1. Bůh své služebníky dnes volá,

co s láskou mu sloužit chtějí,

ať díla se Pánova chopí

a jdou v Kristových šlépějích.

Ty sít pravdu stále máš s odvahou,

snad půda pak též urodí

a dá ovoce, jež je k chvále Boží.

Na tom kéž každý z nás má svůj díl.

2. Když půda, kam tvé slovo padá,

se skále tvrdé podobá,

tak lásku velkou člověk cítí,

ta záhy poté uvadá.

Dalším v srdci přání dlí chamtivá,

ta růst jak trní udusí.

Kdo však srdce má jako úrodnou zem,

plody své v čas pravý přináší.

3. Zda dílo to úrodu vydá,

na tvé snaze též záleží.

Když s láskou jsi dál trpělivý,

změní srdce své někteří.

Svým přístupem moudrým, vnímavostí

ty bázeň lidí překonáš.

Kéž z třiceti- či snad i stonásobné

duchovní sklizně pak radost máš.