Přejít k článku

26. KVĚTNA 2014
ÁZERBÁJDŽÁN

Svědkové Jehovovi v Ázerbájdžánu se obracejí na Evropský soud pro lidská práva

Svědkové Jehovovi v Ázerbájdžánu se obracejí na Evropský soud pro lidská práva

Byla neděle dopoledne. V jednom sále v ázerbájdžánském městě Baku se sešlo asi 200 mužů, žen a dětí a naslouchali biblické přednášce.

Náhle do sálu vtrhla policie společně s dalšími veřejnými činiteli a televizním štábem. Policisté nejen přerušili náboženské setkání svědků Jehovových, ale několik mužů také zbili, bez povolení prohledali prostory, slovně napadali přítomné a zabavili peníze, počítače a biblickou literaturu, kterou sbor vlastnil. Řadu svědků policisté odvedli na stanici a propustili je až po mnoha hodinách. Šest cizinců, kteří v Ázerbájdžánu působili jako náboženští služebníci, bylo několik dní zadržováno a potom vyhoštěno. V televizní reportáži, která zásah zachycovala, byli svědkové očerňováni.

Právě kvůli těmto událostem, k nimž došlo 24. prosince 2006, svědkové Jehovovi podali proti Ázerbájdžánu první stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP). Od té doby podali svědkové k tomuto soudu dalších 18 stížností, které se týkaly porušování svobody vyznání.

PŘEDMĚT STÍŽNOSTI

CELKEM

Policejní razie

5

Obnova registrace

1

Právo projevovat náboženské přesvědčení

2

Cenzura

5

Deportace

3

Odpírání vojenské služby z důvodu svědomí

3

Celkem

19

Stížnosti proti Ázerbájdžánu podané k ESLP  stav k 31. lednu 2014 

Následující příklady poukazují na některé problémy, kterým jsou svědkové Jehovovi v Ázerbájdžánu vystaveni a které jsou předmětem jejich stížností k ESLP.

  • Zamítnutí obnovy registrace

    Náboženská společnost svědkové Jehovovi byla poprvé registrována v Baku 22. prosince 1999 a znovu registrována 7. února 2002, a to Státním výborem pro dohled nad náboženskými společnostmi. Roku 2009 ázerbájdžánská vláda novelizovala zákon o svobodě náboženského vyznání a všechny náboženské skupiny vyzvala, aby požádaly o obnovu registrace. Náboženská společnost svědkové Jehovovi tomuto požadavku vyhověla, ale Státní výbor tuto žádost kvůli údajným technickým nedostatkům zamítl. Přestože registraci z roku 2002 vláda nezrušila, odmítla svědkům udělit novou registraci podle ustanovení novelizovaného zákona.

  • Útoky a šikana ze strany policie

    Svědkové Jehovovi pořádají každý týden v domácnostech svá náboženská setkání. Několikrát se stalo, že policisté do domácností svědků násilím vnikli a bez příslušného povolení tato setkání přerušili. S přítomnými jednali pohrdavě, několik hodin je zadržovali na policejní stanici a zabavili jim osobní náboženské publikace, které svědkové při uctívání používají. Někteří svědkové také dostali vysoké pokuty. V roce 2011 bylo šest svědků ve městě Ganja odsouzeno a byla jim vyměřena celková pokuta v přepočtu přibližně 240 000 korun za to, že se zúčastnili náboženského setkání, které vláda nepovolila. Policejní razie proběhly naposledy 11. ledna a 2. března 2014.

  • Cenzura

    Ázerbájdžán je jediným členským státem Rady Evropy, * který má systém povinné cenzury náboženské literatury. Ten je přitom v rozporu s jeho vlastní ústavou. * Na základě cenzury je omezen nebo úplně zakázán dovoz některých biblických publikací svědků, které pocházejí z jiných členských států Rady Evropy. K zakázaným publikacím patří celá řada vydání Strážné věže, což je náboženský časopis, který svědkové Jehovovi vydávají dvakrát měsíčně. * Svědkové se proti těmto cenzorským zásahům ze strany Státního výboru pro dohled nad náboženskými společnostmi snažili bránit soudně, ale ázerbájdžánské soudy jejich námitky zamítly.

Jednání ázerbájdžánské vlády pod drobnohledem mezinárodních organizací

Ázerbájdžánský náboženský zákon a to, jak vláda jedná s náboženskými skupinami, je předmětem zkoumání a kritiky ze strany řady mezinárodních organizací, jež se zaměřují na prosazování lidských práv.

  • Ve výroční zprávě Americké komise pro náboženskou svobodu ve světě bylo roku 2013 uvedeno: „Přestože se ázerská vláda hlásí k toleranci, situace v oblasti náboženské svobody se zhoršuje, a to zejména od roku 2009, kdy byl schválen restriktivní náboženský zákon.“

  • Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti ve své zprávě vyjádřila velké znepokojení nad omezeními, která mají vliv na náboženské skupiny. V souvislosti s ázerbájdžánským náboženským zákonem bylo v této zprávě napsáno: „Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti důrazně doporučuje, aby ázerbájdžánská vláda uvedla svou legislativu ... do souladu s ustanoveními Evropské úmluvy o lidských právech.

  • Benátská komise Rady Evropy uveřejnila podrobný návrh změn, které by měly být provedeny v ázerbájdžánském zákoně o svobodě náboženského vyznání. Komise uvedla: „Zdá se, že tento zákon obsahuje několik poměrně restriktivních ustanovení, která jsou v rozporu s mezinárodními normami. ... Měla by být přeformulována ustanovení, jež se týkají zásadních otázek, jako je rozsah zákona, to, na koho se právo na svobodu vyznání a svědomí vztahuje, registrace, autonomie a právní likvidace náboženských skupin, odpírání vojenské služby z důvodu svědomí, problematika proselytismu či vydávání a rozšiřování náboženských publikací.“

Váží si své svobody

Svědkové Jehovovi po celém světě si velmi váží základních lidských práv, tedy svobody projevu, shromažďovacího a sdružovacího práva i svobody svědomí a vyznání. Jsou vděční vládám, které jim tato práva přiznávají. Skupina 2 500 svědků a jejich sympatizantů v Ázerbájdžánu doufá, že získají stejná práva, jaká mají i další náboženské skupiny v jejich zemi.

^ Ázerbájdžán je členským státem Rady Evropy od 25. ledna 2001.

^ Článek 48 zaručuje svobodu vyznání a článek 50 zakazuje cenzuru médií.

^ Každý měsíc vydávají svědkové Jehovovi Strážnou věž pro veřejnost, ve které vysvětlují, co říká Bible. Ve svých sborech používají studijní vydání, které probírají při každotýdenních setkáních. Strážná věž vychází v měsíčním nákladu téměř 60 000 000 výtisků, a to ve víc než 200 jazycích. Jedná se tedy o nejrozšířenější časopis na světě.