1.–3. Co chce Jehova Ezekielovi ukázat v jeruzalémském chrámu a proč? (Viz dvoustrana ke 2. části.)

 PROROK Ezekiel je jako syn kněze dobře obeznámený s Mojžíšovým zákonem. Zná také chrám v Jeruzalémě a ví, jak by v něm lidé měli Jehovu uctívat. (Ezek. 1:3; Mal. 2:7) Ale to, co se tam teď, v roce 612 př n. l., děje, by každého upřímně věřícího Žida muselo šokovat.

² Jehova chce Ezekielovi otřesnou situaci v chrámu ukázat a chce, aby to, co uvidí, řekl judským starším, svým spoluzajatcům shromážděným v jeho domě. (Přečti Ezekiela 8:1–4; Ezek. 11:24, 25; 20:1–3) Prostřednictvím svatého ducha ho Jehova ve vidění přenáší z jeho domu v Tel-abibu poblíž řeky Kebar v Babyloně do Jeruzaléma, který leží stovky kilometrů na západ. Prorok se ocitá v chrámu u severní brány vnitřního nádvoří. Odtamtud ho Jehova bere prostřednictvím vidění na prohlídku chrámu.

³ Ezekiel teď uvidí čtyři šokující scény, které odrážejí naprostý duchovní kolaps národa. Co se s čistým uctíváním  Jehovy stalo? A jaký význam má toto vidění pro nás? Vydejme se na prohlídku společně s Ezekielem. Nejdřív ale přemýšlejme o tom, co Jehova od svých služebníků právem očekává.

4. Co Jehova od svých služebníků vyžaduje?

⁴ Zhruba devět století předtím než žil Ezekiel, Jehova jasně prohlásil, co od svých služebníků očekává. Druhé z Deseti přikázání, které dal Izraelitům, * zní: „Já, Jehova, tvůj Bůh, jsem totiž Bůh, který vyžaduje výlučnou oddanost.“ (2. Mojž. 20:5) Výrazem „výlučná oddanost“ ukázal, že nestrpí, aby jeho služebníci uctívali ještě nějaké další bohy. Jak jsme četli ve druhé kapitole této knihy, prvním požadavkem na čisté uctívání je, že příjemcem musí být Jehova. Jeho služebníci ho musí mít v životě na prvním místě. (2. Mojž. 20:3) Jednoduše řečeno, Jehova od nich očekává, že budou duchovně čistí, tedy že nebudou směšovat uctívání jeho samotného s uctíváním falešných bohů. V roce 1513 př. n. l. Izraelité ochotně uzavřeli s Jehovou smlouvu Zákona. Souhlasili tak, že budou uctívat výlučně jeho. (2. Mojž. 24:3–8) Jehova své smlouvy věrně dodržuje a to samé očekával od svého lidu. (5. Mojž. 7:9, 10; 2. Sam. 22:26)

5., 6. Proč si Jehova zasloužil, aby mu byli Izraelité výlučně oddaní?

⁵ Bylo od Jehovy rozumné, že od Izraelitů vyžadoval výlučnou oddanost? Samozřejmě! Je Všemohoucí Bůh, Svrchovaný panovník a ten, kdo dal počátek životu a kdo ho udržuje. (Žalm 36:9; Sk. 17:28) Také Izraelity osvobodil. Když jim dal Deset přikázání, připomněl jim: „Já jsem Jehova, tvůj Bůh, který tě vyvedl z Egypta, kde jsi byl v otroctví.“ (2. Mojž. 20:2) Je jasné, že si zasloužil mít v srdcích Izraelitů jedinečné místo.

⁶ Jehova se nemění. (Mal. 3:6) Na výlučné oddanosti vždycky trval. Představ si proto, jak znechucený musel být z těch čtyř scén, které ukazoval Ezekielovi ve vidění.

7. a) Co dělali odpadlí Židé u severní brány chrámu a k čemu Jehovu provokovali? (Viz úvodní obrázek.) b) V jakém smyslu v Jehovovi vyvolali žárlivost? (Viz poznámka pod čarou.)

⁷ Přečti Ezekiela 8:5, 6. Ezekiel musel být v šoku! U severní brány chrámu odpadlí Židé uctívali modlu. Možná to byl posvátný kůl znázorňující falešnou bohyni Ašeru, kterou Kananejci považovali za manželku Baala. Ať už to bylo cokoli, tito Izraelité porušili podmínky smlouvy s Jehovou. Tím, že uctívali modlu, obírali Jehovu o to, co mu  právem a výlučně patří, a tak ho podněcovali k žárlivosti. Provokovali ho ke spravedlivému hněvu. * (5. Mojž. 32:16; Ezek. 5:13) Jen si to představ! Víc než 400 let byl chrám neboli svatyně spojován s Jehovovou přítomností. (1. Král. 8:10–13) Teď ale tím, že odpadlí Izraelité zavlekli modlářství přímo do chrámového areálu, způsobili, že Jehova „se vzdálil od své svatyně“.

8. Jaký význam má Ezekielovo vidění modly, která vyvolává žárlivost, pro nás dnes?

⁸ Jaký význam má Ezekielovo vidění modly, která vyvolává žárlivost, pro nás dnes? Odpadlé Judsko nám nápadně připomíná křesťanstvo. V jeho církvích je modlářství rozšířené, takže i když lidé tvrdí, že Boha uctívají, on to nepřijímá. Jehova se nemění, a tak si můžeme být jistí, že takzvané křesťanské církve ho podobně jako odpadlé Judsko provokují ke spravedlivému hněvu. (Jak. 1:17) Je jasné, že Jehova je od této pokřivené formy křesťanství daleko.

9., 10. V čem jsou pro nás odpadlí Izraelité varováním?

⁹ V čem jsou pro nás ti odpadlí Izraelité varováním? Abychom byli Jehovovi výlučně oddaní, musíme poslouchat příkaz „utíkejte před modlářstvím“. (1. Kor. 10:14) Možná si řekneš: Při uctívání Jehovy bych obrazy ani sochy nikdy nepoužil! Ale modlářství má různé podoby a některé jsou méně nápadné než jiné. V jedné odborné publikaci se k tomu píše: „Slovo modlářství se dá obrazně vztáhnout i na jiné věci – na cokoli, co má pro člověka hodnotu nebo co má nad ním moc, pokud se to stává středobodem jeho života na úkor Boha.“ Modlou tedy můžou být hmotné věci, peníze, sex nebo zábava – opravdu cokoli, co se v našem životě dostane na první místo, které patří jedině Jehovovi. (Mat. 6:19–21, 24; Ef. 5:5; Kol. 3:5) Musíme se vyhýbat každé formě modlářství, protože je to Jehova, koho máme nejvíc milovat a koho máme uctívat. (1. Jana 5:21)

¹⁰ V první scéně, kterou Jehova Ezekielovi ukázal, se děly „hrozné, odporné věci“. Svému věrnému prorokovi ale řekl: „Uvidíš ještě odpornější věci.“ Co mohlo být odpornější, než když Židé uctívali v areálu chrámu modlu, která v Jehovovi vyvolávala žárlivost?

11. Co pohoršujícího Ezekiel viděl, když přišel na vnitřní nádvoří?

¹¹ Přečti Ezekiela 8:7–12. Potom co Ezekiel prorazil zeď a přišel na vnitřní nádvoří poblíž chrámového oltáře, uviděl nástěnné řezby, na kterých byli „nejrůznější lezoucí tvorové, odpudivá zvířata a všechny odporné modly“. * Tyto  řezby znázorňovaly falešné bohy. Proroka ale ještě víc pohoršilo to, co viděl dál: „70 starších izraelského domu“ stálo „ve tmě“ a obětovali kadidlo falešným bohům. V době, kdy platil Zákon, pálení voňavého kadidla znázorňovalo přijatelné modlitby věrných Božích služebníků. (Žalm 141:2) Ale kadidlo, které těch 70 starších předkládalo falešným bohům, Jehovovi hrozně páchlo. Jejich modlitby pro něj byly jako nepříjemný zápach. (Přísl. 15:8) Ti starší si namlouvali: „Jehova nás nevidí.“ Jehova je ale viděl a Ezekielovi přesně ukázal, co v jeho chrámu dělají.

12. Proč musíme Jehovu poslouchat i „ve tmě“ a především kdo by v tom měl jít příkladem?

¹² Co se můžeme naučit z Ezekielovy zprávy o těch 70 izraelských starších, kteří obětovali kadidlo falešným bohům? Aby Bůh vyslýchal naše modlitby a naše uctívání bylo v jeho očích čisté, musíme zůstat poslušní i „ve tmě“. (Přísl. 15:29) Pamatujme na to, že Jehova vidí všechno, co děláme. Pokud je pro nás skutečný, nebudeme v soukromí dělat něco, co by se mu nelíbilo. (Hebr. 4:13) V tom, jak žít  podle biblických zásad, musí dávat dobrý příklad zvlášť sboroví starší. (1. Petra 5:2, 3) Bratři a sestry ve sboru právem očekávají, že starší, který je na shromáždění vede v uctívání Jehovy, se řídí biblickými zásadami i „ve tmě“, tedy když ho ostatní nevidí. (Žalm 101:2, 3)

13. Co dělaly odpadlé ženy u jedné chrámové brány?

¹³ Přečti Ezekiela 8:13, 14. Po prvních dvou scénách, ve kterých Ezekiel viděl odporné praktiky, mu Jehova znovu řekl: „Uvidíš ještě odpornější věci, které dělají.“ Co dalšího tedy prorok viděl? U „vchodu do severní brány Jehovova domu ... viděl sedět ženy, které oplakávaly boha Tammuze“. Tammuz byl božstvo pocházející z Mezopotámie. V sumerských textech je nazýván jako Dumuzi a je považován za manžela bohyně plodnosti Ištar. * Pláč izraelských žen byl očividně součástí náboženského rituálu spojeného s Tammuzovou smrtí. Tím, že nad ním plakaly v Jehovově chrámu, vlastně prováděly pohanský rituál v samotném středisku čistého uctívání Jehovy. To, že se tyto obřady konaly v Jehovově chrámu, ale neznamenalo, že Jehova takové uctívání přijímá. Naopak, z jeho pohledu dělaly tyto ženy „odporné věci“!

14. Co se můžeme naučit z toho, co si Jehova o chování těch žen myslel?

¹⁴ Co se můžeme naučit z toho, co si Jehova o chování těch žen myslel? Pokud máme Jehovu uctívat čistým způsobem, nesmíme toto uctívání směšovat s nečistými pohanskými praktikami. Nesmíme mít proto nic společného s obřady, které mají pohanský původ. Opravdu na původu záleží? Ano! Některé zvyky spojené s takovými svátky, jako jsou třeba Vánoce nebo Velikonoce, se můžou zdát neškodné. Nezapomeňme ale, že Jehova na vlastní oči viděl pohanské náboženské praktiky, které se časem staly součástí dnešních svátků. Jehova tyto zvyky nepovažuje za méně odporné jenom proto, že už uběhl nějaký čas nebo že se smísily s čistým uctíváním. (2. Kor. 6:17; Zjev. 18:2, 4)

15., 16. Co dělalo 25 mužů na vnitřním nádvoří a proč to Jehovu hrubě uráželo?

¹⁵ Přečti Ezekiela 8:15–18. Čtvrtou a poslední scénu Jehova uvádí slovy, která už dobře známe: „Uvidíš ale věci, které jsou ještě odpornější.“ Prorok si možná říkal: Co může být hroznějšího než věci, které už jsem viděl? Ezekiel se dostal na vnitřní nádvoří chrámu, kde uviděl 25 mužů, kteří byli u vchodu do chrámu otočení „obličejem k východu  a klaněli se slunci“. Těžko mohli Jehovu urážet horším způsobem. Jak to?

¹⁶ Představ si tu scénu: Boží chrám byl postavený tak, že vstup byl směrem na východ. Ti, kdo tam přišli Jehovu uctívat, byli obrácení k západu a vycházející slunce měli za zády. Ale ti muži ve vidění byli „zády k Jehovovu chrámu“ a čelem k východu, aby mohli uctívat slunce. Chrám byl „Jehovův dům“ a oni se tak obraceli k Jehovovi zády. (1. Král. 8:10–13) Těch 25 mužů byli odpadlíci. Jehovu ignorovali a porušovali příkaz zapsaný v 5. Mojžíšově 4:15–19. Boha, který si zaslouží výlučnou oddanost, tím velmi uráželi.

17., 18. a) Co se můžeme naučit ze zprávy o mužích, kteří uctívali slunce? b) Které vztahy odpadlí Izraelité ničili a jak to dělali?

¹⁷ Co se ze zprávy o mužích, kteří uctívali slunce, můžeme naučit? Aby bylo naše uctívání Boha čisté, musíme duchovní světlo hledat u Jehovy. Pamatuj, že „Bůh Jehova je slunce“ a že jeho Slovo je „světlem“ pro naši cestu. (Žalm 84:11; 119:105) Prostřednictvím svého Slova a biblických publikací od své organizace osvětluje naše srdce a mysl a ukazuje nám, jak žít, abychom byli už dnes šťastní a v budoucnosti získali věčný život. Pokud bychom duchovní světlo, tedy rady do života, hledali v tomto světě, obraceli bychom se zády k Jehovovi. To by ho velmi uráželo a zraňovalo. Něco takového bychom našemu Bohu nikdy nechtěli udělat! Ezekielovo vidění je pro nás také varováním, abychom se vyhýbali těm, kdo se obracejí zády k pravdě, tedy odpadlíkům. (Přísl. 11:9)

¹⁸ Jak jsme si doteď řekli, Ezekiel byl svědkem čtyř šokujících scén plných modlářství a falešného uctívání, které odhalily, do jak hlubokého duchovního bahna odpadlé Judsko kleslo. Tím, že Izraelité Jehovu uctívali nečistým způsobem, poškodili vztah, který s ním jako národ měli. Duchovní nečistota jde ale vždycky ruku v ruce s mravním úpadkem. Nepřekvapuje nás proto, že odpadlí Izraelité se dopouštěli nejrůznějších hříchů, kterými ničili nejenom svůj vztah s Bohem, ale i s bližními. Podívejme se teď, jak prorok Ezekiel pod působením Božího ducha popsal morální rozklad odpadlého Judska.

19. Jak Ezekiel popsal morální úpadek Jehovova lidu?

¹⁹ Přečti Ezekiela 22:3–12. Národ byl mravně zkažený skrz naskrz, od vládců po obyčejné lidi. „Náčelníci“ neboli  vůdci zneužívali svoji moc a prolévali nevinnou krev. Většina lidí zjevně následovala jejich příklad a přehlížela Boží zákony. Děti pohrdaly svými rodiči a incest byl na denním pořádku. Vzpurní Izraelité šidili cizince, kteří mezi nimi žili, a zacházeli špatně s dětmi, které neměly otce, a s vdovami. Muži měli sexuální vztahy s manželkami svých bližních. Lidé dávali průchod bezuzdné chamtivosti, takže bylo běžné úplatkářství, vydírání a lichvářství. Jehovu muselo hodně bolet, když viděl, jak lid, který s ním uzavřel smlouvu, záměrně ignoruje jeho zákony a nechápe, že jsou projevem jeho lásky. Jejich mravní úpadek si bral osobně. Přikázal Ezekielovi, aby nevěrnému městu Jeruzalému řekl: „Úplně jsi na mě zapomnělo.“

20. Jak se Ezekielova slova o mravní nečistotě Judska vztahují na naši dobu?

²⁰ Jak se Ezekielova slova o mravní nečistotě Judska vztahují na naši dobu? Zkaženost odpadlého Judska nám připomíná morální úpadek dnešního světa. Politici zneužívají svoji moc a utlačují obyčejné lidi. Duchovní – zejména ti v křesťanských církvích – žehnají válkám mezi národy a nesou vinu za miliony ztracených životů. Také ředí  jasná biblická měřítka týkající se sexuální morálky. Důsledkem toho morálka tohoto světa klesá níž a níž. Křesťanstvu by Jehova určitě řekl to samé, co odpadlému Judsku: „Úplně jsi na mě zapomnělo.“

21. Jaké poučení si můžeme vzít ze zprávy o morální nečistotě Judska?

²¹ Jaké poučení si ze zprávy o morální nečistotě Judska můžeme vzít my jako Jehovův lid? Aby bylo naše uctívání Jehovovi přijatelné, musíme být čistí v každém ohledu. To v dnešním zkaženém světě není vůbec jednoduché. (2. Tim. 3:1–5) Víme ale, co si Jehova o mravní zkaženosti ve všech jejích odporných podobách myslí. (1. Kor. 6:9, 10) Žijeme podle Jehovových morálních měřítek, protože milujeme jeho i zákony, které nám dal. (Žalm 119:97; 1. Jana 5:3) Kdybychom se mravně znečistili, dali bychom najevo, že našeho svatého a čistého Boha nemáme rádi. Nikdy bychom nechtěli, aby měl Jehova důvod nám říct: „Úplně jsi na mě zapomněl.“

22. a) Potom co jsme si připomněli, co Jehova odhalil o Judsku, k čemu jsi rozhodnutý? b) O čem bude další kapitola?

²² Připomněli jsme si, jak Jehova odhalil duchovní a mravní úpadek Judska, a něco cenného jsme se z toho naučili. Jistě jsme ještě odhodlanější být Jehovovi výlučně oddaní, protože si to opravdu zaslouží. Musíme se vyhýbat všem formám modlářství a zůstat mravně čistí. Co ale se svým nevěrným lidem Jehova udělal? Na konci prohlídky chrámu Ezekielovi otevřeně řekl: „Dám průchod svému vzteku.“ (Ezek. 8:17, 18) Chceme vědět, jaké kroky Jehova proti nevěrnému Judsku podnikl, protože podobný trest čeká tento zlý svět. V příští kapitole se dozvíme, jak Jehova rozsudky proti Judsku vykonal.