Přejít k článku

5. LISTOPADU 2014
KYRGYZSTÁN

Nejvyšší soud Kyrgyzstánu se zastal náboženské svobody svědků Jehovových

Nejvyšší soud Kyrgyzstánu se zastal náboženské svobody svědků Jehovových

Čtvrtek 4. září 2014 byl významným dnem pro svědky Jehovovy a náboženskou svobodu v Kyrgyzstánu. Ústavní komora Nejvyššího soudu v Kyrgyzstánu prohlásila některé části zákona o náboženství z roku 2008 * za protiústavní. V jejím rozhodnutí stálo, že svědkové Jehovovi mají právo vykonávat svobodně svou náboženskou činnost i v jižních oblastech Kyrgyzstánu, kde jim bylo v uplynulých čtyřech letech opakovaně upíráno zákonné uznání.

Svědkové Jehovovi byli v Kyrgyzstánu zákonně uznáni v roce 1998 a v celé zemi zažívali určitou míru náboženské svobody. Když ale vstoupil v platnost zákon o náboženství z roku 2008, policie začala v jižních oblastech Kyrgyzstánu provádět razie při náboženských setkáních svědků Jehovových. Zdůvodňovala to tím, že činnost svědků je v těchto oblastech „nezákonná“, protože tam nemají místní registraci. Ve stejnou dobu začal Státní výbor pro náboženské záležitosti nesprávně uplatňovat omezující nařízení zmíněného zákona k tomu, aby svědkům znemožnil v těchto oblastech registraci získat. Rozhodnutí Ústavní komory Nejvyššího soudu ze 4. září učinilo této nespravedlnosti přítrž.

Významné právní vítězství

Zákon o náboženství z roku 2008 v článku 8, bodu 2 zakazuje činnost náboženských organizací, které nemají registraci. Státní výbor pro náboženské záležitosti využil tento zákon k tomu, aby zakázal náboženské aktivity svědků Jehovových v desítkách kyrgyzských měst, kde svědkové nezískali místní registraci. Ten samý zákon v článku 10, bodu 2 vyžadoval, aby byl místnímu zastupitelstvu předložen ke schválení notářsky ověřený seznam 200 zakládajících členů místní náboženské organizace. Teprve potom mohla taková organizace požádat o registraci u Státního výboru pro náboženské záležitosti. Kvůli tomu se svědkové Jehovovi dostali do nelehké situace: Aby se mohli svobodně scházet k uctívání, státní výbor od nich požadoval místní registraci, ale tu nemohli získat, protože místní zastupitelstva odmítala schválit jejich seznamy zakládajících členů. To, že svědkové nemohli splnit požadavky pro registraci, posloužilo státnímu výboru a místním úřadům jako záminka, aby dělaly svědkům problémy. Vzhledem k těmto skutečnostem podali svědkové Jehovovi stížnost k Ústavní komoře, aby tyto části zákona zpochybnili.

Ústavní komora ve svém rozhodnutí uvedla, že „všechny náboženské společnosti jsou si před zákonem rovny a žádný člověk nebo skupina lidí určitého náboženství by neměli být zvýhodňováni oproti ostatním“. Soud prohlásil, že článek 10, bod 2 zákona o náboženství, který vyžaduje, aby místní zastupitelstvo schválilo seznam zakládajících členů, je protiústavní. Dále soud shledal, že článek 8, bod 2 byl „vykládán chybně“. Uvedl také, že právo na svobodu vyznání zaručuje, že náboženské organizace se mohou svobodně věnovat svým náboženským aktivitám v kterékoli oblasti země, kterou uvedou ve své zakládací listině. V zakládací listině Náboženské společnosti svědků Jehovových v Kyrgyzské republice z roku 1998 už stojí, že tato organizace vykonává svou činnost v celé zemi. To znamená, že svědkové Jehovovi se nyní mohou svobodně věnovat své náboženské činnosti ve všech oblastech Kyrgyzstánu.

Úleva pro oběti diskriminace

Rozhodnutí Ústavní komory ze 4. září udělalo svědkům Jehovovým v jižních oblastech Kyrgyzstánu velkou radost. Z vlastní zkušenosti to mohou potvrdit Oxana Korjakinová a její matka Naděžda Sergijenková, které žijí ve městě Oš. Oběma jim byl v březnu 2013 uložen trest domácího vězení za údajný zločin, který měly spáchat, když mluvily s druhými o své víře. I přes jasné důkazy o jejich nevině byly Oxana a Naděžda obviněny z toho, že podvodem vylákaly peníze od tří postarších žen.

V září 2014 se jejich případem zabýval městský soud v Oši a 7. října Oxanu Korjakinovou a Naděždu Sergijenkovou zcela zprostil obvinění a nařídil, aby byly v plném rozsahu odškodněny za nezákonné stíhání, vazbu a domácí vězení. Soud uznal, že se obě ženy staly oběťmi náboženských předsudků a diskriminace a že byly stíhány na základě neoprávněného tvrzení, že činnost svědků Jehovových v Oši je nezákonná, protože tam nezískali místní registraci. V závěru soudního přelíčení se Oxana a Naděžda odvolaly na rozhodnutí Ústavní komory ze 4. září, které uzákonilo činnost svědků Jehovových nejen v Oši, ale i v celém Kyrgyzstánu.

Oxana Korjakinová a Naděžda Sergijenková

Kyrgyzstán se zastal lidských práv

Kyrgyzstán přistoupil k Mezinárodnímu paktu o občanských a lidských právech a vzal tak na sebe závazek zastávat se základních lidských práv a svobod svých občanů – svobody náboženství a myšlení, svobody shromažďování a svobody projevu. Ústavní komora Nejvyššího soudu Kyrgyzstánu se svým nedávným rozhodnutím jednoznačně zastala základních lidských práv a svobod. Svědkové Jehovovi, kterých je v Kyrgyzstánu téměř 5 000, mají radost, že se v této zemi mohou svobodně věnovat svému náboženství, a velmi si váží státních institucí, které se zastávají základních svobod všech lidí.

^ Celý název tohoto zákona zní „Zákon Kyrgyzské republiky o svobodě vyznání a náboženských organizacích v Kyrgyzské republice“.