15. ÚNORA 2018
ARMÉNIE
Jak Arménie uznala právo na odepření vojenské služby z důvodu svědomí
Nedávné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) rozšířilo práva mladých mužů, kteří z důvodu svědomí odmítají nastoupit vojenskou službu. Dne 12. října 2017 Evropský soud rozhodnutím v případu Adjan a ostatní proti Arménii stanovil precedent ohledně typu civilní služby, která by těmto mužům měla být nabídnuta.
Práva odpíračů vojenské služby z důvodu svědomí Evropský soud mnoho let neuznával, a proto byli mnozí z nich pronásledováni a vězněni. Postoj soudu se ale změnil. V roce 2011 totiž vydal rozsudek v případu Bajatjan proti Arménii, ve kterém uznal, že odepření vojenské služby z důvodu svědomí je základním právem. A nedávno v případu Adjan rozhodl, že odpírači vojenské služby mají právo na civilní službu, která je civilní v pravém slova smyslu a nemá trestní charakter.
Následuje stručný přehled o tom, jak příznivá rozhodnutí Evropského soudu v případech Bajatjan, Adjan a dalších způsobila velkou změnu v přístupu arménské vlády k odpíračům vojenské služby z důvodu svědomí.
Arménie se zavazuje přijmout civilní službu, ale nejedná podle toho
Žádná alternativa, jenom trest. Když se v roce 2001 Arménie připojila k Radě Evropy, zavázala se, že přijme zákon o civilní službě, který bude odpovídat evropským normám – to znamená, že civilní služba nebude pod vojenskou správou a nebude trvat déle než základní vojenská služba. Arménie také souhlasila s tím, že udělí milost všem odpíračům vojenské služby. * Když ale povolala ke službě v armádě Vahana Bajatjana, který je svědek Jehovův a odpírač vojenské služby, své závazky ještě nesplnila. V roce 2002 byl odsouzen a následně uvězněn, protože odmítl nastoupit vojenskou službu a Arménie ještě civilní službu nezavedla. V roce 2003 Vahan Bajatjan podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, ve které uvedl, že když ho Arménie poslala do vězení, porušila jeho právo na svobodu svědomí a vyznání.
Nevyhovující alternativa a následný trest. V roce 2004 Arménie přijala zákon o civilní službě a někteří mladí svědkové souhlasili s vykonáváním civilní služby namísto vojenské služby. Když ji nastoupili, zjistili, že spadá nikoli pod civilní správu, ale pod tu vojenskou. Proto oznámili, že v civilní službě nebudou pokračovat. Kvůli tomu byli zatčeni, trestně stíháni a někteří odsouzeni do vězení. V květnu 2006 odpírači vojenské služby Hajk Chačatrjan a 18 dalších svědků podali stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, ve které uvedli, že tímto nezákonným trestním stíháním byla porušena jejich práva. *
Roky bez jakéhokoli zlepšení. Arménie po několik let nepodnikla žádné kroky, aby zákon o civilní službě novelizovala. Svědkové stále odmítali nevyhovující civilní službu a Arménie je stále posílala do vězení. Mezi rokem 2004 (kdy byl zákon o civilní službě přijat) a rokem 2013 (kdy byl novelizován) bylo odsouzeno 317 svědků a odpykali si tresty v délce 24 až 36 měsíců.
Během té doby se postoj Evropského soudu pro lidská práva k této věci v podstatě nezměnil. V roce 2009 soud zvažoval stížnost Vahana Bajatjana, který argumentoval tím, že když odmítl z důvodu svědomí vykonávat vojenskou službu, vztahoval se na něj článek 9 Evropské úmluvy, který zaručuje právo na svobodu svědomí a vyznání. Evropský soud byl ale vázán tím, jak po desítky let v takových případech rozhodoval. Stále zastával názor, že v první řadě záleží na jednotlivé zemi, jestli právo na odepření vojenské služby uzná. Pokud to neudělá, článek 9 nemůže odpírači vojenské služby zaručit, že nebude trestně stíhán. Právní zástupci Vahana Bajatjana se domnívali, že toto rozhodnutí není v souladu se zavedenými mezinárodními normami ohledně odpírání vojenské služby, a proto požádali Velký senát Evropského soudu pro lidská práva o přezkoumání případu.
Průlom. Potom co Velký senát Evropského soudu pro lidská práva stížnost Vahana Bajatjana přezkoumal, vydal převratné rozhodnutí. Dne 7. července 2011 poprvé jasně prohlásil, že odepření vojenské služby z důvodu svědomí je právo chráněné článkem 9 Úmluvy. Zdůvodnil to tím, že Úmluva je „živý nástroj“ a že při jejím výkladu je zapotřebí vzít v úvahu vývoj práva, v jehož důsledku nastala „v dané otázce jak v Evropě, tak mimo ni téměř úplná shoda“. Rozhodnutí Velkého senátu nejen posílilo právo odpíračů vojenské služby v Evropě, ale také uložilo Arménii povinnost, aby odpíračům poskytla vyhovující alternativu k vojenské službě.
„Odepření vojenské služby, pokud je motivováno vážným a nepřekonatelným rozporem mezi povinností sloužit armádě a svědomím jednotlivce nebo jeho hlubokým a upřímným náboženským či jiným přesvědčením, představuje natolik silné, vážné, neochvějné a důležité přesvědčení, že si zaslouží být chráněno článkem 9.“ (Bajatjan proti Arménii [GC], č. 23459/03, § 110, ESLP 2011)
Arménie novelizuje zákon o civilní službě
Vyhovující alternativa stále chybí. V létě 2011 byli v Arménii odsouzeni a uvězněni čtyři svědkové Jehovovi, včetně Artura Adjana, protože odmítli vykonávat civilní službu, která byla pod dohledem armády. Společně podali stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, ve které uvedli, že Arménie porušuje jejich práva. Civilní služba, dostupná v Arménii od roku 2004, totiž nebyla v souladu s evropskými normami a byla neslučitelná s jejich svědomím.
Civilní služba dál spadá pod vojenskou správu. Evropský soud vydal 27. listopadu 2012 rozsudek v případu Chačatrjan a ostatní proti Arménii. V případu figurovalo 19 svědků, kteří přestali vykonávat civilní službu, protože spadala pod vojenskou, nikoli civilní správu. Evropský soud rozhodl, že trestní stíhání a věznění svědků bylo nezákonné. Ačkoli se v rozsudku uvádělo, že svědkové si stěžovali na to, že civilní služba spadá pod vojenskou správu, soud se k této věci víc nevyjádřil.
Vyhovující alternativa. V létě 2013 arménská vláda novelizovala zákon o civilní službě, k jehož vydání se zavázala v roce 2001. Do října 2013 byla většina svědků v Arménii propuštěna z vězení. Několik svědků, kterým měl trest brzy vypršet, se ale rozhodlo, že si jej odpykají celý. Od té doby je odpíračům vojenské služby z důvodu svědomí v Arménii nabízena vyhovující civilní služba.
Evropský soud pro lidská práva posiluje práva odpíračů
Dva rozsudky Evropského soudu v případech Bajatjan a Chačatrjan jasně ukazují, že odepření vojenské služby z důvodu svědomí je základní právo a arménská vláda ho musí uznávat. Evropský soud nicméně nevydal žádné rozhodnutí ohledně toho, že civilní služba nesmí být pod vojenskou správou.
Tato mezera byla vyplněna, když Evropský soud 12. října 2017 rozhodl v případu Adjan a ostatní proti Arménii. Soud uvedl, že právo na odepření vojenské služby z důvodu svědomí je chráněno Úmluvou, a proto musí Arménie odpíračům nabídnout přijatelnou formu civilní služby, která bude v souladu s evropskými normami – civilní služba nesmí být pod vojenskou správou a nesmí mít trestní charakter. Evropský soud také přiznal náhradu škody mužům, kteří byli potrestáni za odmítnutí nevyhovující civilní služby.
„Soud má za to, že právo na odmítnutí vojenské služby, chráněné článkem 9 Úmluvy, by bylo pouze iluzí, pokud by stát zavedl civilní službu, a přitom nezajistil – ať právně, či v praxi – aby byla civilní v pravém slova smyslu a neměla zastrašující nebo trestní charakter.“ (Adjan a ostatní proti Arménii, č. 75604/11, § 67, ESLP 2017)
Otázka civilní služby je vyřešena
K lednu 2018 dokončilo civilní službu v Arménii 161 svědků a 105 ji v současnosti vykonává. Svědkové i úřady, které na civilní službu dohlíží, mají radost z toho, jak funguje. Je prospěšná pro společnost a přijatelná pro ty, kdo chtějí splnit svou občanskou povinnost jinak než službou v armádě. Díky vyhovující civilní službě se v Arménii také vyřešil problém s porušováním lidských práv.
André Carbonneau, jeden z právních zástupců svědků Jehovových v Arménii, ocenil, jak se vláda s touto záležitostí vypořádala. Řekl: „Když se podíváme na těch několik rozhodnutí Evropského soudu v neprospěch Arménie, zaznamenáváme od případu Bajatjan v roce 2011 určitý pokrok. Rozsudky v případech Chačatrjan a Adjan připravily cestu pro to, aby bylo chráněno právo na civilní službu, která není pod vojenskou správou. Doufáme, že země bez vyhovujícího programu civilní služby si povšimnou, jak Arménie úspěšně zavedla civilní službu, která je pro odpírače vojenské služby přijatelná a zároveň prospěšná pro společnost.“
|
Bez civilní služby |
Civilní služba má charakter trestu |
Právo na civilní službu existuje, ale není možné ho využít |
---|---|---|---|
Ázerbájdžán |
|
|
X |
Bělorusko |
|
X |
|
Eritrea |
X |
|
|
Jižní Korea |
X |
|
|
Litva |
X * |
|
|
Singapur |
X |
|
|
Tádžikistán |
|
|
X |
Turecko |
X |
|
|
Turkmenistán |
X |
|
|
Časová osa
12. října 2017
Evropský soud vydává rozsudek v případu Adjan a ostatní proti Arménii
leden 2014
První svědkové přihlášení do nového programu civilní služby nastupují do práce
12. listopadu 2013
Žádný svědek Jehovův není ve vězení za to, že odepřel vojenskou službu z důvodu svědomí, a to poprvé po víc než 20 letech
8. června 2013
Arménie novelizuje zákon o civilní službě, který nabývá platnosti v říjnu 2013
27. listopadu 2012
Evropský soud vydává rozsudek v případu Chačatrjan a ostatní proti Arménii
10. ledna 2012
Evropský soud navazuje na případ Bajatjan a v případech Bucharatjan proti Arménii a Caturjan proti Arménii shledává, že Arménie porušila článek 9, když svědky uvěznila
7. července 2011
Velký senát Evropského soudu pro lidská práva shledává, že bylo porušeno právo na svobodu svědomí (článek 9 Evropské úmluvy) a v případu Bajatjan proti Arménii se zastává práv odpíračů vojenské služby z důvodu svědomí, když rozhoduje v poměru hlasů 16 : 1
27. října 2009
Evropský soud vydává rozsudek v případu Bajatjan proti Arménii a prohlašuje, že článek 9 Evropské úmluvy se nevztahuje na odepření vojenské služby z důvodu svědomí. Případ je postoupen Velkému senátu Evropského soudu pro lidská práva
2004
Arménie schvaluje zákon o civilní službě, která je pod vojenskou správou
2001
Arménie se zavazuje přijmout zákon o civilní službě
^ Ve stanovisku č. 221 (2000) Parlamentního shromáždění Rady Evropy bylo doporučeno, aby Arménie byla přijata do Rady Evropy za podmínky, že se „zaváže splnit následující požadavky: ... do tří let od přijetí schválí zákon o civilní službě, který bude v souladu s evropskými normami, mezitím propustí odpírače vojenské služby, kteří jsou ve vězení nebo slouží v trestních praporech, a po přijetí zákona o civilní službě jim umožní, aby si vybrali, zda budou sloužit v nebojových složkách armády nebo vykonávat civilní službu.“
^ Trestní stíhání a uvěznění 19 svědků bylo nezákonné, protože v roce 2005, kdy byli odsouzeni, neexistoval v Arménii zákon, který by opuštění civilní služby klasifikoval jako trestný čin.
^ Litevská „náhradní služba národní obrany“ je pod vojenskou správou.