1. V našem srdci kéž pramení

láska, ta vlastnost žádoucí.

Vždy buďme k bratrům soucitní,

lásku jim dejme svou.

Bůh nám nechal vzor bezchybný,

jak jednat, každý z nás tak ví.

Milujme druhé stále víc,

láskou vždy upřímnou.

Naše láska být nemá

pouze jako slova líbezná.

Máme skutky důkaz dát,

projevit ji dobrotou.

Kdo má lásku, rád odpustí,

své bratry také stále ctí.

Kéž všichni máme touhu být

známí oddaností svou,

známí vzácnou jednotou.

2. Když se láskou dáme vždy vést,

můžeme křivdy lépe snést,

břemena druhých dále nést,

vážit si bratrů dál.

Scházíme se vždy s radostí,

též máme věrná přátelství,

víme, že bratrům náleží

důvěra upřímná.

 Den za dnem hřích působí,

k bližním nejsme vždycky příjemní.

Buďme proto chápaví

k lidem, které Bůh má rád.

Pravými vždy přáteli být,

s druhými pevná pouta mít,

tak přejeme si stále žít.

Chválu Bohu chceme vzdát,

lásku bratrům vždycky dát.