Pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování vydala 12stránkové stanovisko, ve kterém odsuzuje Rusko za nezákonné zatčení a zadržování bratra Vladimira Aluškina. Požaduje v něm také, aby Rusko bratra Aluškina propustilo a zaplatilo mu náležité odškodnění za porušení jeho práv.

Bratr Aluškin byl zatčen 15. července 2018. Ten den do jeho bytu vtrhl téměř tucet maskovaných a ozbrojených policistů. Skoro čtyři hodiny byt prohledávali a při tom zabavili mobilní telefony, elektronická zařízení, Bible a další knihy. Potom ho odvezli na policejní stanici k výslechu.

Bratr Aluškin strávil dva dny v dočasném zadržovacím zařízení a pak Pervomajský obvodní soud v Penze nařídil, aby byl na dva měsíce přesunut do vazby. Soud následně pobyt bratra Aluškina ve vazbě dvakrát prodloužil. Nakonec byl po téměř šesti měsících ve vazební věznici poslán do domácího vězení, kde je až dosud.

Bratr Aluškin chce být zproštěn viny a propuštěn, a tak se obrátil na Pracovní skupinu OSN pro svévolné zadržování. Tato skupina nezávislých odborníků na lidská práva, na kterou dohlíží Rada OSN pro lidská práva, se zabývá jednotlivými stížnostmi na nezákonné policejní zadržování, soudně nařízené domácí vězení, držení ve vazbě nebo uvěznění.

Pracovní skupina se podrobně zabývala tvrzením Ruska, že bratr Aluškin je zapojen do extremistické činnosti, a došla k tomuto závěru: „Veškeré aktivity pana Aluškina jsou pouze pokojnými náboženskými diskuzemi. Pracovní skupina si je jistá tím, že pan Aluškin pouze využívá svého práva na svobodu náboženství, které zajišťuje článek 18 Paktu [Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který Rusko podepsalo].“ Ve stanovisku Pracovní skupiny se proto píše: „Pracovní skupina by ráda zdůraznila, že pan Aluškin neměl být zatčen, držen ve vazbě a nemá být proti němu vedeno soudní řízení.“ Pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování také požádala ruskou vládu, aby „bezodkladně ukončila bezpráví, které se děje panu Aluškinovi“, a požádala, aby byl „pan Aluškin okamžitě propuštěn“.

Pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování také uznává, že případ bratra Aluškina není v Rusku ojedinělý. Je „pouze jedním ze stále přibývajícího počtu svědků Jehovových v Ruské federaci, kteří byli zatčeni, posláni do vazby a souzeni za trestnou činnost, a to jenom kvůli tomu, že uplatňovali své právo na svobodu náboženství“, což je právo, které chrání mezinárodní zákony. Pracovní skupina chtěla odsoudit perzekuci dalších našich spoluvěřících, a proto explicitně uvedla, že její stanovisko se nevztahuje jen na případ bratra Aluškina, ale i na všechny svědky Jehovovy v Rusku, „kteří jsou v podobné situaci jako pan Aluškin“.

Ruská vláda na doporučení Pracovní skupiny OSN pro svévolné zadržování zatím nereagovala. Právě naopak – v srpnu 2019 začal v Penze proti bratru Aluškinovi probíhat soud. Další slyšení mají pokračovat 15., 19. a 22. listopadu 2019.

Doufáme, že tento soud vezme při zvažování rozsudku v úvahu stanovisko Pracovní skupiny OSN pro svévolné zadržování. Stejně jako žalmista ale vkládáme důvěru především v Jehovu: „Nebudu se bát. ... Jehova je na mé straně, je můj pomocník... Je lepší hledat útočiště u Jehovy.“ (Žalm 118:6–9)