Správní soud v Soulu 1. května 2017 rozhodl, že kroky Vojenského úřadu pro správu branné povinnosti můžou odpíračům vojenské služby z důvodu svědomí způsobit nenávratnou škodu. Úřad je zostuzuje, protože je veřejně označuje za ty, kdo se vyhýbají vojenské službě. Soud rozhodl, že vojenský úřad musí na svých oficiálních stránkách pozastavit uveřejňování osobních údajů odpíračů a má čekat, jak dopadne správní žaloba podaná proti vojenskému úřadu. Ten nařízení vyhověl.

Na začátku roku 2015 komisaři vojenského úřadu oznámili odpíračům, že uveřejní jejich osobní údaje v seznamu lidí, kteří se vyhýbají vojenské službě. Vojenský úřad o odpíračích věděl, protože tam všichni napsali před tím, než měli narukovat, a informovali úřad, že z důvodu svědomí vojenskou službu nenastoupí, ale že jsou ochotní vykonávat civilní službu. Přesto vojenský úřad 20. prosince 2016 na svých stránkách zveřejnil jejich jména, věk, adresy a další informace.

Kjong-čchan Pak, odpírač, který je svědek Jehovův, byl v šoku, když na internetu našel svoje jméno v seznamu 237 lidí, kteří se vyhýbají vojenské službě. Řekl: „Na základě svého svědomí jsem se upřímně rozhodl, že nenastoupím vojenskou službu, a počítám s tím, že někdo bude můj postoj kritizovat. Zaskočilo mě ale, že vláda mě vnímá jako člověka, který se chce vojenské službě vyhnout. Vojenský úřad určitě zná svědky a jejich pohnutky dost dobře na to, aby věděl, že neodmítáme vojenskou službu, protože bychom se chtěli sobecky vyhnout občanské povinnosti.“ Dodal: „Když jsem na tom veřejném seznamu viděl svoje jméno a adresu, musím přiznat, že jsem se začal bát, že ke mně domů někdo přijde a bude mi chtít něco udělat.“

Sto čtyřicet svědků, kteří jsou v seznamu uvedení, podalo žádost, aby úřad přestal zveřejňovat jejich osobní údaje. Argumentovali, že zákon o vojenské službě definuje člověka, který se vyhýbá vojenské službě, jako někoho, kdo nereaguje na povolávací rozkaz, a přitom k tomu „nemá opodstatněný důvod“. Uvedli, že jejich cílem není svévolně se vyhnout vojenské službě a že opodstatněné důvody mají. Zákony Jižní Koreje a mezinárodní dohody, které podepsala, totiž vyžadují, aby stát uznával právo na odmítnutí vojenské služby z důvodu svědomí. To, jestli Jižní Korea zmíněné právo začne uznávat, momentálně řeší ústavní soud.

Svědkové argumentovali i tím, že silný nátlak společnosti jim sice způsobuje stres a staví je do negativního světla, ale postoj svědků Jehovových k odmítání vojenské služby se nezměnil. Tento nátlak přestálo v Jižní Koreji přes 19 000 svědků Jehovových a za posledních 60 let strávili celkem 36 000 let ve vězení. Muži, jejichž osobní informace úřad zveřejnil, to vidí jako další formu trestu. Veřejné označení za ty, kdo se vyhýbají vojenské službě, je podle jejich názoru poškozuje stejně jako záznam v trestním rejstříku, který mají kvůli tomu, že se řídí svým svědomím.

Svědkové Jehovovi v Jižní Koreji jsou rádi, že soud uznal, že může jít o porušení lidských práv, a doufají, že to bude mít pozitivní vliv na blížící se projednávání správní žaloby. Také připravují žádost na jihokorejskou Národní komisi pro lidská práva, aby soudu poskytla svoje oficiální stanovisko k problému. Případ by se měl projednávat 28. června 2017.