Na místech, kde se dnes rozkládají palestinská území, svědkové Jehovovi působí od roku 1919. V roce 1920 založili sbor v Ramalláhu a v roce 1942 blízko Betléma. Následkem války v Palestině v roce 1948 se země rozdělila na dvě části: nový stát Izrael a území ovládané Jordánskem. Skoro 20 let nemohli svědkové z těchto dvou oblastí navzájem komunikovat. Po šestidenní válce v roce 1967 byla komunikace obnovena a svědkové na Západním břehu Jordánu znovu mohli využívat svobodu shromažďování a věnovat se náboženské činnosti.

Svědkové Jehovovi na palestinských územích se snaží získat zákonnou registraci, ale úřady jim ji stále odmítají udělit. Svědkové se můžou scházet k uctívání Boha a mluvit o své víře s druhými, ale bez zákonné registrace je jim odpíráno právo na právní postavení jednotlivce. Proto dál usilují o to, aby byla uznána jejich základní práva a aby získali určitý právní status.