V pondělí 27. září 2021 Leninský oblastní soud v Ufě shledal Anatolije vinným a uložil mu podmíněný trest v délce dvou let.

Anatolij Vilitkevič

• Narozený: 1986 (Chabarovský kraj)

• Stručný životopis: Živí se jako truhlář. V roce 2008 se oženil s Aljonou. Mají rádi výlety do přírody a kempování.

  Rodiče mu vštípili lásku ke Stvořiteli, už když byl malý. Zvlášť na něj zapůsobil Boží slib, že lidé a zvířata budou jednou žít v míru. Dal se pokřtít v roce 1997, když mu bylo 11 let.

Bratr Anatolij Vilitkevič byl 8. srpna 2018 přidán na ruský seznam osob podezřelých z terorismu. Spolu s bratrem Dennisem Christensenem byl jedním z prvních svědků, kteří byli posláni do vazby potom, co Nejvyšší soud Ruské federace v dubnu 2017 svědky Jehovovy zakázal.

Vyšetřovatelé umístili do bytu Vilitkevičových skryté kamery. Natočili Anatolije, jak se dopouští „zločinu“, když si s přáteli povídal o Bibli. Teď je obviněný z toho, že organizoval činnost „extremistické“ organizace.

Když policie Anatolije odváděla, jeden z policistů Aljoně zlomyslně řekl, aby si hledala nového manžela. Anatolij vypráví, co prožíval během výslechu: „Byl jsem hrozně vystresovaný a čelil jsem citovému nátlaku. Řekli mi, že když se nepřiznám, odskáče to moje žena a ostatní, kdo chodili k nám domů na shromáždění. Mnohokrát mi řekli, že moje žena skončí ve vězení taky. V takových chvílích jsem se modlil k Jehovovi, aby mi dal vnitřní klid.“

Anatolij strávil přes dva měsíce ve vazbě, skoro devět měsíců v domácím vězení a víc než rok a půl nesměl nikam vycestovat. Když byl ve vězení, psal si do sešitu o biblických postavách, které taky zažívaly pronásledování. Říká: „Věděl jsem, že je Jehova nechránil před všemi těžkostmi, ale nikdy je neopustil. To mi dodávalo hodně síly a taky jistotu, že něco podobného udělá i pro mě. Hlavní bylo, abych mu zůstal věrný.“ Sílu Anatolijovi dodávaly i dopisy od manželky. „V jednom z prvních dopisů mi Aljona poslala několik fotek, na kterých byli všichni naši přátelé a blízcí,“ vypráví. „Každý večer jsem se na ty fotky díval a snažil si vzpomenout na nějaký zajímavý zážitek s lidmi, kteří na nich byli. Pomáhalo mi to nemyslet na to, že jsou daleko, a měl jsem pocit, jako by byli vedle mě.“

Anatolij a Aljona jsou pro nás všechny krásným příkladem pevné víry, který nás moc povzbuzuje. Máme radost, že se bratrům a sestrám v Rusku navzdory velkému odporu duchovně skvěle daří. A děkujeme Jehovovi, že nám všem naslouchá, když se za ně modlíme. (2. Korinťanům 1:11)