1. My přání máme, ať Bůh dá nám

ty krásné ctnosti, jež má on sám.

Z těch láska zůstává největší,

tu Bůh svým duchem v nás působí.

Když máme nadání, moudrost též,

nic nejsme bez lásky nádherné.

Tak lásku chtějme vždy stálou mít,

ať smíme dál v Boží přízni být.

2. A více než rozum vést nás má,

když péči svým bližním chceme dát.

My máme v srdci též lásku mít

a svými skutky ji projevit.

Ta sílu ústrky snášet dá

a nést i břemena tíživá.

Tak proč se trápení máme bát?

Vždyť láska vše snáší, dál trvá.