Čím dál víc soudců v Jižní Koreji přestává rutinně posílat do vězení svědky Jehovovy, kteří z důvodu svědomí odmítají vojenskou službu. Naopak hledají způsoby, jak těmto mužům vyjít vstříc. Někteří soudci berou v úvahu jejich pohnutky, tedy že jim svědomí ovlivněné biblickými zásadami nedovoluje ubližovat druhým. * Z toho důvodu některé soudy rozhodly, že se tito mladí muži vojenské službě nevyhýbají, pouze využívají základní právo na svobodu svědomí. Od května 2015 soudy první instance vydaly ve prospěch svědků Jehovových 66 příznivých rozsudků. To je výrazný nárůst oproti předchozím desetiletím, kdy padly pouze 4 takové rozsudky.

Nejpřekvapivější bylo, když odvolací soud v Pusanu 1. února 2018 jedno z příznivých rozhodnutí nižšího soudu potvrdil, přestože tak ignoroval postoj Nejvyššího soudu a ústavního soudu k této otázce. Rozsudek odvolacího soudu byl zvlášť významný ze dvou důvodů. Jednak proto, že oblast Pusan je konzervativní, a jednak proto, že předsedající soudce v tomto případu, Džong-tu Čchö, už dřív shledal jednoho odpírače vojenské služby vinným.

Tříčlenný panel soudců se soustředil především na skutečnost, že ústava Jižní Koreu zavazuje držet se mezinárodních smluv, které stát ratifikoval – v tomto případě Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, který uznává právo odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí. Soud uvedl, že „praxe trestat odpírače z důvodu svědomí uvězněním je v rozporu s článkem 18 Paktu, a proto ... lze usoudit, že svědomí člověka je ‚oprávněným důvodem‘“ pro odmítnutí vojenské služby. O rozhodnutí informovalo mnoho médií a hodně pozorovatelů věří, že pozitivně ovlivní právnickou obec.

V minulosti soudci posílali kvůli vojenské službě do vězení průměrně 500 až 600 mladých mužů ročně. Teď ale hodně soudců případy odpíračů odkládá. Nerozhodnutých případů je nyní přes 700 a jejich počet stále roste, protože soudci čekají, jaké rozhodnutí v této otázce vynese ústavní soud. K 31. prosinci 2017 bylo ve vězení jenom 267 svědků, což je nejmenší počet za posledních deset let.

Ústavní soud rozhodne, jestli soudci mají na odpírače uplatňovat část zákona o vojenské službě, která označuje vyhýbání se službě v armádě za trestný čin, nebo jestli ústavní právo na svobodu svědomí odpírače chrání, jak to říkají mezinárodní normy. Mnozí obyvatelé Jižní Koreje doufají, že ústavní soud najde řešení, které bude pro mladé muže důstojné a umožní jim vykonávat civilní službu prospěšnou pro společnost.

Pokud soud rozhodne ve prospěch odpíračů, Jižní Korea se tak zařídí podle rozhodnutí vydaných Výborem OSN pro lidská práva, která se týkají stovek jednotlivých případů. Výbor v nich Jižní Koreu opakovaně vyzval, aby odpírače přestala věznit a respektovala jejich základní právo na svobodu svědomí.