LIDSKÝ život je sice následkem vzpoury proti Boží vládě nicotný a prázdný, ale Bůh neponechal lidstvo bez naděje. Bible vysvětluje: „Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti, ne ze své vlastní vůle, ale prostřednictvím toho, kdo je podrobil, na základě naděje, že i tvorstvo bude osvobozeno ze zotročení porušeností a bude mít slavnou svobodu Božích dětí.“ (Římanům 8:20, 21) Ano, Bůh dal potomkům první lidské dvojice naději. Byla to jistá naděje, že lidstvo bude osvobozeno od zděděného hříchu a zděděné smrti. Lidé budou moci obnovit svůj úzký vztah k Jehovovi Bohu. Na jakém základě?

² Když Adam a Eva zhřešili, připravili své potomky o vyhlídku na to, že budou navždy žít na zemi uspokojujícím způsobem. Výměnou za svobodu rozhodovat, co je správné a co je nesprávné, totiž prodali svou budoucí rodinu do otroctví hříchu a smrti. Potomci, kteří se do této rodiny narodili, mohou být přirovnáni k otrokům uvězněným na dalekém ostrově, kde vládnou krutí králové. Ano, smrt kraluje nad lidstvem, které je zotročeno ještě jiným králem — hříchem. (Římanům 5:14, 21) Zdá se, že jim nikdo z lidí neunikne. Vždyť jejich předek je prodal do otroctví! Jeden laskavý muž však posílá svého syna, který předkládá plnou cenu, jež je požadována, aby všichni lidé v otroctví získali svobodu. (Žalm 51:5; 146:4; Římanům 8:2)

³ Muž, který v tomto znázornění zachránil otroky, představuje Jehovu Boha. Syn, který zaplatil cenu za svobodu, je Ježíš Kristus. Jakožto jediný zplozený Syn Boží existoval už před tím, než se stal člověkem. (Jan 3:16) Byl úplně prvním tvorem, kterého Jehova stvořil. Všichni ostatní tvorové ve vesmíru začali existovat jeho  prostřednictvím. (Kolosanům 1:15, 16) Život tohoto duchovního Syna pak Jehova zázračným způsobem přenesl do lůna jedné panny. Tak umožnil, aby se dítě narodilo jako dokonalý člověk, což byla cena potřebná k tomu, aby bylo učiněno zadost božskému právu. (Lukáš 1:26–31, 34, 35)

⁴ Když bylo Ježíšovi asi 30 let, byl pokřtěn v Jordánu. Při křtu byl pomazán svatým duchem neboli Boží činnou silou. Tak se stal Kristem, což znamená „Pomazaný“. (Lukáš 3:21, 22) Ježíšova služba na zemi trvala tři a půl roku. Během těchto let vyučoval Ježíš své následovníky o „Božím království“, nebeské vládě, pod kterou se lidstvo vrátí do  pokojného vztahu s Jehovou Bohem. (Lukáš 4:43; Matouš 4:17) Ježíš věděl, jak lidé mají jednat, aby jejich život byl šťastný, a proto svým následovníkům dal zvláštní rady týkající se štěstí. Co kdybyste si tedy ve své Bibli našli Matouše 5. až 7. kapitolu a přečetli si část z vyučování, které Ježíš přednesl ve svém Kázání na hoře?

⁵ Na rozdíl od Adama, Ježíš Boha poslouchal v každém ohledu. „Nezhřešil.“ (1. Petra 2:22; Hebrejcům 7:26) Měl vlastně právo žít navždy na zemi, ale ‚vzdal se své duše‘, aby Bohu zaplatil to, co Adam ztratil. Ježíš svůj dokonalý lidský život obětoval na mučednickém kůlu. (Jan 10:17; 19:17, 18, 28–30; Římanům 5:19, 21; Filipanům 2:8) Ježíš tak poskytl výkupné, neboli zaplatil cenu potřebnou k tomu, aby mohlo být lidstvo vykoupeno z otroctví hříchu a smrti. (Matouš 20:28) Představte si, že těžce pracujete v otrockých podmínkách, že jste doslovnými otroky. Nepociťovali byste snad hlubokou vděčnost k tomu, kdo zařídil, abyste byli z otroctví osvobozeni, a k tomu, kdo svůj život dobrovolně obětoval za váš život? Díky výkupnému se vám otevřela možnost vrátit se do Boží univerzální rodiny a vést skutečně uspokojující život osvobozený od otroctví hříchu a smrti. (2. Korinťanům 5:14, 15)

⁶ Když tuto Jehovovu nezaslouženou laskavost poznáte a pochopíte, budete mít ještě pádnější důvod k tomu, abyste ve svém životě uplatňovali moudrá slova zapsaná v Bibli. Uveďme si například jednu zásadu, jejíž uplatňování patří k nejobtížnějším, totiž odpouštět druhým, když nás urazí. Vzpomínáte si na slova v Kolosanům, ve 3. kapitole, verších 12 až 14, o nichž jsme uvažovali ve druhé lekci? Tyto verše nás povzbuzují, abychom odpouštěli druhým, i kdybychom snad proti nim měli příčinu ke stížnosti. Z kontextu vyplývá, proč bychom to měli dělat. Píše se tam: „Stejně jako Jehova velkoryse odpustil vám, tak jednejte i vy.“ Jestliže skutečně oceníte, co Jehova a Ježíš Kristus udělali pro lidstvo, jistě vás to podnítí, abyste druhým lidem odpouštěli všechny urážky, které vám snad způsobili, a to zejména pokud činí pokání a omluví se.