Bratr Giandomenico Gullà pracuje jako lékař na pohotovosti v nemocnici ve městě Erba v italské provincii Como. Kvůli pandemii nemoci COVID-19 zažil mnoho náročných situací. To, čemu věří, mu ale pomáhá udržet si vnitřní klid a díky tomu má sílu utěšovat druhé. (2. Korinťanům 1:4) Je to vidět z některých zážitků, o kterých se zmínil v interview vedeném bratry z oddělení pro styk s veřejností v italské pobočce.

Následuje stručnější verze interview, která byla drobně upravena kvůli srozumitelnosti.

Řekl bys nám, s čím se během pandemie setkáváš?

Giandomenico Gullà: V nemocnici, kde pracuju, se všechno stalo tak náhle, jako když se přiřítí tsunami. Od přízemí po poslední patro se celá nemocnice reorganizovala, aby se vytvořila oddělení pouze pro pacienty s COVID-19. Takto nemocní lidé jsou úplně izolovaní a nemůže k nim ani nejbližší rodina, příbuzní a přátelé. Takže jsem to já, kdo členům rodiny volá a říká jim, jak se jejich blízký má. Jednou, uprostřed noci, jsem musel dát vědět jednomu muži, že mu umírá maminka. Na mobilním telefonu jsem spustil videohovor a díky tomu mohl ten muž svoji maminku naposledy vidět, i když už byla v kómatu. Bylo to velmi smutné.

Jak ti pomáhá to, co víš z Bible?

GG: Všímám si, že někteří kolegové jsou bezradní a zdeptaní. Ale to, že si studuju Bibli, mi pomáhá udržet si vyrovnanost a nenechat se tím převálcovat. Je mi teď víc než dřív jasné, že Jehova nás na takové těžké chvíle připravuje. Když vím, že tahle pandemie je součástí splňování biblického proroctví, pomáhá mi to celou situaci vidět z nadhledu. Hodně to posílilo moji víru.

Jak ti útěcha od Jehovy pomáhá, abys utěšoval druhé?

GG: Opravdu mocně cítím, jak mi Jehova pomáhá svým duchem, a to nejenom v rodině a v práci, ale taky když se snažím podporovat bratry, kteří jsou kvůli pandemii ve velmi náročné situaci.

Můžeš nám říct, jak ti Jehova pomáhá utěšovat svou rodinu?

GG: I když mám teď v nemocnici delší směny, snažím se, abychom s rodinou uctívali Jehovu úplně stejně jako dřív. Zjišťuju, že mojí manželce to dodává sílu a odvahu. Hodně nás to sbližuje. Při rodinném uctívání taky můžu ukonejšit naši dcerku Ginevru, které jsou skoro tři roky. Cítí, že se něco děje, a je na ní vidět, že má strach. Říká třeba: „Tati, nechci, abys šel do práce, je tam koronavirus“ nebo „Bojím se, že se tatínek už nevrátí.“ Abychom ji uklidnili, pouštíme si písničky z JW Broadcasting. Pak má zas úsměv od ucha k uchu.

Uvedl bys nám příklad, jak se ti podařilo poskytnout útěchu někomu ze svých kolegů?

GG: Kolega, který pracuje na stejném oddělení, začal nedávno studovat Bibli. Seznámil jsem se s ním před několika lety v jedné nemocnici, kde jsem tehdy pracoval, a mluvili jsme spolu o Bibli. Začal studovat krátce před tím, než vypukla pandemie, a rozhodl se, že bude pokračovat. Teď studujeme přes videokonferenci, někdy i dvakrát týdně. Moc mě potěšilo, když mi řekl: „Studium Bible mi pomáhá dát si život do pořádku. Cítím vnitřní klid. Získávám odpovědi na otázky ohledně lidské existence a současné situace. Víra, kterou si postupně buduju, mi dává stabilitu a naději do budoucna.“

A jak poskytuješ útěchu bratrům a sestrám ve sboru?

GG: Bohužel jedna sestra [Daniela Sgrevová] v našem sboru měla pozitivní test na COVID-19 a musela být převezena do nemocnice. Zavolal jsem dvěma bratrům, kteří mají sanitku, a zajistil jí odvoz. Bratři jeli přes 50 kilometrů, aby ji vyzvedli. Byla moc šťastná, když k ní přijeli. Celá ta situace byla velmi náročná, a tak se jí hodně ulevilo, když jsem ji na pohotovosti přivítal. Přestože jsme všichni tři patřili ke zdravotnickému personálu, tak byla vlastně obklopená svými bratry, ke kterým měla velmi blízko. Když přemýšlela nad veškerou tou láskou a podporou, kterými ji bratři zahrnovali, dodávalo jí to sílu. Vděčně řekla: „Vím, že nám Jehova rozumí, ale tentokrát udělal daleko víc, než bych vůbec čekala!“

Každým dnem se víc a víc spoléhám na Jehovu a jeho sílu. Když jedu autem do práce a z práce, poslouchám písničky z JW Broadcasting – duchovně a emocionálně mě dobíjejí. Jsem Jehovovi vděčný za všechnu pomoc, a jak je to v písni Jehova je vždy se mnou, pořád si opakuju: „Vždyť dál mi pomáhá. Dlaň mou svírá, slzy mé sbírá. Svou lásku Bůh mi dá.“