1., 2. Jak to na Jehovu působí, když se snažíme být poctiví?

 CHLAPEC se vrací ze školy a najde na zemi peněženku plnou bankovek. Co udělá? Mohl by si ji nechat. On ji ale vrátí jejímu majiteli. Když se o tom dozví jeho maminka, je na něj pyšná.

² Většina rodičů má radost, když jsou jejich děti poctivé. Také náš nebeský Otec Jehova je šťastný, když jsme poctiví, protože je „Bůh pravdy“. (Žalm 31:5) Chceme mu dělat radost, a tak se snažíme „ve všem chovat poctivě“. (Hebrejcům 13:18) Podívejme se teď na čtyři oblasti života, ve kterých to nemusí být jednoduché. Pak si ukážeme, co dobrého poctivost přináší.

3.–5. a) Co bychom si mohli nalhávat? b) Co nám pomůže, abychom byli sami k sobě upřímní?

³ Pokud máme být poctiví k druhým, musíme být poctiví hlavně sami k sobě. To není vždycky lehké. V prvním století byli křesťané ze sboru v Laodiceji přesvědčení, že je s nimi Bůh spokojený. Skutečnost ale byla jiná. (Zjevení 3:17) I my bychom si  mohli nalhávat, že jsme jiní, než jací doopravdy jsme.

⁴ Učedník Jakub napsal: „Pokud si někdo myslí, že uctívá Boha, ale nedrží svůj jazyk na uzdě, klame své srdce a jeho uctívání je zbytečné.“ (Jakub 1:26) Mohli bychom si například myslet, že pokud děláme něco dobrého, Bohu je jedno, že lžeme nebo mluvíme hrubě a sarkasticky. Co nám pomůže, abychom se takhle neobelhávali?

⁵ Když se podíváme do zrcadla, vidíme, jak vypadáme navenek. Když si čteme Bibli, můžeme vidět, jací jsme uvnitř. Bible nám pomáhá rozpoznat naše silné stránky i naše slabosti. Dozvídáme se z ní, co musíme změnit ve svém myšlení, chování a řeči. (Přečtěte si Jakuba 1:23–25.) Pokud si ale namlouváme, že nemáme žádné chyby, nemůžeme udělat změny k lepšímu. Proto potřebujeme Bibli, abychom se dokázali vidět takoví, jací doopravdy jsme. (Nářky 3:40; Ageus 1:5) Co dalšího nám pomůže být k sobě upřímní? Je to modlitba. Můžeme prosit Jehovu, aby nás prozkoumal a pomohl nám vidět, co děláme špatně. Jenom tak to můžeme změnit. (Žalm 139:23, 24) Mysleme na to, že „Jehovovi se ... hnusí lstivý člověk, ale důvěrně se přátelí s těmi, kdo jsou čestní“. (Přísloví 3:32)

6. Proč by k sobě manželé měli být poctiví?

⁶ Poctivost je naprosto nezbytná i v rodině.  Když jsou manželé jeden k druhému otevření, cítí jistotu a můžou si vzájemně důvěřovat. Nepoctivost může mít mnoho podob. Jeden z manželů například začne flirtovat, sledovat pornografii nebo s někým tajně naváže citový vztah. Všimněte si, co řekl žalmista: „Nemám nic společného s podvodníky a vyhýbám se těm, kdo tají, co jsou.“ (Žalm 26:4) Ke svému partnerovi bychom mohli být nepoctiví i tím, že bychom rozvíjeli nemravné představy. Svému manželství bychom tím škodili.

7., 8. Jak můžete pomocí Bible učit své děti, aby byly poctivé?

 ⁷ I děti se musí učit, že poctivost je důležitá. Rodičům v tom může pomáhat Bible. Jsou v ní příklady lidí, kteří byli nepoctiví. Například z Achana se stal zloděj, Gechazi lhal, aby získal peníze, a Jidáš kradl peníze a pak za 30 kousků stříbra zradil Ježíše. (Jozue 6:17–19; 7:11–25; 2. Královská 5:14–16, 20–27; Matouš 26:14, 15; Jan 12:6)

⁸ V Bibli je také mnoho příkladů lidí, kteří byli poctiví. Například Jákob řekl svým synům, aby vrátili peníze, které našli. Jefta a jeho dcera dodrželi slib, který dali Bohu, a Ježíš i v náročných situacích mluvil pravdu. (1. Mojžíšova 43:12; Soudci 11:30–40; Jan 18:3–11) Takové příklady můžou dětem pomoct, aby chápaly, jak je poctivost důležitá.

9. Jak to na děti působí, když jsou rodiče poctiví?

⁹ Rodiče by měli pamatovat na tuto důležitou biblickou zásadu: „Ty tedy vyučuješ druhého, a sám sebe nevyučuješ? Ty kážeš: ‚Nekraď‘, a sám kradeš?“ (Římanům 2:21) Když rodiče něco říkají a něco jiného dělají, děti to moc dobře poznají. Pokud by dětem říkali, aby byly poctivé, ale sami by se tak nechovali, děti by byly zmatené. Kdyby zjistily, že rodiče lžou, i kdyby to bylo jen v maličkostech, pravděpodobně by dělaly to samé. (Přečtěte si Lukáše 16:10.) Když naopak vidí, že jsou jejich rodiče poctiví, pomůže jim to, aby z nich vyrostli poctiví dospělí a jednou i poctiví rodiče. (Přísloví 22:6; Efezanům 6:4)

10. Jak se poctivost projeví v našich rozhovorech s bratry a sestrami?

¹⁰ Poctiví musíme být i k bratrům a sestrám ve sboru. Projeví se to například tím, že jsme upřímní a říkáme pravdu. Když si s druhými povídáme, snadno by se mohlo stát, že si o někom začneme vykládat drby, nebo ho dokonce pomlouvat. Kdybychom předávali informace, které jsme si neověřili, mohli bychom šířit lži. Mnohem lepší je, když „člověk své rty ovládá“. (Přísloví 10:19) Upřímnost neznamená, že musíme říct všechno, co nás napadne, co víme nebo co jsme zaslechli. I kdyby to, co se chystáme říct, byla pravda, může jít o něco, do čeho nám nic není nebo o čem je zbytečné nebo nelaskavé mluvit. (1. Tesaloničanům 4:11) Někteří lidé jsou hrubí a omlouvají to slovy: „Jenom říkám, co si myslím.“ Ale Jehovovi služebníci chtějí, aby jejich slova byla vždycky příjemná a laskavá. (Přečtěte si Kolosanům 4:6.)

11., 12. a) Proč by člověk, který udělal vážnou chybu, o tom měl upřímně říct starším? b) Co bychom si neměli říkat, když udělá vážnou chybu náš kamarád, a proč? c) Jak můžeme být poctiví k Jehovově organizaci?

¹¹ Jehova pověřil starší, aby se starali o sbor. Plnit tento úkol pro ně bude mnohem lehčí, když k nim budeme upřímní. Uveďme si přirovnání. Kdybyste byli nemocní a šli k lékaři, zatajili byste mu některé příznaky? Pokud byste mu neřekli všechno, jak by vám mohl pomoct? Podobně když uděláme  nějakou vážnou chybu, neměli bychom to tajit. Měli bychom jít za staršími a upřímně jim o tom říct. (Žalm 12:2; Skutky 5:1–11) Teď si představte jinou situaci: Zjistíte, že vážnou chybu udělal váš kamarád. Jak se zachováte? (3. Mojžíšova 5:1) Řeknete si, že na kamaráda přece nebudete žalovat? Nebo si uvědomíte, že starší jsou tu od toho, aby mu pomohli obnovit a posílit vztah s Jehovou? (Hebrejcům 13:17; Jakub 5:14, 15)

¹² K Jehovově organizaci musíme být poctiví také tehdy, když podáváme zprávu z kazatelské služby, hlásíme se do průkopnické služby nebo vyplňujeme jinou přihlášku. (Přečtěte si Přísloví 6:16–19.)

13. Jak se naše poctivost projeví v obchodních záležitostech?

¹³ Křesťané by neměli spojovat uctívání Boha s obchodními záležitostmi. Například se jimi nezabýváme, když jsme v sále Království nebo ve službě. Také nevyužíváme vztahy s bratry a sestrami ve svůj prospěch. Pokud zaměstnáváte spolukřesťany, dávejte jim domluvený plat, dělejte to včas a poskytujte jim všechny výhody stanovené zákonem. Nikdy byste je neměli zaměstnávat načerno, uvádět ve smlouvě jinou výši mzdy nebo jim bránit v čerpání dovolené. (1. Timoteovi 5:18; Jakub 5:1–4) Pokud u nějakého spolukřesťana pracujete, neočekávejte, že vás bude nějak zvýhodňovat. (Efezanům 6:5–8) Vždycky odpracujte dohodnutý počet hodin a poctivě odveďte práci, za kterou jste placení. (2. Tesaloničanům 3:10)

14. Co by křesťané měli udělat, když spolu řeší nějakou obchodní záležitost?

 ¹⁴ A co když s bratrem nebo sestrou řešíme nějakou obchodní záležitost, jako je půjčka, investice nebo společné podnikání? V takových situacích platí praktická biblická zásada – všechno sepište. Když prorok Jeremjáš kupoval pole, sepsal kupní smlouvu ve dvou vyhotoveních. Jedno dal podepsat svědkům a potom obě uložil, aby se do nich později dalo nahlédnout. (Jeremjáš 32:9–14; viz také 1. Mojžíšova 23:16–20) Někdo může mít pocit, že když bude trvat na sepsání smlouvy, bude to vypadat, jako by spolukřesťanovi nedůvěřoval. Ve skutečnosti se ale sepsáním smlouvy může předejít mnoha nedorozuměním, zklamáním a neshodám. Zároveň pamatujme na to, že pokoj ve sboru je důležitější než jakákoli obchodní dohoda. (1. Korinťanům 6:1–8; viz poznámka č. 30)

15. Jak se Jehova dívá na poctivost při obchodování?

¹⁵ Poctiví musíme být ke všem, včetně těch, kdo nejsou svědkové Jehovovi. Pro Jehovu je to velmi důležité. „Podvodné váhy jsou Jehovovi odporné, ale přesné závaží ho těší.“ (Přísloví 11:1; 20:10, 23) V biblických dobách se při obchodování často používaly váhy. Někteří obchodníci ale podváděli své zákazníky tak, že jim dali méně zboží, než se dohodli, nebo si nechali zaplatit víc, než měli dostat. Také dnes je nepoctivost při obchodování běžná.  A stejně jako ji Jehova nenáviděl v minulosti, nenávidí ji i dnes.

16., 17. Například v jakých situacích musíme být poctiví?

¹⁶ Všichni se dostáváme do situací, ve kterých bychom mohli být nepoctiví. Může to být třeba tehdy, když se ucházíme o práci, vyplňujeme nějaké úřední dokumenty nebo píšeme testy ve škole. Hodně lidí si myslí, že když člověk lže, zkreslí určitá fakta nebo je zveličí, není na tom nic špatného. To nás nemusí překvapovat. Bible předpověděla, že v posledních dnech tohoto systému lidé „budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou ... bez lásky k dobru“. (2. Timoteovi 3:1–5)

¹⁷ Někdy se může zdát, že nepoctivost se v tomto světě vyplácí. (Žalm 73:1–8) Křesťan může kvůli své poctivosti ztratit zaměstnání, přijít o peníze nebo zažívat v práci špatné zacházení. Být poctivý ale stojí za jakoukoli oběť. Proč to můžeme říct?

18. Proč má dobrá pověst velkou hodnotu?

¹⁸ Mít pověst poctivého, důvěryhodného a spolehlivého člověka je v dnešním světě velmi vzácné. Přesto každý z nás takovou pověst může získat. (Micheáš 7:2) Někdo si z vás kvůli vaší poctivosti možná bude dělat legraci a říkat vám, že jste hloupí. Ale jiní si vás za to budou vážit a důvěřovat vám. Svědkové Jehovovi jsou na celém světě známí jako poctiví lidé. Někteří zaměstnavatelé proto chtějí, aby  pro ně pracovali právě svědkové. A když se stane, že jsou někteří zaměstnanci kvůli nepoctivému jednání propuštěni, svědkové si práci často udrží.

19. Jaký vliv má poctivost na náš vztah s Jehovou?

¹⁹ Když jsme ve všem poctiví, můžeme ze sebe mít dobrý pocit. Navíc můžeme být stejně jako Pavel „přesvědčení, že máme čisté svědomí“. (Hebrejcům 13:18) A co je nejdůležitější, naši snahu být ve všem poctiví vidí náš milující Otec Jehova a váží si jí. (Přečtěte si Žalm 15:1, 2; Přísloví 22:1.)