Maud žije ve Francii a pracuje ve škole jako asistentka pedagoga. Nedávno se studenti učili o holokaustu a koncentračních táborech. V těchto táborech museli mít vězni své oblečení označené nášivkami, které se lišily tvarem a barvou podle toho, proč byl dotyčný uvězněn.

 Když učitel mluvil o tom, co znamenaly fialové trojúhelníky na vězeňských uniformách, řekl: „Myslím, že tuhle nášivku nosili homosexuálové.“ Po hodině za ním Maud zašla a vysvětlila mu, že fialovými trojúhelníky nacisté označovali svědky Jehovovy. a Také mu nabídla, že si pro něj může na dané téma něco připravit. Učitel s tím souhlasil a poprosil Maud, aby to přednesla i studentům.

 Na jiné hodině jedna učitelka studentům ukazovala tabulku s různými symboly, které nosili vězni v koncentračních táborech. Bylo v ní správně uvedené, že fialové trojúhelníky označovaly svědky Jehovovy. Maud potom učitelce k tomuto tématu nabídla další informace. Učitelka je přijala a zařídila, aby je Maud mohla přednést i studentům.

 Maud si pro první skupinu studentů připravila 15minutovou prezentaci, ale když měla začít, učitel jí řekl, že může mluvit celou hodinu. Na začátek pustila dokument o tom, jak nacisté pronásledovali svědky Jehovovy. Když ve videu zaznělo, že nacisté odebrali z rodin svědků 800 dětí, Maud přehrávání zastavila a přečetla, co tři z těchto dětí zažily. Prezentaci uzavřela přečtením dopisu 19letého svědka Gerharda Steinachera z Rakouska. Napsal ho v roce 1940 na rozloučenou svým rodičům, jen několik hodin před tím, než byl nacisty popraven. b

 Maud podobnou prezentaci přednesla i ve druhé skupině. Díky tomu, že se Maud nebála ozvat, se teď oba učitelé vždycky zmíní o svědcích Jehovových, když v hodinách učí o obětech nacistických koncentračních táborů.