27. LISTOPADU 2015
JIŽNÍ KOREA
Stovky svědků Jehovových z Koreje podávají stížnost k pracovní skupině OSN pro svévolné zadržování
V červenci a srpnu 2015 podalo přes 600 mladých mužů, kteří jsou ve vězení v Jižní Koreji, stížnost k pracovní skupině OSN pro svévolné zadržování. Všichni tito muži byli souzeni za to, že z důvodu náboženského přesvědčení odmítají vojenskou službu, shledáni vinnými a posláni na 18 měsíců do vězení.
Právní základ pro stížnosti
Dne 15. října 2014 Výbor OSN pro lidská práva rozhodl, že když Jižní Korea posílá do vězení muže, kteří z důvodu svědomí odmítají vojenskou službu, dopouští se svévolného zadržování. Právě na základě tohoto rozhodnutí podali uvěznění muži stížnost k pracovní skupině OSN.
Úkolem pracovní skupiny OSN pro svévolné zadržování je „vyšetřovat případy, kdy byl někdo uvězněn svévolně nebo jiným způsobem, který není v souladu s . . . mezinárodními právními nástroji přijímanými zúčastněnými státy“.
Tu-čin Oh, který je právně zastupuje, vysvětluje, proč je věznění odpíračů vojenské služby svévolné:
„Je mezinárodním standardem, že vláda poskytuje přijatelnou alternativu občanům, kteří kvůli svému svědomí nechtějí vykonávat vojenskou službu. Právo ji odmítnout je totiž nezbytnou součástí práva na svobodu svědomí a vyznání. Vláda Jižní Koreje ale dál ignoruje výzvy mezinárodního společenství, aby zavedla civilní službu.
Tvrdohlavě odmítá vyřešit problém, který existuje už 60 let a ovlivnil životy víc než 18 000 mužů a jejich rodin. Nestranný pozorovatel by rozhodně došel k závěru, že takové jednání je ‚svévolné‘. Korejská vláda nedokázala poskytnout žádné ‚účinné řešení‘, jak to po ní v pěti různých rozhodnutích požadoval Výbor OSN pro lidská práva. Je očividně nespravedlivé a nesmyslné věznit jako zločince muže, kteří jsou pevně rozhodnutí nikomu neubližovat.“
O co pracovní skupinu OSN žádají
Svědkové Jehovovi z Jižní Koreje, kteří podali stížnost k pracovní skupině OSN, ji žádají, aby
„uznala, že jejich věznění kvůli odmítnutí vojenské služby z důvodu svědomí je svévolným zadržováním“.
„nařídila Korejské republice, aby je okamžitě propustila z vězení a vymazala jejich záznam z trestního rejstříku“.
Uvězněn za svou víru
Jeden z uvězněných svědků, kteří podali stížnost, je Džun-hjok An. Stejně jako ostatní ani on se nepovažuje za zločince. Maminka ho už od dětství vedla k tomu, aby chápal biblické zásady a řídil se jimi. Už jako dospívající se rozhodl, že na vojnu nepůjde, protože to není v souladu s jeho náboženským přesvědčením a nedovoluje mu to svědomí. * Důkladně si to promyslel, protože věděl, jak to v Jižní Koreji funguje a co ho v takovém případě čeká. Prohlásil:
„Nemyslím si, že bych měl být ve vězení za to, že se držím svého náboženského přesvědčení. Kdyby vláda umožnila civilní službu, rád bych ji vykonával. Když se upřímně rozhodnu, že nikomu nechci ubližovat, určitě si za to nezasloužím soudní stíhání ani trest.“
Jak na rostoucí tlak Jižní Korea zareaguje?
Pracovní skupina OSN předá celkem 631 stížností jihokorejské vládě, která se k nim bude moct vyjádřit. Až vláda pošle odpověď, pracovní skupina OSN z toho vyvodí závěry a předloží svá doporučení Radě OSN pro lidská práva. Pokud bude Rada souhlasit s tím, že věznění odpíračů vojenské služby z důvodu svědomí je svévolným zadržováním, Jižní Korea bude pod palbou kritiky, protože jako člen mezinárodního společenství zanedbává své závazky týkající se lidských práv. Tu-čin Oh dál říká:
„Jižní Korea zatím nereaguje na výzvy různých zemí a institucí, aby schválila zákon, který by odpíračům vojenské služby z důvodu svědomí poskytl přijatelnou alternativu. Současně roste tlak ze strany místních soudů. V posledních měsících soudci dvou okresních soudů označili šest odpíračů za nevinné. Od roku 2012 místní soudci postoupili sedm případů ústavnímu soudu a ten v červenci 2015 ve veřejném slyšení vyslechl argumenty.“
V rozporu s mezinárodním právem jihokorejská vláda v současné době odsoudí a uvězní 40 až 50 svědků Jehovových každý měsíc. Džun-hjok An a ostatní svědkové z Koreje uvěznění za odmítnutí vojenské služby napjatě očekávají, jaké rozhodnutí vynese ústavní soud a Rada OSN pro lidská práva.