Itálie dnes stejně jako mnoho dalších zemí uznává právo svých občanů odepřít vojenskou službu z důvodu svědomí. Tak tomu ale nebylo vždycky. Itálie začala toto základní lidské právo respektovat z velké části díky obětem, které pro to přinesli svědkové Jehovovi.

Vojenská služba byla v Itálii povinná ještě několik desetiletí po konci druhé světové války. Těsně po válce, v roce 1946, žilo v celé zemi pouhých 120 svědků. Čím víc lidí se ale rozhodlo zasvětit svůj život Jehovovi, tím víc tu bylo mladých mužů, kteří z důvodu svědomí odmítali nastoupit vojenskou službu. Své rozhodnutí zakládali na zásadách z Bible, podle kterých je křesťan politicky neutrální, odmítá násilí a miluje své bližní.

Italská pobočka udělala v nedávné době průzkum a zjistila, že nejméně 14 180 bratrů, kteří byli posláni do vězení za odepření vojenské služby, stále žije. Tito bratři byli odsouzeni dohromady k 9 732 letům vězení, které si odpykali převážně mezi roky 1965 až 1998.

Turínský historik antimilitarismu Sergio Albesano uvedl, že svědkové Jehovovi tvořili „naprostou většinu mladých lidí, kteří byli uvězněni kvůli odepření vojenské služby“. Také řekl, že díky jejich nezlomnému přesvědčení „byla na tento problém upozorněna i široká veřejnost“.

Bývalý italský premiér Giulio Andreotti, který v 60. letech působil jako ministr obrany, se rozhodl, že se s některými z uvězněných svědků setká. Chtěl pochopit, proč vlastně vojenskou službu odmítají. Později napsal: „Jejich pevná víra a rozhodnutí zůstat politicky neutrální na mě udělaly dojem. Pro to, že se nechtěli přidat k armádě a byli ochotní vydržet kvůli tomu dlouhé roky ve vězení, měli své důvody.“

První zákon, který italským občanům dovoloval odepřít vojenskou službu, byl schválen v roce 1972. Tento zákon už sice umožňoval vykonávat náhradní civilní službu, ta ale probíhala pod dohledem armády. Pro naše bratry proto byla stále nepřijatelná.

Konečně 8. července 1998 odsouhlasila italská vláda zákon, který umožňoval vykonávat náhradní civilní službu nezávislou na armádě. Taková civilní služba už byla pro svědky Jehovovy přijatelná. V srpnu 2004 pak v Itálii schválili zákon, který povinnou vojenskou službu zrušil úplně. Tento zákon platí od ledna 2005.

Jedním z mnoha odborníků, kteří připisují svědkům Jehovovým zásluhy za tyto změny v italském právu, je Sergio Lariccia, právník a emeritní profesor práv na univerzitě La Sapienza v Římě. Řekl: „V době, kdy vojenští kaplani tvrdili, že odmítnout narukovat je urážkou vlasti, že to nemá nic společného s Kristovým příkazem milovat své bližní a že něco takového udělá jenom zbabělec, pevný postoj mnoha svědků Jehovových přispěl ke změně zákonů i uvažování lidí v Itálii.“

Pevný postoj našich bratrů neovlivnil pouze italské zákony, ale i několik vězeňských dozorců. Když pozorovali chování vězňů z řad svědků, rozhodli se také stát svědky Jehovovými. Jeden z nich, Giuseppe Serra, vypráví: „Když jsem viděl, jak se ti mladí svědkové chovají, řekl jsem si, že ... začnu studovat Bibli.“ Pokřtít se dal v roce 1972. (Viz rámeček dole.)

Odvaha, jakou projevovaly celé generace našich bratrů a jejich rodin v Itálii a také mnoho dalších svědků z celého světa, kteří poslouchají příkaz neučit se bojovat, nám dělá opravdu radost. (Izajáš 2:4)