9. SRPNA 2016
ARMÉNIE
V Arménii absolvovali první svědkové Jehovovi civilní službu
Současná generace mladých svědků Jehovových v Arménii je první, která může vykonávat civilní službu. Svoji občanskou povinnost se snaží plnit co nejlépe. Předcházející generace svědků Jehovových byly za odmítání vojenské služby z důvodu svědomí posílány do vězení. V roce 2013 ale Arménská republika novelizovala příslušný zákon a zavedla civilní službu jako alternativu k vojenské službě. Doteď civilní službu nastoupilo přes 200 svědků Jehovových. Do konce června 2016 ji už absolvovalo 16 z nich.
Civilní služba přináší pozitivní výsledky
První mladí svědkové, kteří dokončili civilní službu, byli za odmítnutí vojenské služby původně posláni do vězení. Když ale vstoupil v platnost nový zákon, byli tito svědkové přeřazeni na civilní službu. Od ledna 2014 se někteří zapojili do zahradnických prací a čištění ulic, další začali pracovat jako pomocný personál v lékařských zařízeních nebo vykonávali jiné obecně prospěšné práce.
Tito mladí muži jsou vládě vděční za to, že jim umožnila dělat užitečnou práci, například upravovat okolí a starat se o lidi, kteří jsou odkázaní na pomoc druhých. Po skončení civilní služby jsou dál platnými členy společnosti, aniž by měli záznam v trestním rejstříku.
Davit Arakeljan, kterému je 22 let, během civilní služby pracoval jako ošetřovatel v pečovatelském domě. Řekl k tomu: „Civilní služba mi pomohla brát věci vážně a zodpovědně a taky jsem se naučil tvrdě pracovat. Jsem moc rád, že jsem mohl splnit svoji povinnost vůči státu a pomáhat při tom druhým. Vedení i personál pečovatelského domu, a dokonce i někteří rezidenti, nás za naši práci chválili.“ Michajil Manasjan, kterému je také 22 let, pracoval na ministerstvu pro mimořádné situace. Řekl: „Při civilní službě jsem získal nové dovednosti, které můžu uplatnit v zaměstnání. Svoji občanskou povinnost jsem navíc splnil bez toho, že bych šel proti svému svědomí.“
Podnítí příklad Arménie jiné země, aby zavedly civilní službu?
Nedávno Arménie podnikla další krok, když novelizovala ústavu a zahrnula do ní právo na odmítnutí vojenské služby z důvodu svědomí. V článku 41 (3) novelizované ústavy, která vstoupila v platnost v prosinci 2015, stojí: „Každý občan, kterému jeho náboženské vyznání nebo přesvědčení brání nastoupit vojenskou službu, má právo zvolit si civilní službu podle postupu předepsaného v zákoně.“ Benátská komise Rady Evropy tuto úpravu ocenila jako „mimořádný způsob, jakým [Arménie] uplatnila rozhodnutí v případu Bajatjan proti Arménii *, za což si zaslouží pochvalu“.
Zavedením civilní služby Arménie vyhověla mezinárodním normám. Ze země, která trestala odpírače vojenské služby, se stala zemí, která respektuje jejich právo na svobodu svědomí. Arménie se tak navíc může stát příkladem pro ty země, které odpírače vojenské služby z důvodu svědomí dosud stíhají. Její případ totiž ukazuje, že zavedení civilní služby může být prospěšné jak pro vládu, tak pro občany.
Tigran Harutjunjan vyjádřil pocity svědků Jehovových v Arménii takto: „Jsme velmi rádi, že se arménská vláda postarala o to, aby byla dodržována základní lidská práva, včetně práva na odmítnutí vojenské služby z důvodu svědomí. Mladí svědkové v Arménii teď můžou plnit svoje závazky vůči vládě způsobem, který respektuje jejich svědomí a je užitečný pro společnost.“
^ Rozsudek Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva v případu Bajatjan proti Arménii ([GC], č. 23459/03, ESLP 2011) byl přelomový. Bylo to totiž poprvé, co tento soud uznal, že odepření vojenské služby z důvodu svědomí patří k základním právům zaručeným článkem 9 (o svobodě myšlení, svědomí a náboženství) Evropské úmluvy o lidských právech.