V březnu 2022 uplynulo 75 let od doby, kdy byli svědkové Jehovovi na Novém Zélandu zákonně uznáni. Dne 7. března 1947 navštívili novozélandský parlament bratři Nathan H. Knorr, Milton Henschel a Charles Clayton, první misionář na Novém Zélandu vyškolený v Gileadu. Vládní úředníci předali bratrům dokumenty, které potvrzovaly zákonnou registraci svědků Jehovových. Dnes v této zemi horlivě káže přibližně 14 500 zvěstovatelů.

Dobrá zpráva se na Nový Zéland poprvé dostala v roce 1898. Počet zvěstovatelů od té doby stále rostl. Katolické církvi se nelíbilo, že naše publikace odhalují biblickou pravdu, a tak proti nám podněcovala v lidech nenávist. Dne 24. října 1940 vláda zakázala naši činnost. Parlament ale tento zákaz 8. května 1941 změnil a umožnil bratrům scházet se k uctívání Boha a vykonávat kazatelskou službu. Nemohli ale používat naše publikace, jenom Bibli. Zákaz byl oficiálně zrušen 29. března 1945 a počet zvěstovatelů začal opět stoupat. Jen za dva roky jejich počet vzrostl o 40 procent, což představovalo nový vrchol – 659 bratrů a sester, kteří oznamovali dobrou zprávu.

V roce 1947 se bratr Knorr rozhodl přijet na Nový Zéland v rámci své služební cesty po světě. Právě tehdy navštívil novozélandský parlament.

Po získání zákonného uznání svědkové Jehovovi zřídili ve Wellingtonu pobočku, aby se kazatelské dílo mohlo lépe organizovat. Prvním služebníkem pobočky byl jmenován bratr Robert Lazenby.

V souvislosti s novou pobočkou a rostoucím počtem zvěstovatelů bratr Knorr ve své zprávě o Novém Zélandu později napsal: „Všichni se ochotně ujali nových úkolů, aby podpořili pobočku, a řídili se veškerými pokyny.“

Ve dnech 8. a 9. března 1947 měli bratři Knorr a Henschel proslovy na mimořádném sjezdu na wellingtonské radnici. Odpolední program se konal na nedaleké technické škole. Zúčastnilo se ho skoro 500 bratrů a sester.

Sestra Beryl Toddová, které bylo tehdy 17, vzpomíná: „Byl to největší sjezd, jakého jsem se do té doby účastnila, a bylo úžasné, že tam byl i bratr Knorr.“ Ten den byl na nedalekém koupališti pokřtěn Clyde Canty, který později sloužil jako koordinátor novozélandské pobočky.

Dne 10. března 1947 se v Aucklandu sešlo dalších 300 lidí, aby si vyslechli proslovy bratrů Knorra, Henschela a Lazenbyho. Bratr Knorr mluvil o tom, že na Novém Zélandu vidí potenciál pro budoucí vzrůst. Řekl: „Jsem si jistý, že kazatelskému dílu se tu bude dařit. Vyhlídky jsou vynikající.“

Bratr Knorr měl pravdu. Následujících osm let byl na Novém Zélandu každý rok průměrně 18procentní vzrůst. V roce 1955 zde sloužilo 2 519 zvěstovatelů a počtu 10 000 zvěstovatelů bylo dosaženo v roce 1989.

Jsme Jehovovi moc vděční, že pomáhal našim bratrům při „zákonném prosazování dobré zprávy“ na Novém Zélandu. (Filipanům 1:7)