Ve čtvrtek 16. prosince 2021 Naberežnočelnyjský městský soud v republice Tatarstán shledal Ilchama, Konstantina, Vladimira a Ajdara vinnými. Ilcham a Konstantin dostali podmíněný trest v délce dva a půl roku. Vladimir dostal podmíněný trest v délce třech let a jednoho měsíce a Ajdar v délce dvou let a devíti měsíců.

Ilcham Karimov

• Narozený: 1981 (Džambaj, Uzbekistán)

• Stručný životopis: Vyučil se sklářem. Tvrdě pracoval, aby finančně podpořil svou rodinu v Uzbekistánu. V roce 2000 se přistěhoval do Ruska. Jednoho dne v roce 2001 se modlil k Bohu o pomoc. Hned druhý den potkal svědky Jehovovy, kteří s ním začali studovat Bibli. V roce 2004 se dal pokřtít. Svou ženu Julii si vzal v roce 2012.

Konstantin Matrašov

• Narozený: 1988 (Prokopjevsk)

• Stručný životopis: Ještě v dětství přišel o otce. Pracuje jako opravář. Stará se o maminku, která se stala svědkem Jehovovým, když mu bylo osm let. Zapůsobila na něj naděje do budoucna, kterou Bible dává, a tak se dal v roce 2018 pokřtít.

Vladimir Mjakušin

• Narozený: 1987 (Nižněkamsk)

• Stručný životopis: Studoval strojírenství a techniku. Pracuje jako hlavní technický pracovník ve výrobě elektrických součástek do automobilů. Líbí se mu, jak je učení Bible praktické, srozumitelné a logické. Pokřtít se dal v roce 2013 a svou manželku Světlanu si vzal v roce 2017.

Ajdar Julmetjev

• Narozený: 1993 (Nižněkamsk)

• Stručný životopis: Studoval na hudební škole a vyučil se automechanikem. Pracuje jako řemeslník a automechanik. Když viděl, jak zásady z Bible pomáhají jeho rodičům, začal ji studovat také. Dal se pokřtít v roce 2012. S manželkou Albinou se oženil v roce 2013. Kvůli svému biblicky školenému svědomí odmítl nastoupit vojenskou službu a místo toho vykonával civilní službu.

Dne 27. května 2018 vtrhli agenti FSB do domovů deseti svědků Jehovových v Tatarstánu. Zatkli bratry Ilchama, Konstantina, Vladimira a Ajdara a dali je do vyšetřovací vazby. Každý z nich strávil ve vazbě 160 dní a potom byli přemístěni do domácího vězení.

I když už jim trest domácího vězení vypršel, stále zůstávají na ruském federálním seznamu „extremistů“ a nesmějí opouštět oblast, kde žijí. Kvůli tomu nemají přístup ke svým bankovním účtům a mají problémy najít si práci.

Na svůj pobyt ve vyšetřovací vazbě Ajdar vzpomíná: „Vybavovala se mi spousta biblických veršů. … Bez pomoci od Jehovy bych si asi nikdy na tolik věcí nevzpomněl.“

Když se Konstantin dostal do vazební věznice, ze začátku byl nervózní. Brzy ale začal vyhledávat příležitosti mluvit o své víře s úředníky u soudu, strážemi, spoluvězni, policisty a dozorci. Vypráví: „Díky pobytu ve vazbě jsem mohl vydávat svědectví víc, než když jsem byl na svobodě. Cítil jsem to jako apoštol Pavel, který v prvním století napsal slova ve Filipanům 1:12, 13: ‚Bratři, chci, abyste věděli, že moje situace ve skutečnosti přispívá k pokroku dobré zprávy. O tom, že jsem ve vězeňských poutech kvůli Kristu, se totiž dozvěděla celá pretoriánská garda a všichni ostatní.‘“

Vladimir si moc cení praktické pomoci bratrů a sester. Říká: „Od manželky jsem se dozvěděl, že jí přátelé ze sboru často dávali peníze, aby mi mohla koupit a poslat nějaké jídlo. Ve vazební věznici je povolené jen omezené množství zásilek, které člověk může obdržet za měsíc, a já jsem se často dostal až k maximu.“

Ilcham zjistil, že jeho vztah s Jehovou je teď mnohem pevnější: „Díky téhle situaci se cítím ke svému nebeskému Otci ještě blíž. Víc mu důvěřuji a spoléhám se na něj. Moje modlitby jsou teď delší, intenzivnější a jdou víc do hloubky.“

Jsme si jistí, že Jehova bude těmto bratrům a jejich rodinám žehnat za to, že v těchto zkouškách vytrvávají „v plné vážnosti a oddanosti Bohu“. (1. Timoteovi 2:2)