ‚ne‘ ne,“ řekl Ježíš. (Mat. 5:37) Pokud je nutné, abychom přísahali, že budeme mluvit pravdu –  například když svědčíme u soudu – bereme takovou přísahu vážně. Za druhé, musíme být opatrní v tom, na koho spoléháme. Bible nás varuje: „Nespoléhejte na mocné lidi ani na jiného člověka, protože nepřinese záchranu.“ (Žalm 146:3)

8.–10. a) Jak Jehova vykreslil budoucího mesiášského vládce? b) Jak se toto proroctví plní? (Viz také rámeček „Proroctví o Mesiášovi – nádherný cedr“.)

⁸ Existuje ale vládce, který si zaslouží naši naprostou důvěru. Potom co Jehova předložil prorockou hádanku o přesazeném výhonku, použil podobný poetický obraz k vykreslení budoucího mesiášského vládce.

⁹ Co toto proroctví říká. (Přečti Ezekiela 17:22–24.) Teď už nebudou v akci velcí orlové, ale sám Jehova. Ulomí mladý výhonek „z vrcholku vysokého cedru“ a zasadí ho „na vysoké, vznešené hoře“. Výhonek poroste a stane se „nádherným cedrem“, kde budou „žít nejrůznější ptáci“. Potom „všechny stromy na zemi“ poznají, že tento nádherný strom vyrostl díky samotnému Jehovovi.

¹⁰ Jak se toto proroctví plní. Jehova svého Syna, Ježíše Krista, „ulomil“ z Davidovy královské linie („vysokého cedru“) a zasadil ho na nebeské hoře Sionu („vysoké, vznešené hoře“). (Žalm 2:6; Jer. 23:5; Zjev. 14:1) Jinými slovy, vzal svého Syna, kterého jeho nepřátelé považovali za „nejméně významného z lidí“, a dal mu vysoké postavení – „trůn jeho otce Davida“. (Dan. 4:17; Luk. 1:32, 33) Mesiášský král, Ježíš Kristus, se bude obrazně řečeno tyčit nad celou zemí jako nádherný cedr a přinášet dobro všem svým poddaným. To je vládce, který si zaslouží naši důvěru. Ve stínu Ježíšovy vlády bude každý člověk na zemi „žít v bezpečí a nebude se děsit žádného neštěstí“. (Přísl. 1:33)

11. Co důležitého se učíme z proroctví o „mladém výhonku“, který se stane „nádherným cedrem“?

¹¹ Co se z tohoto proroctví můžeme naučit. Díky pozoruhodnému proroctví o „mladém výhonku“, který se stane „nádherným cedrem“, si můžeme odpovědět na zásadní otázku: Na koho se máme spoléhat? Spoléhat se na lidské vlády a jejich vojenskou sílu je hloupé. Pokud chceme být skutečně v bezpečí, musíme se plně spoléhat na mesiášského krále, Ježíše Krista. Nebeská vláda v jeho schopných rukou je pro lidstvo jedinou nadějí. (Zjev. 11:15)

12. Jak Jehova ukázal, že svou smlouvu s Davidem nezrušil?

¹² Z toho, jak Bůh prorockou hádanku o dvou orlech vysvětlil, Ezekiel pochopil, že Sedekjáš, nevěrný král z Davidovy královské linie, bude sesazen z trůnu a odveden jako  zajatec do Babylonu. Proroka možná napadlo: Jak to ale bude se smlouvou, kterou Bůh uzavřel s Davidem a ve které slíbil, že někdo z Davidovy rodové linie bude kralovat věčně? (2. Sam. 7:12, 16) Pokud si takovou otázku kladl, nemusel na odpověď dlouho čekat. Asi v roce 611 př. n. l., v sedmém roce vyhnanství, když ještě Sedekjáš vládl v Judsku, promluvil Jehova k Ezekielovi znovu. (Ezek. 20:2) Dal mu za úkol, aby pronesl další proroctví o Mesiášovi. Z tohoto proroctví bylo jasné, že Bůh svou smlouvu s Davidem nezrušil. Naopak z něj vyplývalo, že budoucí mesiášský vládce bude mít zákonné právo vládnout jako Davidův dědic.

13., 14. a) Jak se dá shrnout proroctví v Ezekielovi 21:25–27? b) Jak se toto proroctví splnilo?

¹³ Co toto proroctví říká. (Přečti Ezekiela 21:25–27.) Jehova se prostřednictvím Ezekiela přímočarými slovy obrací na „zkaženého náčelníka Izraele“, který má být brzy potrestán. Říká tomuto vládci, že přijde o svůj „turban“ a „korunu“, tedy o symboly královské moci. Vládnoucí mocnosti, které byly do té doby „ponížené“, budou vyvýšeny a ty, které  byly „povýšené“, budou sníženy. Ty vyvýšené mocnosti budou ale panovat, jen „dokud nepřijde ten, kdo na to má zákonné právo“ a komu dá Jehova Království.

¹⁴ Jak se toto proroctví splnilo. V roce 607 př. n. l. bylo „povýšené“ judské království s hlavním městem Jeruzalémem sníženo, když Babyloňané toto město zničili a sesazeného krále Sedekjáše odvedli do zajetí. Od té doby v Jeruzalémě nevládl žádný král z Davidovy královské linie, takže se „ponížené“ nežidovské mocnosti dostaly do vyššího postavení. Mohly vládnout nad celou zemí, ale jen po omezenou dobu. „Stanovené časy [nežidovských] národů“ skončily v roce 1914, kdy Jehova svěřil kralování Ježíši Kristu. (Luk. 21:24) Ježíš měl jako potomek krále Davida skutečně „zákonné právo“ na trůn v mesiášském království. * (1. Mojž. 49:10) Tím, že ho Jehova udělal králem, splnil svůj slavnostní slib, že dá Davidovi trvalého dědice, který bude kralovat věčně. (Luk. 1:32, 33)

15. Proč můžeme králi Ježíši Kristu naprosto důvěřovat?

 ¹⁵ Co se z tohoto proroctví můžeme naučit. Králi Ježíši Kristu můžeme naprosto důvěřovat. Proč? Protože na rozdíl od vládců tohoto světa, kteří byli zvoleni lidmi nebo se vlády zmocnili sami, byl Ježíš vybrán Jehovou a bylo mu dáno království, na které má zákonné právo. (Dan. 7:13, 14) Je jasné, že král, kterého jmenoval sám Jehova, si naši důvěru zaslouží.

16. Jaký vztah má Jehova ke svým ovcím a jak se k jeho ovcím chovali „izraelští pastýři“ v Ezekielově době?

¹⁶ Jehovovi jako nejvyššímu pastýři velmi záleží na tom, aby se jeho ovcím – jeho pozemským služebníkům – dobře dařilo. (Žalm 100:3) Když je svěřuje do péče nižším pastýřům, tedy mužům, kteří mají určitou pravomoc, pozorně sleduje, jak s nimi zacházejí. Představ si, jak se musel cítit, když sledoval „izraelské pastýře“ v Ezekielově době. Tito vůdci se vůbec nestyděli vládnout „drsně a krutě“. Ovce tím trpěly a hodně z nich přestalo uctívat Jehovu čistým způsobem. (Ezek. 34:1–6)

17. Jak Jehova své ovce vysvobodil?

¹⁷ Jak na to Jehova reagoval? Řekl těmto drsným vládcům Izraele, že je bude „volat k odpovědnosti“. A slíbil: „Vysvobodím své ovce.“ (Ezek. 34:10) Jehova své slovo vždycky dodrží. (Jozue 21:45) V roce 607 př. n. l. své služebníky vysvobodil, když použil babylonské dobyvatele, aby ty sobecké pastýře zbavil moci. O 70 let později své služebníky vysvobodil z Babylonu a přivedl je zpátky do jejich vlasti, aby mohli obnovit pravé uctívání Boha. Jehovovy ovce ale zůstávaly zranitelné, protože dál žily pod vládou mocností, které Jehovu neuznávaly. „Stanovené časy národů“ měly trvat ještě řadu staletí. (Luk. 21:24)

18., 19. Jaké proroctví Ezekiel pronesl v roce 606 př. n. l.? (Viz úvodní obrázek.)

¹⁸ V roce 606 př. n. l., asi rok po zničení Jeruzaléma a několik desetiletí před tím, než byli Izraelité vysvobozeni z babylonského zajetí, Jehova inspiroval Ezekiela, aby pronesl další proroctví. Je z něj vidět, jak moc tomuto nejvyššímu pastýři záleží na tom, aby se jeho ovcím dobře dařilo a mohly žít věčně. Proroctví popisuje, jak bude mesiášský vládce o Jehovovy ovce pečovat.

¹⁹ Co toto proroctví říká. (Přečti Ezekiela 34:22–24.) Bůh nad svými ovcemi ustanoví „jednoho pastýře“, kterého označuje jako „svého služebníka Davida“. Výraz „jeden pastýř“ a slovo „služebník“ v jednotném čísle ukazují, že tento vládce neobnoví dynastii králů z Davidova rodu, ale bude  jediným trvalým Davidovým dědicem. Tento pastýř a vládce bude pást Boží ovce a „bude jejich náčelníkem“. Jehova se svými ovcemi uzavře „smlouvu pokoje“. „Požehnání [na ně] bude proudit jako lijící se déšť“ a budou žít v příjemných podmínkách – v bezpečí a blahobytu. Pokoj bude nejen mezi lidmi, ale také mezi lidmi a zvířaty. (Ezek. 34:25–28)

20., 21. a) Jak se plní proroctví o Božím „služebníku Davidovi“? b) Jak se Ezekielova slova o „smlouvě pokoje“ týkají budoucnosti?

²⁰ Jak se toto proroctví plní. Tím, že Bůh nazývá tohoto vládce „svým služebníkem Davidem“, poukazuje prorocky na Ježíše, Davidova potomka, který má zákonné právo vládnout. (Žalm 89:35, 36) Když žil Ježíš na zemi, byl „dobrým pastýřem“ a dal „za ovce svůj život“. (Jan 10:14, 15) Teď je pastýřem v nebi. (Hebr. 13:20) V roce 1914 ho Bůh dosadil za krále a svěřil mu odpovědnost pást a sytit Boží ovce na zemi. Krátce nato, v roce 1919, ustanovil tento nový král „věrného a rozvážného otroka“, aby sytil jeho „služebníky“ – ty, kdo mají naději na život v nebi, i ty, kdo se těší na věčný život na zemi. (Mat. 24:45–47) Věrný otrok se pod Kristovým vedením stará o to, aby měly Boží ovce dostatek kvalitního duchovního pokrmu. Tento pokrm jim pomáhá, aby přispívaly k pokoji a bezpečí v duchovním ráji, který se dnes buduje.

²¹ Ezekielova slova o „smlouvě pokoje“ a o požehnání, které „bude proudit jako lijící se déšť“, se týkají i budoucnosti. Lidé, kteří budou v novém světě uctívat Jehovu čistým způsobem, zažijí požehnání vyplývající z této „smlouvy pokoje“ v maximální míře. V doslovném, celosvětovém ráji už nebudou věrné lidi nikdy ohrožovat války, zločinnost, hlad, nemoci ani divoká zvířata. (Iz. 11:6–9; 35:5, 6; 65:21–23) Představ si, jak úžasné to bude! Boží služebníci tam budou věčně „žít v bezpečí a nikdo jim nebude nahánět strach“. (Ezek. 34:28)

22. a) Jaký vztah má Ježíš k Jehovovým ovcím? b) Jak můžou jeho zájem napodobovat ti, kdo slouží jako nižší pastýři?

²² Co se z tohoto proroctví můžeme naučit. Ježíš má k Jehovovým ovcím stejný vztah jako jeho Otec – velmi mu záleží na tom, aby se jim dobře dařilo. Jako pastýř a král dohlíží na to, aby Otcovy ovce měly dostatek kvalitní duchovní výživy a zažívaly pokoj a bezpečí v duchovním ráji. Být v péči takového vládce je opravdu uklidňující! Ti, kdo slouží jako nižší pastýři, musí Ježíšův zájem o ovce napodobovat. Starší mají pást stádo ochotně a nadšeně a dávat ovcím dobrý příklad. (1. Petra 5:2, 3) Bratr, který slouží jako starší, by určitě nikdy nechtěl zacházet s nějakou  Jehovovou ovcí špatně. Vzpomeň si, co Jehova řekl drsným izraelským pastýřům v Ezekielově době: „Budu [vás] volat k odpovědnosti.“ (Ezek. 34:10) Nejvyšší pastýř pozorně sleduje, jak se s jeho ovcemi zachází – a dělá to i jeho Syn.

23. Co Jehova slíbil a jak se to splnilo?

²³ Jehova si přeje, aby mu jeho lid sloužil jednotně. V jednom proroctví o obnově slíbil, že svůj lid – zástupce dvoukmenného judského i desetikmenného izraelského království – shromáždí a znovu ho sjednotí v „jeden národ“, jako kdyby způsobil, že se dvě „hole“ v jeho ruce „spojí v jednu“. (Ezek. 37:15–23) To se splnilo, když Bůh v roce 537 př. n. l. přivedl Izrael zpátky do Zaslíbené země a znovu tento národ sjednotil. * Ale tato jednota byla jenom náznakem daleko velkolepější a trvalejší jednoty, která měla nastat v budoucnosti. Potom co Jehova slíbil, že sjednotí Izrael, předal Ezekielovi proroctví o tom, jak budoucí vládce natrvalo sjednotí věrné Boží služebníky na celé zemi.

24. Jak Jehova popisuje mesiášského vládce a jaká jeho vláda bude?

²⁴ Co toto proroctví říká. (Přečti Ezekiela 37:24–28.) Jehova znovu mluví o mesiášském vládci jako o „svém služebníku  Davidovi“, „jednom pastýři“ a „náčelníkovi“, ale teď ho také nazývá „králem“. (Ezek. 37:22) Jaká jeho vláda bude? Bude trvalá. Výrazy „navždy“ a „věčná“ ukazují, že všechno dobré, čeho tato vláda dosáhne, bude trvat navěky. * Bude se vyznačovat jednotou. Bude mít „jednoho krále“ a jeho věrní poddaní se budou řídit stejnými „předpisy“ a společně „budou žít [ve své] zemi“. Pomůže poddaným k bližšímu vztahu s Jehovou. Jehova s nimi uzavře „smlouvu pokoje“. Bude jejich Bohem a oni budou jeho lidem. A jeho svatyně bude „jednou provždy v jejich středu“.

25. Jak se toto proroctví o mesiášském králi plní?

²⁵ Jak se toto proroctví plní. V roce 1919 byli věrní pomazaní křesťané sjednoceni pod vedením „jednoho pastýře“ – mesiášského vládce, Ježíše Krista. Později se k nim připojil i „velký zástup ... ze všech národů, kmenů, lidí a jazyků“. (Zjev. 7:9) Společně tvoří „jedno stádo s jedním pastýřem“. (Jan 10:16) Ať už mají naději na život v nebi, nebo na zemi, všichni se poslušně řídí Jehovovými předpisy. Díky tomu žijí společně v duchovním ráji jako jednotná celosvětová rodina. Jehova jim žehná pokojem a jeho svatyně, která  představuje čisté uctívání Boha, je mezi nimi. Je jejich Bohem a oni jsou hrdí, že ho můžou uctívat teď i po celou věčnost.

26. Jak můžeš přispívat k jednotě, která mezi námi je?

²⁶ Co se z tohoto proroctví můžeme naučit. To, že můžeme být sjednocení jako celosvětová rodina, která čistým způsobem uctívá Jehovu, je velká čest. Je s tím ale spojená také odpovědnost – musíme tuto jednotu podporovat. Všichni musíme svým dílem přispívat k tomu, abychom byli dál jednotní v tom, čemu věříme a jak jednáme. (1. Kor. 1:10) Proto se rádi sytíme stejným duchovním pokrmem, ve svém jednání se držíme stejných biblických měřítek a podílíme se na stejné životně důležité práci, kterou je kázání o Království a činění učedníků. Skutečným základem naší jednoty je ale láska. Tím, že se snažíme rozvíjet a projevovat lásku s jejími mnoha stránkami – včetně empatie, soucitu a ochoty odpouštět – přispíváme k naší jednotě. Bible říká, že láska „je dokonalým poutem jednoty“. (Kol. 3:12–14; 1. Kor. 13:4–7)

27. a) Jak na tebe Ezekielova proroctví o Mesiášovi působí? b) Co prozkoumáme v dalších kapitolách?

²⁷ Za proroctví o Mesiášovi, která jsou v knize Ezekiel, jsme opravdu vděční! Když je čteme a přemýšlíme o nich, uvědomujeme si, že náš milovaný král Ježíš Kristus si zaslouží naši důvěru, že má zákonné právo vládnout, že je naším něžným pastýřem a že nás spojuje poutem jednoty, které bude trvat věčně. Být jeho poddanými je výjimečná čest! Pamatujme, že tato proroctví o Mesiášovi jsou součástí velkého námětu obnovy, který se v biblické knize Ezekiel rozvíjí. Právě prostřednictvím Ježíše Jehova shromažďuje svůj lid a obnovuje čisté uctívání. (Ezek. 20:41) V následujících kapitolách tento vzrušující námět obnovy prozkoumáme a ukážeme si, co dalšího k němu Ezekielova kniha říká.