Hodně turistů navštěvuje na Filipínách známé vodopády nedaleko města Pagsanjan. Tam v nuzných podmínkách vyrůstal můj otec Nardo Leron. Když viděl korupci, která bujela ve vládních kruzích, u policie a taky na jeho pracovišti, stal se z něho zahořklý a agresivní člověk.

 Rodiče se dost nadřeli, aby uživili svých osm dětí. Často zůstávali dlouho mimo domov, protože se v horách starali o plantáže. Běžně se stávalo, že jsme se s bratrem Rodeliem museli o sebe postarat sami a často jsme měli hlad. Jako děti jsme si nemohli moc hrát. Už od sedmi let musel každý z nás pracovat na plantáži. Nosili jsme po strmých horských stezkách těžký náklad kokosových ořechů. Když jsme ho neuzvedli, byli jsme nucení tahat ho po zemi.

 Museli jsme snášet otcovo bití, ale horší pro nás bylo, když jsme viděli, jak bije maminku. Snažili jsme se mu v tom zabránit, ale marně. S Rodeliem jsme se tajně domluvili, že až budeme větší, zabijeme ho. Hrozně jsem toužil mít tátu, který by nás měl rád!

 Kvůli tomu, jak strašně se otec choval, jsem byl zdeptaný a měl jsem vztek. Proto jsem ve 14 odešel z domu. Nějakou dobu jsem žil na ulici a začal kouřit marihuanu. Časem jsem si začal vydělávat tím, že jsem lodí vozil turisty k vodopádům.

 Po několika letech jsem nastoupil na univerzitu v Manile, ale protože jsem o víkendech jezdil do Pagsanjanu za prací, neměl jsem na učení moc času. Měl jsem pocit, že se pořád jenom dřu, ale nemá to vůbec žádný smysl. Marihuana už moji úzkost netlumila, a tak jsem začal experimentovat s pervitinem, kokainem a heroinem. Ruku v ruce s drogami šla sexuální nemravnost. Kolem mě byla jenom chudoba, nespravedlnost a utrpení. Nenáviděl jsem vládu a všechno jsem jí to přičítal za vinu. Ptal jsem se Boha: „Proč je život tak těžký?“ Ale v žádném náboženství, které jsem zkoumal, jsem nenašel odpověď. Abych zmírnil svoje zoufalství, bral jsem drogy ještě víc.

 V roce 1972 studenti na Filipínách zorganizovali protesty proti vládě. Do jednoho z nich jsem se zapojil, ale zvrhl se v násilný konflikt. Hodně lidí bylo zatčeno a o několik měsíců později bylo v celé zemi vyhlášeno stanné právo.

 Zase jsem skončil na ulici. Tentokrát ze strachu, abych neměl problémy kvůli tomu, že jsem se účastnil protestů. Abych měl na drogy, začal jsem krást a nakonec i poskytovat sexuální služby bohatým lidem a cizincům. Bylo mi jedno, jestli budu žít, nebo ne.

 Mezitím začala maminka a mladší bratr studovat Bibli se svědky Jehovovými. Otec zuřil a spálil jim biblické publikace. To je ale neodradilo a časem se dali pokřtít jako svědkové Jehovovi.

 Jednoho dne řekl jeden svědek mému otci o slibu z Bible, že přijde doba, kdy na celém světě nebude žádné bezpráví. (Žalm 72:12–14) To otce tak nadchlo, že se to rozhodl prozkoumat. V Bibli našel nejenom slib o Boží spravedlivé vládě, ale taky Boží požadavky na manžele a otce. (Efezanům 5:28; 6:4) Zanedlouho se on i všichni moji sourozenci stali svědky. Byl jsem daleko od domova, a tak jsem o ničem z toho nevěděl.

 V roce 1978 jsem se odstěhoval do Austrálie. Ale ani v této pokojné a bohaté zemi jsem nenašel vnitřní klid. Dál jsem se opíjel a bral drogy. Později toho roku mě navštívili svědkové Jehovovi. Ukázali mi, co Bible říká o krásných podmínkách, které mají být v budoucnosti na zemi. Líbilo se mi to, ale byl jsem opatrný, abych se se svědky nezapletl.

 Krátce nato jsem se vrátil na několik týdnů na Filipíny. Sourozenci mi řekli, že náš otec tvrdě pracoval na tom, aby se z něj stal lepší člověk. Já jsem byl ale tak zahořklý, že jsem se mu snažil úplně vyhnout.

 Moje mladší sestra mi na základě Bible vysvětlila, proč je tolik utrpení a nespravedlnosti. Ohromilo mě, že dospívající dívka bez životních zkušeností dokáže odpovědět na moje otázky. Než jsem odjel, otec mi dal knihu Můžeš žít navždy v pozemském ráji. a Řekl: „Dál už nemusíš hledat. Tahle kniha ti na všechno odpoví.“ Vybídl mě, abych v Austrálii vyhledal svědky Jehovovy.

 Dal jsem na otcovu radu a zašel do sálu Království svědků Jehovových nedaleko mého domu v Brisbane. Souhlasil jsem, že budu pravidelně studovat Bibli. Díky biblickým proroctvím, jaká jsou třeba v Danielovi v 7. kapitole a Izajášovi v 9. kapitole, jsem pochopil, že v budoucnosti budeme žít pod Boží vládou, která nebude ani trochu zkorumpovaná. Dozvěděl jsem se, že budeme moct žít v ráji na zemi. Chtěl jsem se líbit Bohu, ale uvědomoval jsem si, že budu muset krotit svoji povahu a přestat s drogami, alkoholem a promiskuitním životem. Rozešel jsem se s dívkou, se kterou jsem žil, a zbavil se všech svých závislostí. S tím, jak rostla moje důvěra v Jehovu, jsem ho prosil, aby mi pomohl udělat další změny.

 Postupně mi docházelo, že to, co se učím, může člověka úplně přetvořit. Bible říká, že když vyvineme úsilí, můžeme obléct „novou osobnost“. (Kolosanům 3:9, 10) Jak jsem se o to snažil, uvědomil jsem si, že to, co jsem slyšel o změně otcovy osobnosti, může být dost dobře pravda. Místo abych vůči němu cítil hněv a nepřátelství, chtěl jsem se s ním usmířit. Nakonec jsem mu odpustil a zbavil se nenávisti, kterou jsem měl v sobě od dětství.

 V mládí jsem se často nechal strhnout k jednání, kterým jsem ubližoval sobě i druhým. Platilo o mně to, před čím varuje Bible – špatní přátelé mě svedli na nesprávnou cestu. (1. Korinťanům 15:33) Mezi svědky Jehovovými jsem si ale našel spolehlivé přátele, kteří mi pomohli stát se lepším člověkem. Našel jsem si mezi nimi i skvělou manželku Lorettu. Společně druhým lidem ukazujeme, jak jim může Bible pomoct.

 Nikdy jsem si nemyslel, že by se můj otec mohl stát laskavým manželem a pokorným, mírumilovným křesťanem. Ale díky Bibli to dokázal. Když jsme se po mém křtu v roce 1987 setkali, táta mě poprvé v životě objal!

 Víc než 35 let táta společně s maminkou učil lidi o krásné naději z Bible. Byl to pracovitý a starostlivý muž, který byl známý tím, že pomáhá druhým. Během těch let jsem se ho naučil respektovat a mít rád. Byl jsem hrdý, že jsem jeho syn! Zemřel roku 2016, ale s láskou na něho vzpomínám. Vím, že jsme oba od základu změnili svou osobnost, když jsme uplatnili to, co učí Bible. Nezůstala ve mně ani špetka nenávisti. A jsem nesmírně vděčný, že jsem poznal svého nebeského Otce Jehovu, který slibuje, že odstraní veškeré příčiny těžkostí, takže všechny rodiny budou šťastné a spokojené.