V říjnu 2012 byla v našem světovém ústředí v Brooklynu v New Yorku otevřena prohlídková trasa bez průvodce. a Návštěvníci se mohou dozvědět něco o historii svědků Jehovových – o tom, s čím jako křesťané bojovali, jakým nebezpečím čelili a jakých vítězství dosáhli.

Návštěvníci se vydávají na procházku historií, která začíná rokem 33 n.l., tedy počátkem křesťanství, a pokračuje až do dnešní doby. Výstava je rozčleněna na čtyři části, které spojuje časová osa. Každá část má biblický námět a je uvedena krátkým videem v angličtině, které je doplněno titulky v šesti jazycích – ve francouzštině, italštině, japonštině, korejštině, portugalštině a španělštině.

První část se jmenuje „Lidé si zamilovali tmu“. Je to Ježíšův výrok zapsaný v Janovi 3:19. Bible předpověděla, že „povstanou [falešní] muži a budou mluvit převrácené věci“. (Skutky 20:30) Skutky takových lidí jsou vyznačeny na časové ose a vedou návštěvníky k vážnému zamyšlení.

Druhá část má název „Ať světlo zazáří“, což jsou slova z 2. Korinťanům 4:6. Na časové ose je zachyceno období od konce 19. století do počátečních let 20. století. Tato část začíná vyprávěním o upřímné skupině mužů, kteří měli nový přístup ke studiu Písma, a také pojednává o tom, jak před první světovou válkou rostl jejich počet i poznání Bible.

V druhé části je také prezentován slavný multimediální program známý jako „Fotodrama stvoření“. Toto jedinečné představení sestavené z diapozitivů a filmů synchronizovaných se zvukem začali badatelé Bible, dnešní svědkové Jehovovi, promítat v roce 1914. V následujících letech ho zhlédly miliony lidí. Součástí expozice jsou některé původní kresby, krátké video obsahující úvod tohoto programu a přes 500 kolorovaných diapozitivů.

Třetí část s názvem „Drak se rozzlobil“ souvisí se Zjevením 12:17. Pojednává o perzekuci Kristových následovníků na počátku 20. století a zachycuje působivé příběhy křesťanů, kteří během válečného období zůstali politicky neutrální. Jedno video pojednává o Remigiovi Cuminettim, který odmítl nosit italskou vojenskou uniformu a bojovat v první světové válce. Jiné vypráví o Aloisi Moserovi z Rakouska, který odmítl zdravit „Heil Hitler!“ a kvůli tomu přišel o práci a byl poslán do koncentračního tábora v Dachau.

V napodobenině ponuré cely jsou vystaveny fotografie svědků Jehovových, kteří byli uvězněni za svou víru například v Japonsku, Polsku, Řecku a Srbsku.

Námět poslední části „Dobrá zpráva všem národům“ vychází z Matouše 24:14 a popisuje činnost svědků Jehovových od roku 1950 do současnosti. Koláž fotografií zachycuje rychlý vzrůst, vytrvalé kázání a bratrskou lásku, což svědky Jehovovy charakterizuje.

Na konci prohlídky je možné navštívit interaktivní expozici a dozvědět se víc o Biblickém domě a Brooklynském svatostánku, tedy o budovách, které svědkové Jehovovi používali před více než 100 lety.

Výstava se plánovala rok a stavěla se měsíce. Svědkové ze všech koutů světa do ní přispěli věcmi, které považují za drahocenné dědictví.

Proč se výstavě věnovalo tolik práce a úsilí? Když jeden člen vedoucího sboru svědků Jehovových dostal otázku, jaký užitek z této výstavy svědkové mají, odpověděl známým výrokem: „Máme-li vědět, kam jdeme, musíme vědět, odkud jsme přišli.“