19. ÚNORA 2024
BOTSWANA
Padesát let náboženské svobody v Botswaně
V úterý 20. února 2024 uběhlo přesně 50 let od chvíle, kdy Botswana uznala činnost svědků Jehovových jako legální. Do roku 1974 tam byla činnost našich bratrů omezená, a v některých obdobích dokonce zakázaná.
Bratři a sestry se fotí na krajském sjezdu ve městě Mahalapye v Botswaně v roce 1965
Dobrá zpráva o Království se do Botswany, tehdy známé jako Bečuánsko, dostala v roce 1929. Kvůli politické hysterii spojené s druhou světovou válkou ale místní vláda naši činnost i šíření našich publikací v roce 1941 omezila. Trvalo to až do roku 1959, kdy svědkové Jehovovi zase mohli začít uctívat Boha v relativně klidných podmínkách.
V roce 1972 začal v Botswaně platit nový zákon, podle kterého se musely všechny organizace nechat oficiálně zaregistrovat. Ale když se o to bratři pokusili, jejich žádost byla zamítnuta a dostali jenom 20 dní na to, aby ukončili všechny náboženské aktivity. Vláda svědky Jehovovy v Botswaně zakázala! Každému, kdo se účastnil služby nebo shromáždění, hrozilo až sedm let ve vězení. Naši bratři se ale dál potají scházeli. Někdy se shromáždění konala třeba na odlehlých místech v buši. Bratr Tommy Maruping na tuhle dobu vzpomíná: „I když byla naše činnost zakázaná, byli jsme víc než kdy dřív odhodlaní dál kázat a scházet se spolu. Spoléhali jsme na Jehovu, že nás neopustí, a on byl opravdu vždycky s námi.“
Regionální sjezd „Buďte trpěliví“ v Gaborone v Botswaně v roce 2023
Vláda svoje rozhodnutí změnila 20. února 1974. Svědkové Jehovovi už se mohli nechat oficiálně zaregistrovat jako náboženská organizace. Dnes je v Botswaně 42 sborů, ve kterých je skoro 2 400 zvěstovatelů. Shromáždění se konají v angličtině, v botswanském znakovém jazyce, v čvanštině, v jazyce kalanga (Botswana) a v šonštině. Bratr Hugh Cormican, který začal v Botswaně sloužit jako misionář krátce po zrušení zákazu, poznamenal: „Našim bratrům a sestrám se pořád duchovně skvěle daří. Díky tomu, že se můžeme veřejně scházet na shromážděních a sjezdech, cítíme, že jsme jednotní a že jsme součástí Jehovova lidu.“
Naši bratři a sestry v Botswaně tohle těžké období zvládli. Ujišťuje nás to, že Jehova se vždycky postará o svoje služebníky, kteří se ze všech sil snaží „[dodržovat] jeho přikázání“. (1. Jana 5:3)