1., 2. a) Jaké pokyny Ezekiel od Jehovy dostává? b) Na jaké otázky si odpovíme?

 EZEKIEL měl právě vidění, které ho v myšlenkách nejspíš přeneslo o skoro 900 let zpátky do doby Mojžíše a Jozua. Tehdy Jehova popsal Mojžíšovi hranice Zaslíbené země a později řekl Jozuovi, jak má být rozdělena mezi izraelské kmeny. (4. Mojž. 34:1–15; Jozue 13:7; 22:4, 9) Ale teď, v roce 593 př. n. l., Jehova říká Ezekielovi a dalším vyhnancům, aby Zaslíbenou zemi rozdělili mezi izraelské kmeny znovu! (Ezek. 45:1; 47:14; 48:29)

² Jaké poselství mělo toto vidění Ezekielovi a ostatním vyhnancům předat? Proč je toto vidění povzbudivé pro Boží lid dnes? A splní se ve větším měřítku v budoucnosti?

3., 4. a) Jaká čtyři ujištění obsahuje poslední Ezekielovo vidění? b) Na který slib se zaměříme v této kapitole?

³ Poslední vidění, které Ezekiel dostal, je zaznamenané v devíti kapitolách jeho knihy. (Ezek. 40:1–48:35) Vyhnancům předalo čtyři ujištění, která se týkala obnoveného  izraelského národa a která je určitě potěšila. Jaké sliby to byly? Za prvé, Jehova bude ve svém chrámu znovu uctíván čistým způsobem. Za druhé, kněží a pastýři budou vést obnovený národ správně. Za třetí, všichni, kdo se vrátí do Izraele, zdědí část země. A za čtvrté, Jehova bude znovu přebývat mezi svým lidem.

⁴ Ve 13. a 14. kapitole této knihy jsme uvažovali o prvních dvou slibech – o obnově čistého uctívání Jehovy a o tom, že lid povedou dobří pastýři. V této kapitole se zaměříme na třetí slib, který se týká rozdělení země. A příští kapitola se bude zabývat slibem o Jehovově přítomnosti. (Ezek. 47:13–21; 48:1–7, 23–29)

5., 6. a) Co bylo tím územím, které se mělo v Ezekielově vidění rozdělit? (Viz úvodní obrázek.) b) Proč Ezekiel toto vidění dostal?

⁵ Přečti Ezekiela 47:14. Ve vidění Jehova zaměřil Ezekielovu pozornost na část země, která měla být brzy „jako zahrada Eden“. (Ezek. 36:35) Pak prohlásil: „To je území, které rozdělíte jako dědictví mezi 12 izraelských kmenů.“ (Ezek. 47:13) Tím územím byla obnovená izraelská země, kam se vyhnanci měli vrátit. Potom Jehova podrobně popsal její vnější hranice, jak se o tom píše v Ezekielovi 47:15–21.

⁶ Proč Ezekiel to vidění dostal? Popis přesně vyměřených hranic jeho a ostatní vyhnance ujistil o tom, že jejich milovaná země bude rozhodně obnovena. Představ si, jak musel tento Jehovův slib, vyjádřený tak podrobným popisem, vyhnance potěšit! Opravdu Boží lid ve starověku dostal zemi, která mu byla přidělena jako dědictví? Ano, dostal.

7. a) Co začalo v roce 537 př. n. l. a co nám to připomíná? b) Na jakou otázku si nejdřív odpovíme?

⁷ V roce 537 př. n. l., nějakých 56 let po tom, co Ezekiel dostal toto vidění, se tisíce vyhnanců začaly vracet do izraelské země a obývat ji. Tyto dávné události nám připomínají to, k čemu dochází mezi Božími služebníky v dnešní době. I jim byla v určitém smyslu přidělena země. V jakém smyslu? Jehova jim dovolil, aby přišli do duchovní země a obývali ji. Z toho, jak byla obnovena Zaslíbená země ve starověku, se proto můžeme hodně naučit o obnově duchovní země, ve které žije Boží lid dnes. Ale než si k tomu něco řekneme, odpovězme si na otázku: „Jak jsme přišli na to, že dnes nějaká duchovní země opravdu existuje?“

8. a) Kým Jehova nahradil doslovný izraelský národ? b) Co je duchovní země? c) Kdy začala duchovní země existovat a kdo ji obývá?

⁸ Ve vidění, které dostal Ezekiel dřív, Jehova naznačil, že proroctví o obnově Izraele budou mít větší splnění po  tom, co jeho „služebník David“, Ježíš Kristus, usedne na královský trůn. (Ezek. 37:24) To se stalo v roce 1914. Tehdy už izraelský národ dávno nebyl Božím lidem, protože ho nahradil národ duchovních Izraelitů, který tvoří duchem pomazaní křesťané. (Přečti Matouše 21:43; 1. Petra 2:9.) Jehova ale nenahradil jenom doslovný národ tím duchovním, ale nahradil také doslovnou izraelskou zemi duchovní zemí neboli rájem. (Iz. 66:8) Jak jsme se dozvěděli v 17. kapitole, duchovní země je bezpečné duchovní prostředí, kde od roku 1919 uctívají Jehovu zbývající z pomazaných. (Viz rámeček 9B, „Proč právě 1919?“.) Časem začali duchovní zemi obývat i lidé, kteří mají naději na život na zemi, tedy „jiné ovce“. (Jan 10:16) Duchovní ráj se v dnešní době stále zkrášluje a rozšiřuje, nicméně v plné míře budou jeho obyvatelé zažívat požehnání až po Armagedonu.

9. Jaké pokyny dal Jehova ohledně rozdělení země?

⁹ Přečti Ezekiela 48:1, 28. Potom co byly stanoveny vnější hranice země, Jehova detailně stanovil, jak bude země rozdělena. Nařídil, aby území, které mělo 12 kmenů zdědit, bylo mezi ně rozděleno rovnoměrně a přesně. Mělo se začít od severu, kde dostal své území kmen Dan, a pokračovat směrem na jih, kde dostal poslední území kmen Gad. Každý z 12 dědičných podílů byl vlastně pás území, který se táhl od hranice země na východě až k Velkému neboli Středozemnímu moři na západě. (Ezek. 47:20)

10. O čem tato část vidění nejspíš vyhnance ujistila?

¹⁰ O čem tato část vidění nejspíš vyhnance ujistila? Z podrobného popisu, jak zemi rozdělit, museli pochopit, že přidělování země bude dobře organizované. Navíc to, že všech 12 kmenů dostalo své přesně vymezené území, bylo zárukou, že každý, kdo se vrátí, bude mít v obnovené zemi svůj dědičný díl jistý. Nikdo nezůstane bez půdy nebo bez domova.

11. Co může v tomto vidění povzbudit nás? (Viz rámeček „Rozdělení země“.)

¹¹ Co může v tomto vidění povzbudit nás? V obnovené Zaslíbené zemi měli své místo nejenom kněží, Levité a náčelníci, ale i všichni ostatní příslušníci 12 kmenů. (Ezek. 45:4, 5, 7, 8) Podobně dnes mají v duchovním ráji své místo nejenom zbývající pomazaní a ti z velkého zástupu, kteří vedou sbory, ale také všichni ostatní členové velkého zástupu. * (Zjev. 7:9) I kdyby naše úloha v Jehovově organizaci byla velmi malá, v duchovní zemi máme své místo jisté a děláme v ní cennou práci. To nás opravdu hřeje u srdce!

12., 13. Jaké výslovné pokyny dal Jehova ohledně přidělování země kmenům?

¹² Z některých Jehovových pokynů ohledně rozdělení země mohl být Ezekiel zmatený, protože se lišily od těch, které dal Bůh Mojžíšovi. Podívejme se na dva rozdíly. Jeden se týká země a druhý jejích obyvatel.

¹³ Za prvé, země. Mojžíšovi Jehova řekl, aby větším kmenům přidělil větší území než menším kmenům. (4. Mojž. 26:52–54) V Ezekielově vidění ale Jehova výslovně řekl, že každý kmen má dostat „stejný díl [„každý jako jeho bratr“, ppč.]“. (Ezek. 47:14) Území každého z 12 kmenů mělo mít od severu k jihu přesně stejnou šířku. Všichni Izraelité – bez ohledu na to, ke kterému kmenu patřili – měli mít stejný přístup k bohaté úrodě, kterou dobře zavlažovaná Zaslíbená země poskytovala.

14. V čem se to, co Jehova řekl Ezekielovi o cizincích, lišilo od Mojžíšova zákona?

 ¹⁴ Za druhé, obyvatelé. Mojžíšův zákon chránil cizince a dovoloval jim společně s Izraelity uctívat Jehovu, ale neumožňoval jim vlastnit půdu. (3. Mojž. 19:33, 34) To, co teď ale Jehova řekl Ezekielovi, bylo něco jiného, než stálo v Zákoně. Jehova mu přikázal: „Cizinci byste měli dát dědictví na území kmene, kde se usadil.“ Tím Jehova smazal jeden velký rozdíl mezi rodilými Izraelity a cizinci. (Ezek. 47:22, 23) Obyvatelé obnovené země, kterou Ezekiel viděl, si byli rovní a jednotně uctívali Jehovu. (3. Mojž. 25:23)

15. Jakou neměnnou pravdu o Jehovovi potvrdily jeho pokyny týkající se země a obyvatel?

¹⁵ Tyto dva pozoruhodné pokyny týkající se země a jejích obyvatel vyhnancům určitě dodaly jistotu. Věděli, že Jehova jim přidělí rovnocenné místo, ať už se narodili jako Izraelité, nebo byli cizinci, kteří uctívali Jehovu. (Ezra 8:20; Neh. 3:26; 7:6, 25; Iz. 56:3, 8) Tyto pokyny také potvrdily povzbudivou a neměnnou pravdu, že pro Jehovu jsou všichni jeho služebníci stejně vzácní. (Přečti Agea 2:7.) Toho si vážíme i my dnes, bez ohledu na to, jestli máme naději na život v nebi, nebo na zemi.

16., 17. a) Co jsme se dozvěděli z podrobností o zemi a jejích obyvatelích? b) O čem bude příští kapitola?

 ¹⁶ Co jsme se dozvěděli z podrobností o zemi a jejích obyvatelích? Připomněli jsme si, že naše celosvětová duchovní rodina se má vyznačovat rovností a jednotou. Jehova nikomu nenadržuje. Měli bychom se sami sebe ptát: Jsem nestranný stejně jako Jehova? Chovám se ke každému bratrovi a sestře s opravdovou úctou, bez ohledu na to, jaké je rasy nebo jaké má životní okolnosti? (Řím. 12:10) Máme radost, že Jehova nám všem umožnil stejný přístup do duchovního ráje, kde celou duší uctíváme našeho nebeského Otce a těšíme se z jeho požehnání. (Gal. 3:26–29; Zjev. 7:9)

¹⁷ Podívejme se teď na čtvrté ujištění, které Ezekiel dostal na konci svého posledního vidění – slib, že Jehova bude s vyhnanci. Co se z tohoto slibu můžeme naučit? Odpověď najdeme v příští kapitole.