1. Co musí každý z nás dělat a proč to není vždycky jednoduché?

 JEŽÍŠ řekl: „Praví služebníci budou uctívat Otce v souladu s duchem a pravdou, protože Otec hledá ty, kdo ho budou takto uctívat.“ (Jan 4:23; 6:44) Každý z nás se proto musí řídit slovy: „Zkoumejte, co se líbí Pánu.“ (Efezanům 5:10) To není vždycky jednoduché, protože se nás Satan snaží oklamat. Chce, abychom dělali to, co se Jehovovi nelíbí. (Zjevení 12:9)

2. Co se stalo u hory Sinaj?

² Jak nás chce Satan oklamat? Například se snaží, aby pro nás bylo těžké poznat rozdíl mezi dobrým a špatným. Zamyslete se nad tím, co se stalo Izraelitům, když tábořili u hory Sinaj. Mojžíš vyšel na horu a lidé na něj čekali v táboře. Po nějaké době začali být netrpěliví a poprosili Árona, aby jim udělal boha. Vyrobil jim zlatou modlu, která vypadala jako tele. Pak uspořádali oslavu. Tancovali kolem telete a klaněli se mu. Mysleli si, že tím uctívají Jehovu. I když ale oslavu označili za „svátek pro Jehovu“, Jehova to považoval za modlářství. Hodně jich kvůli tomu  zemřelo. (2. Mojžíšova 32:1–6, 10, 28) Co se z toho můžeme naučit? Nesmíme se nechat oklamat. Jehova nám říká: „Nedotýkejte se ničeho nečistého.“ To znamená, že nemáme mít nic společného s falešným náboženstvím. Pokud chceme vědět, co je správné a co ne, musíme zjistit, jak se na to dívá Jehova. (Izajáš 52:11; Ezekiel 44:23; Galaťanům 5:9)

3., 4. Proč je dobré zjistit, jaký původ mají populární svátky a oslavy?

³ Když byl Ježíš na zemi, školil apoštoly, aby byli příkladem v tom, jak uctívat Jehovu čistým způsobem. Po jeho smrti apoštolové dál seznamovali nové učedníky s Jehovovými zásadami. Když ale zemřeli, do sboru začaly pronikat nesprávné názory a pohanské zvyky a svátky. Falešní učitelé některé z těchto svátků přejmenovali, aby vypadaly jako křesťanské. (2. Tesaloničanům 2:7, 10; 2. Jana 6, 7) Mnohé z nich jsou stále populární a až dodnes propagují falešné nauky, a dokonce okultismus. * (Zjevení 18:2–4, 23)

⁴ Svátky a oslavy hrají v životě lidí na celém světě důležitou roli. Jak ale budete dál poznávat Jehovův pohled na různé věci, možná zjistíte, že byste svůj názor na některé svátky měli změnit. To nemusí být jednoduché, ale Jehova vám pomůže. Podívejme se teď na původ některých populárních svátků a oslav, abychom pochopili, jak se na ně Jehova dívá.

5. Jak víme, že se Ježíš nenarodil 25. prosince?

⁵ V mnoha částech světa se Vánoce slaví 25. prosince. Většina lidí si myslí, že se ten den narodil Ježíš. Bible neříká, který den, a dokonce ani který měsíc se Ježíš narodil. Dá se z ní ale poznat, jaké bylo tehdy roční období. Lukáš napsal, že když se Ježíš v Betlémě narodil, „pastýři ... pobývali venku“ a hlídali svá stáda. (Lukáš 2:8–11) V prosinci je v Betlémě zima, deštivo a někdy tam i sněží, takže by pastýři nemohli být v noci se svými stády venku. Co je z toho vidět? Ježíš se nenarodil v prosinci, ale v době, kdy bylo venku příjemně. Z Bible i z historických pramenů vyplývá, že to bylo v období, které dnes odpovídá září nebo říjnu.

6., 7. a) Jak vzniklo mnoho oblíbených vánočních zvyků? b) Proč Boží služebníci dávají dárky?

⁶ Jaký je tedy původ Vánoc? Pochází z pohanských svátků, jako jsou například saturnálie. To byl římský svátek na počest Saturna, boha zemědělství. V jedné encyklopedii se píše: „Saturnálie – svátek, který Římané slavili uprostřed prosince – se staly vzorem pro mnohé vánoční zábavy. Z tohoto svátku bylo například převzato nákladné hodování, vzájemné obdarovávání a zapalování svíček.“ (The Encyclopedia Americana) Profesor starověkých dějin Josef Češka ve své knize Zánik antického světa uvádí, že do křesťanství byly „převzaty prastaré oslavy zimního slunovratu neboli, jak se ve starověku říkalo, zrození Slunce a přeměnily se ve Vánoce“. Kromě toho se  25. prosince slavily narozeniny Mithry, perského boha slunce.

⁷ Většina lidí, kteří slaví Vánoce, ale o jejich pohanském původu nepřemýšlí. Prostě se těší, že budou s rodinou, dopřejí si dobré jídlo a dají si dárky. I my samozřejmě máme rádi svou rodinu a přátele.  A Jehova si přeje, abychom byli štědří. Ve 2. Korinťanům 9:7 se říká: „Bůh miluje radostného dárce.“ Jehova nechce, abychom byli štědří jen při výjimečných příležitostech. Jeho služebníci rádi dávají dárky a tráví čas s rodinou a přáteli kdykoli během roku. Dávají z lásky a nečekají, že za to sami něco dostanou. (Lukáš 14:12–14)

8. Přinesli astrologové Ježíšovi dary, hned jak se narodil? Vysvětlete to.

⁸ Mnoho lidí si myslí, že zvyk dávat si o Vánocích dárky vychází z toho, že tři králové přinesli dárky novorozenému Ježíšovi v jesličkách. Je pravda, že za Ježíšem přišlo několik mužů a přineslo mu dary. V biblických dobách se dary významným lidem nosily běžně. (1. Královská 10:1, 2, 10, 13) Věděli jste ale, že podle Bible byli tito muži astrologové, tedy lidé, kteří neuctívali Jehovu a věnovali se magii? V Bibli se neříká, kolik jich bylo ani jak se jmenovali. Navíc za Ježíšem nepřišli hned po jeho narození, když byl ještě v jeslích. Přišli za ním až později, když už rodina bydlela v domě. Astrologové byli „z východu“, tedy z Orientu, a tak jim cesta pravděpodobně trvala několik měsíců. (Matouš 2:1, 2, 11)

9. O kom se v Bibli píše, že slavil narozeniny?

⁹ Když se narodí dítě, je to důvod k radosti. (Žalm 127:3) To ale neznamená, že bychom měli slavit narozeniny. Je zajímavé, že v Bibli se píše jen o dvou oslavách narozenin. Jedny slavil egyptský faraon  a druhé král Herodes Antipas. (Přečtěte si 1. Mojžíšovu 40:20–22; Marka 6:21–29.) Ani jeden z nich nesloužil Jehovovi. Nikde v Bibli nečteme, že by narozeniny slavil někdo z Jehovových služebníků.

10. Jak se na slavení narozenin dívali první křesťané?

¹⁰ V jedné encyklopedii se uvádí, že první křesťané „považovali slavení jakýchkoli narozenin za pohanský zvyk“. (The World Book Encyclopedia) Tento zvyk vycházel z nesprávných představ. Starověcí Řekové věřili, že při narození každého člověka je přítomný nějaký duch, který ho potom chrání. Mysleli si, že tento duch je spojený s bohem, který se narodil ve stejný den. Byli přesvědčení, že aby je tento duch chránil, musí slavit svoje narozeniny. Narozeniny navíc souvisí s astrologií a horoskopy.

11. Co si Jehova přeje?

¹¹ Hodně lidí si myslí, že když mají narozeniny, druzí by je měli zahrnout pozorností a láskou. Své rodině a přátelům ale můžeme projevovat lásku celý rok, ne jenom jeden konkrétní den. Jehova si přeje, abychom byli laskaví a štědří pořád. (Přečtěte si Skutky 20:35.) A za vzácný dar života mu můžeme být vděční každý den, nejenom o narozeninách. (Žalm 8:3, 4; 36:9)

12. Jak může být den smrti lepší než den narození?

¹² V Kazateli 7:1 se píše: „Dobré jméno je lepší než dobrý olej a den smrti je lepší než den narození.“ Jak může být den smrti lepší než den narození? Když přicházíme na svět, ještě jsme neudělali nic dobrého ani špatného. Když ale svůj život využíváme  k tomu, abychom sloužili Jehovovi a pomáhali druhým, získáváme „dobré jméno“, tedy dobrou pověst. Jehova na nás pak nezapomene, ani když zemřeme. (Job 14:14, 15) Jehovovi služebníci neslaví svoje ani Ježíšovy narozeniny. Jediná událost, kterou si podle Ježíše musíme připomínat, je jeho smrt. (Lukáš 22:17–20; Hebrejcům 1:3, 4)

13., 14. Jaký původ mají velikonoční zvyky?

¹³ Mnoho lidí si myslí, že o Velikonocích se oslavuje Ježíšovo vzkříšení. Ale řada velikonočních zvyků je spojená s pohanskými rituály plodnosti. Například o velikonočních vajíčkách se v knize Církevní rok a lidové obyčeje od Vlastimila Vondrušky píše: „Od pohanských dob bylo vejce symbolem života, snad právě proto se spojovalo s oslavou jara.“ A podobně zajíček byl pro pohany symbolem plodnosti. Je tedy jasné, že velikonoční zvyky nemají s Ježíšovým vzkříšením nic společného.

¹⁴ Líbí se Jehovovi, když lidé spojují pohanské zvyky se vzkříšením jeho Syna? Samozřejmě že ne. (2. Korinťanům 6:17, 18) Jehova navíc nikdy nepřikázal, abychom Ježíšovo vzkříšení slavili.

15. a) S čím je spojený Halloween a Dušičky? b) Jaký je původ oslav Nového roku?

¹⁵ Halloween, který se slaví večer před svátkem Všech svatých, je spojovaný s čarodějnicemi, skřety a duchy. Není to nový svátek. Při úplňku, který byl nejblíž 1. listopadu, starověcí Keltové v Británii a Irsku slavili svátek Samhain. Věřili, že v tomto období se duchové mrtvých vrací na zem, a připravovali pro ně jídlo a pití, aby se před nimi chránili. Když si dnes lidé při Halloweenu oblékají strašidelné kostýmy a vydlabávají lucerny z dýní, vlastně tím napodobují starověké démonské zvyky. V některých zemích  se 2. listopadu slaví Památka zesnulých (Dušičky). Při tomto svátku se na hrobech zapalují svíčky, což souvisí s vírou v nesmrtelnou duši. V mnoha zemích jsou také běžné oslavy Nového roku. Často jsou spojené s nemravností a opilstvím. Navíc mají pohanský původ. Jedna encyklopedie říká: „Římané ten den [1. leden] zasvětili bohu bran, dveří a počátků, který se jmenoval Janus. Měsíc leden [latinsky januarius] byl pojmenován právě po tomto Janovi, který měl dva obličeje – jeden hleděl dopředu a druhý dozadu.“ (The World Book Encyclopedia)

16., 17. O čem by měli přemýšlet ti, kdo plánují svatbu?

¹⁶ Svatba je radostná událost. V různých částech světa probíhají svatby různě. Lidé většinou neřeší, jaký mají svatební zvyky původ, takže je ani nenapadne, že některé pochází z pohanských náboženských představ. Ale křesťanské páry, které plánují svatbu, si přejí, aby se líbila Jehovovi. Když si zjistí, jaký původ jednotlivé svatební zvyky mají, dokážou se dobře rozhodnout. (Marek 10:6–9)

¹⁷ Některé zvyky mají novomanželům přinést štěstí. (Izajáš 65:11) Někde na nevěstu a ženicha hází rýži a běžné je také rozbíjení talíře nebo přenášení nevěsty přes práh. Lidé věří, že to novomanželům přinese štěstí, děti a dlouhý život a bude je to chránit před zlem. Ale křesťané nechtějí, aby se na jejich svatbě dělo cokoli, co souvisí s falešným náboženstvím. (Přečtěte si 2. Korinťanům 6:14–18.)

18. Které další biblické zásady pomůžou při plánování svatby?

 ¹⁸ Křesťanské páry si přejí, aby jejich svatba byla radostná a důstojná a aby se na ní všichni cítili příjemně. Hosté na křesťanské svatbě určitě nebudou pronášet projevy, které by byly nelaskavé, dvojsmyslné nebo neuctivé k nevěstě a ženichovi nebo k jiným lidem. (Přísloví 26:18, 19; Lukáš 6:31; 10:27) Křesťané také neberou svatbu jako příležitost k „chlubení se majetkem“. (1. Jana 2:16) Pokud tedy plánujete svatbu, udělejte všechno pro to, abyste na ni mohli rádi vzpomínat. (Viz poznámka č. 28.)

19., 20. Jaký je původ přípitku?

¹⁹ Na svatbách a při jiných společenských událostech si lidé běžně připíjejí. Při přípitku jeden člověk vyjádří nějaké přání a ostatní se k němu připojí tím, že zvednou své skleničky. Měli by si připíjet křesťané?

²⁰ Jedna publikace uvádí, že přípitek pravděpodobně vychází ze starověkého pohanského zvyku, kdy „se bohům předkládala nějaká posvátná tekutina“. Lidé to dělali „výměnou za nějaké přání či modlitbu shrnutou ve slovech ‚ať žije!‘ nebo ‚na zdraví!‘“. (International Handbook on Alcohol and Culture) Ve starověku tedy lidé pozvedali poháry, aby si od svých bohů vyprosili požehnání. Jehova ale svým služebníkům žehná na základě něčeho jiného. (Jan 14:6; 16:23)

21. Jakým dalším oslavám by se křesťané měli vyhýbat?

²¹ Když se rozhodujeme, jestli se zúčastníme nějaké oslavy, měli bychom přemýšlet, jaké postoje a chování propaguje. Součástí některých oslav a karnevalů je například erotický tanec a lidé se při nich opíjí nebo se dopouští nemravnosti. Takové oslavy někdy propagují životní styl gayů a leseb nebo podporují nacionalismus. Kdybychom se jich účastnili, dalo by se říct, že opravdu nenávidíme to, co nenávidí Jehova? (Žalm 1:1, 2; 97:10; 119:37)

22. Co křesťanovi pomůže se rozhodnout, jestli se nějaké oslavy zúčastní?

²² Křesťané by se měli pečlivě vyhýbat jakýmkoli oslavám, které uráží Boha. Apoštol Pavel napsal: „Ať ... jíte, nebo pijete, nebo děláte cokoli jiného, všechno dělejte k Boží slávě.“ (1. Korinťanům 10:31; viz poznámka č. 29) Samozřejmě ne všechny oslavy jsou spojené s nemravností, falešným náboženstvím nebo nacionalismem. Pokud nějaká oslava není v rozporu s biblickými zásadami, je na nás, abychom se rozhodli, jestli se jí zúčastníme. Chceme ale myslet i na to, jak naše rozhodnutí ovlivní druhé.

23., 24. Jak můžete svým příbuzným vysvětlit, proč neslavíte některé svátky?

²³ Svátky, které uráží Jehovu, jste už asi slavit přestali. Někteří vaši příbuzní, kteří nejsou svědkové Jehovovi, to ale můžou brát tak, že už je nemáte rádi  a nechcete s nimi trávit čas. Možná považují svátky za jedinou příležitost, kdy se sejde celá rodina. Co můžete udělat? Je mnoho způsobů, jak je můžete ujistit, že je máte rádi a záleží vám na nich. (Přísloví 11:25; Kazatel 3:12, 13) Můžete jim třeba navrhnout, že spolu strávíte čas jindy.

²⁴ Co když vaši příbuzní chtějí vědět, proč už některé svátky neslavíte? Užitečné informace najdete v našich publikacích a na stránkách jw.org. Mluvte s nimi tak, aby neměli dojem, že jim vnucujete svůj názor nebo je chcete převálcovat argumenty. Pomozte jim pochopit, že je to vaše osobní rozhodnutí a že jste ho dobře promysleli. Zůstaňte v klidu a „ať jsou vaše slova vždy laskavá, ochucená solí“. (Kolosanům 4:6)

25., 26. Jak můžou rodiče pomáhat dětem, aby si zamilovaly biblické zásady?

²⁵ Je důležité, abychom měli jasno v tom, proč my sami některé svátky nechceme slavit. (Hebrejcům 5:14) Naším cílem je dělat radost Jehovovi. A pokud máme děti, musíme věnovat čas tomu, abychom jim pomáhali chápat a milovat biblické zásady. Když pro ně bude Jehova skutečný, i ony mu budou chtít dělat radost. (Izajáš 48:17, 18; 1. Petra 3:15)

²⁶ Jehova je rád, když se ho ze všech sil snažíme uctívat čistým způsobem. (Jan 4:23) K tomu patří i poctivost. Hodně lidí si ale myslí, že být poctivý v tomto nepoctivém světě není možné. Je to pravda? Odpověď najdeme v další kapitole.